Jste alergici na nějaká slova?

Tak tím čerstvým větrem se asi myslí opak od "zatuchlého vzduchu, který je tady", spíš než opak větru, který není čerstvý - tak to působí na mě. Jinak s manažerem nemám problém, zřejmě se prostě akorát počeštil anglickej výraz a nahradil vedoucího
Já mám alergii na bysem - bysme - by jsi (protože je špatně), dále na smradlavej sejra (protože to zní strašně), dále na člověk jí maso odjakživa (protože je to dementní argument) a pak jsem alergickej na to, když si v restauraci sednu blbě ke dvěřím a každej příchozí a odchozí očekává, že mu budu dělat uvítací výbor..

Slovo SEJRA (sýr), přijde mi přímo nechutné, když ho slyším ve spojitosti s vařením...

... a také slovo ŘÁDOVĚ, které je skoro každý den slyšet v HSP... když slyším, že se řádově postavilo 26 nových domů, a doplněno ještě o slůvko JAKOBY, jdu si dát mimo jakýkoliv řád panáka. Jakoby. Vlastně opravdu! ÉÉÉÉ, ÉÉÉÉM..., Také časté oblíbené mezisloví našich politiků.

Mno, on způsob získávání sýra a absurdita používání jej jako potravinu je samo o sobě tak nechutný, že samotný název potraviny už snáším o něco líp..

Tak to se shodnem. Ve své rodině jsem zakázal říkat sejra, to nesnáším. Taky se mi nelíbí-ona je strašně hezká.

Jo, sejra je hroznej, ale co teprve vejmrda !

-) není řádově 26 stejně jako 80

nejhorší je, když si nějaký politik umí představit, že se postaví řádově 26 domů?.)

Já jsem alergická na název kontroverzní nějaký inteligent vždycky něco vymyslí apak to všichni používají. Nebo slovo standardem vždy se to vyslovovalo standartem, hemoroidy vždy se vyslovovalo hemeroidy a paradontoza vždy se to vy-slovovalo jako paradentoza ale že teda také neříkají zubařovi dontista? a takových slov dnes je to bych psala celý den.

Proti slovu "Kontroverzní", užívanému s mírou, zas tak moc nemám. Co se týče těch dalších slov, nějak si nejsem jist, zda jste pro nebo proti. Jen pro úplnost: hemeroidy/hemoroidy jsou dublety, přípustné je oboje, taktéž paradentóza/paradontóza/parodontóza (nikoli ovšem parodontoza). Výslovnost [standartem] je opravdu příšerná (ale jak tak sleduji, tato výslovnost naštěstí není zas tak rozšířená).

Ano, psávalo se paradnotosa s krátkým o, ale pak se s. Takovéhlé křížení (o + z) je zvrhlost.

Standard s "d" ale je správně , ne? Standarta s " t" to je něco jako zástava, vlajka si myslím

Jistě, je to správně, slovem i písmem. A i s tou standartou máte pravdu.

" mi " použité na začátku věty - mi se líbí, mi nevadí, mi jde o to nebo tamto ...

jo a přítelovo rodiče, bratrovo holka

a vítězem je v 90.letech v předpovědích počasí používané slovo sněhánky brr eeee

vajsprezident, brífink a veškeré vyslovování zkratek anglicky...

No jo, tak ale mám říkat management?

Já to nazývám pravým jménem a to je vedení.

bod pro cibetkavu !

Ale v češtině se přece anglická slova používají naprosto běžně, vždyť přejatá slova tvoří velice významnou část našeho slovníku.. Pro některá přejatá slova české alternativy prostě neexistují, co třeba laktace, jak to řekneš česky?

musím se zeptat, jak tomu říkala moje mamka, babička? tvorba mléka?

To já nevim, ale muselo k tomu použít víc jedno slovo a o to jde . Synonymum v českym jazyce neexistuje.

presne tak!...podobne jako nakontraktovat, lajknout, printnout...uznavam, ze security officer zni trochu vic nobl nez vratny, ale v Cechach by se melo mluvit pokud mozno cesky..Hezky den!

štylovat = štelovat, seřizovat

tysíc = tisíc, pajcka = 50kč, počta, a v kapce = pošta, a v kapse, fuj, už mám vyrážku na očích...

víceméně

Výborné slovo je také nicméně.

Ano, berete mi to z pusy. Nicméně se stalo rádoby intelektuálním výrazem, který je nutné nacpat nejlépe do každe druhé věty.

Já nesnáším používání anglických výrazů na místech, kde lze použít české, např. ten manager, management, developer... A vyloženě mě vytáčí "defaultně"

A taky slovo "nám" - od té doby, co při hodině elektroniky (a automatizace, radioelektroniky...) slyším samé "Tranzistor nám umožňuje...", "...to nám dovoluje..." "...regulátor nám vytváří..."

