Dobrý den,
slyšela jsem, že se dá udělat výborné hnojivo z kopřiv, které se nechají v kbelíku 2 týdny kvasit a pak že se to tím výluhem podlévá.
1. Je to opravdu dobré hnojivo, máte zkušenosti?
2. Prý do toho někteří rozmíchají i pár slepičinců?
3. Co všechno tím mohu zalévat? (zeleninu, rajčata,růže, kytky na zahradě, popř. konifery-hortenzie atd. )
Děkuji za rady, jsem začátečník
2x
Mně funguje výborně hnojivo z kompostu - hodím do kbelíku lopatu vyzrálého kompostu. zaleju vodou, promíchám, vzniklou vyluhovanou tekutinu sliju do konve (nerozpustný zbytek zpět do kompostu)a doplním opět vodou a zalévám - je tam asi dost dusíku, rostliny po tomto hnojení doslova "poskočí" před očima. používám na všechno včetně konifer a rhododendronů.
.Zalévejte s tím vše co chcete jen to ještě předem trochu rozředte vodou. a zalévejte jen ke kořenům a hlavně po dešti,nebo nejdříve zalejte vodou a pak ještě přihnojit kopřivou.
0x
Hnojivo obvykle obsahuje
N-dusík
P-fosfor
K-draslík
+stopové prvky
ve formě přijatelné rostlinami.
Proč by toho ve zkvašené kopřivě mělo být nějak extremně více než ve zkvašeném jeteli, nebo slámě? Přidáním jakéhokoliv hnojiva z toho uděláte kvalitní rozpuštěné hnojivo. Stejně, jako v té pohádce o sekerkové polévce.
Ja myslim,ze kazda rostlina ma jiny podil dusiku apod.,hlavne koprivy rostou tam kde je vice dusikata puda,jelikoz ho potrebuji natahnout do sebe.ale mozna,ze se koprivy mohou srovnat jeste s jinou vegetaci,je to na rozbor,co z kazde rostliny je obsahem po vyluhu.Dale je to o zkusenostech kazdeho.pry koprivy chrani pred chorobami,ale na jákem principu,to netusim.
0x
Kopřiva se používá i v lidovém léčitelství. Na rostliny působí příznivě, zvyšuje jejich vitalitu, obranyschopnost, hnojí a postřik na list se používá i proti savým škůdcům. Výluh obsahuje i hodně stopových prvků. Jsem toho názoru, že přidáním jiných rostlin se snižuje její účinost. Při použití je třeba rozlišit koncentraci roztoku na zálivku a na postřik na list. Slepičince bych použila zvlášť, ne každá rostlina má ráda tolik dusíku a vápna. Pokud tuto kombinaci použijete třeba na jahody, tak po pár zálivkách budete mít listy jako lopuch, snížíte úrodu a plody budou plné dusíku. Nejlepší je, aby si to každý odzkoušel na určitém druhu a množství rostlin sám a pak posoudí její účinky. Věnuji se občas těmto různým aktivitám a hledám pro i proti. Ne vždy je třeba používat hned chemii. Přírodním hnojením se dá také dosáhnout pěkné úrody.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.