Jako to holky chtějí, a co vůbec chtějí

Buď ráda Marenko, že řeší "kolečko"! Fakt se přiznej co bys dělala, kdyby to kolečko neřešil, že Ty bys připádila ve 4h. domů, honem uvařila, poklidila, v šest by přišel pán domu, najedl se a začal mít sexuální choutky, na který bys neměla po tom všem ani pomyšlení. Nehledě na to, že už víš, jak by se to odehrávalo. Nemysli na jeden vzácný večer, ale na to, že by to mohlo být pravidlem. Já si myslím, že bys šla raději spát v tom klidu i do garáže. Takže já si myslím, že máš skvělého chlapa, který řeší "kolečka", neotravuje,nají se, jde pak chrnět, a nějakou tu "kačku" domů přinese. Já bych takového brala všema deseti, a klidně se účastnila diskuze jak na to vyzrát s tím kolečkem, jen aby mi pak dal pokoj a nedožadoval se ještě ke všemu, abych se rozplácla na posteli a byla k dispozici i jinak.

No tak jo, Tvoji ženu hlava nikdy nebolí, když Ty na to máš chuť, a Ty jí zase uděláš pomyšlení, i když jsi na smrt utahaný. Tak bravo, není co řešit. Jste spokojeni. Ale v tomto smyslu otázka položena nebyla. A to s tím rozplácnutím bylo myšleno abstraktně. Kdo chce pchopit, pochopí. A mimochodem, zrovna v této sféře jsou největšími sobci muži. jestliže Ty jsi vyjímka, potvrzuješ pouze pravidlo. A budiž Ti ke štěstí.

Ahoj Patronko! To je škoda, že já takového nenašla.Takový by se mi líbil. Napíšu. Pa Suzy.

Bm, to bys koukal, jak bohatý mám život, a to už víc jak třicet let nemám ten, o kterém mluvíš ty. Ty nemluvíš o životě, ale o solouloži, o několika málo vteřinách, které Ti způsobí příjemný orgasmus. Pomíjivé zachvění nervů, které ti slastně projede tělem. A pak co? No pak a i před tím, je to o tom životě. A jeho tajemství je v něčem úplně jiném. A jestliže se Tvů život odvíjí jenom, nebo téměř, kolem toho, pak nemám komentář. Ale každý vidí své uspokojení jinde. Já ho v "posteli" tedy nevidím. I když si ráda ulehnu k odpočinku a spím a sním. Ale je to můj subjektivní názor a netvrdím, že je akceptovatelný pro většinu lidí. A hlavně jsem Ti řekla, jsi šťastný tak, jak žiješ, a máš kliku, že jsi našel partnerku podle svého gusta. Ale když jsem zakládala tuto otázku, nebyla mířena k takovým šťastlivcům, jako jsi Ty. Přečti si ji znovu. Takže nevím, co jsi chtěl říci jiného než to, že Ty to máš v naprosté pohodě. Tak jo. To je bezva. Buď rád a užívej si to.

Tady nešlo o to, někoho z něčeho léčit. Otázka byla založena proto, že je mnoho dotazů od mužů, kteří si stěžují, že sexuelní zájem jejich manželky ochabl, pokud úplně nezmizel a že co mají dělat, aby zachránili manželství.

Proto jsem položila otázku ženám, je to tam napsáno doslova. Myslela jsem to tak, že by třeba ony samy mužům vysvětlily, co k tomu vede třeba zrovna je. Bylo to na poli inkognita, takže každá mohla napsat své důvody otevřeně a bez obav. Doufala jsem, že si muži odpovědi také přečtou a třeba v nich najdou vysvětlení na své vlastní problémy.

Ale otázka, ač podrobná, byla pochopena nesprávně a pak z toho vzniklo to, co z toho vzniklo. Úplně mimo mísu. A nakonec to dopadlo tak, že jsem byla vtažena do podivné fantaskní diskuze a začal se z ničehož nic řešit můj "problém", který neexistoval.

Vím, že jsem vůbec neměla reagovat, ale štvalo mě, že si někdo vzal do hlavy, že mi bude vysvětlovat jak na tom jsem v životě JÁ. Ačkoliv mne v životě neviděl, nic o mně neví a hlavně, na nic osobního jsem se neptala. Což mě nakonec vyprovokovalo k hloupé diskuzi, úplně mimo původní záměr.

