Dobrý den,
po smrti babičky /92/ už nemám tolik povinností a starostí a ráda bych si pořídila pejska. Kočky nemusím, ale pes - to je prostě něco. Měli jsme doma v minulosti většinou kříženečky, jak už to na vesnici bývá. Také mahagonového dlouhosrstého jezevčíka a nakonec, do října 2010, krásného žlutého labradora. Pak už to nešlo.
A tak přemýšlím o rase. Uvažuji pořídit si pejska na jaře. Neublížila bych žádnému, ale mám raději větší rasy, než ty trpaslíky. Spíš střední. Líbil by se mi pes velikosti a typu bígla. Jsou to ovšem honiči a notoričtí útěkáři. Znám majitele, kteří je venčí jen na vodítkách, navolno si je nedovolí pustit. Už by se třeba nevrátili.
Nejvíc by se mi zamlouval rhodéský ritgeback. Jenže, velký pes potřebuje také dostatek pohybu. Ten mi nebude sedět v koutě a koukat na televizi. Zahradu máme, ale myslím si, že to nestačí. Zatím bych mu pohyb dala. V nedalekém městě je i dobrý kynologický klub, navštěvovala bych ho s ním, aby se odreagoval. Ale, psí život odhaduji na 15 let. Za 15 let mi bude, pokud se dožiju, 77 let. Tak se bojím, abych splnila všechny své závazky, které na sebe člověk s pořízením pejska vezme. Abych se mohla pohybovat, dát psovi, co potřebuje. nejen stravu a lásku, ale hlavně ten pohyb a radost.
A tak přemýšlím. Myslíte si, že ve věku 62 let je dobré rozhodnutí pořídit si většího psa? Manžel by se psem souhlasil, má je taky rád, ale podle jeho slov by stačil gaučáček. Já bych raději většího. A co když se s námi něco stane? Kam s ním? Dát ho někam, to by bylo jako prodat do otroctví člena rodiny.
Možná si myslíte, že všechno moc pitvám, prožívám, ale pokud si k sobě chci nějakého tvora připoutat, musím si uvědomit, že mu musím dát, co zvíře potřebuje. A nevím, zda to vzhledem k věku zvládnu.
Tak mi poraďte: pořídili byste si v podobném věku štěně? Větší rasu? Nebo to mám vzdát a jen se pomazlit s pejsky svých známých? Necouvám, chtěla bych, moc bych chtěla, ale člověk nikdy neví, co ve vyšším věku může přijít. A já bych chtěla svým povinnostem ke chlupatému kamarádovi dostát. Ne ho jen mít na kanapi, ale dát mu pohyb a všechno, co psí parťák potřebuje. Jaga.
Zase jsem něco vyvedla. Proč se mi dotaz na pejska zobrazil u obrázku bejka? Asi je to tak: "dvakrát měř a jednou řež!"
Teď už tam máte pejska! 
6x
Milá Jago,
uvažovala jsem stejně jako Vy (řekla bych, že jsme asi stejně staré) a nakonec jsem si přivezla fenku ze slovenského útulku, která ovšem byla již nějaký čas v tzv. dočasné péči u jedné paní na Moravě. Věděla jsem tedy dost o tom, jakou má povahu a jak se chová, jestli nemá nějaká traumata a pod. Byla to dobrá volba, máme ji už 3,5 roku. Je to menší pejsek (přestože i já bych raději německého ovčáka - takový byl můj první pes). Zvládá dlouhodobé vycházky, ale stačí jí i to, že ji vezmu s sebou na nákup. Naučila jsem jí toho hodně, ale jedno přece jen ne. Jak se celý dosavadní život živila jen tím, co kde našla, sežere úplně cokoli, co se i vzdáleně podobá potravě. A to hodně rychle, aby jí to někdo nevzal. Na zahradě obírá jahody, okurky, maliny, sbírá shnilá jablka a hrušky, když se dostane slepicím ke žrádlu, kadí potom pšenici. Musíme na ni dávat pozor, byla i s otravou na kapačkách. Ale to se zkrátka nedá nic dělat a smířili jsme se s tím. Závěr: Se psem je radostnější život.
PS: Jak se daří manželovi?
Ta je krásná! Ta naše je taky hotová popelnice, hlídám ji na procházkách velmi ostražitě. Nedávno jsem jí vytáhla až z krku asi 20 cm takového toho papírového obalu od salámu. Trubka je to. V zahradě taky "sklízí", mirabelky žrala jak kombajn. V kuchyni loudí, sežere i kousek syrové brambory. S chutí žere suchý chleba. Minulá útulkačka se suchého chleba nedotkla.