Další slovo: GENDEROVĚ

Otřesné slovo jakoby. Dokonalé povědomí o neexistující svobodě slova a snaha změkčit prohlášení. Až vám kvůli vašim slovům půjdou po krku, můžete prohlásit, že jste to mysleli jen jakoby.

Jackson tancuje, jakoby chodil po Měsíci.. Nevidim v tom problém

Tak to máš zrovna špatně. ...jako by chodil po Měsíci.

Já tam vidím problém hned, konkrétně v pravopise. Jakoby a jako by jsou dva různé termíny.

Vykomunikovat a podobné ptákoviny, enviroment nebo event česky vyslovené - taky by řečníkovi huba neupadla, kdyby řekl "životní prostředí" nebo "akce/událost", těch pár slabik navíc pusinku bolet nebude. A pak z nepochopitelných příčin Karlík. Nevadí mi Karel, Kája, Kadlik, ale Karlíka nesnesu. Existuje jediná věta, kde mi to nevadí, a to "Chceš džem, Karlíku?" v jedné epizodě Gumídků Kdyby mi někdo řekl, že Karlík vykomunikoval event, tak poteče krev

Provádět. Provádět výstavbu, provádět hodnocení, provádět zápis... Toto je nešvar především úřednický, snad to takto vypadá důležitěji a pracněji.

Provádět je normální slovo, pokud se provádí kůň při kolice, pokud dítě provede nějakou darebačinu.

A co řeknete na spojení "Provádění staveb, jejich změn a odstraňování" napsané v ŽL jako předmět podnikání?

Stavby, přestavby a bourání ?

Napsané to celkem jde, ale mnozí tak i mluví.

Ano, ale i psané je to dost "šroubované"

A přijít. Přijde mi to divné. Přijde mi, že ...něco. Přijít snad může hora k Mohamedovi, někdo k někomu, ale mně připadá divné použít slovo přijde ve smyslu připadá... Když jsem si dovolila opravit svoje dítě, bylo velmi nevrlé a dotčené a sdělilo mi, že mu přijde, že jsem staromódní

performer a jeho performance

lokace používaná ve smyslu lokalita

Módní nadužívání anglicismů nehodlám řešit...ale mám velký problém se zcela oficiálním slovem zrušuje (Krajský soud zrušuje rozhodnutí nižší instance). Z českého jazyka ZŠ si pamatuji, že rozlišujeme dokonavý a nedokonavý vid sloves. Tedy zrušit, rušit. V tom případě soud ruší, nebo soud zrušil. Ale soud zrušuje? Aspoň je vidět, co je naše justice zač.

Ahoj. Já nic moc až tak snad nehrotím. Omlouvám se, ale alergický jsem snad jen na V. Klause v jakémkoliv případě. Vadí mi gramatické hrubky. Ale, zase nemůžu někoho moc trápit, protože sám mám v některých momentech drobné potíže s češtinou. Ty ýčka mě ale fakt silně iritují, když tam mají být i.

Z počátku našeho ranného kapitalismu se dost rozmohlo používání těch všemožných manager directorů a podobně. Brácha si na truc, proti tomu, nechal natisknout vizitky s : Pouťový vyvolávač, když dělal v rádiu u mikrofonu, ze kterého to šlo ven.

...ty by si, kdyby si... to je příšerné. A ještě jí používané 4. pádě jednotného čísla. Kdyby si jí měl rád, tak by si tahle slova nikdy, NIKDY nepoužíval.

Ptá se takhle zahraniční student kamaráda Čecha:

Hele, co to znamená "šímsisi"?

No, esisisiším.

nic z tohohle mi nevadí, jsou to jen slova... mnohem víc mě štve, jak se lidí sobě navzájem chovají...

K tomu je zde založena diskuze.

Nejde ani tak o konkrétní slova (snad jen s výjimkou "aby sme/aby jsme" - to mě berou všichni čerti). Více mě vadí spojení "je to o něčem" a naprosto tragické užívání vidů, a to i u profesionálů - tj. novinářů a redaktorů v televizi.

Mne bohužel vadí když někdo při mluvení používá zdrobněliny a nemyslím na dítě ale k dospělému . např. lidičky, vis Lucie Bílá. Nebo před každou větou používá spojení ve své podstatě! a vůbec nejhorší je používání prvního pádu místo čtvrtého.Vnemocnici jsem se sešla s paní ( středoškolačka , ukazovala mě fotky dětí a povídá To mám hezké kluci že? tak to rostu, moje kolegyně z bývalého zaměstnání zase ráda používala cizá slova a bylo jí to jedno že se to naprosto nehodilo.a v neposlední řadě když někdo neustále říká, Přesně tak a zase přesně tak, hlavně hosté u Jana Krause...

