Nejste přihlášen/a.
Když někdo se má dobře a druhý potřebuje psychicky podpořit, poradit, tak jsou i tací lidi, kteří Vám řeknou v těžkých chvílích mne se to netýká, to že Ty máš problém, za vše si můžeš sám a táhni- neotravuj. Vyzdvyhují jenom vlastní já.Když by mne někdo okradl, tak jejich odpověď bude ironická. jseš blbej, nemáš se nechat okrást,ztratíš práci- jsi blbá a na světě zbytečná nic numíš-patří Ti to, stane se Ti nějaký úraz nebo omdlíš na ulici - to je její problém-nás se to netýká. Zemře Ti někdo z rodiny,tak to neměl dopustit tu ztrátu. Ten, kdo všechno má, neumí se vcítit do toho co něco postrádá a místo opory najednou k těžkému životnímu přemenu přiloží balvan-bezcitnost a egoismus.Bohužel i v této poradně jsem to pocítila u některých jedinců.
Dobrý den, Vaše stížnost je oprávněná pouze částečně. Nejsou všichni lidé stejní a Vy jste v situaci, že jste přecitlivělá na každé negativní slovo (i kdyby mělo motivovat). Zřejmě Vás rozladilo toto viz odkaz. Zdravím!
Růženko, sytý hladovému nevěří, to bylo, je a bude. Máte pravdu i já jsem přehodnotila svůj přístup na některé věci (dřív jsem třeba zastávala názor, že manželství je důležité, dnes říkám"svatba nikdy", dřiv jsem byla pro klasickou výchovu dětí, dnes to vidím tak, že jen silný přežije, myslím, že v nejbližší době přehodnotím i názor na povinné očkování (roční vnučka po něm má už třetí den 40 horečky ale podle lékaře v dětské nemocnici je to běžná reakce). Dřív jsem to rozmlouvala těm co udávali deprese a chuť se zabít, dnes bych mnohým koupila špagát. No a také záleží na tom jak se vyspím a jaký stav "štěstí" právě prožívám, bohužel docela často teď bývám vytočená do běla a tak mi některé skuhrání a litování se vadí.Od rána mi dnes manžel říká, mysli pozitivně, přestaň se tím zaobírat však ono to nějak dopadne... Probůh co je na tom zasranym životě pozitivního? No a zítra až se lépe vyspím a pochovám vnučky, bude všechno hezčí...
Růženko, pokud za to můžu, omlouvám se.
Liduš, Vy máte zase náladu. Je fakt, že jsem na tom dnes podobně (po 4 dnech práce - představa, že s toho budu muset ještě někomu platit, mě děsí). Manželka mě právě odjela, že si udělá vlastní program, když se mnou nic není. Tak tady dřepim. Na kolo nemám sílu. Sparta prohrála, prostě depka. Stejně mě ale někde něco vzdáleně říká - má to smysl, nevzdávej to, stojí to za to.
Ješte odpovídám, tady je poradna, a každý radí dle svých zkušeností - tím je to právě zajímavé - ta různost názorů - na rozdíl od zájmových vebů - tam si obyčejně všichni notují, vzájemně se ubezpečují, jak tomu rozumí a případného laika zesměšní. Neni to ale tady dle mých poznatků utěšovatelna ( i když sám se o to občas snažím).
Já se předem omlouvám za to, co napíšu. Je zajímavé, kolik chyb, bezcitností, falše a otrlosti lidi vidí na ostatních. Jen na sobě ne. Řekněte, za poslední cca rok, kolika lidem jste pomohla, projevila zájem, politovala ho, podržela? Víte jaká bolest je nejstrašnější? Ta vlastní. Každý máme problémy a nikdo z nás za vámi nebo tady na poradnu, nejde o pomoc. Že? Jen z venku to vypadá, že ostatní jsou spokojení, šťastní a žijí v dostatku. A kdyby si vám stěžovali, stejně neuvěříte. Vůbec, ani trochu! Každý z nás by vám mohl vyprávět! To si pište že jo! Jen s tím rozdílem, že každý z nás se se životem rve tak, jak umí a každý z nás ví že: HLEDÁŠ POMOCNOU RUKU? NAJDEŠ JI NA KONCI SVÉHO RAMENE. Asi je to smutné, ale je to tak. Každý máme plné ruce se svým životem, se svými problémy. Tady chodíme kapku vypnout, pokecat. Případně pomoci radou laika. Tak to je a tak to (asi) zůstane.