3x
A co takový Kavalír king charles španěl? Měli jsme ho 13 let. (na fotce to bylo ještě mladé "ouško"). Jediné, co by někomu na něm mohlo vadit je jeho až přílišně přátelská povaha podobně, jako u zlatého retrievera. Není to hlídač a téměř se dá říci, že by odešel s každým. Ale jinak je to nenáročný, učenlivý pes, který se poměrně dobře přizpůsobí tempu rodiny. Absolutně vůbec nejsou agresivní, není problém, aby takového pejska pohlídal jiný člen rodiny nebo se ho případně ujal, kdyby došlo na nejhorší. Také pokud byste něco zkazili ve výchově, nebude to mít tak tragické následky jako právě třeba s ridgebackem, kterého bych Vám opravdu nedoporučila 
doplněno 05.11.17 11:52: Ještě bych měla poznámku k váze pejska - my jsme tomu našemu sprchovali podvozek po procházce v dešti ve vaně. A ono i deset kg donést od dveří do vany a pak z ní vyndat je znát..
doplněno 05.11.17 19:55: @babkazov vrčet tedy Tobísek uměl
Ne nikdy že by zle vyhrožoval, ale ve hře, když jsme se s ním přetahovali o hračku nebo ho škádlili.. Jsou to opravdu dobráci od kosti.
2x
Andri, máte pravdu, kdyby mi bylo kolem 40 let, nepokládala bych svůj dotaz a vybírala podle srdce. takhle musím už trochu přemýšlet, co zvládnu a co ne. A co se třeba může stát.
Jsem psomil, nevadí mi žádná rasa, dokonce i naháčka ráda pohladím po bezsrsté kůžičce. Ten buldoček je takový dobrák široké tváře, /něco jako pan Hrušínský/ na první pohled vypadá, že miluje jídlo a klid. Ani ten by mi nevadil. Jaga.
Já bych také šla do fr.bulíka,protože už mám třetího v pořadí.Jsou to miláčci,ale to má tak každý majitel toho,nebo onoho pejska.Do velkého bych nešla z důvodu prostorového a váhového.Ono stačí i takové 13 kilové štěstí.
Andri, buldočci jsou úžasnííí! Ale mají tolik zdravotních potíží, že nejlepší kamarád je veterinář. Oči, uši, pokožka, upadlé měkké patro se špatným dýcháním, anální žlázky, nedokáží se podrbat. Nafotce je sousedka. Milujeme se. A proč ne boston? Znám dva a příjdou mi úžasní.
doplněno 05.11.17 09:12: Boston se odlisuje od mírumilovného francouzského buldocka.Povahou.
doplněno 05.11.17 09:19: Prave ze rodice maji jeste kromě ty tibetsky dogy uz 10 let francouzského buldocka.Vzali ho z mnozirny a doslova do nej narvali 100tis aby byl zdravy.Na to co si prozil s doktorama,injekcema a vsim se divim ze neni nijak neuroticky.Prijde pro piskot, nastavi prdelku a chce podrbat,tak si ho ziskate.Prvne na me utocil,ale byl naježeny,takze se bal,ted je to takovy valici pes.Znamy ma dve feny buldocka a ty jsou k sezrani.Nosi mu pantofle a neustale olizuji nohy a to i nam kdyz tam prijdem.Zbozhuji pohyb a deti.K nim jsou opatrni.Taky to neni zadny terier ktery je vsude nebo nikde.
cs.wikipedia.org/... jo, nío, je toé terieiér. Ale jork také! Jsou kapku temperamentnější a učenlivější. Jen si je pořídí lidé jako plyšáky, gaučáky. Myslí si, že když jsou malí, nepotřebují výchovu. Myslí si, že "štábní kulturou"se už narodili.
Právě že při vybírání psa, koukáme jen na obrázky. Vracím se k tomu korgimu. Původně honácké plemeno, žádný trpaslík.
doplněno 05.11.17 09:29:
Omlouvám se, zmastila jsem opravu. Ale všichni se orientují, že ta Wikipedia patří až za "žádný trpaslík". Že? 
