Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Jsem gay - jak to říct našim?

Od: abcd* odpovědí: 15 změna:

Zdravím

Já vím, že je toho všude mnoho, ale i tak potřebuji se zeptat sám osobně...

Jsem gay, vím to jistě, mám i přítele a už sem se stím opravdu popral. Ještě před cca dvěma lety sem to v sobě dusil a snažil sem se to před okolím skrývat, což mě nikdy neudělalo šťastným a nebyl sem to já.. ale skrýt se mi to opravdu povedlo a všechny mé nejbližší kamarády to zaskočilo, ale nikdo mě neodsoudil a naopak se náš kamarádský vztah ještě ve všech případech utužil k dobru..:).

Ale opravdu nevím jak to mám říct rodičům. Mám strašnou touhu jim to říct, protože to nechci skrývat a opravdu mě uvnitř žere fakt, když lžu vlastní matce, že jdu na noc ke svojí přítelkyni a už i po mě chce abych ji konečně dovedl domů... Což se ale nestane ..:(... Můj otec má totální odpor k homosexuálům a dokonce i jednoho kdysi dávno zmlátil... On by to opravdu přes srdce nevzal.. Moje matka mě má ráda, to vím. Ta to neodsuzuje, ale když slyším, jak říká že bude mít pěkné vnoučata a že se těší na mojí svadbu atd... tak opravdu nevím jestli ji nezklamu a i nechci aby si to dávala za vinu.. Mám sice ještě dva sourozence ale i tak to bude určitě velký šok. Chci jim to říct, opravdu chci ale nevím jak.. ani kdy.. ani nevím jak moc budou reagovat.. čeho sou schopní.. (protože kamarádku která je lesba rodiče totálně odepsali)..

Prosím o pomoc, o radu děkuji mnohokrát...:)

 

 

15 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

klusik*
hodnocení

3x

Ahoj, tvůj problém mi hrozně připomíná příběh jednoho mého kamaráda, říkejme mu Honza. Měl a má problémy s tím (ve svých cca 24 letech), jak to komu říct. Ví to sestra, ale neví to bratr, který je prý podobně, jako tvůj otec, dost "proti" jen "z principu". (on to popisje tak, že "je to blbec", ale ... to mimoc neřekne, žejo...) ;)

Jak ti jen poradit; záleží, co je pro tebe horší. Jestli pocit toho, že to v sobě musíš dusit nebo pocit toho, že to riskneš a nějak to dopadne. Prostě se to nějak stejně "jednou" dozví. Otázkou je, jestli chceš, aby se to dozvěděli teď.

Já bych to řešil asi tak, že bych si v rodině našel nkoho, kdo je nejvíce tomuto otevřený a s ním to (soukromě) probral. Když bych věděl, že je 100% na mé straně a že to nikomu nepoví, přidal bych dalšího člena. A takhle postupně "ověřil" všechny členy a nakonec se hromadně vrhnul i na otce, pokud to ostatní vědí, rádi tě podpoří.

Rozhodně ale řešení není přijít jen tak na nedělní oběd a mezi řečí u otázek V. Moravce zmínit, "hele, jsem gay..." ;) ;)

 

majdalena*
hodnocení

3x

Chlapče,nechodte kolem horké kaše,neklamte rodiče,i když to bude pro ně nebude lehké,hlavně asi pro otce.Jednoduše jim to povězte.Musíte počítat s negativní reakcí,pláčem matinky,ale musíte vydržet.Vždyt je to Váš život.Dnes již to takové není jako dříve.Máte také právo na své štěstí,at je odlišné od rodičů.Možná Vám i otec otevře dveře.Budte na to připraven a předem si zajistěte případný nocleh,bydlení.Jednou se o tom bavil můj manžel s vnoučaty a když se ho ptali, co by jako otec dělal,odpověděl"No hlavně, že je zdráv a měl bych ještě jednoho syna, hlavně, že to nejsou drogy a jiné dnešní nešváry).Jistě se váš otec bude hněvat,možná i matinka,ale časem se to urovná.Ale klamat je nějakou neexistující partnerkou je špatné.Vše vyjde stejně napovrch,možná dříve,možná déle.Budte upřimný,ušetříte si tím delší utrpení.Vy tím trpíte,že to musíte tajit,né rodiče.Oni žijí s vědomím,že máte přítelkyni.Ukončete to.Uvidíte jak z Vás spadne balvan těžkosti.Možná se nebudete moci ihned vrátit domů,ale bude-li Vaše matinka jen trochu časem smířena,vše se urovná.Sám píšete,že tajit toto je pro vás těžké.Tak jděte a řekněte to.Možná si řeknete,že se mi to asi lehko říká, když ten problém nemám,ale věřte, byla bych trochu neštastná ,ale pro mne by byl důležitější zdraví syn,než mrtví syn.Bylo to i dříve,jen se nesmělo o to mluvit a veřejně se k tomu hlásit,měli i rodinu,ale stejně to vyšlo na světlo a pak se rodina rozpadla.Tak k čemu to bylo dobré?Jen dva byli pak neštastné.A abyste se jen oženil pro rodiče?Víte svatba z lásky je jako sladká pochutina,z povinností ten manželský život je jako suchý,tvrdý chleba.Najíst se ho můžete,ale není to žádná mlsota.Přejí Vám at co nejdříve to vyřešíte,at to dopadne jak chce.Vám se ulehčí.Majdalena