Každý sice máme svoje starosti, ale žijeme na jedné zěměkouli jako tvorové lidé, tak proč si máme dělat naschvály,nenávidět se, ponižovat, urážet jeden druhého, že je blbí a méněcenný.Na to je snad život příliš krátký.Co znamená slovo úcta, láska a tolerence.Myslet jen sám na sebe, určitě ne. Mít rád lidi a v případě potřeby projevit pomocnou ruku, těm kteří to potřebují.Pravý přítel dokaže v těžkých chvílích stát při Tobě se říká.
Spíš si myslím, že současné většina škol nelpí na vzělání jako na kvantitě (když mám žáka-dostanu peníze), dále budují kult jasnozřivosti a sebejistoty, potom se dozvídáme při otázce kolik bylo loupežníků u Alibaby - to vím absolutně přesně - 3. Studenti nemají možnost porovnání svých kvalit, kantoři jsou rádi, že mají práci, budoucí zaměstnavatel se nestačí divit a rodiče koukaj jak na vrány co vlastně vychovali za děti, že jim to školství nedalo více zkušeností do života, oni za nic nemohou. Děti později v pracovním procesu jsou pér plex a začínají bojovat o vlastní existenci, aby vůbec byli slyšeni. Jejich arogance začíná v našich domácnostech.
Dame, já si pořád myslím, že škola má vzdělávat a rodina vychovávat. Samozřejmě, že neexistuje hranice, vychovává i vzdělává i škola i rodina. A ať je to jak chce, děti, náctiletí i dospělí vědí, co je správně a přesto je to tak, jak to je, přesto to dělají. Pro každého je jeho bolest největší. Přišla jsem do školky, ve které jsem pracovala asi 10 let, oznámit, že budu na nemocenské dlouho, že mám rakovinu. Kapku jsem se sesypala. Všechny mě litovaly, přály štěstí, říkaly že psychika je nejdůležitější a tak. Jedna pracovnice mě vzala kolem krku a tiše mi říkala, ať se držím, že nikdo není bez problémů. Jí že se pokazila pračka a na novou nemá peníze. O tomhle mluvím. Ji nezajímala moje rakovina a mě nezajímala její pračka.
A takhle to bylo, je a bude. Lidé jsou takoví. Nemá cenu se čílit, litovat, rozhořčovat. Je potřeba s tím počítat a rvát se. S problémy, s nemocemi, se všemi překážkami v životě. Nedat se!
Rúženko, to co jste napsala na mé povídání, to jsou věty jako z literatury. Ale není tomu tak. Nebylo, není a nebude. My, lidé jsme prostě gizdi. A je potřeba s tím počítat, na nikoho se nespoléhat. Za svůj život jsme zodpovědni každý sám! Vy, já, Dam, každý sám za sebe.
pro babkazov: Píšte na nikoho nespoléhat, jenom sám na sebe. Když bych měla úraz a ležela na ulici v bezvědomí,tak jak si můžu pomoci sama bez pomoci druhého člověka a sanitky? Tomu mám rozumět tak, když bude někdo těžce zraněný, tak mu říct po česku pomoc si sám, každý sám za sebe? To je teda krutý v dnešním kapitalismu! Za socialismu vám alespoň někdo zavolal první pomoc,ale dneska asi nic,jak vidím
- nebojte - i dneska Vám zavolají první pomoc, jenom se lidi víc bojí ! - a "socialismus" už taky nebude
- zavinac - no jo, ale říkejte to tady, či jinde - jenom Vás seřvou a označí za tupého bolševika - a jak říkám, už se stejně nic nemůže vrátit.
To je škoda,,byla by práce,,ano lidi se bojí vám pomoci.že vás ten dotyčny za tu pomoc ještě napadne, Nebylo všechno zlé ,,já jsem se měla lépe. Co je z volnosti ,když na ni nemáte..
