Obor psychologie představuje v souvislosti s investicemi a obchodováním na burze finančních instrumentů samostatnou oblast. Ta vypadá jako vedlejší či nedůležitá, ve skutečnosti je pro úspěšné investování naprosto stěžejní. Ne nadarmo existují knihy zabývající se čistě a pouze touto problematikou. Při investicích udělujeme základním aspektům tradingu určitou váhu. Většina začínajících investorů pak má zhruba následující představu:
- Obchodní přístup (strategie) - důležitá z 90%
- Řízení peněz (money management) - důležitý z 5%
- Psychologie obchodování - důležitá z 5%
S výše uvedenou představou tedy takřka každý začátečník přistupuje k burzovním investicím. Sám jsem nebyl jiný. Bohužel věc není zdaleka tak snadná jak by se mohlo zdát. Není možné najít jen skvělou strategii a čekat že se všechno ostatní tak nějak "vyřeší samo". Obchodní přístupy obecně nejsou žádným zázrakem a "tajnou kouzelnou formulí" kterou když nějakým způsobem za každou cenu získáme, máme vyhráno (i když je jasné že si promyšlenější strategie každý obchodník chrání). Věc je podobná jako když nedisponujete ani řidičským průkazem a z ničeho nic máte řídit kamion z Prahy do Říma. Skončí-li to jen poškozeným návěsem, můžete si gratulovat. Pokud něco neumíte správně dlouhodobě aplikovat a vyhodnocovat v čase a nemáte potřebné zkušenosti, bude vám samotná "technologie" k ničemu. Dejte deseti začátečníkům k dispozici kvalitní a funkční strategii a do roka ji bude obchodovat pravděpodobně jen jeden. Všichni ostatní ji opustí. Věci stran důležitosti jednotlivých výše zmíněných ingrediencí se totiž mají spíše takto:
- Obchodní přístup (strategie) - důležitá z 10%
- Řízení peněz (money management) - důležitý z 20%
- Psychologie obchodování - důležitá ze 70%
Dobré je se k burze už od začátku stavět zpříma a realisticky. Není to žádné záhadné a podezřelé prostředí kterého byste se měli zbytečně bát. Možná jste někdy slyšeli že investoři či burzovní obchodníci "netvoří žádné hodnoty". Vždy když tohle slyším, musím se smát. Pracuje se s informacemi. A informace mají hodnotu. Představte si projektanta pozemních staveb. Tvoří hodnoty? Pracuje s výkresy, výpočty, telefonuje, posílá e-maily. Co tedy dělá? Pracuje čistě s informacemi. Doslova překlápí digitální jedničky na nuly a obráceně. A za to dostává zaplaceno. Co dělá burzovní obchodník? Analyzuje, zkoumá, vyhodnocuje, zadává příkazy. Co tedy dělá? Pracuje čistě s informacemi. Tedy s jedničkami a nulami. Ve společnosti existují určité informace za které jsou jiní ochotni zaplatit. Není to dobře ani špatně. Prostě to tak je. Uvážíme-li navíc konkrétně akcie, zvyšujeme tím zjednodušeně také hodnotu firmy (jejíž akcii držíme) která se tak může rychleji rozšiřovat a více vydělávat. Jde vlastně o formu určité rizikové "půjčky" kde my jsme věřitelem. A za to dostáváme zaplaceno. Představte si že se živíte půjčováním dodávkových automobilů. Takový automobil je tedy vaším kapitálem. Půjčíte jej někomu jinému a on vám za to dá peníze. Je to v pořádku? Tedy měl by vám vůz půjčovat zdarma a nebo za zapůjčení požadovat peníze (stejně jako kdokoliv kdo například půjčí obnos a pak požaduje úrok)? Řekl bych že správně je druhá možnost.
Psychologie se správným přístupem vyžaduje v naprosté většině případů akceptování dlouhodobé povahy investic. Nikdo se nemůže reálně stát milionářem přes noc aniž by ten samý milion v ten stejný okamžik neriskoval. Tímto směrem ale nikdo úspěšný neuvažuje. Každý úspěšný člověk ví že to už není seriózní byznys ale jen čistý hazard. Také ví o nutnosti časové investice a o tom že čím přesnější čísla v budoucnu stran výsledků očekáváme, tím více se můžeme mýlit. Lidé kteří umí vybudovat velké věci sice vědí že je nutné pro dosáhnutí čehokoliv většího i riskovat, nikdy ale neriskují více než je nezbytně nutné. Nestojí jim zato hazardovat s tím co už mají.
Lepší předpoklady pro úspěšné investice mají bezpochyby živnostníci či podnikatelé, kteří jsou už z podstaty zvyklí na nepravidelnost příjmů, na nutnost podílu i práce za kterou nakonec nedostanou zaplaceno (nejen z hlediska neplatičů ale i z hlediska neúspěchu nových směrů činnosti kterými se chtěli ubírat), na ztrátové měsíce či dokonce roky a podobně. Pravidelnou "měsíční výplatu" má opravdu mizivé procento ziskových investorů. Neznamená to samozřejmě že zaměstnanci jsou ze sorty předem neúspěšných. To v žádném případě. Avšak je u nich třeba více než kdy jindy pamatovat na zcela odlišnou povahu akciových i jiných investic oproti pravidelnosti a striktně dané výši výplaty. Současně pamatovat že není možné hledat přístupy které ve skutečnosti nejsou realistické.
Nejdůležitější je po stanovení funkčního plánu takový dlouhodobě a beze změny dodržovat ať jsou výkyvy na účtu relativně jakékoliv. Pokud jsou tyto pohyby v rámci trhů nebo strategií při zpětném pohledu do historie v pořádku (s určitou rezervou), je třeba stále pokračovat stejným způsobem. Jedině tak vystoupíte z dlouhé řady ztrátových investorů. Zní to sice banálně a je to ve své podstatě velmi jednoduché, dodržet však takový plán v čase je nesmírně obtížné a pro většinu investorů dokonce nemožné. Ať už je důvod jakýkoliv. Je třeba za každou cenu psychicky překonat období kdy se zrovna nedaří až do chvíle než trhy opět začnou růst a vytvoří nová cenová maxima. Na diskomfort při propadech je zapotřebí si zvyknout, neboť ten se bude v budoucnosti zcela jistě pravidelně opakovat.
Máte-li zájem o upřesnění zmíněného tématu, můžete se zeptat kromě zanechání komentáře pod článkem také položením otázky v sekci Společnost - rubrika finance
Upozornění: Autor není nikde organizován, uvedený článek je osobním pohledem a nepředstavuje investiční doporučení. Případné obchody s reálnými penězi podstupujete vždy výlučně na vlastní riziko.