2x
Dobrý den, je moc dobře, že to promýšlíte. Dělala jsem to stejně. Taky mám radši větší psy, ale bohužel volba nebyla jen na mně. Takže mám malou chlupatou kouli 
, a kdyby byla zdravá, tak by klidně mohla i na dlouhé túry. No, není, přestože i toto plemeno je nezatížené genetickými vadami. Máme prostě něco extra. A takhle si spolu užíváme - viz foto. Kdyby tedy byl výběr na mně, nejspíš bych skončila u nějakého útulkového. A celkem často jsou inzeráty na dospělé pejsky, kterým zemřel majitel apod. Ono štěně je kapitola sama o sobě a ne každý by na to měl nervy. Dospělého psa bych se neobávala, přestože může mít špatné návyky.
Hodněsleduji příběhy pejsků z Psího štěstí, kde se z doslova asociálních chudinek (z množíren, od bezdomovců, asociálů nebo jen ignorantů) stanou pejsci sebevědomí a skvělí parťáci. Netvrdím, že byste i vy do toho měla jít, protože přiznejme si to, narušený pejsek také není pro každého.
Ale věřím, že až přijde ten správný čas, pejsek pro vás se prostě objeví. Možná bude jiný, než ten vysněný, ale nakonec to bude prostě on.
M.
2x
Dobrý den, taky přemýšlím o pejskovi, ale ikdyž mě láká např Německý ovčák-moje nejoblíbenější plemeno tak vím že bych na něj asi neměl toliko času a dostatek fyzičky apod. Stačil by mi menší společník..ale ne ratlík a nebo něco s malýma nožičkama-to fakt není pro mě
Ale nějaký takový mezi ovčákem a tím malým psíkem..prostě něco středního, ne moc divokého-teriér, honiči, útěkáři..ale pohodového, aby ušel i nějakou větší vzdálenost když se rozhodnu jít delší trasu..napadá mě např Labrador..jsou sice větší, ale nepotřebují tolik výcviku a péče jako něm.ovčák a jsou to takový pohodáři se mě zdá. Nebo na fotce je tzv.minilabrador, který váží 19kg..ten by byl uplně ideální si myslím. Třeba projít útulky a podívat se, jestli je tam nějaký mladý pes, ať to není štěně a zrovna vidíte už jeho velikost, temperament-když si ho budete chvíli půjčovat na vycházky, sblížit se s ním a uvidíte.
2x
Nemysím, že jste stará na pejska, já byla celý život na psa zvyklá, posledního jsem si pořídila v 68, ,plrotože jsem si byt bezu něj, a po smrti manžela vůbec neukěla představit. A co kdybyste dala domov pejskovi z útulku. Ono vědí a poctivě o každém řeknou pravdu jaký je a co potřebuje. Odchovala jsem tři útulkáče a byli boží, věrní, vděční.
Já bych se taky přimlouvala za dospělého útulkáče. A to z jednoho prostého důvodu: u štěněte nebo velmi mladého psa nikdy nevíte, do jaké povahy Vám vyroste. S čím může mít problém, co disciplína, osobnost a povahové rysy... a koneckonců i zdraví. V útulku sice bývají pejsci dost často ne úplně zdraví, ale mají veterinární vyšetření a pokud tam je nějaký velký/chronický problém, tak by o tom měli vědět. No a co pak teprve fakt, že nemusíte krotit mladé jelito. Výchovu potřebovat bude, ale nebudete to řešit v době, kdy už je pes vyklidněný. Poradí Vám v útulku i v tomhle, vědí, který pes je u nich krátce a už umí pár povelů (pokud se tam o ně v tomto ohledu mohou starat).
0x
Marcelko, já, kdybych si ještě pořizovala psa, pořídila bych si fenku velškorgiho. Korgiové jsou nesmírně učenliví, inteligentní, laskaví, živí, ale ukáznění, nejsou štěkaví. Mají krásný kukuč, nádherný výraz ve tváři. Nejsou na obtíž, jsou pro radost. Nejsou to žádní prcíci, jen mají krátké nožky, ale nemají problémy s páteří, jako jozefčíci. Je to velice zdravé plemeno. Rodí se s ocasem, ale i bez. Celou smečku má anglická královna. Ten na fotce, je mého bratra. Jedinou nevýhodu já vidím v tom, že línjí. Sice ne víc než ostatní rasy, ale já jsem zvyklá, že nikde nemám chlupy. Dva psy jsem stříhala a Dorka nelíná.
doplněno 05.11.17 09:12:
Jen tak, pro zajímavost. Nejsou malí
Babičko, je moc hezký. Hlavičku krásnou, jako lištička, ale nožičky skoro žádné. Líbí se mi i ten ocásek, bez něj by mu něco chybělo. Jinak je pravda, že vypadá velice intelogentně, učenlivě a zároveň má v sobě něco raráškovského.