Bože, a jsme v tom znovu. Nezakládala jsem otázku kvůli sobě, ale z toho důvodu, že jsem četla a četla stížnosti od jiných mužů, MUŽŮ! Jsem žena, já jsem holka, nemám problém, nebojovala jsem kvůli sobě! Chtěla jsem pomoci mužům! Jejich problémy jsem četla a myslela si, že by jim to mohly vysvětlit zase jenom ženy. To je to tak těžké pochopit, že v tom nebyl můj vlastní zájem? Mně o nic nejde, já jsem v pohodě, já jsem ŽENA, krucipísek a nebrečím že nemám chlapa, nechci ho. Najděte mi jedinou otázku, která by byla mnou položena na téma, že jsem neštastná, že mám sexuální problémy, že se cítím osamocena protože mi chybí chlap, a já Vám dám deset tisíc. Tady to říkám přede všemi. Já už se z toho asi zblázním. Proč to převracíte? A ANO, ŘEŠILA JSEM TO JENOM KVŮLI TĚM DRUHÝM. A byla to ode mne blbost, co mi je do nich, bylo to z mé strany naprosto nezištné, nic jsem tím nesledovala. Ale se špatnou jsem se potázala. Myslela jsem, že jsem tady v poradně. Tak se tento servr jmenuje, nebo ani to tak není? Chtěla jsem přes zkušenosti jiných lidí pomoci těm, kteří problém mají. Jelikož já ty zkušenosti nemám, požádala jsem ostatní ženy, aby se vyjádřily. To je to tak nesnadné pochopit?

Moje otázka začíná slovy ČTU TADY RŮZNÉ STÍŽNOSTI OD MUŽŮ a tak dál... ČTU, ČTU ČTU. TO PŘECE NEZNAMENÁ MÁM MÁM MÁM...

Jediná Marenka pochopila proč jsem otázku založila. A také se ke všemu správně vyjádřila. Čti o dva-tři sloupky níže.

Máte pravdu, tam jsem udělala zásadní chybu. Co mi je do ostatních, že. Hlavně že já si vedu dobře.

Ale jestlipak jste si uvědomil, že nejvíce nevyžádaných rad jsem dostala JÁ. Takže Vám děkuji za zastání, i když velice dobře vím, že jste to v tomto smyslu určitě nemyslel.

A kdo Ti řekl, že mám žiot bez sexu? Jen k tomu prostě co jsem živa, nikoho nepotřebuji. Ani muže, ani ženu. V tomto ohledu jsem na tom daleko, daleko lépe, než ostatní lidé. Nikoho neotravuji, nikdo neotravuje mne. Mám absolutně vyvážený sexuální život bez dohadů, bez vymlouvání, bez ústupků. Nikoho do svého sexu nezatahuji, nic od nikoho nepotřebuji, nikoho tím neotěžuji. Stará panna nejsem, porodila jsem dva syny a tím to zhaslo. Přes třicet let žiji sama a v naprosté pohodě, alespoň co se této otázky týče. jinak mám samozřejmě problémy takové, jaké je má každý člověk. Ještě v třapadesáti jsem chodila s dvacetiletými kamarádkami na disko, protože ráda tancuji a měla jsem ráda noční bouřlivý život. Ale to neznamenalo, že ti kluci, kteří se za mnou táhli, skončili v mé posteli. Mohli mne tak maximálně doprovodit před barák. Ani netušili, kolik mi je vlastně let. Neznáš mne, neviděl jsi mne, nejsem suchá a zapšklá stará panna. Umím dělat legraci a dokázala jsem pokaždé rozproudit zábavu i tam, kde se jak se říká, "chcípl pes". Když jsem přišla do kavárny s kámoškou, do hodiny u našeho stolu sedělo deset lidí, protože byla zábava. Teď už tam nechodím, je mi třašedesát a přestalo mne to bavit. Svůj život jsem žila na plné pecky, mám za sebou to, s čím se třeba Ty nikdy nesetkáš. A právě proto ten život velice dobře znám. Dodnes mne holky tahají do kavárny, a jelikož už nechci, tak chodí za mnou a v mém altánu je přes léto docela rušno. Mezi mé kamarády patří baskeťáci a jejich přítelkyně. A ti mne znají už skoro deset let. Vědí, kdo jsem a věkový rozdíl mezi námi nehraje roli. Když jsme spolu, není věk podstatný, umím se bavit na jejich úrovni, nemají vůbec pocit, že bych byla starší. je prostě sranda. Grilujeme a bavíme se. A tak promiň, ale já mám sex ráda, mám ráda právě tu krásnou chvilku, ale nikoho k tomu nepotřebuji. A velice dobře Tě chápu. Jen já to mám bezproblémové. Jenomže já jsem otázku nezakladala o sobě, ale o mužích, kteří mají problémy s manželkami, či přítelkyněmi, které to NEBAVÍ. Mne to baví, ale nikoho k tomu nepotřebuji. tak takhle asi. Suzy.

