Pláču protože jsem sám, ikdyž to tak chci

Od: Datum: 09.02.15 10:07 odpovědí: 13 změna: 09.02.15 14:09

Ahoj,

mám trochu emoční problém s tím, jak zvládnout to, že jsem sám. Ikdyž jsem si řekl, že dokud se nepřestěhuju, prostě vztah mít nebudu, tak to nějak nezvládám a dokonce jsem si párkrát už pobrečel a hlavou se mi rojily myšlenky typu - achjo, já jsem takový looser, pořád sám...

Je to docela matoucí, blíže vysvětlím:

Je mi 20, po dokončení střední jsem se rozhodl, že budu rok pracovat a pak půjdu na VŠ (čili v září jdu na VŠ). Po celou dobu střední + toho roku jsem měl práce a starostí nad hlavu, a tak jsem si řekl, že si s nikým nic nebudu začínat. A tudíž jsem nikdy ještě nikoho neměl, na taneční jsem kvůli tomu ani nechodil, nechodil jsem na akce apod... zkrátka jsem těch 20 let sám a bez přátel... bez lásky.

No a já teď jen chci najít způsob, jak to vydržet ještě aspoň těch pár měsíců. Na VŠ už to bude lepší, bude to volnější, protože si rozvrh nadiktuju sám (to mi víc vyhovuje, jsem zodpovědný člověk a tohle je super). Poslední dobou mě přepadávají deprese, kdy se mi objeví slzy v očích a cítím se hrozně. Sebevědomí mám ale v pořádku, jen si odpírám intimní kontakty, protože by mi vztah překazil mé plány - půjdu na VŠ která je 180km daleko a budu tam už i bydlet a pracovat.

Máte nějaké nápady?


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: ben®
Datum: 09.02.15 10:16
avatar

Dobrý den, no, nápady - snad přestat přemýšlet tak technicky a neplánovat si život tak přesně. Jste zodpovědný, ale to se asi nezamilujete - na to musí člověk "ztratit hlavu" a ubrat na zodpovědnosti (do jisté míry). Nyní máte naplánováno, že od září budete studovat a v plánu je i ta láska. Ale, co když se plán nesplní ani potom? Láska se plánovat nedá - na tu má být člověk připraven a jít tomu čelem vpřed (a aktivně hledat). Zdravím!

doplněno 09.02.15 10:41:

Ano, uvažujete jen racionálně a bez emocí - to si potom nemůžete stěžovat. Vždyť Vy změnu nechcete, ale jenom Vás to někdy dožene k pláči - tak nějaký cit ve Vás musí být.

Vlastně máte jasno - láska se dle plánu odkládá na září.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.02.15 10:19
avatar

Ono se nic nemá lámat přes koleno. Zkuste přehodnotit své priority a změnit své myšlení trochu. Jaký smysl má Vaše zodpovědnost a odříkání, když tím trpí Vaše psychika a nejste spokojený? Možná by to chtělo psychologa. Vyhledejte odbornou pomoc dřív, než Vás deprese pohltí.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: mirek93
Datum: 09.02.15 10:36

Smyslů to má několik - v tomhle ohledu myslím racionálně:

- Věnuju se IT a tam je pořád co se učit, takže se neustále vzdělávám a připravuju, abych byl co nejlepší a uplatnil se
- Vedu několik svých projektů a 2 týmy amatérských developérů, toho času moc nemám, nicméně už se blížíme k finiši a pak s projekty končím, na VŠ jich bude určitě víc než dost.
- Nechci začít vztah, protože bych pak stejně odjel do druhé poloviny republiky... to by pak jaksi postrádalo smysl.

O psychologovi jsem vůbec neuvažoval, to mě docela zaskočilo

Datum: 09.02.15 10:37
avatar

Nemusíte mít vztah, ale jenom kamarádky, známé, kamarády, přátele. Je Vám 20 let a 20 let jste sám? Co rodina?

I když nechcete být zamilovaný, tak kontakty s lidmi i opačného pohlaví můžete mít. Vynechávat taneční proto, že nechci nikoho, bylo zbytečné, ale dá se to později dohnat v různých kurzech.

Pokud máte naplánovanou vysokou školu a máte tam i vyřešené bydlení a práci, tak již nyní můžete hledat na seznamkách z té oblasti a zatím si dopisovat. Budete mít náskok.

