Ahoj, kde jste poprvé poznali svého partnera či manžela/manželku a kolik vám bylo? Říká se, že láska přijde nečekaně.. mám ráda takové příběhy, protože mi dávají naději.
0x
Poznávám ji už hrooozně dlouho. Stále přichází nové a nové poznatky. Někdy i překvapující.
Svatá trpělivost...
Oboustranná...
doplněno 24.04.16 05:02:
hrooozně dlouho = bez 2 měsíců 50 let
v tom odkazu od @inžinýrka jsem psal i podrobnosti...
doplněno 24.04.16 05:02:
hrooozně dlouho = bez 2 měsíců 50 let
v tom odkazu od @inzinýrka jsem psal i podrobnosti...
doplněno 24.04.16 05:03:
hrooozně dlouho = bez 2 měsíců 50 let
v tom odkazu od @inzinyrka jsem psal i podrobnosti...
0x
Dobrý večer.
Rád vzpomínám na ty doby krásného mládí. Byl 67 rok minulého století, na vesnici vznikala organizace JUVENA. Připomínám, že jsem nikdy v ničem organizovaný nebyl. Osud tomu chtěl, zůčastnil jsem se asi třech zakládajících schůzí, pak nás soudruzi rozprášili. Ovšem já jsem si z mých jediných politických schůzí odnesl jednu z nejdůležitějších žen mého života - moji manželku, s kterou budeme letos čtyřicettři let. Díky JUVENĚ mám prima ženu, kterou jsem si snad ani nezasloužil.
0x
16. prosince 1972. O plese. Mně mělo být za 2 měsíce 18, jemu bylo takřka 22. Všechno jsem to popsala v článku, který mi kdysi vyšel v Překvapení. Dokonce jsem i honorář dostala! 
Fotografie nejsou naše. A v redakci si trochu ten článek přimašlili. Třeba - nepožádal o moje telefonní číslo! 
V roce 1972 bylo v naší vsi jen pár čísel - Jednota, národní výbor, škola. Mobily nebyly. Tak nechápu, jaké číslo bych mu asi dala? Snad bot? Nebo podprdy?
Ale nakonec to dobře dopadlo, loni v říjnu jsme oslavili společných 40 let a od letoška se už pomalu propracováváme ke zlaté svatbě! 
Jaga.
0x
Tak, mému seznámení předcházela trochu dramatická okolnost.Stalo se to v roce 1965, byla jsem té době studentka a s kamarádkou jsme čekaly na zastávce na trolejbus.Ten den bylo hrozné vedro. Udělalo se mi špatně a omdlela jsem.Když jsem přišla k sobě,ležela jsem na trávníku, okolo mne plno lidí a já nic nechápala.Pak jsem se dozvěděla,že mně de facto zachránil jeden kluk,který si všiml,že mám zapadlý jazyk a vytáhl mi ho.Ten kluk ale už v hloučků lidí nebyl. Za pár dní jdu s tou samou kamarádkou po hlavní třídě a kamarádka začala křičet, to je on, ten tvůj zachránce a ukazovala na protilehlý chodník. Mrskla jsem s taškou a hnala se mu poděkovat.No a bylo to
Pozval mě na kafe a od té doby jsme prakticky až dosud stále spolu.V dobrém i zlém.Máme 2 krásné dcery, 3 vnuky(vnučky se už bohužel nedočkám) a příští rok oslavíme zlatou svatbu.
doplněno 23.04.16 21:56:
Pro paní babajaga, myslíte,že bych s tímto v Překvapení také uspěla?
Paní Aleno, uspěla, určitě ano. Není to právě standartní seznámení, co jste prožila, má to spád. Určitě by to bylo čtivé, kdybyste to kapánek rozvedla.
Nepíši sice často, ale občas mě to popadne. Vyšel mi třeba článek, jak jsem do němoty ožrala naše slepice či jak jsem loni absolvovala školní sraz po 45 letech v burce. Proč? Inu, momentální absence zubů! 
Klidně pište, pošlete, Překvapení odebírám pravidelně a už se těším, až si od Vás něco přečtu. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.