Martino, už nevím jak bych se k tomu vyjádřila. Jsem fakt spokojena bez chlapa. neříkám, že bych byla spokojena a šťastna bez lidí a přátel, ale s přáteli přece nemusím provozovat sex. Porozumění od nich mám, protože mám dobré známé a několik opravdových přátel. A já nekřičím, já vysvětlovala svůj způsob života. Nejsem osamělá, a jestli jsem někdy zklamaná, tak je to od lidí jiných a v jiné úrovni, možná, že chápeš, o čem právě mluvím. A přála bych Ti, abys právě Ty našla trochu štěstí a pochopení. Všichni lidé neprožívají to, co Ty. Mne v tom svém pytli nenajdeš, proto si my dvě nerozumíme. Jsem prostě jiná a jinde.

nějak mi uklouzla tahle Tvoje odpověď. A tak se k ní vracím v tuto chvíli.Některé hodnoty se samozřejmě věkem mění a i přístup k životu, ale není to dáno všem. Někteří lidé budou zatvrzele zůstávat v zajetém stereotypu, vlastní jejich povaze. A i já k nim patřím. Neboť ani já neslevím ve svých nárocích. Ale dokázala jsem si to ujasnit v hlavě, a vím, co mohu nabídnout protějšku. A jelikož se to neustále, tedy v mém případě, motalo kolem toho sexu, tak jsem zaujmula své stanovisko. Prostě chlapa nechci, protože mne to s žádným ještě nebavilo.A vysvětlovat někomu co se mi líbí a kdy se mi to líbí, tak to už je úplně nad mé síly. To raději ten čas věnuji tomu, že se o to postarám sama, a je to bez problémů. Nikdo mi nic nevyčítá. Ale asi to bude také tím, že jsem nikdy neměla potřebu si dokazovat, že jsem pro druhé pohlaví žádoucí, spíše tomu bylo naopak, musela jsem se tomu bránit. Znechutilo mne natolik, že jsem se snažila žít tak, abych žádného chlapa nepotřebovala. Postavila jsem se na VLASTNÍ nohy. Jo, samozřejmě, že teď mi je 63 let, ale nemysli si, že bych měla nouzi o chlapa, zase v jiném rozmezí. Ale když jsem v mládí pohrdla něčím, a to nejednou, čemu by se dalo říci velká šance a neudělala jsem to, protože jsem nesnesla, aby někdo vlastnil mé tělo a já mu musela být k dispozici jenom proto, že by mne zahrnoval majetkem, tak jsem raději žila dosti problematicky, ale na svůj vlastní účet. Ale asi tady neuspěji se svým vysvětlením, žila jsem úplně jinak, měla jsem jiné možnosti. Je to asi tak, jako když se Paroubek oženil se svou mladičkou ženou. No ona to kvůli majetku a jiných privilégií spolkla, já jsem nemohla. Nemohla, protože bych se ocitla za krátkou dobu ve vězení za vraždu Protože při představě, že by po mne sahal tak nepřitažlivý člověk a to každý den, to podotýkám, tak bych ho brzy bacia tou nejtěžší vázou po hlavě, a byl by konec. Takže ono je to všechno hóóódně sporné.

Bm, Tobě, i kdybych odpověděla nevím co, stejně to bude špatně. Nezajímá mne jakým způsobem žiješ Ty, ale možná právě tím, který vyčítáš mně. Tedy egoisticky a sobecky. A jestli to nebylo jasné, tak jsem právě vysvětlila, že protože já nemohu mužskému protějšku nabídnout to, co by ode mne chtěl, aby byl šťastný, tak budu raději sama.