Růženko máte pravdu, dnes když upadnete a nedejbože rovnou do kaluže, nikdo vás nezvedne, zas se kdosi ožral, je to co uslyšíte a pak ještě pojď nedívej se tam a hlavně nezastavuj se. Možná tak 20 co půjde kolem ten telefon použije. Na silnici se dřív mohli pánové přetrhnout když krásná blondýna píchla kolo, dnes profrčí ani nemrknou jelikož koukají k¨de jsou v povzálí ti ranaří co je po zastavení okradou, zbijí, zabijí. Máte pravdu, dřívve jsme při cestě na chalupu často vzali stopaře, nejméně 15 let už ne. Vzpomínám si, kdy manžel mě posadil do příkopu u lesa a do auta naložil silně krvacejícího chlapa co v lese nešťastně upadl na haluz a tu si zapíchl do břicha, podle lékařů mu zachránil život, dnes by ho tam nejspíš nechal co když je krev falešná a on nás okrade o auto.
Růženko včera u obchodu prosil bezdomovec o 3,- spoustu lidí znám a vím, že jezdí v hodně drahých autech, lítají po světě, jí hodně draze... nedali a sprostě se na něj utrhli. Dali jsme mu s maželem 20,- klaněl se až k zemi a je mi jedno jestli si koupí vín a z prominutím si ožere držku, aspoň doufám, že v tu chvíli bude šťastný.
Růženko, kapku jste to přitáhla za vlasy. Schválně, když jste četla můj příběh, napadlo vás, že bych potřebovala pomoc? Napadlo vás, že mi pomoc nabídnete? Že ne? Chápejte, nechci a nepotřebuji vaši pomoc, ale jde mi o to, že to nikoho nenapadne. Ani vás, ani nikoho. A tak to je u každého z nás. Nebo napadlo vás, že by Liduš, na svém vozíčku, potřebovala od vás pomoc? Nenapadlo, že? (Liduš, omlouvám se, že jsem vás použila jako učební pomůcku) A víte co ona má za problémy. Ale číst její příběh, když upadla a zlomila si krček, jak se dostala zpět na vozík, to musel být fakt horor. Jen ona to podala tak, že jsem se musela usmívat a smát. Nefňukala, plakala hodně tiše, sakrovala nahlas a přežila i bez naší pomoci. A už na tom vozíku, s umělou kýčlí, vaří, pere, udržuje zahradu, hlídá vučku, pere, žehlí, prostě funguje! Jde mi o to, že ani myšlenka na pomoc vás, ani nikoho z nás, nenapadla. Není to hrozné, je to normální. Nemluvím o mimořádných situacích na cestě nebo kde, ale o běžném, normálním životě, 365 dní v roce.
Každý jsme za svůj život zodpovění, každý sám.
Elvis a Zavináč, děvčata, kolegyně, děkuji Co tě nezabije, to tě posílí, te nejsou jen slova. To je pravda! Pravdoucí.
Taky musim naprosto souhlasit s babkou a troufam si rici, ze vim jak to i myslela.. Kdysi jsem mela kamosku, ktera si porad mlela tzv. tu svou a porad mlela a mlela az me z ni bolela pomyslne hlava.. Kamoska ma dceru, ktera je tzv. zive ditko a kamoska casto mluvila o tom jak strasne to s ni ma, jakej je chudak a vsichni me litujte a kdyz jsem ji odvetila, ze i jine mamy to maji take tezke, ze take resi sve problemy, tak mi na to odpovedela, ze vi, ze ostatni matky si mysli, ze to maji tezke, ze ona to ma ale opravdu tezke a na to uz jsem ji nedokazala nic odpovedet nez jen to, ze jak ona to vi a zda ona u tech jinych maminek a jejich deti byla v domacnosti,, ze presne vi jak ony to maji lehke a ona tak strasne tezke.. S kamoskou uz se nevidam, protoze jsem pochopila, ze jestli neco nema smysl, tak je to setkavani s ni a s jeji sebestrednosti a radeji se vidam s lidma, kteri to maji v hlave vice srovnane.-)
Babko, koukam, ze jste si v zivote taky dost "uzila".. Vy jste resila opravdu problem a nekdo pracku.. Co dodat... To jsou lidi.. Diky Bohu, ze to u vas dobre dopadlo.. Chodim kazde rano s 5 letym synem do skoly a vsimla jsem si, ze maminka, se kterou jsem se obcas bavila, ak zacala chodit v paruce a jindy zase se satkem na hlave.. Evidentne se neco deje a dost me to vydesilo.. Nezname se natolik, abych se ji zeptala primo, tak se zatim jen mijime, ale tusim a mam strach z toho co tusim, ze by mola byt u ni pravda..-((
Růženko máte pravdu. Vztahy lidí se neúměrně zhoršily v novém kapitalismu. Určitě tzv. první pomoc poskytne kdokoliv.