No vidíte já zase neumím pořádně za sebou vložit odpověd , jsem uprostřed místo na konci...

Tím bych se netrápil, bral bych to jako vis major.

nevím jestli je to gramaticky správně, asi jo, ale tahá mě za uši "budu se účastnit".

... a "bude se tam vejít" (vejde se)

... nebo také "půjde se tam vejít"...

No ono s tou gramatickou správností to není tak úplně jasné. Naše řeč k tomu píše:

Poněkud jiným případem vidové neurčitosti je dvojice slovesúčastnit se - zúčastnit se. Na první pohled jde zde o vidový pár slovesa nedokonavého a od něho předponou z-odvozeného slovesa dokonavého. Příruční slovník jazyka českého však charakterizuje sloveso účastnit se jakoobojvidé, i když s omezením, že v dokonavém vidu se vyskytuje jen zřídka. Jeho přítomné tvary pociťujeme tedy převážně jako nedokonavé a vyjadřujeme jimi čas přítomný; např. účastníme se pracovních porad, vykořisťované masy se za kapitalismu správy země neúčastní apod. O dokonavém chápání svědčí však např. dva doklady z Jiráskova "Temna", v nichž autor mluví o stejné situaci, ale přitom užije jednou slovesa účastnit se, podruhé zúčastnit se.

Ale hezké to rozhodně není. Rozhudně bych napsal "Já se toho účastním" a kdybych chtěl zdůraznit ten budoucí čas, použil bych jasně dokonavé slovesu "zúčastnit se". (Zato "vejít" je podle mne jednoznačně dokonavé.)

Já nesnáším slovo MRAŽÁK . To je hnus, a hodně lidí to používá.

a dát něco " na mražák "

maso na mražák, to asi šaty dát na skříň, auto na garáž )

Kromě hrubých pravopisných chyb jsem alergický na slova nejoptimálnější a nejideálnější !

Při této příležitosti si dovolím citovat pár "překlepů" místních tazatelů a rádců

" Za deset let,jak říkáte,za kompletní zbýrku se budete asi divit,co by Vám někteří nabídli."
"... aby se ti nehřáli vodiče a nebyli přeťežované."
" Nejlepší dřevo je vytěžené v zimě, protože má méně mízi"
"jeto fuista simens strasi ..jeto notebook"
"... nemám mlynek jak to mám rozemlyt?"
"Jestli nema ridicak v ruce, tak ho nema..."

To se mi ulevilo, že žádná z "perel" není moje

Nooo, a svoje tam také nebudu uvádět, že...

Vadí mi když dva už spolu,,spí" a označují se přítet,přítelkyně.Podle mne by to měl být partner,partnerka a nebo druh.,družka

To jste se dotkl velkého problému, kterým je posunuté vnímání některých slov. Dnes už bych se neodvážil říct o kamarádovi, že je to můj přítel, protože bychom byli oba ihned považováni za buzeranty. Soudruh je dnes automaticky volič, sympatizant nebo člen komunistické strany. A to ani nehovořím o záplavě slov, která ochotně posouváme do sexuálních dvojsmyslů. Pták, vercajk. V jakékoliv souvislosti!

... péro, díra, štěrbina, klacek, atakdále, atakdále...

Podle ottova slovníku naučného, znamená slovo soudruh, víc než druh.

Záležitost - velmi olíbené slovo, které nahrazuje jakékoliv podstatné jméno. To mi trhá uši!

"Záležitost" se jmenuje bar u nás v ulici. Smysl toho pojmenování jsem nepochopil.

Hope, to mě nenapadlo . Ale vnuknul jsi mi nápad skočit si naproti na fernet. Teda ne domů, ale k "Veverkům". Snad to ještě stihnu .

Tak jsem to stihnul.

No mám to jen přes ulici (teda mimo 4 patra po schodech dolů). Navíc stačí, když mě hospodský vidí ve dveřích, na nic se neptá a už nalévá "lak na rakve". Takže to jde rychle.

Třeba: Miláčku, musím si jít vyřídit jednu "Záležitost"

Něco podobného, jako:
"Kde jsi?"
"No přece doma..."

Teda, to byl fofr, to musela bejt "žížala"
Není nad to sedět v hospůtce u pivka s NB

Sakra, začíná mě honit "mlsná", že bych si tu fermež dal taky? Jenže tady se zapojit do kolotoče bývá většinou dost devastující záležitost - je nás tu více podobných "píčů"

Tedy ja kdyz slysim tchyni, jsk rika slovo klazani ve smyslu deti, tak me muze svihnout.svagr to pouziva taky.ne ze by mi to prislo vulgarni, oni to tak nemyslj, proste zastaraly a divny.