Láska se nedá naplánovat - souhlas s Benem, je možné, že ji někde potkáte, zaskočí Vás a neubráníte se jí. Třeba ji potkáte až na té škole, nebo v práci atd.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: mirek93
Datum: 09.02.15 11:19

Na seznamce jsem byl, nikdy se mi nestalo, že by to k něčemu vedlo. Jen jsme si vždy napsali pár řádků a už neodepsala. Navíc vždy musím začít já, mě nikdo nikdy sám od sebe nekontaktoval.

Rodiče jsou rozvedení. Bydlím u mámy a ta vůbec nikam nechodí. Je zakonzervovaná v domácnosti a u televize. Neviděl jsem ji jít mezi lidi už pěkně dlouho. Její největší společenský kontakt je nákup v Kauflandu. O otci nevím, nemáme se rádi, ale o tom tu nechci mluvit.

Datum: 09.02.15 11:03
avatar

- nezlobte se, ale pokud to tak máte naplánované, tak proč "pláčete"? - sice nechápu, jak je možné, že jste zatím "nikam nechodil", abyste náhodou nepotkal nějaké přátele, ale když jste rozhodl "odložit" život až na VŠ, tak musíte vydržet ! Jistě si ("při Vaší inteligenci") dokážete naprogramovat i těch pár zbývajících měsíců, než se "vrhnete do života".

doplněno 09.02.15 11:08:

- babkazov - to je vlastně docela dobře možné, dobrý postřeh

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.02.15 11:04
avatar

Mirku, uvědomte si, že žijete teď. Ne potom, ne až se dostanete na školu, až našetříte, až bude měsíc v úplňku, až naprší a uschne, až . . . Ne! Žijete teď! Nežijete v poustevně, žijete mezi lidmi, tak se podle toho chovejte! Člověk je tvor společenský a vy nejste vyjímkou! Je docela možné, že vám chybí sociální cítění, že jste jako autista. Lidem a jejich citům (mimika, gesta) nerozumíte a proto jste se stáhnul a lidí, jejich společnosti, se vzdal. Blízkému kontaktu se vyhýbáte. Nemůže to být takto?

doplněno 09.02.15 11:25:

Mirku, poklikejte a přečtěte si něco o sociálním cítění a o emoční inteligenci. Snad tam najdete vysvětlení a pomůže vám to pár věcí pochopit. *slunce* Hodně štěstí

Ohodnoceno: 0x
 
Od: mirek93
Datum: 09.02.15 11:16

Není to pro mě vůbec jednoduché, protože nemám přátele. V kolektivu jsem nebyl zrovna oblíbený a nějak jsem si ostatních moc nevšímal. Spíš jsem třeba o přestávkách přemýšlel o algoritmech, než o tom, kde se půjdu o víkendu ztřískat.

Já si většinou s lidma ve společnosti nemám co říct. To jsou pořád jen samé pomluvy, chlast, pařby a tak...

Datum: 09.02.15 11:36
avatar

Potřebujete si najít jinou společnost, v jiných vrstvách. To, že jste ji ještě nenašel, neznamená, že neexistuje. Též, když jste odepsal na pár inzerátů, neznamená, že budete házet flintu do žita. Až nám tu napíšete, měl jsem schůzku se stovkou děvčat, tak potom plačte.

Podívejte se na placenou seznamku Grand, v Maceškové ulici v Praze. Podle podrobného dotazníku vyberou vhodný protějšky. Něco by mohlo vyjít.

A je to tak, žijte teď, myslete na zítřek. Nešťourejte se v minulosti.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: geox®
Datum: 09.02.15 11:49

No jak tak čtu tak nebudete žádný hlupák a trochu vám závidím v těch IT znalostech, algoritmech apod. - mě to matematické jde dost ztuha.

Nicméně se poslední dobou opakovaně utvrzuji o těchto snad vesmírně univerzálních pravdách - zní to komicky, ale zjišťuji že platí vždy a všude, proto je nazývám vesmírně univerzálními.

Každé plus má své mínus - všechno zlé je pro něco dobré. Ano jste možná sociálně osamocený což je to mínus, ale vyvažuje to plus ve formě jisté a dobré kariéry/ znalostech a tím že s v životě vždy dobře uživíte.

To že Vám to už někdy "leze na mozek" a dochází k situaci co popisujete je ukázkou toho že příroda vás naprogramovala svým způsobem a vy se od něj jednostraným tlakem na kariéru/práci/znalosti odchylujete. Čím více budete tlačit tím více se bude horšit váš problém. A tím se dostávám k druhému pravidlu a to je držet se zlatého středu - v rovnováze. Tak jak je to v přírodě a ve vesmíru - výsledkem je vždy rovnovážný stav, nebo stav k rovnováze směřující.

