Nový pejsek

Dobrý den. Vaší ztráty je mi líto. Dopřejte si čas, je to pro Vás ještě příliš čerstvé. Teprve potom se rozhodněte, zda nového pejska opravdu domů chcete. Ale neberte to tak, že pejska který vás opustil, nahradíte jiným. Nejde o to nahradit ho, ale pořídit si domů novou radost. Pak bolest ze ztráty bude pomalu ustupovat té nové radosti. Spousta lidí po ztrátě pejska si pořídila nového a nelituje toho. Rozhodnutí je na vás. Mrkněte třeba i do diskuze zde:

https://www.poradte.cz/zvirat…psa-poridit-noveho-ci-ne.html

Dobrý den, před 3,5 lety si syn vzal z útulku starou kříženečku jezevčíka, 10letou Trixinku. Byl s ní u nás doma pečený vařený, hodně často jsme ji hlídali, takže nám přirostla k srdci. Byla zlatá, hodná, svéhlavá, chytrá, nezávislá, krásná. Jako ostatně všichni psi. před půl rokem už se nedokázala vzpamatovat z operace nádoru v bříšku a odešla k Duhovému mostu. Je potřeba se s pejskem rozloučit. I když to možná zní divně, aspoň to zkuste. Řekněte jí (i když tu není), že jste ji milovali a že jí děkujete za dobu, kterou jste s ní mohli strávit. Že z vás udělala lepší lidi. Že na ni nikdy nezapomenete a že si ji jednou u Duhového mostu najdete. Za všechno jí poděkujte a pusťte ji do lepšího světa, než je tento. Opravdu to funguje. S Trixinkou jsme se takto rozloučili a vzpomínáme na ni s láskou a bez toho dusivého žalu. A za dva měsíce jsme si pak vzali dalšího pejska, tentokrát tříleté třeštidlo, taky kříženku jezevčíka, a ta nám zabrala veškerý životní i myšlenkový prostor. Žádný pes nebude jako ten před ním, ale můžete zase kousek svého života dát dalšímu psovi a udělat mu zde příjemné místo pro život.

Jsou si dost podobné.

Já mám už pátého hafíka,každý byl jiný,na všechny vzpomínám s láskou a musím říci,že každého dalšího jsem si pořídila velmi brzo po tom bývalém, protože když je člověk zvyklý na společné bydlení se psem, ta prázdnota se nedá vydržet a rozhodně to nepovažuji za nějaké provinění vůči tomu zemřelému.

Je to tak.Pořidte si dalšího.V žádném případě ji nikdo nenahradí ale nebudete tak smutní.Nikdy na ni nezapomenete ale bolest ustoupí a zbudou vzpomínky.Mě když umřela pudlinka tak už jsem psa nechtěla.Ale v bytě bylo smutno,byla jsem od rána do večera sama a zdraví se zhoršilo.Dnes mám tři pejsky a nevím kdo mě vnukl myšlenku žít bez psa

Není to tak dlouho, co jsem řešila něco podobného i když šlo o kočky. Měli jsme dva perské kocoury, bráchy, jeden uhynul a my jsme řešili, jestli ten druhý bude schopen přijmout jinou kočku. Také byl smutný, pořád jen spal. A můžu prohlásit, že malá Eliška ho rozveselila a vrátila mu chuť do života. Doporučuji dalšího pejska.

Pořiďte si nového... Je to těžké, protože to byl člen rodiny ... Když si pořídíte nového, tak mu budete dávat stejnou lásku a péči, budete mít z něj radost... Ale stále budete vzpomínat na skvělé zážitky se zemřelým pejskem ... Když vám umře pejsek, tak někdo spíše potřebuje více času než se s tím smíří a někomu pomáhá, když si najde za něj náhradu, aby nemusel trůchlit a trápit se tím... A pro vašeho druhého pejska aspoň najdete nového kamaráda, se kterým si společně budou hrát, mazlit se a tak si vytvoří nové pouto

A zrada to nebude... Vaše Cindinka by určitě nechtěla aby její páničci byli smutní ...

. Naše devítiletá dcerka našla malé štěňátko přivázané v lese. Nikomu nepatřilo, tak dostalo jméno Nik. Miláček rodiny však měl smutný osud. Byl mu teprve rok, když vletěl pod náklaďák. To jsme všichni obrečeli. Hlavně dcerka byla nešťastná. Manžel se v práci zmínil, co se nám přihodilo a jak to malá těžce nese. O Velikonocích jsme byli pryč a po návratu jsme našli u dveří uvázané malé štěňátko, takový chlupatý balíček. Zkráceně Bak. Dodnes nevíme, která dobrá duše nám nadělila tak fajn pejsánka. Najednou bylo třeba se o něj postarat. Dcerka utřela slzy a pustila se do toho. Ač byli oba Nik i Bak kříženci, pokaždé to byli milí, chytří, oddaní a pohodoví společníci.

I když nám žádný pejsek neumřel tak jsme si štěndo pořídili.A jsem ráda že jsem se takhle rozhodla