A druhe slovo je, spis spojeni to je husty, pred pul rokem to dcera i syn prinesli ze skoly.vsechno bylo husty a me mohlo klepnout

"... mě může švihnout..." je tedy také perla ...

P.S.: a KDO nebo CO Vás může švihnout?

Jako komentář k označení "čerstvý vítr" odkacuji na Beaufortovu stupnici.

Čauky, manža, těhu, těhulka, anglikanismy či jak se poangličtělým slovům říká, establishment, no je toho povíc, co mě zvedá ze židle.

Nu s tím čerstvým větrem máte asi smůlu... toto označení se používá poměrně dlouho (od 19. století) a označuje sílu větru dle Beaufortovy stupnice... viz: http://old.chmi.cz/meteo/olm/…fort/Beaufortova_stupnice.htm

Těch slov a vět je nepočítaně. V poslední době mě ale vytáčí k nepříčetnosti "XXXL tatatata..." (znáte z reklamy). Okamžitě vypínám.

Jo a taky jsem slyšel v rádiu, že "Federálkárs má největší šourum v Praze". Cože to má? (já rum nerad).

Tak to s Vámi souhlasím. Na to mám také alergii. A v TV reklamu přepínám.

Také mi dost vadí slovní obrat, který dost slýchávám : když mi to nepůjde, tak se půjdu oběsit, nebo se z toho picnu...je to přihlouplé a ti lidé, kteří vyhrožují sebevraždou to nemyslí vážně a dělá to z nich hlupáky a zbabělce. Obzvláště ve vypjatých chvílích, když máte kolegu, který pořád vyhrožuje sebepoškozením, to je prostě hnus.

Sejra, přijdu dýl, vykomunikovat a taky ty zdrobněliny, jak už tu někdo psal, třeba: lidičky, máme doma maličkou čivinku, ona nechce papkat ani masíčko ani granulky...

Copak u "maličký čivinky" by se to ještě dalo snést. Mě vytáčí, když zemře řekněme 90 letá, 90 kilová stařena, ježibaba k pohledání a příbuzný to komentuje slovy: "mamince selhalo srdíčko" (to srdíčko může mít taky 3 kg). Je zajímavé, že nikdo neřekne, že "selhala játříčka", či "mozeček".

To s tím větrem je správně, neboť je to odvozeno od možná dnes už zastaralého výrazu, "zčerstva". Tedy uvedu příklad. "A babka popadla nůši s klestím a zčerstva (čiperně), ubíhala po cestičce k domovu." Tudíž to znamená, že vítr bude vanout čerstvě (čiperně) a plynule, tak akorát. Nebude bezvětří a nebude vichřice. Prostě obyčejný normální vítr který osvěží...

Ještě bych chtěla dodat, že mé vysvětlení je spíše taková literární úsměvná podoba. Ty stupnice jsou samozřejmě na místě.

pravé ořechové, svěží - to jsou pro mě takové slizké výrazy...

Historka ze šatnty divadla, nevím kdo vyprávěl...
- Kolego, dneska jste docela svěží!
- Ne, dneska jsem úplně bez věže...

Mně připadá velmi slizké, když na nějaký můj komentář (např. "to je v pr...", ale i na cokoli jiného) někdo odpoví významným tónem: "Až tak?"

Co je na tom proboha slizkého? Já v tom vidím zájem a starost toho druhého, jestli je to opravdu tak špatné

Mě vytáčí "sněhánky", nebo místo bude šest stupňů "bude šestka". A co mi vadí nejvíc z TV je špatné používání koncovek ve 4.pádu, např "Zajmuli pět rukojmích". Když slyším to ..ích na konci, tak bych střílel.

Když se někdo chlubí kolik bylo proinvestováno...

Mám hned jasno že to bylo prošustrováno,

nebo jinak vyhozené peníze.

Nelíbí se mi natvrdlý standardy,

i když chybně vždy píši standartně než standardně.

Přijde mi to natvrdlé.

Přiznám se, že mi to taky nezní úplně jako "to pravé ořechové", ale střílet by se za to nemělo. Já si to kdysi vyhledal a ono je to správně. Rukojmí může být rodu středního (původní staročeský tvar je "rukojmě") a pak je správné "zajali pět rukojmí" ( http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=rukojm%C3%AD_1&ref=rukojm%C3%AD) podle vzoru stavení, ale správně je i ten rukojmí, http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=rukojm%C3%AD&ref=rukojm%C3%AD_1, "zajali pět rukojmích" podle vzoru Jiří. Ono sice i zde je čtvrtý pád rukojmi, ale zde jde o pád druhý. Ne "zajali koho, co" jako třeba ve vazbě "Berte koho co rukojkí!" ale zajali pět koho čeho, rukojmích.(Čtvrtý pád se týká číslovky "pět".) Např Padesát rukojmích postavil (Vaněk - Sallustius, Jugurta 1834, 50), http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3485.