Jinak je doba hnusná. Musí se každý sám držet na vodou, kdekdo má problémy vážnějšího rázu. Udělat si drobnou radost, snažit se myslet pozitivně. Lidé jsou vůči sobě arogantní, nepřátelští. Taky nemám na růžích ustláno a velmi často si řeknu, že bude líp.Jak se říká naděje umírá poslední a pomoc opravdu nejraději u toho ramene. Spoléhat sám na sebe, rodinu event. pár dobrých přátel. I když mně život hodně otevřel oči, pořád si myslím, že dobrý člověk ještě žije
Já si myslím,že si nikdo nepřizná že není zrovna dobrý.Každý má sám se sebou co dělat..A po někom něco chtít se mi zdá dost naivní. Vlastní děti nepomohou natož cizí.To je život,,a ten si každý utváří myslím sám.Nechtěla bych,abych pořád čekala na cizí pomoc.Každý člověk měl a má šanci jak si ten život zařídí,, i to-co se stane ne třeba jeho vinou. Nevěřím v osud,,každý si ho dělá sám...můj názor
dobrý den , delší dobu jsem tu nebyla a nedá mi to odepsat na váš rozhovor. Já si myslím a celý život se tím řídím , že v každém člověku je něco dobrého . Jsou lidi a lidi.někomu to chvíli trvá , bojí se otevřít srdce a pomoci někomu kdo jeho pomoc potřebuje. bojíme se nezištně pomáhat , raději se vymluvíme na cokoliv.Z busu vystoupil rom a tak blbě šlápl že upadl a evidentně bylo vidět že má něco s kotníkem, měl velkou bolest a lidé ho míjeli. Bylo potřeba zavolat mu sanitu , tak jsem se ho ujala, nemám je ráda ale v přípsdě takovém je to pro mne člověk.jsou to maličkosti ale myslím že je spousta věcí které nám usnadní život pokud přijmeme pomoc a je li nabídnuta.já mám čisté svědomí , pokud mohu pomohu třeba radou nebo jinak, tuhle mne zastavili němci a ptali se na cestu do ZOO. trpělivě jsem se snažila svou špatnou němčinou jim vysvětlit kudy mají jet. Jeden muž šel kolem a slyšel mne a povídá máte je poslat rovně a víc se s nima nebavit. Tak s takovým přístupem mnoho dobra nevykoná. Taky mám někdy špatnou náladu , nic se mi nedaří ale vždy se najde něco co mi náladu spraví. tak se na sebe usmívejme a bude na světě líp. Korina
Já s Vámi souhlasím. Do této poradně jde jen malá část skutečně poradit, pmoc. Ale většina se chce odreagovat či jen něco napsat, třeba jen svoji domněnku i urážku , prostě využít možnosti vyjádřit se. A cenzor mlčí, resp reaguje třeba na staré české slouvo pro WC, které mu připadá jako neslušné. A to je vše.
Jste plna ocekavani ! Proto tolik utrpeni ve Vas. Prestante ocekavat pekne slova od lidi, od kterych by jste to ocekavala. Da se to naucit. Je to dlouhe "preucovani se", ale stoji za to. Pak zjistite, ze nejste tolik nestastna, protoze jste od tech, ktere nejlepe znate ani podporu a pekne slovo necekala.