Tak jestli je tohle úkaz egoismu, tak asi ani nevíš, co to slovo znamená. Právě proto, že nejsem sobec a nemyslím jen na vlastní výhody, které by mi soužittí s nějakým partnerem přineslo a myslím i toho člověka, který by se mnou život sdílel, a šťasten by nebyl, tak budu raději sama a nikomu tím neublížím. Copak to tady není v jednom kuse, jak jsou partněři nespokojení a žádají rady, jak z toho ven, Už jsem tady někdy zalžila otázku ve smyslu, že bych byla nešťastná, protože nemám přítele, že mne nemá kdo pohladit, že se cítím odstrkovaná, a takové ty řeči? No nezaložila, a nikdy nezaložím. Ano, mám také své citové problémy, ale jsou jiného rázu, anebudu o tom mluvit, s Tebou tedy opravdu ne. Stejně nejsi schopen pochopit co píši. jinak bys takto nereagoval. Bereš to příliš povrchně, ale lidí, jako jsi je opravdu hodně, řekla bych, že většina. Ale já se na tebe vůbec nezlobím, jen cítím, že Ty mne nikdy nepochopíš. Už se jen nad Tvými příspěvky usmívám, žádnou jinou emoci ve mně nevzbuzují. Jsme každý úplně někde jinde a máme k sobě nesmírně daleko. Jen ještě jedno, nakonec, jsem ráda, že nejsem tam, kde jsi ty. A fakt mne nelituj, nestrácej se mnou čas, polituj ty, kteří si to zaslouží a také se jim třeba snaž i pomoci, když tedy Ty nejseš egoista a ani sobec. Hodně zdaru v životě Ti přeje Suzy.

A co se týče Luise, tak právě on ví, o čem mluví. Má hranici chápání úplně někde jinde, než Ty.

Pokud vím tak jsem asi slovo "odporný" přímo nevyslovila. A ano, kupovat si mne chtěli. Představte si, že i to se stává. No, nekoupili si můj život a mou svobodu. To jsem nikdy neprodala. A nikdy jsem nenašla nikoho, od koho by mi příjemné, aby na mne sahal. Ne! Tak takový po světě neběhá. Zodpověděla jsem uspokojivě Vaše otázky?

A jestliže ano, zajímalo by mne, co s tím Vy naděláte.

Milý drozde, ale to je přece Váš subjektivní názor, soudíte podle sebe. Vy byste měl asi někde nevyplněné místo. Já ho nemám. A proč bych tedy měla překonávat svou nezávislost, když jsem takto spokojena. Začala bych tento problém určitě nějak řešit v případě, že bych měla pocit prázdnoty. Nemám ho. Že Vás to zaráží, to v celku chápu, je to asi ojedinělé. nerada se o tom rozepisuji, ale nešť, nikdy nikdo mne neuspokojil tak, jak to dokáži sama. To se týče pouze sexu, o kterém je tady stále řeč. Jinak samozřejmě potřebuji lidi, kteří mne mají rádi. Ale není v tom zamíchaný sex. Jde o člověka, o to, co vyzařujete, co můžete nabídnout. Neumím milovat muže. Naposledy jsem byla zamilovaná v šesti letech. Ano, a ráda na to vzpomínám. Byl to spolužák, už je mrtvý a nikdy se to nedozvěděl. Je to asi směšné, to, co tady píši, ale je to tak. Prostě asi budu ten velice ojedinělý "hrnec bez pokličky". Já ji nenašla, a určitě už nenajdu z toho prostého důvodu, že umím žít bez ní a tudíž ji nehledám a hledat nebudu. Ale to neznamená, že neznám život. Znám ho víc, než si dokážete představit. Je to tím, že znám muže lépe jak násobilku. Možná, že to nepochopíte.

Ale já žiji pro druhé, neboť oni potřebují mne a já zase je. Ale coak se to musí točit neustále jen o tom sexu. Vždyť jsem napsala dlouhé vyprávění. Proč jsi z toho vyjmul jenom jeden aspekt. NEPOTŘEBUJI NIKOHO K SEXU, jinak potřebuji lidi a přátele. Bože, jak už to mám jinak říci? O co zase kráčí, v čem je problém? Já ho nevidím. Nebo asi nejsi schopen pochopit co jsem psala, ale to už je zase jiná věc.