 

hodnocení

3x
avatar inzinyrka

poradte.cz/...

poradte.cz/...

Prosím, přečtěte si připojené odkazy. O této problematice se tady už hodně psalo a zvlášť druhý odkaz je zajímavý - z pohledu matky. Názory pod ním uvedené by Vám mohly pomoci možná najít i správná slova, až se odhodláte o sobě promluvit doma.

 

lidus*
hodnocení

2x

Dobré ráno a hezký den. Tak jako pro matku by to pro mě šok byl a veliký, ale nikdy bych své dítě nezavrhla pro jeho jinou orientaci a zcela jistě by to chtělo čas abych se s tím vyrovnala. Vím jistě, že prarodiče by to nepochopili nikdy a určitě bych jim to neřekla. Říci to musíte jinak to budete vy kdo se bude trápit. Nejdříve si sedněte v klidu s maminkou a bez emocí jí stav věci vysvětlete, přítele k tomu sebou zatím neberte. Pak až matka sama sobě vysvětlí, že to není ničí vina se jí zeptejte zda by třeba nechtěla s vámi a přítelem na kafe,teprve pak bych to sdělila zbytku rodiny a možná ani tehdy ne. Je to váš život a vaše věc a nemusíte to ventilovat před spoustou lidí. Držím palce a přeji aby život byl krásný.

 

hop®
hodnocení

1x
avatar hop

Ahoj, zvolil sis hezký nick, připomíná mi to jeden starý časopis i s přílohou! ;)

Ale k věci: jsem bisexuál a preferuji mladší kluky. Nebylo jednoduché, abych se s tím sám vnitřně psychicky srovnal a tento fakt si přiznal a smířil se s ním. Hodně mi pomohlo odstěhování od rodičů do nového bydliště, kde jsem začal vystupovat sám za sebe, prostě jako "Hop a je tu lidoop" a líběj se mi mladý kluci, ať si každej myslí, co chce. Díky tomu jsem získal spoustu kamarádů a zažil spoustu legrace, ale to je na jiné téma.

Píšeš o přiznání se rodičům - nelehká záležitost, velký problém. Naši samozřejmě nějak tušili, že nejsem úplně "normální", maminka mne honila po psychiatriích, aby se v něčem ujistila... Nezjistila nic, mne to akorát traumatizovalo a těžce uráželo...

Nakonec jsem se i rodičům tak nějak přiznal. Tátovi mailem v nějakém velmi otevřeném dialogu - byl na tom zdravotně velmi špatně a netušil jsem, jestli ho ještě osobně uvidím, je to asi dva roky zpátky. S mámou jsem si o tom (poprvé otevřeně) povídal asi před měsícem u láhvinky dobrého pití a nejsem si zcela jistý, jestli si něco pamatuje.

(je mi skoro 46...)

P.S.: Věřím, že se toho zveřejnění své identity bojíš, bohužel asi máš proč. Pokud chceš napiš přes interní poštu. Držím palce!

 

dery*
hodnocení

1x

Já bych začala s mámou. Prostě si udělat nerušenou(!) chvilku, posadit se a všechno jí to vyklopit. Myslím, že pokud to ona pochopí (a vsadím krk na to, že ano), můžete pak společně přijít na to, co udělat s tátou.

Jestli si to bude potřebovat sama nejdříve urovnat a popřemýšlet, dej jí čas...