NEOCEKAVEJTE - Tim ziskate klid, nadhled a mir.
Pekneho slova se Vam dostane od cloveka, ktereho neznate, nebo od toho, od koho by jste to nejmene cekala. Kdyz Vam nekdo pomuze, nebo pohladi - vzdy to je clovek neznamy a ten ani za to NIC neceka. Zvlastni ze? A takoveho ckoveka potkat je dar! Toto je opravdovy pribuzny a ne bazilisci, ktere za pribuzne povazujeme
Od pribuznych, znamych, knezu, samozvanich duchovnich, psychologu a ruznych poradcu z poraden podporu neckejte. Pokud ji tito dajvaji, vetsinou ocekavaji odmenu a nedelaji to nezjistne. (formou daru, penez ...) To je pak vymenny obchod a ne ona tolik zminovana podpora z duse nebo chcete-li z lasky...
Hlavu vzhuru a zkuste se na svet divat temato ocima, vyhnete se hodne zklamanim
Ruzo, co to tady furt melete - napadáte zdravé a schopné a obhajujete nezdravé a neschopné ! Každý by se měl postarat o sebe ! Jaký si to kdo udělá, takový to má ! Jen pro ty vysloveně nemohoucí budují právě ti schopní nemocnice a léčebny ! Každý by si měl kolem sebe tvořit rodinu, která se o něj vždy postará ! A kdo to vaše kňučení vyžaduje?!
Jo je to tak,,,,dneska se člověk bojí někomu pomoct ,,třeba tomu Romovi ,že ho napadne, a ještě ho zmlátí,,,Takový je dnešní svět-bohužel Za mých mladých let to nebylo ,,ale jak jsem psala ,každý má šanci v životě si najít přátelé.Každý máme svou nemoc,své problémy a někoho ještě zatěžovat je sobecké.Pokud to jde tak člověk musí myslet pozitivně a ne fňukat na druhých ramenou.Politovat umí každý ,,ale pomoci ne..ale záleží v čem.Taková sebelítost každého unaví...jinak hodně zdraví přeji všem a porozumění..
Moulo kterou koliv vaši odpověď čtu, chce se mi říct, že jste buď moc mladej nebo moc blbej. Vy ještě nejspíš netušíte co vám život přinese, vy netušíte co to je starat se o ležáka, o babičku s Alzhajmrem. Buď se máte sám moc dobře nebo naopak moc špatně a proto jen křičíte a kopete kolem sebe. Chtěla bych vidět, jak se vy sám staráte o bezmocného, jak zůstanete doma s práce jen abyste mohl za dejme tomu 8000,- -12 000,- o takovou osobu celodenně (24h) pečovat. Tomu člověku bych to nikdy nepřála ale vám to přeji z celého srdce, zažít to z jedné nebo druhé strany, ani v jednom případě není oč stát. Zaregistrujte se, ráda bych na vaše výplody reagovala mnohem otevřenějc a bez servitků.
Teda co vy jste za madame ! Otci vnuků přejete smrt, mně bezmoc na lůžku. Takže žádné ňafání bokem, jen tady veřejně ukažte váš zrůdný chtíč !
moula
- lidus chtěla jenom říct, že pokud člověk nezažije nějakou situaci na vlastní kůži, jen těžko si ji dovede představit. Ono by nikomu nezaškodilo, kdyby jen tak cvičně, třeba na hodinku, každý prožil na vlastní kůži to, o čem tak krásně žvaní, pokud neví, o co vlastně jde. Nic víc.
To je blábol jednoduchých lidí, kteří neumí analyzovat. Například dobrý lékař neprodělal žádnou nemoc a umí je léčit ! Celý život jsem měl ve fabrice stovky žen. Mě není potřeba poučovat o trampotách lidí. A vševědoucím vědmám doporučuji se vyhnout !