Každý pejsek je moc hezký, i tento.Jen kdyby byl vyšší. Pozdrav Dorotce. 
Jaga.
0x
Přeju dobrou ruku při výběru pejska, ale jako panelákové Husákovo dítě poradit neumím. Omezím se jen na tuhle otázku:
Proč se mi dotaz na pejska zobrazil u obrázku bejka? Protože jste otázku zadala do rubriky zvířata / hospodářská, tedy "na maso" a "Bóbika" určitě domů nechcete...
Hezký den,nechci Vám nic rozmlouvat,ale...velká plemena většinou vyžadují delší výlety,celkově jsou náročnější. Je něco jiného tahat v 70 vodítko se 6 kilovým psem a s 50 kilovým. Já mám fenku bišonka. Není úplně malinká,ale ani nijak zvlášť velká (váží 6 kilo) a je to zlatíčko. Když je venku,užívá si to,když je doma,také si to užívá. Doma většinu času spí,ale nechá se klidně svést i ke hře,je hravá. Chodila jsem s ní i na cvičák na základní poslušnost. Na volno moc neposlouchá,takže chodí spíš na vodítku,ale má dlouhé vodítko,takže se vyběhá i na něm. Jinak umí povely jako sedni,lehni a zůstaň. V létě má též možnost zahrady na chatě,kde se vyblbne nebo u známých na zahradě. Jediné mínus této rasy je,že se musí pravidelně stříhat(jednou za 2-3 měsíce) a česat,má náročnou srst. Je to hravé zvířátko,učenlivé,poměrně nenáročné,ale ani to není úplný gaučák,zvlášť ve štěněcím věku potřebuje hóódně pohybu,ale pohyb ocení i v pozdějším věku.
Více o bišonkách píšou zde: pesweb.cz/...
Já jsem si tu naši zamilovala na první pohled. A zvládá ji i se zdravotními problémy(jsem invalidní důchodkyně).
doplněno 05.11.17 11:07:
Jo a ještě jedna výhoda-tento pejsek,ač je hodně chlupatý,tak vůbec nelíná!
0x
My máme už něco přes rok tuhle žiletku, teď má 4,5 roku a zatím jsem nezalitovala. Je svérázná a mě to moc baví. Nemusím mít psa vycepovaného, jen natolik, aby nedělal, co nechci. Je prostě skvělá, je s ní sranda, ale umí taky ležet stočená do bochníčku a nevybuřovat, klidně půl dne prospí. Zpočátku byla nedůvěřivá a teď je to největší mazel. Kdykoli si manžel sedne do křesla, uloží se mu na klíně... a já pak nosím brýle, podkládám polštářek, podávám noviny, nosím kafe... aby se psinečka nemusela shodit z klína to mám teda doma dvojku. Strašně mě na ní baví ta její vychytralost, jak si myslí, že mě přečurá a bude po jejím, ale nechá se utáhnou na půlku piškotu, kam chci.
Pořídil jsem si štěňátko jorkširka, teď má půl roku a úplně stejný případ. Na druhou stranu, teď v zimě krásně topí, zvlášť když se v noci přitulí na záda. Zahříváme se navzájem 
0x
Mám hovawarta, už jsem to tu myslím psala. Chtěla jsem velkého psa (žádný gaučák) a hlavně hlídače. Což mi pesan opravdu splňuje. Navíc je to takový můj zdravotní hlídač a asistent . Občas mě zlobí ostruhy (mám zespoda na patách) a to pak je těžké se jenom postavit na nohy, natož ještě chodit. Kvůli němu se vždycky vzchopím, protože jsem mu slíbila procházky a sliby se mají plnit. Jde mu na 9.rok a to je věk, kterého se dožila jeho matka. A já jsem věkem tak jako vy.
Kdybych si měla teď pořídit psa, tak bych to také hodně rozmýšlela (kvůli věku). Vzhledem k okolí potřebuju hlídače. Tak bych buď navštívila útulek a dala na 2.dojem (jela bych tam aspoň 2x) a dala domov opuštěňátku, a nebo - a to bych se musela cítit opravdu fit - bych volila chodského psa. Je menší, taky hlídač, má ho bývalá kolegyně ve 2 exemplářích a je naprosto úžasný! 
0x
Dobrý den,
co třeba sheltie? Povahově by Vám měla vyhovovat a to, že má vysoké nároky v péči o srst by Vám nemuselo vadit, pokud to bude "Vaše zlatíčko"
Díky, přátelé, ráda vidím, co je mezi námi psomilů. A to je dobře. Každý má toho svého nejhezčího a nejraději. 