Bruk, to byla otázka na mne? To snad ne! protože kdyby to bylo na mne, tak jsi špatně četl. Já tu ruku NEHLEDÁM, já o ní vím, a nemusím ji přece milovat... To se to zase zvrtne.

A vůbec, přesně kvůli takovým, jako jsi Ty, jsem na mužské zanevřela. protože aby oni dosáhli té své pověstné "chvilky", otravují celou věčnost. Tohle je pro bmx. Ani nevím jestli so toještě přečte, ale je mi to fuk. nepoznala jsem chlapa, který by netrval na svém uspokojení. A to se mu to třeba nedařilo, protože pil, nebo byl jinak indisponován, šel si za tím svým, přesně za tou "chvilkou", o které píši. A to si ještě myslel, že to tu ženskou nesmírně baví.

:D

Buss, už jsem z toho tumpachová. Já své pocity netajila a nechtěla jsem, aby se zrovna mně někdo zpovídal. Otázka byla založena tak, že tady vidím mnohokrát stížnosti ze stran mužů, že jejich protějšky na to nemají chuť, že ochladnou a žádají rady jak to vylepšit. Já neřešila SEBE! Já se ptala žen, aby třeba některá těm mužům v inkognitu poradila, proč je to přestalo bavit. JE, NÉ MNE. A zase se to zvrhlo v řešní MÉ SEXUALITY. Proto jsem psala, že JÁ TEN PROBLÉM NEMÁM! To nebyl účel otázky. Já myslela, že sem některé ženy napíší Vám, mužům, co se jim třeba nelíbí a proč je to přestalo bavit s VÁMI. Ne se mnou, Bože můj. Co s tím má co dělat moje sexualita? Já jsem v poho, i když to někomu připadá nepochopitelné. Ale co mi je do toho. Já si přece na nic nestěžovala. Já nezaložila otázku, že nemám chuť na sex, že je můj partner nešťastný, že mi je z toho ouvej. Není mi krucipísek ouvej. V tomto směru určitě ne.

A to, co mne v životě potkalo, to si uvědomuji naprosto jasně a své podvědomí znám dokonale, tedy v tomto směru zcela jistě. Ale to není žádné podvědomí a nebudu o tom polemizovat. A pak. Zase je položena otázka mně. Vždyť já se neptala za sebe. Já nikoho nehledám, nechci a nepotřebuji. Ano, potřebovala bych zahradníka, údržbáře, pokrývače. ALE TO BY MUSEL BÝT BEZPOHLAVNÍ, aby mne neotravoval. A jelikož nejsem blbá a vím, že sluhu nenajdu, tak ho nehledám a i s těmito pracemi se vypořádám po svém. Pomůžou kamarádi, pomohla mi i poradna. Až já sem jednou napíši, že mi je smutno, že nemám s kým bych si popovídala, že nemám nikoho, kdo by po mně toužil, kdo by mne hladil a já nevím co dalšího, tak pak to teprve řešte. Ale toho se nikdy nedočkáte. Jsem jaká jsem, jsem asi jiná, dovedu žít tak, jak žiji a nestěžuji si. Tak o co kráčí? Že se Vám to nezdá, že vy žijete jinak, že Vy to neumíte, to je ale Vaše věc, ne moje. Tak mi přestaňte podsouvat Vaše mínění na můj život a říkat, že tomu tak není, že něco skrývám, že jsem nešťastná, ale nechci si to přiznat, protože Vy to víte lépe než já, a že to je k neuvěření. No tak tomu nevěřte. To přece není můj problém, ale ten Váš.

Tak to jsi hodný(á). Konečně mne někdo v této poradně lituje. Jěště bych možná ráda věděla proč. ale to mi těžko vysvětlíš. Ale je to v každém případě od Tebe hezké. Ráda bych Ti to oplatila, ale nevím, za co bych měla litovat Tebe. Tak se nezlob, že to neudělám. Suzy.

No, podle té fotografie, o tom, že problém nemáš, dosti pochybuji. Co tím chtěl básník říci? Vůbec nechápu. Budu zřejmě v tomto směru dosti zabedněná. Ale jsem otevřená přijmout vysvětlení. Co se týče otázky, kterou jsem založila, nevidím důvod, proč bych si znovu četla já.