Vy se silou vůle od tohoto stavu odchylujete aby jste dosáhl svého cíle, ale jak píše diskutující výše, život je teď a plány jsou krásná věc - člověk míní pánbůh mění. Prostě si někoho najděte, třeba už dopředu s tím že to nebude až tak vážné (kamarádku na hezké chvilky) a neřešte to. Nějak se to vyvine.

Jestli chcete "boha" rozesmát řekněte mu jaké máte plány ...

Já jsem taky plánoval na tento týden že utratím 30.000 a vezmu malou dcerku na krásné prosluněné lyžování v Italských Alpách. Na dálnici v německu bylo náledí, malá nehoda a z výletu není nic než škoda 20.000 na autě, 3500 zbytečné náklady, zbytečně vybraná dovolená a dcera bez hezkých prázdnin s tátou v horách. A jak jsem to měl připravené a naplánované.

Takže ty plány neberte až tak ultravážně, netlačte tolik na pilu, najděte si někoho...protože co se může stát zítra nemáte ani potuchy. A zpětně litovat už nic nezachrání.

Pamatujte že velmi často ! člověk má ty správné zkušenosti a informace až v době kdy už je až tak nepotřebuje protože rozhodnutí musel udělat už mnohem dříve kdy ty zkušenosti a informace neměl. A vím že rada od druhého se často míjí účinkem, protože si člověk si na většinu věcí musí přijít opravdu sám aby je přijal za své a věřil-řídil se jimi.

Jirka

Ohodnoceno: 4x
 
Datum: 09.02.15 13:14
avatar

Musim se pridat k tem nazorum, ze zijete ted, tak na co cekate, ze moc planujete technicky a vseho moc skodi. Jak jsem to cetla, tak mi slo hlavou, ze jse blazen(nic ve zlem-) Zkratka by jste mel zit ted pro tento okamzik, ktery se uz nikdy nevrati a ne cekat s zivotem az na zitra. Zenete to do extremu a zadny extrem neni nikdy dobrej...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.02.15 13:53
avatar

Už tu zazněl návrh na návštěvu psychologa. Založil jsi tu pod různými nicky řadu otázek v podstatě na stejné téma a dostal jsi na ně více než 70 odpovědí. Takže podle mě by bylo vhodnější se za pomoci odborníka orientovat sám v sobě a nezneužívat času a ochoty rádců.

https://www.poradte.cz/spolec…e-zachovali-na-mem-miste.html

https://www.poradte.cz/spolec…5087-zadny-vztah-deprese.html

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.02.15 14:09
avatar

Myslím, že ve věku 20 let je naprosto přirozené dívat se dopředu, "spřádat" sny o své budoucnosti. Zároveň jste v období, kdy prostě musíte hodně pracovat, abyste měl rozumnou budoucnost. Vaši racionalitu a schopnosti Vám mnozí mohou jen závidět. Jenže v životě nebývá nic zadarmo, takže za své momentální postavení prostě platíte daň, tím, že Vám zřejmě něco schází... (jenže, komu na světě neschází vůbec nic? Myslím, že málokomu, každý člověk má nějaké trápení. Vy si díky své racionalitě dobře uvědomujete, že tak trochu strádáte a v čem, a to je dobře, jste na dobré cestě a můžete uvažovat, jak to napravit, co dělat, aby Vám bylo líp. Možná jste trochu úzkostnější, ale to je asi dáno vyčerpáním, tím, že prostě hodně a odpovědně pracujete, to by se dalo zmírnit nějakým přípravkem proti přílišné úzkosti, zkuste návštěvu praktického lékaře. Někdy ale stačí trochu uvolnění a zábavy, přijdete na jiné myšlenky a pak se s novou chutí vrhnete do práce. Zkuste zapátrat, čím se baví lidi ve Vašem okolí, třeba najdete inspiraci. Hlídejte si rovnováhu, abyste dokázal realizovat své sny a zároveň být tak trochu "v pohodě", malinko s nadhledem. Fakt je, že hodně záleží, z jakého jste prostředí, snáz je "v pohodě" ten, komu rodiče a pod. předávají zkušenosti a pomáhají a jinak ten, kdo si musí cestu probojovat sám, ten to má těžší, tak to prostě je. Ale na druhou stranu, těch nezaměstnaných, nebo nezaměstnatelných pohodářů je v mém okolí poslední dobou až nevkusně moc... a až potkáte zajímavou dívku, nic nezatracujte, protože nikdy nevíte ... hodně štěstí.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.