To nemění nic na tom, že "zajali pět rukojmí" mi zní trochu lépe, i když ani z toho nejsem zrovna na větvi, abych užil obratu "na hraně", který možná také někdo zařadí mezi verbální alergeny. Prostě rukojmí je takové divné slůovo.

Ostatně přesně o tomhle jsme o tom mluvili v té diskusi, kterou tu připomněl luke237.

Nemám ráda tzv."berličky". Řečník není dost zkušený, nedokáže přenést své myšlenky rychle do mluvených vět, tak aby získal čas, pomáhá si slovy - např.: vlastně, prostě, jakoby, vcelku, teda, jako... a dává to do každé druhé věty, i tam, kam se to nehodí. Poslední dobou lze čím dál častěji slyšel slovo "nicméně". To také nemám ráda. Stačilo by běžné české a krátké ALE.

Vyloženě alergická jsem na poangličťování našeho jazyka. Dneska je každý mladistvý tenager, vše dobré je cool a in, vše špatné je out. Kupují se outfity, navštěvují outlety, některá anglická slova se doplňují českou koncovkou. Takže můžete vidět třeba snowborďáka, skejtové kalhoty /že by z kejty?/ apod. Mladí jsou junioři, staří jsou senioři. Slovo důchodce se u nás stává neslušné, podobně jako třeba pr*el. Vždyť v nedalekém městě shodili fasádu z průčelí, kde bylo napsáno: DOMOV DŮCHODCŮ a nahradili to nápisem: DOMOV PRO SENIORY. Uf, hned mi bude líp,když už nebudu babka. A víte, jak budou znít zajímavě lidová říkadla?

Pepíku, Pepíku, copak dělá seniorka? Sedí doma na peci, strouhá si tam jabka.

Seniore, seniore, koleda, dejte oříšek, nebo dva...

Nevadí mi angličtina třeba v počítačové komunikaci, ale ona, ta mrcha, proniká i do běžné české mluvy. Nevím, proč někteří lidé i tady v Čechách mají na vratech tabulku: Welcome, na domě cedulku House /že by chovali housata?/, nedávno byla v jednom časopise pro ženy nabízena "velice vtipná" cedulka za okno: LET IT SNOW. V našich končinách naprosto trapné, jak se pořád škrábeme do světa a chceme být "na úrovni". Než cedulku Welcome, raději si napíšu pěkně jadrně: MAZEJTE ODTUD! a každý bude aspoň vědět, na čem je. Je to tak! Jaga.

Amen!...chapu, ze ne kazdy kdo pise do novim, nebo knihy je Vancura, ovsem to co jsou dnes schopni bez uzardeni otisknout a rozsirit je na rakosku a navrat do skamen...

A co přímo věta? Je z amerických filmů, když ji slyším, pokouší se o mě infarkt: "Nechceš si o tom promluvit?"

...a "uvidíme se později".

"Limonáda obsahuje 0 % cukru" (proč ne "neobsahuje cukr"?) Nákup na splátky bez navýšení (takže bezúročně)... Dalo by se dlouho pokračovat.

Kdysi jsem byl šokovaný názvem učebního oboru z jakéhosi náborového letáčku: "Mechanik - opravář silničních motorových vozidel (automechanik)". Ono by asi to samotné a desetiletí používané slovo "automechanik" znělo málo honosně.

Doba pokročila, zvykl jsem si a dneska už mě podobné nesmyslnosti nepřekvapí.

Humbucker - možná na kelímku, jenže oni to říkají (slovy) v reklamně v TV.

Ahoj. Magdone, ta 0 (nula) jim na těch kelímcích asi pasuje líp, než ta dvě slova.

Jinak, třeba tchán už dlouhá léta říká:jdu dát slepicům. Pochází od Berouna pod Prahou. Lidi prostě mluví různě v různých částech státu. Pak se to může jevit jako divné. Zvláště v jiné části republiky.

Ovsem krajove nareci je jina kategorie, u nas se bezne rika " bolej me lejtka, svarba, cekulada, kvelb" ale aspon to nejsou smesne anglicismy...

u nas-mysleno ze Sobeslavska...

Tak, ...