Milý Moulo, vy prostě patříte do kategorie debilů (těm chudákům s touto diagnozou se omlouvám). Jak říkám, vy jste buď moc nešťastný člověk nebo naopak člověk velmi zlý a zákeřný. Mě jste si vybral za svůj cíl, nevadí, neprodávám se lacino a své tvrzení si umím uhájit. Píšete, že jste měl ve fabrice stovky žen, pak si vás dovolím otipovat jako starého, zatrpklého člověka jelikož všechny ty stovky žen z vás měly jen legraci a zůstal jste v životě sám bez přátel a dnes už i bez práce a hlavně bez toho abyste někomu naháněl strach. Ano, opravdu vám z celého srdce přeji proležet na posteli aspoň měsíc a bez pomoci druhých se s prominutím ani nevysrat, pak vám zase přeji, poznat to z druhé strany a muset aspoň měsíc ty posrané postele převlíkat a ty lidi umývat. Už teď je mi těch lidí co se o vás budou starat líto a už teď je mi líto těch, co se o ně budete starat vy.
Prosím admina a syslíky aby toto nemazali a znovu volám po tom aby všichni museli být registrovaní, mohla bych Moulovi psát do pošty a nezatěžovat tím ostatní. Dík. L
Liduš. Klídek. Víte, jak tímto psaní nahráváte člověku moulovského typu? Někdo tady chodí prudit, aby ze sebe dostal nahromážděnou přebytečnou energii, kterou asi nemá možnost vybít jiným způsobem. Jak se někdo nyní tetelí blahem, že vás vytočil? Těch prudičů je tady více...
Eulalie, myslím si nemlich to samé! Navíc, o Liduš, její nemoci, vozíku a životě plném bolesti, víme všichni. Kromě Mouly. No co už, je to moula! Liduš, vyprdněte se! Ikdyž máte pravdu, život snadnější nebudete mít.
Svými nemocemi nikoho neobtěžuju a dobře těžké stavy snáším. Zakyslá nemohoucí dští na lidi smrt a jedy !
- moula - neprovokujte osud ! - někdy se to nevyplácí ...
doplněno 30.05.15 22:39:- no - vzpomeňte na Joba - nikdy nemáte vyhráno - a nikdy nevíte, co si na Vás "Bůh" vymyslí ! Jsem sice ateista, ale temné síly raději zbytečně neprovokuju.
Mám dva šikovné syny s rodinami - dvěma vnuky a já mám život za sebou, už jsem všechno vykonal, když zítra umřu, nic špatného to nebude, jen přirozené !
Pokud je člověk chudý,tak je ze všech stran šikanovaný a to se projeví tim,že začne být pak agresivní a bezcitný i na druhé.Lidé jsou neštastní,tento systém je tvrdý a pltí v něm jen jedno - nakrad sis?pak v pořádku,pokud ne ,tak chcípni.Tak se nedivte,lidská mysl je slabá,každý neprošel duchovním tréninkem,aby byl odolný.
Růžo, pokud jste věřící, tak si přečtěte slova z Bible, řiďte se tím a buďte příkladem:
Ovoce pak Ducha jestiť: Láska, radost, pokoj, tichost, dobrotivost, dobrota, věrnost, krotkost, středmost.
23. Proti takovýmť není Zákon.
24. Nebo kteříž jsou Kristovi, tiť jsou tělo své ukřižovali s vášněmi a s žádostmi.
25. Jsme-liť tedy Duchem živi, Duchem i choďme.
26. Nebývejme marné chvály žádostivi, jedni druhých popouzejíce a jedni druhým závidíce.
ta poslední věta je důležitá, nemáme být chtiví "marné chvály"...
Kazdy je jiny, tezko rict, jsem odmala docela cynik a utesovat (ve smyslu "to bude dobry" atd) nekoho opravdu neumim, a stejne tak by me brutalne otravovalo, kdyby nekdo chtel nedejboze utesovat me. Nakonec ani sve radosti a pracovni uspechy neni s kym sdilet, nikdo nebude rozumet, co jim rikam a v cem ta radost spociva
Problemy si musi v sobe kazdy vyresit sam, muze si o tom popovidat nebo tak, ale proste stejne si to nakonec musi kazdy vyresit sam v sobe tak jako tak. Mel jsem v zivote jak dost tezke chvile, tak ty fajn, ale lidi se svymi problemy neotravuju a ocekavam, ze tak to bude i z druhe strany. Lehce se zminim pri rozhovoru, a to je tak cele. Nedelej druhym to, co nechces, aby oni delali tobe
To ale neznamena, ze lidem rad nepomuzu, neporadim atd, co bych jinak delal na poradne Rozhodne vase priklady jsou extremni a takhle arogantni nejsem, ani takove lidi neznam. Jen jsem ukazal na pohled z jine strany.