Já jsem žena, takže vím, jak vypadá ženské tělo. To srdíčko na prsou, pak kroužek na pupíku a potom ještě něco dole, pardon, nějak jsem nepochopila co to tam je za značku, to bílé. Ale nebuď tak záhadný, napiš, co Tě trápí. A kde jsi tu fotku vzal? Kdybys neměl přece jen nějaý malinkatý problém, tak bys takovou fotografii neměl k okamžité dispozici. Já doma nic takového nemám. Není Ti to trochu divné?

To je ono. Přesně je to o tom "skoro". Teda fotky přítele a manžela a dětí a přátel, má určitě doma každý. I já je mám, to je pochopitelné. Ale takovoutou fotku,( své manželky, předpokládám tedy podle Tvé odpovědi, že tak jsi tomu porozuměla), která sem byla vložena, s těmi bílými znaky, doma každý nemá a i kdyby ji měl, tak by ji snad neukazoval široké veřejnosti. A pokud si vzpomínám, tak jsi právě Ty, Martino, v jiné otázce říkala, že máš problém s přebytečnými kily, tak nepovídej, že bys s radostí takto svému manželovi pózovala, aby si to pak mohl uložit do albumu pro případné známé a eventuelně je mohl i zveřejnit. Nebo že bych se pletla?

Marenko, Ty se nestyď, ahojky Suzy.

Ten muž je submisivní, tedy submisif. To znamená člověk, který miluje být ponižován, chce dostávat rozkazy a dělá mu sexuelní potěšení třeba i to, že mu žena poručí aby jí olízal boty...Fantazii se meze nekladou... Jinak může být v reálném životě nekompromisním šéfem, před kterým se budou všichni třást. Je to záhada, ale existuje to víc, než si mnozí dovedou představit. A trpí tím právě muži, kteří mají ve veřejném životě velkou autoritu... Záhada lidského mozku a duše. Zatím neprozkoumaná, nevysvětlená důkladně. Existují však podrobné studie psychologické takového počínání, ale co člověk, to individium, komplexní a nepředvídatelné... Takže na Tvou otázku jak se takovémuto muži říká, tak je to submisiv.Zoofil, pedofil a tak dál, tak to už je zase něco jiného...

Já odpovídala na dotaz Terezie...

Vy Lui, Vy budete v každém případě oponovat všemu, co já napíšu. Víme oba velice dobře, co je toho příčinou. Jen mne udivuje, jak hluboce se Vás ta záležitost dotkla. Netušila jsem, jaký na Vás bude mít dopad naše vnitřní konverzace. Otázka se přece netýkala manželského vztahu. Musíte si to napřed řádně přečíst. Odpovídala jsem na otázku, nic víc jsem tím nesledovala a už vůbec jsem nic nechtěla řešit...

Vím, že Vám "ležím v žaludku", a je mi to docela líto. A znovu opakuji, už potřetí, že já si stále myslím to samé: V podstatě určitě budete dobrý "kluk", jenom jsem Vám nesedla já. Mně je to jedno, nezlobím se, nic proti Vám nemám. Prostě si nerozumíme, to je lidské...

Dobrý den, poraďte mi, JAK SE ŔÍKÁ klukům, kteří chtějí být pro holku jen majektem - hračkou ...

Docela by mne zajímalo, co je Váš obor.

I když mi fakt do toho nic není, tak jsem se podívala. Nebudu komentovat, jen bych řekla, že by právě ten "zbytek" nebyl od věci. Proč asi jste ho nenapsal, víte pouze Vy sám. Nebudu se s Vámi dohadovat, vím, že Vám lezu krkem a způsobuji virážku, , nemyslím to zle, jsem nad věcí, a už bych si na to ani nevzpoměla, kdybych si nevšimla, že jakmile něco napíši, tak se objevíte se svým oponentním komentářem. Podívejte Lui, řeknu to takto, mám docela dost opravdových přátel, které jsem získala v poradně, a jsem šťastna. Ti mne asi vnímají jiným způsobem. Pak mám některé nepřátele, mezi něž patříte, a ti mi zase tak moc nevadí, je jich méně a nedokáží mi znepříjemnit hezké chvíle s lidmi, se kterými si rozumím. S Vámi a několika málo dalšími si neporozumím nikdy a je mi to fuk.. Už jsem Vám to dlouhosáhle vysvětlovala, a bylo to stejně k ničemu.