Tak, ve škole nás učitelé za větu začínající slovem "tak" sjeli takovým pohledem a pohrdáním, že jsme se to rychle odnaučili, ale asi jsme měli jiné učitele než spousta redaktorů na všech televizích. Strašná pomůcka

teď právě čtu v Dnes příloze Kavárna článek o zákazu prodeje o svátcích. Nechápu, jak může někdo napsat " O Štědrý den by se muselo zavřít..." chápu že lidé,kteří vystudovali např. obor Mediální komunikace, nejsou schopni vypočítat procenta z celku - znám takové. ale tohle? )

To snad musí být překlep, něco takového snar nemohou autoři myslet vážně. Možná chtěli napsat O Štědrém dni, pak jim přišlo lepší Na Štědrý den a to O tam zapomněli. Nevím, ale vidím to jako možnost.

je to možné, přiznávám, v první chvíli mě to nadzvedlo a tak jsem neuvažovala o možnosti překlepu ..

Ahojky - takhle když mě pozdraví chlap ... no, má u mě jasnou nálepku bukanýra.

Příhra - čtu v zápisu z hokejového utkání : hráč xy po příhře hráče yx ... Ta přihrávka je taková přirozená.

Nemám ráda, když někdo przní češtinu.

Slyšela jsem už místo slova převlékat se: PŘESTRÁJET SE. Děs a běs!

Jeden starý pán /přes 80let/ říká místo "v úterý" V OUTEREJ. Nevím, jestli se to tak kdysi říkalo, ale zní to strašně.

Také se mi nelíbí: To je pěkná SUKEŇ. Vždycky se říkalo přece sukně.

V okolí města, kde žije dcera se svou rodinou se v koncovce podstatného jména mužského v 6.pádě jednotného čísla -místo OVI používá OJ. Nemohu si na to zvyknout.

Třeba: Dones to PSOJ, zítra půjdu k DOKTOROJ, dej to DĚDOJ. Ale protože to tam tahle říká většina lidí, naprosto běžně a nepovažují to za nic mimořádného, nepředělám ani vnoučata. Už to mají prostě vžité. Jaga.

Tak, vážení a vrchol děsných slov jsem našla právě teď na Poradně, právě v této rubrice. Paní se dotazuje na:

Hygienická pravidla pro HOMEMADE pečivo. Nikdy jsem to neslyšela, hned jsem začala pátrat. A v otázce jsem zjistila, že se jedná o doma vyráběné pečivo, tedy domácí, které by dotyčná chtěla dodávat do kavárny.

Myslím, že bychom opravdu měli mluvit v Čechách, jak nám zobáčky narostly. Domácí pečivo bych od paní ráda ochutnala. HOMEMADE nikdy. Jaga.

Jaguško:
OU místo Ú je asi z historie, outrata, ouvoz, oul, ouplněk...
EJ místo Ý je něco podobného dodnes se v hovorové mluvě používá, bejt, mejt, rejt, sejr - někdo tento tvar používá dokonce jako mnemotechnickou pomůcku pro rozlišení í/ý...

Jaguško, "sukeň" říkala moje spolubydlící na koleji, která byla z Pardubic. Vždycky jsem se tomu smála, to je jasné, že na dívčím pokoji bylo dotazů "čí je ta sukeň" spousta. Ona zase mřela z mého "tož" a "rožni".

No HOMEMADE chleba zni tragicky...

HOMEMADE? No a? Vo co gou?

a co říkáte na ,,ten okurek,,? když jsem to slyšel poprvé, tak jsem myslel, že je dotyčný buď srandista a nebo pod vlivem, ale on se mi divil, a tvrdil mi, že to je u nich normální, no a aby mě snad dorazil, tak mi říká, že se u nich říká cibul, nebo cibulu, místo cibule, cibuli, ale vysloveně pobuřující to pro mě není, spíš takové zajímavé. Jednou jsem se zůčatnil zajímavé diskuze, proč dost lidí používá ,,ten Olomouc,, a ne ,,ta Olomouc,, ale vyznělo to nějak do ztracena...

Ano, i my jezdíme "do Olomóca"...

Okurek, to je normální, aspoň u nás tomu nikdo "okurka" neřekne né netvrdím že je to tak správně, ale je to zažité a nikdo se tu nad tím nepozastaví "Podé mně okurek a cibulu"... věta, která mi zní v domácím prostředí přirozeně

Kudlu v kapse mi otvira dnesni prehnane pouzivani slova kontroverzni...asi je to berlicka kterou museji chudaci zurnalisti zalepovat svuj amaterismus...jinak jakekoliv anglicismy pro ktere mame svuj cesky vyraz mi prijdou zbytecne, uz proto ze cestina je proste krasna a bohata na vyrazivo...takze tak.

Newspík...

Čeknul jsi mejly?

Menežér tam misejdžuje brífing.

