Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
potřebuji od někoho rady. Teď v neděli se nám v lese oběsil zeť, který se chtěl s naší dvacetiletou dcerou rozvést z důvodu, že si našla jiného. Zeť byl od 8.7 na psychiatrii. Ve svém dopise na rozloučenou uvádí jako hlavní důvod nevěru naší dcery. Sami jsme viděli, že dcera začala od 8.7. z ničeho nic přespávat stále mimo náš dům, kde s manželem bydlela. Na náš nátlak se k jinému muži nakonec přiznala předevčírem.
Když jsme se jako blesk ze slunečného nebe 8.7. dozvěděli, že zeť se chce rozvést, ten den jsem řekla manželovi, že i náš rozvod se tím stává pravděpodobnějším. Můj muž totiž celý život tuto dceru spousifikoval (emotional incest, boundaries dissolution, seductive parentig). Znamená to "rozmazloval" za účelem, aby s ní navázal pevný partnerský vztah. Jeho spousifikace dceru naprosto zničila, má hraniční poruchu osobnosti, je velice sobecká. Že je dcera divná je i vidět - je tlustá, dosti hrbatá, celá potetovaná dětskými výtvory. Posunutý vztah mého muže ke své dceři likvidoval také naše manželství, ale můj manžel si nedal říci ani od odborníků. Za celé dětství naší dcery jsem mu napsala tisíce prosebných i výhrůžných dopisů, mailů, proběhly tisíce našich rozhovorů a viděl spoustu mého pláče. Nedávno mi před dcerou říkal, že "Nikdy není potřeba zvýšit hlas" a tento nesmysl dodržoval.
Když včera zjistil, že zeť měl o cizoložství pravdu, dceři s děsivým klidem řekl: "měla jsi tedy na jeho sebevraždě podíl, odpusť si to." Pro mého muže je vždy nejdůležitější, aby se dcera vždy cítila dobře. Dceřiny pocity mají stále přednost jak před její rozumnou budoucností (život díky nevýchově samozřejmě nezvládá), tak dokonce i před naším manželstvím (jsem na druhém místě po dceři). I mě celý dceřin život urguje, abych především dbala na dceřiny pocity.
Zeť má pohřeb tuto sobotu. Můj muž se ani nesnažil dceru nabádat, aby aspoň do soboty nechodila k milencovi, takže tam je. Dcera sice velice brečela potom, co se dozvěděla o smrti manžela, ale celkově nám přišla příliš v pohodě - své emoce už asi převedla na milence.
Můj muž po tom, co se dcera k mimomanželskému vztahu přiznala, nepozvedl hlas ani o tóneček - jakoby cizoložství nebylo nic špatného a jakoby sebevražda nebyla nic hrozného. Můj muž nechce dceři způsobit žádnou výčitku, aby jí snad neukápla slza. Pochopila jsem, že manželovu spousifikaci nemá moc zničit nic, ani zeťova sebevražda. Dcera se bude neustále rozvádět, na stabilní vztah nemá charakter. Stále se bude vracet k tatínkovi. Nemám na to zůstávat již v této úchylné trojici. Na sebevraždu nemám odvahu, opět se vracím k úvahám o rozvodu. Muž do žádné poradny chodit nebude, pokusů dostat ho tam bylo. Odborníci, kteří dceru viděli/testovali, se shodovali na tom, že potřebuje režim nebo "malý dvůr a velký bič." Přijde vám, prosím, chování mého muže vůči dceři správné? Co mám dělat já?
Co mi to jen připomíná? poradte.cz/...
Mimochodem spousifikace je něco úplně jiného, než tu píšete.
A ještě přemýšlím o tom, kolik matek by dokázalo o svém dítěti napsat, že je divné, tlusté, hrbaté...
Spousifikace je přesně to, co popisuji. Vy máte na mysli jistě Parentifikaci. Protože ta je něco jiného.
Co je tak špatného na tom, když popíši fyzický zjev mé dcery na anonymní poradně?
jaká je, prosím, vaše motivace - poradit mi nebo soudit mě? Soudců je na poradte.cz posledních let přílíš
Já Vás nesoudím... já Vám jen nevěřím.
Tak jak je podle Vás poradna poslední dobou plná soudců místo rádců, tak z mého hlediska je poradna poslední dobou plná trolů místo tazatelů.
Co je doprčic divného nebo podezřelého na tom, že někdo na poradně řeší jeden problém pořád dokola? To jako znamená, že ten problém není? Vy jste nikdy neměli problém, který se nevyřešil do druhýho dne a táhl se měsíce?
Marek
Ale kolego, já neřeším jestli píše pořád dokola. Ani nevím jestli jsou všechny ty otázky její. I když u té co jsem postoval si tím jsem skoro jist. Já ji nevěřím proto, že neví o čem píše (spousing je opravdu něco jiného). A za druhé styl jakým píše. Za všechno může manžel (budiž), ale o dceři píše jako by ji nenáviděla. Jak už jsem psal poprvé. Nevěřím, že by matka takto dokázala psát o svém dítěti.
