Nejste přihlášen/a.
předem bych ráda podotkla, že je mi jasné, že řešit partnerské problémy ve virtuálním prostoru je poněkud dětinské, nicméně bych ráda vyslechla pohled nějaké třetí strany. Před rokem začal můj nynější vztah - já studentka 22 let, partner 29 let, pracující. Vše probíhalo víceméně idylicky, společné zájmy, společně strávený čas, velká láska. Nicméně vztah začal být zhruba po půl roce silně ovlivňován partnerovou neutěšenou rodinnou situací (zhoršujícím se zdravotním stavem matky). Partner se začal uzavírat do sebe, všechny kolem sebe odstrkuje, nabizenou pomoc odmítá. Zhubl, nespí, je na tom zkrátka fyzicky a zejména psychicky velice špatně. Když na něj přijde ten jeho kritický stav, tak začne být velice skeptický, chladný, téměř nekomunikuje, říká, že mi nedokáže projevit lásku, ztrácí zájem o své koníčky. Zprvu mě to velice trápilo a sobecky jsem ho nutila k vyjadřování emocí, vztekala se, plakala, několikrát mi i řekl, že se bojí, že me přestal milovat (to však zase v krátké chvíli psychické pohody popřel). Snažím se nebrat si to osobně, pokud má nějaký psychický problém, tak je mi jasné, že věci, které říká v nějakém afektu nejsou zrovna relevantní. Snažím se být oporou, dokonce jsme se domluvili, ze vyhledáme psychiatra, který by mu pomohl, nicméně je objednán až za 4 měsíce a já mám pocit, že do té doby se zblázním já sama. Do toho mě za tři týdny čeká stěhování do vzdálenějšího města na kolej, čili se budeme vídat ještě míň. Popravdě mám pocit, jako bych žádného partnera neměla, na vše jsem sama, ba naopak, ještě ja musím být ta vše tolerující, podporující a neustále pozitivní. Už se ani netěším ze společných chvil, spíš mám vždy strach, co zas bude. Položím-li si otázku, zda ho ještě miluji, tak nevím. Během minulých dvou týdnů odloučení se mi ani nezastesklo. Nechci působit jako sobec, vím, že on je teď ten, kdo to má velice těžké, ale já nevím, jak dál.
Děkuji
2x
Nezlobte se, jsem už starší kus, zažila jsem mnohé a tak vám radím, rozejděte se. Pokud partner pochází z rodiny, kde není vše, jak má být, potáhnete s sebou tu jeho rodinnou situaci jako kouli u nohy. Jako mladá bych vám radila, překonejte všechny překážky atd. blabla a jako stará vám radím, jděte od toho. Jste moc mladá na to, abyste se zbytečně trápila tím, co můžete změnit.
1x
- v tomhle věku bych se rozešla . Nehledě na to, že partner o vztah taky nestojí, jinak by se choval jinak.
doplněno 23.08.17 14:23:
- pokud jsou spolu jenom rok, partnerce je 20 a ještě studuje - nebyla by pro partnera, který zřejmě potřebuje psychologa - oporou, ale spíše zátěží. Nepředpokládám, že by tazatelka byla Matka Tereza !
1x
Vživotě procházíme různými zkouškami, já být na Vašem místě, tak bych chtěla obstát. Druhému by měl pomáhat vždy ten, co má starosti menší a záleží - li mi na něm a vím, v jak složité situaci se nachází, tak podpořím, bez ohledu na své potřeby, minimálně do doby, kdy se z toho vyhrabe. A pak se uvidí, nakolik je vztah ještě smysluplný, jestli se vše vrátí do uspokojující roviny, nebo se něco zásadního vytratilo. Teprve pak byste to měla řešit.
doplněno 23.08.17 14:17:
Vykašlat se na partnera v nouzi, není zrovna dobrá vizitka.
0x
ještě ja musím být ta vše tolerující, podporující a neustále pozitivní
Vždyť je to snadné - nemusíte.
PS - zkuste si představit, že byste byla v jeho situaci. Hezky realisticky, se všemi, i ošklivými, detaily - možná leccos uvidítejinak.
Ano, já nemusim být tou oporou, já se na to můžu vykašlat. Ale co když je nyní i můj úsudek ovlivněn zkrátka tím, že už je toho moc. Navíc, neumím si představit odejít a nebýt alespoň trochu napomocna (sice o to moc nestojí, nicméně mám pocit, že alespoň něco tam koriguji, když jeho racionální uvažování pod náporem strachu a skepse už moc nefunguje)
Vy si tady evidentně z lidí děláte srandu a nudíte se, že? Ten příspěvek, který sem dala jedubabicka, jste evidentně psala také vy! Stačí se podívat.. 
Těžko radit, když se jednou partner stará o matku, jindy zas o otce...že?
0x
Věřím vám, že je to velice bolestivé a navíc bezradné. Hlava říká něco jiného, než srdce. Také to, co bylo je ve vás velice hluboko a stále nemůžete věřit, že změna je trvalá. Šlo by, neprožívat? Jen přijímat bez uvažování co bude? Poděkovat za hezkou chvilku a zbytek neřešit? Asi by to nešlo, ale pokuste se! 
Věci a události se budou dít i kdybyste strála, bez pohnutí, uprostřed prázdné místnosti. Prostě, půjdou tam, kam směřují, ať už s vaším přičiněním nebo ne. Vaše stěhování to všechno popostrčí někam. Nikdo neví kam. 
Každopádně vám přeji laskavý osud a hodně štěstí.
0x
Pokud je vše idylické, budu s partnerem. Ale když není něco podle mě, tak ho hned odkopnu, viďte? Nezlobte se na mě, ale jste sobec! Partneretví-manželství není jen o těch hezkých věcech, ale o tom, jestli partnera-manžela podržíte i v těchto těžkých chvílích. Nejsem pambíčkář ani v žádné jiné víře, ale člověk, který hledí jen na sebe a svoje potřeby nemůže být nikdy šťastný. Můj názor.
Jejky, jejky, jejky. Honey a tazatelka jedno tělo i duše jsou 
. Navíc psychiatrické problémy má asi tazatelka, když sem neustále píše pod jiným nickem. Víz odkaz na starší vlákno u jedubabky
Honey alias emm, ale prosím Vás, jaké "pískle"? Není to tak dávno a dívky už ve dvaceti měly rodiny a děti a uměly se o tu rodinu postarat. Dneska tady dvacetiletí lidé skučí jak jsou nezkušení a přitom na druhou stranu už jsou sexuálně vyspělí ve dvanácti letech podle jiných dotazů. Vy tady zakládáte pořád stejné dotazy a tváříte se, že jste někdo jiný. Takže si z lidí evidentně utahujete a ještě se vztekáte, když Vás někdo prokoukne. Asi se snažíte trolovat, tak si o trolech napřed něco přečtěte a zjistíte, že je tenká hranice mezi trolem a trotlem. A pozor, tohle jsem nevymyslela já, abyste mne nezačala napadat, že Vás urážím. A ty "fatální životní situace" které si vymýšlíte jsou všechny na jedno brdo...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.