Kde bydlíte?

Řešil jsem podobný problém.

Nakonec to vyřešil nový rodinný domek ve městě (100tis. obyvatel). I když cena byla o hodně vyšší ,než by vyšel domek ve větší vzdálenosti od města, i přes to jsem volil město.

Jsem ještě mlád a nemám rodinu. Jen já a přítelkyně. Ale děti budou. Teď mám zastávku MHD před barákem, takže nebudu muset řešit, jak se kdo kam dostane. atd...

Dobrý den, rozhodnutí je na Vás, ale jestli toho nejste zatím schopen, tak si snad pořiďte obytný vůz nebo karavan a můžete zkoušet různé varianty a kočovat. Zdravím!

Bydlím v třígeneračním rodinném domě (tři samostatné byty), za domem máme zahradu 1000 m², před domem ještě zahrádku asi 200m² v klidné části dvanáctitisícového města. K náměstí to mám vzdušnou čarou asi 400 metrů, takže není problém po městě se dostat pěšky. Obchodní domy (Kaufland, Lidl, Tesco, Coop) jsou ale až na druhé straně města, asi 2 kilometry daleko a vzhledem k velikosti nákupů (šestičlenná rodina) se to bez auta nedá. Auta máme v rodině dvě, jedno rodinné a já mám ještě svoje vlastní.

Já bydlím v panelovém době na sídlišti v hlavním městě. Všechny obchodu jsou dost blízko nebo snadno dostupné metrem.

Panelák v Praze. Řekl bych, že v dnešní době, která již s chodci nepočítá, je hlavním faktorem čas. Nezáleží na tom, kde přesně bydlíte, ale za jak dlouho se dostanete na důležitá místa, zaměstnání především. Mnoho mých kolegů z venkova je v práci dříve než já, protože je vlak zaveze přímo do centra. Mně to z naší periférie, kterou si jinak nemohu vynachválit, trvá o několik minut déle. Takže asi tak. Hypermarket mám přímo u domu a místa ostatních návštěv považuji za nepodstatná.

Zdravím. Před 4 lety jsem si dával podobnou otázku. Nakonec jsem zvolil novostavbu na kraji města. Uvažoval jsem takto - když koupím starý barák , tak zaplatím spoustu věcí , které stejně vyhodím.Myslím tím vodu , topení ,elektriku , střechu,okna a pod.A pořád budu žít ve starém baráku. Chtěl jsem mít v dosahu ( co kdybych náhodou přišel o řidičák. To je dneska hned) autobus , vlak , hospodu ,obchod , nemocnici. To vše se mi poštěstilo. Myslel jsem i na případné dědice. Aby vnoučata - zatím jsem mladým koupil byt.měly potom blízko do školy. Do centra mám 10 min. pěšky a i tak vlastním několik aut. Ve vašem případě , když pořád cestujete bych asi zvažoval byt. Nevím jak bych to na vašem místě dělal. Já potřebuji kolem sebe zeleň a o tu je třeba se nepřetržitě starat.

dvougenerační dům na okraji cca. patnácti tisícového města, kde žije mým odhadem dalších pár tisíc přivandrovalců z východu,jelikož nezaměstnanost tu je na minimu. před domem frekventovaná silnice, za domem velká zahrada, v sousedství truhlárna s denním obtěžujícím provozem (hluk z nefunkčních odsávání pilin a smrad z pálení dřevotřísky). pravda je, že je to lepší než v paneláku, kde je slyšet každý pšouk. 30 let jsem bydlel na vesnici v blízkosti města a to byla nejlepší varianta.

Já bydlím v maringotce na kraji vesnice,na kole pět minut do centra přilehlého městečka,vše O.K.,levné bydlení ve svém!

Periferie 400 tis. města v bytovém domě. Autem nebo MHD do centra do 20 min, všechna občanská vybavenost po ruce, dostupná pěšky.

Bydlím ve 100tisícovém městě, na obrovském sídlišti cca 10 minut od centra busem, který jezdí ve špičce každých 5-7 minut. Takže si bez auta perfektně vystačím, dokonce většinou odmítnu půjčit si od přítele, protože se často potřebuji v centru pro něco stavit a než parkovat v centru, to je tisíckrát lepší přestoupit si na jiný bus. Nicméně lokalita jako taková je ošklivá, ale má dvě důležité výhody: anonymita - předtím jsem bydlela v místě práce, a vyjít ven a kdykoliv potkat žáka/rodiče žáka/prarodiče žáka/kamarády žáka (sice mě neznají, ale od kámošů vědí, že jsem "úča") - to už mě omrzelo. Druhá výhoda je čistý vzduch. Ještě jsem nebyla v lokalitě s rodinnými domy, kde by v zimě nebylo cítit, čím sousedé topí. Také přemýšlím, "kam bych se vrtla" - raději na okraj (ale s MHD, auto si pořizovat nehodlám), na druhou stranu dost učím soukromě a do vesnice 5 km od okraje města za mnou nikdo jezdit nebude. Pak si ale zase říkám, že mít tu možnost dojít v pěkném počasí do města pěšky po chodníku a ne po okraji nějaké úzké silnice je taky fajn. Ve Vašem případě (není to paradox, že člověk sám neví kam, ale když radí ostatním, jeví se nejlepší možnost úplně jasně?) bych to určitě viděla na okraj města - proč blíž k centru, když nepotřebujete denně být v jeho blízkosti?