Dobrý den. Normální není chování ani jednoho z vás. Těch rad jste zde již dostala hodně, nic se nezměnilo. Neustále si stěžujete na manžela i na dceru. Ale Vy jste se na její výchově podílela též. Chtělo by to odbornou pomoc pro vás pro všechny. Nějaké rodinné terapie..Vy se k sobě všichni chováte divně, jakobyste ani rodina nebyli. Pokud tudy cesta nevede, pak jděte od sebe. Neustále rozebíráte vztah manžela k dceři, ale Váš vztah k ní také není v pořádku. Rozveďte se a jděte si každý svojí cestou. Žijte si každý svůj život podle svého. Vy si dejte do pořádku svůj život a dcera s manželem ať udělají totéž. Je to trápení a peklo pro vás pro všechny.
Pro mě je rozvod velice závažnou událostí, proto jsem zůstávala. Můj vztah s dcerou se velmi zlepšil, když měla manžela. Potíž je, když se vrátí k mému muži. Možná nechápete, že já ji vychovávat nemohla. Byla jsem z výchovy vypuzena. Manželovi dělalo dobře, že má dceru jen pro sebe. Když si přečtete anglické články, tak uvidíte, že "vztah s dítětem je druhému manželskému partnerovi odepřen (denied)." Jinde zase píší, že ten druhý manžel se i má záměrně odstřihnout(disengage). Když jsem to četla, už jsem odepřená i odstřižená byla. KAŽDOPÁDNĚ DÍKY ZA RADY VŠEM! Ano, nemá to konce a již s mužem promýšlím rozvod.
Pletiplot, nerozčilujte se. Já jsem neuvěřila a proto se nebudu namáhat s nějakou radou. Ale Vy, jak je vidět jste jí uvěřil, tak se nerozčilujte na lidi, co nemají stejný názor jako Vy, a raději něco té paní poraďte.
Obávám se, milí rádci, že osoba píšící toto má syndrom barona Prášila s dalšími duševními onemocněními a vaše rady přijdou vniveč. Je tam spousta nesrovnalostí a vyložených nesmyslů.
Zrovna s vámi to nedá moc práce, bohužel dnes jsou všemožní magoři podporováni, před takovými padesáti lety byste mazala do Bohnic a do smrti nevylezla.
OK. Tak dobře, když nedáte. Kvůli diagnostice mé nemoci jsem musela podstoupit i pětihodinové a dvouhodinové psychotesty. Našli drobnosti, především úzkost. HPO ne. A popravdě si myslím, že s mou fyzickou nemocí a rodinnými okolnostmi bych se opravdu měla už dávno zbláznit. Stačí takto? Tato stránka se jmenuje PORADTE.CZ a ne POSUDTEME.CZ. Mimochodem.
Dobrý den, jsem zklamán. Pod titulkem "Manžel je zamilovaný do dcery" jsem očekával něco zcela jiného, čtivějšího a bulvárnějšího. A ono jde o to, že pan otec není do dcery zamilovaný, ale má ji rád, jako rodič mívá rád své dítě. Také se zdá, že otec bude z celé rodiny asi "nejpoužitelnější". Zato matka je tak nějak "krkavčí" a soužití s ní, jako s manželkou, musí být pro pána děs. Ale, abych tazatelce odpověděl - chování otce k dceři není mimo zákon. Zdravím!
patekolo - když napíšete, že je otec zamilovaný do dcery, tak to je titulek jak z bulváru (myslím, že o to upoutat pozornost a rozpoutat zde dialog Vám hlavně šlo). Nemohu se zbavit dojmu, že chorobně žárlíte na vlastní dceru a berete ji jako sokyni, která Vám bere manžela. Tím rozvodem si manžel asi moc nepomůže, protože stejně nebude mít od Vás klid - budete ho dál zásobovat další tisícovkou mailů a dopisů plných výčitek za vše. Holt měl smůlu, že v životě potkal zrovna Vás (možná duševně nemocnou nebo takové povahy).
Netrvdila jsem, že chování mého manžela je právně trestní. Váš názor na mě vám neberu, jen jste jistě ve své rodině nezažil spousifikaci. Tvrdíte, že jsem měla spolu s manželem schvalovat např. i trestně právní jednání dcery, přidat k rozmazlování i mou část? Nepotřebuji se tu s vámi hádat. Máte pravdu ... otec má dceru rád. Rád až za hranici jejího nároku na vlastní štěstí.
Ano, dcera sama říkala, že na normální nemá. Nachází si podivná individua.
Rozvést jsem se nechtěla dosud především z ideologických důvodů a že máme ještě nezletilé a velmi citlivé dítě. Ho rozvod poznamená. A peníze budou u mě taky docela potíž, ale raději chudobu než se podílet na dalších dceřiných rozvodech nebo sebevraždách jejích "jednoduchých" budoucích manželů.
Já tušila milence hned od května, kdy dcera najednou hubla (zamilovanost). Důkazů již bylo dostatek. Manželem nijak neotřáslo však ani dceřino vlastní přiznání se před dvěma dny. Ona tvrdí, že s ním nespí a ani nebyl petting, ale je furt pryč. V nocích asi nehrají šachy. Navíc dcera lže horem spodem, ale její otec chce na její ulhanost zapomínat. On nechce znát pravdu, nejde mu o její pokrok! Chce jen dceřinu momentální spokojenost, to je jeho nejvyšší meta. Cizoložství i sebevražda nemají pro něj takovou váhu jako dceřina okamžitá spokojenost.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.