nektere odpovedi jsou fajn, kdyz je shrnu: chce to optimismus, nadhled a hlavne neocekavat
Taky jsem takové lidi poznal.Jenže málokdo vidí,co se v životě opravdu událo,nebo jak to bylo těžké. Rozsudek se vynáší na konci.Nikoliv na začátku. Takových lidí je v ČR obrovský počet.Občas se i tady někdo objeví.Je těžké najít empatického člověka.Zvlášť v ČR.Ale mnohdy se stane,.že právě tady se dostane mnohdy rozumné odpovědi.Takže tu nebudou všeci úplně tak špatní
připíšu svoji zkušenost - lidi mám ráda a na svět se dívám pozitivně, nicméně... když mi neočekávaně umřela máma,kterou jsem moc milovala, bylo to pro mě tak bolestné, že jsem o tom s nikým nedokázala mluvit, rozbrečela bych se - v práci tedy o tom nikdo nevěděl - chodila jsem jak tělo bez duše, věčně slzy v očích, a myslíte, že si toho někdo všimnul? vůbec nikdo... a to jsem si myslela, jaké máme v práci super vztahy, některé jsem považovala za kamarády - a nic, jako bych byla já i moje bolest neviditelná... takže Růžu na jednu stranu chápu... opravdu je dneska empatie mezi lidmi málo...
Milá mindo.Jedno slovíčko má dnes cenu zlata.A není to slovo prosím.Ale slovo proč.V dnešní době se totiž nikdo neptá,..PROČ chodíš,jako tělo bez duše,nebo PROČ tak či onak jednáš.Oni se řídí pouze vnějším pohledem.Není s tebou v té chvíly legrace.. a už je z tebe špatná společnice. Tací lidé prostě jsou. Nikdo se neptá na příčinu problémů. Možná,.. kdyby se někdo našel a zeptal,..viděl by věci zcela jinak.
Lidi mám ráda. Přesto, že jsem zažila moc ošklivé věci. To, že někdo je se svým sobectvím a bezohledností spokojen, je smutné. Ale nevíme, co ho potká. Já si velice přeju pomáhat lidem. Pro svůj věk, zdravotní stav a možnosti k tomu nemám mnoho příležitostí. Ale můj postoj k lidem mě velmi uspokojuje. Nečekám na pomoc, té bych se asi nedočkala, ale věřím, že mnoho lidí je dobrých.
Andílku,..i já si přál pomáhat lidem.Zachránit jiné,..i kdyby to mne mělo stát život. To byl můj cíl.V životě snad každý zažil kruté chvíle.Staral jsem se o nemohoucího otce,..který bych postižený na půl těla,nemohl mluvit,ani psát.Připravoval jsem léky,vařil,pral,žehlil,..na začátku mi to bylo protivné.I já mám své povinnosti a energii jen jednu.Unavený z práce a doma další šichta.Ale časem mi to vadit přestalo a dokonce mě to začalo bavit.Byl jsem i ten poslední,..kdo... jako věrný pes,který sedí u svého pána,..taky jsem seděl u postele maminky jako jediný,.. když umírala v nemocnici.pak jsem vařil nemocnomu 60 ti letému cizímu muži,..který neuměl vařit a byl sám.nemohl chodit a byl slepý na jedno oko.Kdyby jsi viděla tu radost,...bylo to úžasné!..těšilo mě to možná víc než jeho. Ta radost z jeho hlasu i tváře,..že není sám.Ž e je někdo,..kdo je mu ochoten podat pomocnou ruku. Zažil jsem už 7 lidí umírat a přál jsemsi být záchrannářem.Ale zjistil jsem svou slabinu.Že už prostě nedokážu psychicky unést,..když mi někdo zemře před očima. A to je sakra velká vada.