A chce nějakej fídbek.

Asi marťani?

A všimli jste si?

Že vše co je pro lidi, tak se zneužívá?

Nemocenská, dávky, návštěva lékaře apod?

Zatímco poslanci se stravují v kantýně a snížení jejich platů by bylo nesystémové opatření?

To jsme si sice všimli, ale jak to souvisí s otázkou?

Vadí mi, že se zneužívá slovo zneužívá.

Ostatní z toho vyplývá.

To je ale nesystémové, když se bavíme o slovech a slovíčkaření.

ukulele, jsem z Brna a okurek , cibula a pod. mi příjde normální. Můj otec, kterýmu bude za chvílu 70 let mluví jen hantecem a protože jsem v tom vyrůstala, tak i některý koncovky podstatných jmen mám naučený jinak. Manžel je Pražák a doteď nad některýma mýma výrazama roste .

Mmch. já jsem alergická na pí*u , slípy a šulí*a. U nás se říká krátky i a z toho dlouhýho se mi ježí chlupy .

A čůůůrat. U nás se čurá.

Chtěl bych s váma vybártrovat...

Dám si játru

Dobrý večer,
má vybraná slova - tlakáč a menežer (to nesnáším, podle mě je to daleko horší než manažer).
Pak nemám ráda používání zdrobnělin u dospělých - šuplíček, destičky atd. v kanceláři. Určitě ještě spousta slov mě štve, ale právě si nemůžu vzpomenout.
A vadí mi, když v televizi ve zprávách často vidím vysloveně hrubky, jak je možné, že to tam nikdo nekontroluje?

Netuším zda to již padlo ale slovo jako slovo... nenávidím styl Jessica Albaová,...prostě přechylování jmen ze zahraničí.

Občas se to ztratí ale většinou to zní děsivě...

Ale zase je hned jasné, že se nejedná o homosexuální svazek.

A v Čechách to má tradici.

Tedy, že muž se žení a žena dává vdává. A potom je něčí.

To mi zní míň hloupě než když typické české jméno není přechýleno, jako na Nově nějaká ...Ema Smetana... nebo jak se jmenuje

Jsme v Čechách a přechýlením se něco vyjadřuje, jak už je zde zmíněno od ff.

Přechylování cizích ženských příjmení mi také vadí, snad nejvíce u sportovních přenosů, kdy se sama ze své vůle dívám na ženskou disciplínu, tedy vím že závodí ženy. Pokud si sportovní kanál zapnu náhodně, buď je mi to úplně jedno, kdo právě závodí, nebo se orientuji velmi rychle, nejrychleji u plavání, krasobruslení.

Občas se mohu setkat s naprosto neznámým jménem, třeba Niky Born (teď jsem vymyslela). Pokud je to vědec, je mi úplně jedno, jestli je to muž nebo žena, důležité je, že něco důležitého vybádal(a).

K smíchu je přechylování slovanských příjmení typu Čornaja. Přísná pravidla z chudery udělají Čornajaovou...

A že je problém se skloňováním nepřechýlených ženských příjmení? Vždyť i mnohá křestní jména z českého kalendáře neskloňujeme. Inéz, Ingrid... Mluvíme snad o Ingridě? Chodil někdo do školy s Inézí?

bimabam:

když už, tak chlap je Čornaj, takže žena bude Čornajová a to tak blbě nezní, že? A osobu s tímto jménem znám osobně a nikdy jí to nevadilo že se tak jmenuje ( po svém muži - cizinci ) a je to schodou okolností středoškolská učitelka českého jazyka - a dost dobrá

Setkala jsem se s mužskými příjmeními pan STŮJ nebo pan VAŠKŮJ. Manželky jsou paní Stůjová a paní Vaškůjová? Nebo jak to je? U těchto příjmení mi nějak to přechylování nesedí.

A móda, že si české ženy nechávají mužské podoby příjmení je také poněkud zvláštní, viz např:

Reportérka Tereza Robinson, moderátorka Ema Smetana, mluvčí Jitka Zinke, pak taky je ještě nějaká paní Lang. Nebo vdova po architektu Kaplickém: Eliška KAPLICKY - navíc krátce. Takže ani ženské, ani mužské příjmení. Jen asi pro zviditelnění. To bych raději byla docela normálně Kaplická, Smetanová...

Ono je divné i dvojí příjmení - nechat si své i manželovo: někdy to je romantické: Kateřina KONVALINKA PRŮŠOVÁ. Ovšem znám i spojení: KULHAVÁ SLEPIČKOVÁ. To bych opravdu použila jenom jedno. Jaga.