Ale přece jenom, pokud se budete pouštět do sfér, kde nemáte "došlap", tak doporučuji prohloubit konkrétní informace...

Juglans, už jsem Ti dlouhosáhle napsala do vnitřní pošty vysvětlení. V prvé řadě neříkej kategoricky, že "nikdo by nechtěl", to je jen Tvůj pocit, soudíš podle sebe. A protože Ty bys tak žít nechtěla, neznamená, že druhý člověk by zase nechtěl žít tak, jako Ty. A velice by ses divila, jaké mají lidé touhy bez ohledu nato, jestli máš Ty ty samé.

Co se týče otázky, zdali jsem já někdy přemýšlela proč tomu tak je, tak Tě ujištuji, že to vím už strašnou spoustu let, takže nad tím už dáááávno nepřemýšlím. K čemu bych to dělala, nic mne k tomu nenutká, mám naštěstí jiné zábavy v životě, než přemýšlet nad něčím, co je dávno vymyšlené. A co je nejdůležitější, nikoho s tím neobtěžuji. Neptám se na radu, a nechci se s nikým porovnávat, a hlavně, nechci nikomu vnucovat svůj postoj k sexu, nebo dokonce k partnertsví.

Na takovouto otázku bys měla právo, kdybych se dožadovala rady, či pomoci, což jsem neudělala a nikdy neudělám, neboť ji nepotřebuji. A ten, který to cítí stejně jako já, tak co bych si s ním asi měla porovnávat, když v tom nevidím žádný problém. Ale Tvoje poslední věta je dost nesrozumitelná, zřejmě jsi chtěla napsat něco jiného, protože to, co jsi napsala, nedává smysl. Co mám porovnat s někým kdyby to cítil stejně? On to cítí, já to cítím, oba to cítíme STEJNĚ, tak není co porovnávnat... Porovnávají se věci nestejné

Bm, je vidět, že to dobrý nápad skutečně nebyl. Založila jsem ji, protože v té době, kdy jsem ji napsala, se nějak více vyrojilo otázek od mužů, kteří hledali radu, jak zachránit vztah, nebo manželství. Tak mne prostě napadlo, že kdyby se vyjádřily jenom ženy, co vlastně od svéha partnera chtějí a co se jim nelíbí a co je většinou tou největší příčinou odcizení, že kdyby si to pak muži přečetli, tak by možná mnohé pochopili a mohli by si třeba říci, no to je ono, přesně takhle to mám doma a mohli si o tom popřemýšlet a třeba něco změnit.

Jenom tohle jsem měla v úmyslu, nic víc. Také se v otázce jasně obracím jenom k ženám. A taky jsem to nemyslela pouze ze strany sexuelní, ale prostě všeobecně, denní život... Asi se to zvrhlo kvůli tomu, že jsem napsala "jak to holky chtějí a co vlastně chtějí" . Ale člověk míní a ...A když to začalo klouzat úplně jinam, což jsem překvapeně konstatovala, tak už jsem v tom vězela až po uši. Měla jsem odolat hned na začátku a vůbec neodpovídat na otázky, které byly kladeny mně. Nešlo přece o mne. No, udělala jsem chybu a budu se snažit ji neopakovat. Ale jsem jenom ženská a tak nevím, jestli se mi to podaří dodržovat na sto procent.

Je mi docela líto, že se dobře míněná otázka zvrhla v diskuzi, která nikomu nemohla pomoci a vnesla mezi rádce spíše negativní pocity. No, ale jak je známo, tak něco špatného, je vždy pro něco dobrého. Já si z celé té diskuze odnesla docela dobré ponaučení.

Internetová diskuze mezi virtuálními lidmi, nemůže řešit a vyřešit soukromé a psychologické problémy. Ale kdyby jsi mne znal opravdu, tak bys uvěřil, že jsem to rozhodně nemyslela zle.

Vidíš jak jsem pitomá, to já jsem to způsobila, je to tam, to o tom sexu. Víš, už jsem to dlouho nečetla. Tak se dodatečně omlouvám že se mi to od té doby v hlavě srovnalo někam úplně jinam. Já jenom vím, že jsem tenkrát reagovala na nejčastější stížnosti a otázky mužů, a ty se sexu evidentně týkaly. Jinak bych to tak nenapsala...

Neměla jsem se do toho plést vůbec...

Děkuji, Jumbo, nic víc...Suzy