Nejste přihlášen/a.
Takové odlehčené téma, vtipy ze života, protože co mě se dneska děje, to vám musím říct.
1. V práci jsem si nainstalovala na pracovní PC doplněk do Firefoxu-překladač přímo v textu z aj do čj. Přišli jsme domů, já si otevřu domácí notebook a říkám po otevření stránky v angličtině manželovi."Hele co mám šikovného"... za chvíli se rozčiluju proč to nejde, a restartuju noťásek. Než naběhl, tak manžel se řehtá, kouká shovívavě a říká "Mařenko, a v tomhle noťásku sis to nainstalovala už taky?"...
2. Zavřu dveře u auta-spolujezdec a štrachám v kapse. Manža na mě kouká, co hledám, a já si uvědomila že hledám klíče od bytu abych zamkla auto.
3. Jenže za to může ráno zprávička ve Snídani s Novou... Prý: povaha žen se pozná podle barvy oblečení. Modrou nosí hospodyňky, fialovou hysterky. Já se chlubím manžovi.. "Hele a já mám modrý rifle, to jsem hospodyňka" Manželova odpověď. "Modrý rifle sice máš, ale máš červený tričko. A když si smíchám modrou barvu s červenou, tak ti vznikne JAKÁ BARVA?"
Přiznejte se taky
k bodu č.2-auto se zamyká samo a ani nemá zámky
právě před chvilkou jsem posouvala mobil po stole... abych oživila spící monitor... a furt nic, no řekli byste to?
Už je to delší dobu, jely jsme s kolegyní do Plzně a u benzínky jsme čekaly, až se otevřou ty samootvírací dveře...všude už to byla běžná věc a tam to ještě neměli. Div jsme nemávaly rukama,aby nás to pustilo dovnitř a v tom přišel jakýsi dělník a vzal za kliku...následoval výbuch smíchu - nejen náš,ale i od obsluhy, která nás pozorovala zevnitř a bavila se...
Jednou jsem takhle zmáčkl jiný knoflík ve výtahu. Dojel jsem o patro výš a vůbec mi nebylo divné, že dveře mají zámek jinak posazený. Když jsem asi deset minut hledal správný klíč a divil se proč nejde otevřít, otevřel cizí chlap (soused) Koukali jsme na sebe jak dva nasraný šimpanzi. Až se za ním objevila sousedka, došlomi kam jsem se pokoušel dostat a jak to asi vypadalo. Poklonkoval jsem se a omlouval ještě cestou na správné patro. Ráno jsem se potkal se sousedkou ve výtahu, mrkla na mě a prý že dnes se můžu splést zase, prý je manžel na noční... přísahám, že už jsem se nespletl a nespletu... ty vteřiny kdy čekáta na facku která sice nepřišla ale hrozila, jsou dost varující
Kdysi mi nabídl kolega z práce, že mě vezme domů svým autem - měla jsem těžkou tašku. Došli jsme na parkovišti k jeho autu, on se posadil a já pořád stála u dveří spolujezdce jak trubka. On chvilku seděl, pak otevřel svoje dveře a zeptal se, jestli teda s ním pojedu nebo co jako. Uvědomila jsem si, že čekám, až mi otevře zevnitř dveře - na našem autě byl pokažený zámek a dveře spolujezdce nešly zvenku otevřít, takže manžel se vždycky natáhl a otevřel mi. Styděla jsem se až domů. Musel si myslet, že jsem právě slezla ze stromu.
hihihi to nic to ja delam furt a to mame dalkovy . totiz nase se odemyka tak ze po jednom zmacknuti se odemkne jenom misto ridice a po druhem se teprve odemknou dalsi dvere. (bezpecnost asi ) takze se nekdy stane ze pritel odemkne jenom svoji stranu a neuvedomi si ze ja se dovnitr nedostanu tak tam cekam hahahah no a nekdy proste je odemceno a ja cekam a cumim do blba a rikam si ty brdo co delaaaaaaa ... PAK SE NA NEJ KOUKNU a on tam sedi a kouka schvalne jak dlouho mi to potrva nez si uvedomim ze je odemceno a pak dostaneme oba zachvat smichu . je to sranda clovek by se sam sobe mel smat vzdyt o nic nejde...
CO ALE Nesnasim je kdyz se lidi smeji ostatnim ... nikdy mi nepripadalo vtipne cizi utrpeni napriklad zakopnuti a podobne.. ale to uz je do jineho tematu..