Kavalír je moc pěkný, na Sázavě jsem měla kamaráda "kavalíra" Tondu, chodil za mnou až do chaty a pokaždé si nábožně sedl před lednicí. Viděl totiž jednou /a stačilo mu to/, jak jsem z ní vytáhla šunku a dala mu ji. Prostě chytrý jako opice.
Všichni pejsci jsou hezcí, neznám ošklivého. Šeltie, ten chodský pes i třeba borderkolie. Nebudu vybírat podle krásy, krásní jsou všichni, ale podle toho, jakou rasu zvládnu pohybově. Vím, že to nebude německá doga ani irský vlkodav. Na druhou stranu bych ráda něco "psovitějšího", než třeba čivavku. I když ani proti nim nic nemám.
Pejsek nepotřebuje jen kvalitní stravu a lásku, ale hlavně pohyb. A 15 let je 15 let. Závazek. Proto se bojím, abych zvířátko pohybově zvládla a nestrádalo. Zatím to jde, umělé koleno je jako pravé. Ale kdo ví, co může být za několik let? A nemůžu odložit živého tvora jen tak do kouta, protože mi to přestane chodit.
Raději bych začala od toho mladého "jelita", než od pejska z útulku. Ano, byl by to dobrý skutek, ale pejsci z útulků jsou často na psí dušičce poznamenaní /nepěkné zážitky.../. A štěně si každý vychová sám, bez násilí, trápení, ale důsledně. Aby se naučilo chovat, jak má. U pejska z útulku je to mnohdy těžké, i když je mi jich moc líto, mívají občas zvláštní projevy.
A tak hledám, vybírám, mám na to snad celou zimu. Dokonce chvílemi už uvažuju, že NIC. Kdoví, kde budu za 15 let? A co potom s tvorečkem, který na mě bude zvyklý? Kdo zná starý film PŘIJDU HNED, ví, jak si supové dědicové pobrali veškeré dědictví po zesnulém a jeho psa vyhnali. Ten měl ale v obojku ukrytý šek na velké jmění. Ti mizerové nenašli nic. A tak si myslím, zda se nepotěšit a nepomazlit jen s těmi cizími, pokud páníček dovolí. Je to těžké rozhodování. Před 20 lety by nebránilo nic. Teď už je to horší.
Tak se mějte hezky a užívejte si se svými chlupatými kamarády. Tohle byl můj Aron, poslední pes, umřel 2010. Z útulku. Krásný, hodný, ale notorický útěkář. Stačilo otevřít neopatrně vrátka a celý den jsme jezdili po okolních obcích a hledali psa. Občas nám ho dobří lidé i přivezli sami. A to je to, čeho se u útulkových pejsků bojím. Zdraví Jaga.
Dobrý den, trošku vám musím oponovat. Ano, štěňátko si vychováte podle svého, ale jeho základní vlastnosti neovlivníte. Nikdo vám nezaručí, že zrovna ten váš nebude také útěkář. Já se svému pejskovi věnovala na sto procent, ale přesto není dokonalý. Poslouchat umí, ale pokud potkáme člověka, prostě se neovládá. Takže pokud bych ho měla na volno (nebo neopatrně otevřela dveře)... Lidi miluje víc než mě takže by se přidal k prvnímu člověku, co by procházel. Musím ho hlídat, protože když vidí pootevřená dveře do auta, hned nastupuje...
Ono to zní roztomile, ale když si uvědomíte, jak moc ho stále musím mít pod dohledem...na louce ho pustím, 200 metrů od silnice a on se neomylně vydá přesně tam, protože zahlédl auto (a v něm jsou přece lidi!). Žádnou výchovou ho tohoto nešvaru nezbavím. Takže věřte, přestože si myslíte, že štěně je lepší, protože si ho sama vychováte, může to být právě naopak. Proč myslíte, že ten váš béžový krasavec byl v tom útulku? Protože utíkal a měl to prostě dané. Nejspíš ani výchova od štěněte by nepomohla.
Držím vám moc a moc palce. Vybírejte, nebojte se toho a nepřemýšlejte, co bude za 15 let. To neví nikdo, ani mladší ročníky. Mít psa je radost. A samozřejmě starost. Vy si to uvědomujete, ale čekáním se nic nezmění. Já byla bez psího kamaráda asi tři roky a zpětně vím, že zbytečně. Cizí pes vlastního nenahradí. M.