Bydlím na malé vesničce - asi 350 obyvatel, méně, než má některý z paneláků. Žádný obchod, nic, jen autobusová zastávka a 1 poštovní schránka, kterou jsem viděla jen 1 x vybírat. A to už tu bydlím skoro 40 let.

1 km od nás městys, kde jsou 2 obchody, řezník, vietnamec s oblečením, pekařství, zelenina a Květinka. Taky dětský a obvodní lékař, asi 80letá zubařka. Nechá se sehnat, co člověk potřebuje. Jezdím tam na motorce, na kole, případně se nechá i pěšky, je to kousek.

Větší město je 10 km od nás. 3 velké řetězce, lékaři, úřady. Autobus tam jezdí asi 3 x a 3x zpět. Jezdí takřka prázdný. Využila jsem ho v zimě jednou, kdy jsem jela do servisu vyzvednout naše auto, řidič zastavil a já byla v autobuse kromě něho sama. Mačkala jsem v dlani připravenou desetikačku na jízdné a pan řidič mi napočítal 17 korun. To už jsem pořádně dlouho nejela, že? Manžel pak nostalgicky vzpomínal, že do tohoto města jej kdysi stála týdenka autobusem na stejné lince 5 Kč, tedy celkem 10 jízd. Jo, jo, člověk se pořád učí a přizpůsobuje!

Krajské město je 25 km od nás, tam zařídím vše potřebné. Auto je doslova nutností, tím spíš, že máme doma babču, které bude pozítří 89 let. Sanitku neradi dávají, všude dovezte, dovezte, opravdu by to s ní bez auta nešlo.

Jinak na vesnici jsem spokojená, na vsi žiju od svého narození, skoro už 60 let a myslím si, že ve městě bych si těžko zvykala. Člověk sice nemá tolik pohodlí, co se týče nákupů, úřadů, ale zase je blíž k přírodě, k sousedům. Ve městě se mnohdy ani neznají lidé na patře, na vsi jsme vlastně přátelé všichni. A lidé na vsi mají k sobě blíž. Známe se, zdravíme, prohodíme pár slov. Ve městě jsou si lidé cizí.

Právě dneska jsme měli u nás 2 ženy za obecní úřad babičce popřát k narozeninám. Je to maličkost, ale potěší to. Ve městě jsou lidé takoví odtažitější. Jaga.

Praha, 5 minut pěšky od metra, 2+KK v paneláku. Doma se moc nevyskytuji, takže je to pro mne ideální bydlení.
V Polabí mám polorozpadlou chajdu, kam jezdím aktivně odpočívat, navíc řešení stavařských problémů okolo domů mne živí, takže bydlet ve svém domku bych nechtěl, vím co to obnáší...

Bydlím v patnáctitisícovém maloměstě na severu Českého ráje v rodinném domku. Každý den dojíždím autem třicet kiláků do práce a třicet zpět. Jsem spokojen.

Máme dvougenerační domek v meším městě (cca 8000 obyvatel), ohromnou zahradu, bydlíme v zákazu vjezdu, takže je tu klid, hned za domem máme les, z jedné strany potok a z další strany rybník.Ujdu cca 200m a jsem na silnici která vede do města, máme tu zdravotní středisko, školy, poštu, zahradnické potřeby,pizzerii, benzinku,pneuservis, plno potravin (i Penny Market), květinářství, o barech ani nemluvím atd. vše, co potřebujeme, máme hned po ruce, i když jsme takhle hezky uklizení v klidu mimo

Ahoj, mě je 29, manželce 23. Máme dvě děti jeden rok a půl roku a bydlíme v novém RD na vesnici v Českém Ráji. Za sousedy máme jen moje rodiče a pak nikoho. Takže klid a pohoda. Když si zapalím oheň, abych spálil bordel ze zahrady, tak mě nikdo neprudí atd atd. Do města (Turnov) to máme cca 4-5km. Autem jsem tam do 3 minut když nedodržuji předpisy. Do práce to mám asi 19km tam a 19km zpátky, ale když nehoním auto (Octavia I.), tak jezdím za 4 litry, takže spotřeba mě tolik nebolí...takže asi tak.

Bydleli jsme v Praza, bydleli jsme na vesnici a nyní asi 40 let bydlíme na menším městě. Děti měly kousek do školky, do školy, kousek na poštu, na nádraží i kousek do práce, k lékaři a na nákup. Podle mně nejlepší varianta. Byt dostal potomek a my jsme nyní v RD kousek od sebe, takže vidíme vnoučata a při tom máme všichni své soukromí a zase máme všude kousek.

Ja "bydlim" v praci a proto me staci zatim byt. Barak pouze na prespani je na mne moc velky luxus.

A v tom byte sem za posledni dva roky stejne stravil asi jenom 5 dni, takze skoro by se dalo rict, ze i to je pro mne moc velky luxus.

Prakticky vzato bydlim i s rodinou po hotelich, soukromych ubytovnach a kratkodobych najmech.

Vetsinu zivota jsem bydlel ve velkem dome se zahradou v prirode na vesnici asi 40min od Prahy, par let v Prazkem byte temer v centru, no a ted v byte kousek od centra Londyna. Nejlepsi z techto tri je 2+kk byt v Praze, na ktery platim hypoteku a jeste dlouho budu. Tam chci travit vetsinu zivota. Vsechno je blizko, byt je moderni a podle mych predstav, idealni velikost + terasa s vyhledem.

No a na stari se asi vratim do domku na vesnici.