Co s 13l synem když u mě nechce být

Katko, Váš syn je ve věku, kdy s ním lomcuje puberta. Proto je náladový a věčně nespokojený. On to vidí z jiné strany, než Vy. Vy se staráte, vychováváte, trávíte s ním čas a doma musí dodržovat určitý režim. U otce má zřejmě více volnosti, více mu třeba povolí, nic po něm nevyžaduje...Proto syna láká život s otcem, který je mu vzácnější. Pokud se šprajcuje a nedá si to vysvětlit, nebránila bych mu v tom, aby si vyzkoušel život s otcem. Aby sám přišel na to, u koho je mu lépe a co život s otcem obnáší. Pokud mu v tom budete bránit, bude se šprajcovat ještě víc a bude proti Vám zaujatý. Možná brzy bude prosit, aby jste si ho k sobě vzala zpět. A možná bude u otce spokojenější, to nikdo neví. Ale jde přece o to, aby byl šťastný a spokojený. Tak ať pozná život z obou stran, aby mohl porovnat, s kým je spokojenější a kde se cítí být víc doma. Nebraňte mu v tom, bude si Vás pak více vážit a mít Vás rád. Jste jeho máma a to se přece nezmění, nepřijdete o něj. Pokud mu bránit však budete, myslím, od Vás uteče za tátou a Vy budete za tu zlou a nechápající...Určitě je dobré dát mu najevo, že ho máte ráda a že se kdykoliv může vrátit, když bude chtít a s tátou mu to nebude klapat, jak si představuje. Pro mámu to není jednoduché rozhodnutí, ale každá chce přece pro své děti to nejlepší.

Univerzální radu nedostanete a tady v poradně už vůbec ne. Kluk je v pubertě, poznamenaný rozvodem a asi i jinými událostmi, které naznačujete. Věk kdy je normální stavět se proti všem, dělat naschvály a citově vydírat. Vám nezbývá než zatnout zuby a těch pár let než se z toho dostane vydržet.

Co se teda domluvit s jeho otcem, že u něj bude častěji? Odpočinete si od sebe, budete si vzácnější. Jenom se držte zpátky v nějakých radikálních a odsuzujících výrocích ať si k němu nezavřete cestu. Vyhovět mu v jeho (rozumných) přáních. Na druhou stranu mu nepodlézat a v důležitých věcech zůstat zásadová a neústupná. Já vím, lehko se mluví, těžko se to provádí v praxi a ty konflikty jsou každodenní, bez chvilky oddechu.

Nechte syna u jeho otce (pokud neexistuj skutečně závažné důvody, proč to nejde) - ve třinácti už ví, co chce (resp. neví, jen si to myslí, ale je přesvědčený, že ví). Je možné, že po pár měsících zjistí, že všude je chleba "o dvou kůrkách" a vrátí se. Nucením jej jen znechutíte. Tolik k první části.

Ke druhé - "koupila jsem ten dum pro něj a ted bych zustala sama..v neposledni řadě total bez peněz" - cožéééééé? - vy jste finančně závislá na synovi? Jak "sama", když píšete, že máte přítele? koupila jste dům "pro něj" - a konzultovala jste tuto koupi se synem? Chtěl ten dům? - sorry, zřejmě chcete pochválit či politovat - ale fakt není zač a proč.

Víte, to jsou ty rozvody. Děti ztrácí rodinu, jistotu a jednoho rodiče. Chlapec je ve věku, kdy potřebuje vzor otce. Vy jste si našla přítele, čekáte s ním rodinu a chlapec to vidí, jako zradu, za kterou nemůže a možná se obviňuje. Ve Vašem případě bych se domluvila s otcem syna a pokud se chce o syna starat, tak ať se k němu nastěhuje a k Vám ať chodí syn na návštěvy a myslím, že si tak udržíte alespoň nějaký vztah. Je vidět, že otec syna je dobrý táta, když má o syna zájem. Jak to, že jste bez peněz? Máte dům a přítele, přece nejste sama? Nebo Vám šlo o alimenty více než o syna?

KatkoHoudek®, možná by nebylo od věci navazovat na dotaz/y, s nimiž další dotaz částečně souvisí, nebo pod nový dotaz uvést odkaz/y na dotaz/y dřívější.

Čtenáři tak budou mít k dispozici více vstupních informací a Vám se dostane adekvátnějších odpovědí.

Přítel bez finanč/... (19. VII. 2012 v 08:18)

Jsem těhotná a př/... (05. VI. 2012 ve 22:54)

Jak se připravujete na příchod dítěte? Zapojila jste syna do příprav? Vysvětlila jste mu, jak bude situace doma vypadat po příchodu dítěte, jak a v čem by Vám mohl pomáhat? Těší se syn na příchod sourozence?

Podle mého názoru se s Vámi Váš syn cítí velmi nejistě, možná, že má obavy z příchodu sourozence, může se obávat o Vaši přízeň, bát se, že na něj kvůli péči o miminko nebudete mít čas (možná i proto ty jeho silácké výrazy).

__ PS: Zkusila jste něco z mých předchozích rad (u předchozích dotazů už jste dál nereagovala)?

Jak se daří příteli, je mu už lépe? Až Vám vyjde chvilka, zkuste se zamyslet , jestli by se vznik zaměstnání nedal prokázat, přestože Váš přítel neobdržel pracovní smlouvu.

__ Jak je to u syna s pocitem odpovědnosti? Nemohla byste trošku odpovědnosti přesunout na něj? Cítil by se potřebný a užitečný, mohlo by to pomoci i v případě, že by šlo o holčičku. (Třináctiletý kluk by se už mohl cítit trochu jako ochránce, ne?)

__ Já bych teď situaci s otcem moc neřešila (syna bych nepřemlouvala ani nepřesvědčovala). Chovala bych se k němu normálně, z chování by ale měl vycítit, že jej máte ráda, a že Vám na něm i na jeho názorech záleží. (Já jsem vlastně všechny důležité záležitosti řešila společně s dětmi, ptala jsem se jich na jejich názory, nechala jsem si od nich poradit. Měly tak pocit, že jsou součástí všeho dění. Ochtněji se pak zapojily i do méně oblíbených činností.)

13. tt je ještě brzy, ještě bude dost času syna připravit i třeba na holčičku.