A už se vám někdy stalo ,že jste chtěli volat z dálkáčem od televize? Pokud ne tak takhle blbej sem já a vůbec mi nedošlo že na druhé straně to navyzvání a ještě se rozčiluju že ten dotyčnej zas nemá mobil u sebe a nebere to. Žena přišla z kuchyně kouká namě a jen tak prohodí voláž do televize a já ji odpovím né známemu ,ale zase nechal mobil doma . Ona na to s usmněvem a vyzvání to a v tom mně to došlo . Prostě sem blbé jak tágo
Proč já proč zrovna já
Taky už se mi stalo, že jsem potřebovala zadat v práci do PC rodné číslo... mačkám číslice a nic... no však taky na kalkulačce
:D Stalo se mi už asi dvakrát.. Koupím si nanuka, rozbalím, jdu ke koši a šup.. v ruce mi zůstal papír, nanuk v koši
Pap, nějaký IPhone tsss, Mně už do mailu přišlo tolik zpráv, že jsem v nějaké loterii vyhrála miliony, nebo že zemřel bohatý strýček a prosí mě o číslo účtu, protože ten balík peněz nemají kam dát... Až já jednou odpovím, zahážu vás všechny IPhonama!
Manža už má Apríl za sebou Sedí si tak ráno v klídku na WC, já vzala svůj telefon a zavolala mu. Křičím "volá Ti šéf". Tak si manža pospíšil, vyletěl z WC a ... APRÍÍL
Ten výraz
chvilku jsem myslela že mě zahubí
Chvilku samoty na záchodě si vychutnávám. V hlavě i v míse cosi přibývá. Někde myšlenky a někde h... . Najednou někdo zaťuká a já řeknu DÁLE!
Umět se zasmát sám sobě, to je jedna z věcí, na kterou jsem koukala při výběru partnera. A můžu říct, že se mi to povedlo. Chechtáme se v jednou kuse, páč nám je padesát, tudíž máme sklerozu a vůbec začínáme celkově blbnout
To že občas hledám brýle a mám je na nose je skoro normální ale včera jsem byla u kadeřnice a nechala své dlouhé vlasy ostříhat na krátko a v noci jsem s výkřikem vzbudila manžela, že mi někdo ukradl vlasy. Nedávno jsme s mužem řešili jak je lehké se zabít-povídá a co skočit pod vlak a já na to no dobrý ale při mé smůle by mi ujel nohy nebo hlavu a ve špitále by mě sešroubovali. Smějeme se rádi a často.
A protože jsem tchýně (snad dobrá), tak mohu přihodit tento fórek:
Tchýně na kolejích
Vlak se blíží ke stanici. Najednou vjede do pole
udělá pár kliček pak se vrátí na koleje a dojede do stanice.
Tam se strojvedoucího ptá přednosta: "cos to proboha vyváděl?"
Ten říká: "co bys dělal kdyby na kolejích ležela tchýně?"
"přejel bych ji!"
"No vidíš a ta moje na poslední chvíli chtěla utéct."
V sedmičce na lyžáku jsme si nechávali lyže v takový boudě pod svahem. Poslední den nám učitelé říkali : Nezapomeňte si tady ty lyže! Tak jsme si to zapamatovali, dojezdili a na konci dne se rozhodlo, že ten "kousek" k hotelu pojedem na lyžích, že ono to půjde, ať je netaháme. Tak jsem nechala lyže na nohou a rozjela se k hotelu, když tu ve mně v půlce cesty hrklo : Lyže! Kde mám lyže? Já je tam nechala?! No, chvilku trvalo, než mi to došlo
Na psaní a čtení používám brýle, někdy s nimi i přeběhnu z místnosti do místnosti, včera jsem běhala , kde mám brýle, sakra vždyť mám dvoje, no já jsem bordelář, kde je mám, po delším hledání jsem je našla. Chci si je nasadit a sakra jak blbě vidím , jsou nějaké divné. ... Budu muset zajít zase na oční... Já už měla jedny na nose a cpala jsem tam druhé
To mně se nedávno stalo, že mi začal zvonit mobil v tašce. Zvoní jako "klasický" telefon, poznám ho bezpečně, byl to ten můj. Vrážím ruku do tašky, přehrabuju kapesníčky, doklady, klíče, mobil nikde...nervózně odhazuju svačinku, vyhazuju druhou (nákupní) tašku...pořád nic...v panice vytahuju učebnice a poznámky...mobil pořád nemůžu najít a ze zoufalství křiknu: Někdo mi ukradl telefon!
Oblíbený, dnes opět: mluvím s někým mobilem, zarazím se a křičím: počkej chvíli, já asi někde ztratil telefon, nemůžu ho najít
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.