 

gigid*
hodnocení

1x

Rodičům to řekni tak jak to jde. Pokud jsou aspoň trochu normální a mají tě rádi vezmou to. Zaskřípou zubama - možná z tátovi strany bude kravál ( u mě byl taky ) a pak se to překousne. Po chvili budou rádi že jsi jim to řekl, když uvidí že jsi to konečně ty a jsi štastný. Neboj se toho... když tak mi napiš

 

malphas01
hodnocení

0x

ahojky ,kdyby slo uplne do tuhyho vzal bych domu tu kamosku a predstavil rodicum.ale vam jde o to se sverit..no asi to bude docela tezky kdyz je jeste otec tak moc proti homosexualum..to je docela dilema..nevim jak bych reagoval,kdyby to rekl muj syn me,asi by mi taky moc dobre nebylo,ale jednou je to muj syn tak bych se s tim jednou musel srovnat,ale uprime bych to pres srdce asi neprenesl nikdy..asi kdyz uz by bylo nejhur sveril bych se radeji matce,ta sve dite nezvrhne .alespon myslim,matka ma k detem vetsi cit a s otcem bych asi pockal a tak nejak bych to nechal na matce,aby mu to rekla ona..

 

martinaa*
hodnocení

0x

Urcite jim to reknete. Driv nebo pozdeji kazda lez praskne, a prinese to vic skody, nez uzitku. Nechci strasit, ale je docela mozne, ze otec se Vam nejakou dobu bude vyhybat, nebude komunikovat - to je normalni obrana proti bolesti, kterou ponese. Csem se vse podda... a Vy se aspon nebudete muset schovavat, vymyslet si a hrat si na jiny zivot, nez chcete.

 

kosak*
hodnocení

0x

Hele, já vždycky když sem měl pro rodiče špatnou zprávu, tak sem ji záměrně desetkrát zhoršil, pak jsem jim dal pár dnů prostor na to aby to nějak přijali a pak jsem se teprve vytasil z pravdou. A ta nová-špatná zpráva (ve srovnání s tou původní falešnou špatnou zprávou) se nakonec začala jevit jako poměrně snesitelná.

Takže bude to znít možná trochu drsně, ale pokud na to máš žaludek, sezval bych si rodiče pěkně na večír na pokec a oznámil jim, že mám smrtelnou chorobu a zbejvaj mi tři měsíce života. Uvidíš jejich reakci. Pokud tě maj rádi, tak je to rozpláče, a jakmile začnou brečet tak jim oznámíš že seš gay. Teplýho syna by možná zavrhli, ale umírajícího syna homosexuála zkousnou. A když jim třeba za tři měsíce slavnostně sdělíš, že se stal zázrak, uvidíš jak budou nakonec šťastný.

martinaa*

Tak pokud si pisatel vazi svych rodicu a ma je rad, tohle by jim nikdy neudelal! Delat si legraci ze smrtelne choroby je uplne mimo misu. Doufam, ze tvoje rada byla minena jako spatny vtip, protoze toto snad nikdo normalni nemuze myslet vazne.

Promin za ten agresivni ton, ale to, co radis, je prisernost.

kosak*

Naštěstí ten agresivní tón v příspěvkách tak nějak nevynikne, takže jsem ho ani nepostřehl. :)

Nebyl to vtip, byl to pouze příklad toho jak bych to třeba řešil já (samozřejmě vyhrocený do exterému, aby to bylo zřetelnější).

Jde o to nadnést jim to určitým způsobem, aby pochopili že sou v životě mnohem horší věci než to co se jim chystáš oznámit.

martinaa*

To jsem rada;) Samozrejme jsou horsi veci, ale pro me je tento styl podani uplne mimo. Pak bych se nedivila rodicum, kdybych treba dostala pres hubu za to, ze si z nihc delam opravdu nemistnou legraci.

Ovsem vidis, ze nejsem jedina. Tohle je vazne hodne prestrelene.

kosak*

No, zas tak moc přestřeleně bych to taky neviděl, :) naši by to vzali s humorem. Kolikrát mě srazilo auto tak že to bylo opravdu o chlup a dneska je to taková legrační vánoční historka. Ono když to nakonec dobře dopadne tak vlastně o nic nešlo, a myslím že pořád lepší dostat přes hubu a bejt součást rodiny, než aby se jim ze mě třeba zvedal žaludek.

marenka*

Kosáku, to je docela na nic. Fakt. Se smrtelnou nemocí se nežertuje. To se nepovedlo. *stop*

doplněno 09.08.11 18:53:

A co mamku vzít do Prahy? wiki.aktualne.centrum.cz/...

To jí trkne, tam bych jí to u oběda řekla narovinu. *houpy*

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]