"ružo", přečetla jsem si Vaše povídání a příspěvky a je mi z toho smutno. Vám strašně chybí láska, to vás nemá nikdo rád? Vy lásku nedostáváte a asi ji neumíte ani dávat, proto vidíte všechno velice negativně. Toto není vaše první založená otázka, ale již několikátá a z každé jde vycítit to stejné, že Vám chybí láska. Je to hrozné, protože bez lásky život ztrácí smysl. Myslím si, že je hodně dobrých lidí, jen to dobro je jaksi potichu a pomůže, jen nekřičí před sebou, "já jsem dobro, já pomáhám", ale dobro se objeví, pomůže a zmizí. A to v podobě cizího člověka, který Vám třeba otevře dveře, pustí Vás sednout, a nebo něco podobného, to všechno je dobro v lidech. To, co čekáte od druhých, zkuste uplatňovat sama pro druhé, buďte trpělivá, vytrvalá. Naučte se odpouštět, méně kritizovat, více pochválit a hledat na druhých to lepší, ale skutečně, opravdově a od srdce. Víte, jedno přísloví říká, že "z hojnosti srdce mluví ústa". To co nosíme v srdci, tím se pak projevujeme slovně a tak odhalíme, jací vlastně jsme.
Tady na poradně jsem potkala lidi, kteří mně poradili a třeba si s některými píšu i mejlíky a to již spoustu let a máme pěkné virtuální vztahy, ale i osobní. Každý jsme nějaký, každý máme své chyby a dobré stránky, ale člověk by měl začít u sebe. Kdo seje vítr, sklízí bouři, ale dobré slovo i železná vrata otevírá. Takže si vyberte to dobré slovo a otevřou se Vám mnohé dveře. Víc konkrétní nejsem, protože jste také zvšeobecnila. Mějte se hezky. - pt
Snad si to ještě někdo přečte, otázka je sice staršího vydání ale odpovědi jsou stále aktuální. Taky ráda pomáhám lidem i zvířatům, nemohu vidět když někdo trpí a ptám se sama sebe " mohu já tomu člověku pomoc?"Jsou to maličkosti, ale i ty někdy mají svou velikost a věřte je to dobrý pocit podílet se na radosti druhého a nečekat na vděk.Všem to doporučuji...
Zdravím,
lidé kteří mají otevřené srdce jsou soucitní, vnímaví..to mají v tomto světě opravdu těžší...také jsem prožíval takové období zvýšené senzitivity typu "srdce na zlatém podnose pro každého"...a to cca 10 let...než jsem si uvědomil, že si musím chránit svůj osobní prostor a učím se tedy svoje srdce ovládat - tedy ho otevírat ne každému na potkání..jinak bych skončil jako poustevník, který se bojí žít v tomto "bolestivém" světě
ale všiml jsem si jedné věci a existuje jedno přísloví k tomu: "když se přetěžuje hlava, srdce usychá"
a bohužel to platí stále více..a to především u žen intelektuálek-vysokoškolaček (učím také studentky)...chybí jim cit, něha, vnímavost-vše berou přes hlavu, racionálně -logicky-pragmaticky (chybí intuice)...a je pak velká vzácnost potkat ženy vnímavé soucitné, plné něhy...
toŤ moje osobní zkušenost!
...
jakýsi moudrý muž měl takové zvláštní přání
"konat dobro a nebýt si toho vědom"..
kdo z vás pochopí o čem to je? já začínám teprve po mnoha letech chápat. jaké jsem v minulosti "páchal dobro" díky své egoistické představě, že bez mojí pomoci by ti druzí nebyli šťastní (práce pro Charitu)..
zkusme se zamyslet, co pro svět dělají všichni ti, kteří "páchají dobro" ve jménu pravdy, lásky , boha, humanity, demokracie... atp..
a pak se zamysleme sami nad sebou (a hlavně si to "navnímejte" srdcem), zda naše pomoc není spíše povyšováním se nad druhé a zda skutečně o naši pomoc stojí a potřebují ji..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.