Dobrý den, Jaguško, myslím, že nemáte pravdu. S věkem to nemá co dělat. To už by si člověk po padesátce nemohl pořídit žádné zvíře. V pátek jsme plánovali dovolenou na příští rok a náš sedmdesátiletý kamarád podotkl, že to už tady nemusí bejt... Odpověděla jsem mu, že kdokoliv z nás, co jsme tam seděli u stolu tady nemusí bejt. Zkuste žít v přesvědčení, že vy tady prostě budete do devadesáti a hotovo !
Vnuk si pořídil pejska Český strakáč,takovýho krátkosrstého,puntíkovaného,prohlídla jsem si o nich povídání na "hafíci" a taky by se mi líbil,i píší o nich ,že je nenáročný,hodný atd.,ještě jich moc není,střední postavy.Viděla jsem u nás jednoho takového při venčení a přemýšlela jsem,co to je za pejska,že jsem ho ještě neviděla,myslela jsem,že je to něco kříženýho.Tak se na něj koukněte.Ať si dobře nějakýho pejska vyberete,jsou fajn.
0x
Měli jsme poslední sheltii blu merle, krásný, hodný, učenlivý a mazel ale těch chlupů po bytě. Jsem také psí ale můžu jak můžu a mám na hlídání kocoura ragdoláka, je skoro jako pes a nemusí se s nim ven, "hlídám" ho 4 roky on nás totiž miluje a nechce aby ho vnučky otravovaly. Jinak slušně aportuje, na zvonek běží ke dveřím, na chalupě chytá myši a leze po střechách, doma spí v posteli a tulí se.
Obdivuji vlkodava, vererinář v domě má Amálku a je zlatá i když už je to starší dáma a špatně chodí, kamarádka má pitbula a je to mazlík co se bojí našeho kocoura. Volte pejska co zvládnete, jestli malý nebo velký je podle mě jedno.
Paní Ludmile vůbec nerozumím, co myslí tím, že je to její dotaz. 
Ale to nevadí.
Jinak - všechny odpovědi jsou krásné. Žádná nevraživost mezi rádci, nadávky, všichni, kdo odpověděli, mají rádi pejsky a každý chválí toho svého. Tak to má být. Všichni ti pejskové jsou opravdu moc hezcí a milí. Asi bych si "vybrala" všechny.
Tak ať vám všem ti vaši dají spoustu psí lásky a společné radosti. Zdraví Jaga.
/Děda tvrdí, že na výběr máme ještě celou zimu. Takže zatím nepadlo žádné rozhodnutí./
Dobrý den, taky nechápu . Vždyť její dotaz je zde: poradte.cz/...
Jinak já se přikláním k menšímu plemenu. Jak tu bylo řečeno, větší pes potřebuje opravdu hodně pohybu a hodně žrádla.
Ale malý nenáročný pejsek, jako je třeba naše biewer jorkšírka, nepotřebuje tolik jíst, stačí ji malá dávka ráno, odpoledne a někdy i večer. Chodíme s ní na delší procházky, dvakrát denně a to jí úplně stačí, večer spí jako dudek .
Jediná největší starost jsou její chlupy, nebo spíše "vlasy". Pročesávám jí každý den, aby se jí nedělaly v chlupech "cucky". Ale dobré je, že vůbec nelíná .
doplněno 12.11.17 10:56:
Fotka mi zase nejde vložit, pořád se to načítá a nic . Ale jednou už jsem sem fotku dávala, zde: poradte.cz/...
0x
Kníráč? Nesmírně chytrý, temperamentní, kapku tvrdohlavý. Umí hlídat a miluje i gauč. Trimuje se, stříhá cca 3x za rok, tedy nejsou nikde po baráku chlupy. Tedy je nenáročný na údržbu. Je v několika velikostních variantách. Malý, střední, velký. V barvách pepř a sůl, bílý, černý, černostříbrný. obrazky.cz/...
Já jsem měla 10 let pepřáčka a 15 let černostříbrnou fenečku.
0x
Krásný den, pro Vás je jako dělaný labrador Ten je v drtivé většině milý, nekonfliktní, veselý, ale i hodně empatický. Nebývají přehnaně aktivní, nepotřebují tolik pohybu, klidně s Vámi proleží deštivé odpoledne u televize, ale zároveň si užije i dlouhou procházku, s věkem pak už opravdu toho pohybu tolik nevyžaduje... Jen má sklony k obezitě, jsou to chodící popelnice.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.