O Tereze Robinson a podobých jménech se zde nepíše poprvé. Dostalo se mi poměrně podrobného vysvětelní od spolužačky mé dcery provdané za cizince. Před svatbou hodně zvažovala, jestli se bude jmenovat Hana Brock, nebo Hana Brocková (jméno i příjmení si teď vymýšlím).

Věděla, že bude se svým mužem hodně cestovat. Jak do jeho vlasti, tak s ním různě po světě v souvislosti s jeho prací. Po zkušenostech jiných Češek provdaných za cizince, které se jmenují jinak než manžel (jinak - rozuměj s -ová, Black Blacková, Wood, Woodová), se rozhodla pro variantu bez -ová. Volila jistý posměch a nařčení z povýšenosti a přehnané "modernosti" zde v Čechách před obrovskými komplikacemi v cizině. V cizině není žádná -ová manželkou toho kterého partnera, je to pro úředníky, hoteliéry atd. úplně cizí ženská.

dlouho jsme ve firmě ubytovávali pracovníky z mongolska. všimla jsem si, že tam není zvykem, aby žena měla jméno svého manžela. Jak asi v cizině prokáže, že je jeho manželka?

Nehodnotím, jen cituji:

Emma Smetana je česká herečka, muzikantka a moderátorka zpráv. Emma Smetanová přijala umělecký pseudonym "Emma Smetana", ale její občanské jméno je Emma Smetanová, pod kterým je uvedena i v rejstříku firem.

A úvaha o dvou jménéch mi pžpomněla jedno jméno, kterí jsem každoročně hledal v telefonním seznamu a dloouho jsem ho tam i nacházel. Byla to nějakíá paní Vystrčilová-Zadinová,

Inu, já jsem se setkala s ruskou běžkyní na lyžích jménem Jatskaja. Neumím to jméno přeložit, ale její otec se určitě jmenoval Jatskoj, možná Jatskyj. Obdobné jméno známe z literatury - Tolstoj.

Tahle lyžařka byla docela dobrá, psalo se o ní i mluvilo. Nejdříve jako o Jaskajaové, až později to někomu došlo a byla z ní Jatskaja, případně Jatská.

Ale tyhle změny a posuny ve všem se nedají ani nařídit, ani zakázat, to všechno je vývoj, který se někomu líbí, někomu nelíbí. Kdyby se jazyk nevyvíjel, psali bychom dodnes w místo v, g místo j, j místo i... (gegi = její). A ani ten vývoj není přímý, občas to někam odbočí, občas se chybuje. Někdo to sleduje a vnímá, někomu je to fuk.

(gegj = její)

bimbam:

přesně tak, nelze nic nařídit ani stanovit pravidla , takže správné přechýlení, výslovnost a já nevím co ještě, je stejně závislé na rozhodnutí majitele jména / příjmení. Pokud se žena rozhodne, že přechylování jejího jména je podle "hotentótských" pravidel tak to tak prostě bude, jen si bude muset zvyknout, že ostatní to budou většinou komolit dle češtiny.

Dobrý den.Pročítám tady tu debatu a myslim, že je dobře když podle mluvy poznáte člověka ze s Plzně, Pražáka, Ostravaka i pána či paní z H Olomoce.Ale když v televizi během půlminutového rozhovoru někdo řekne 5krát vpodstatě a mezi 3krát ÉÉÉÉÉm tak mně bere čert.A hlavně by se mělo mluvit česky a ne napůl anglicky. Za pár let se česky nedomluvíme.

Plzeňáka poznáte tak, že za "ze z Plzně" utrpíte újmu na zdraví :D :D

Divím se, že se tahle jazyková pověra tak úporně drží při životě - žádný Plzeňák tohle nikdy neřekl, ale každý Ne-Plzeňák, když se dozví, odkud jste, reaguje - jó ty jsi ze z Plzně.

http://petrsiroky.blog.idnes.…329/Jste-taky-ze-z-Plzne.html

Plzeňáka poznáš podle toho, že se ozve proti tomu, že by říkal "ze z Plzně".

Potvrzuji, viz výše

@alik: co Vám bere čert?

Dost mě dráždí velmi často používané spojení "servisní služby", nebo "dálkové telekomunikační spojení" a podobně.

... a co "finanční hotovost"?

"aby jste..." místo správného "abyste..."

A co teprve stale castejsi pouziti hold misto holt.

A to nejsem buhvi jaky cestinar.

Nejvic me vydesilo, ze jsem to tuhle zahledl i v jedne odpovedi od Kartagince. To se snad neda splest ani jako preklep...

Ovsem zase u Kartagince to slo v danem konextu povazovat za sofistikovane skrytou narazku. Na to je ta podobnost obcas dobra.

Axus, tak v tomto s Vámi naprosto ze srdce souhlasím. U kartaginec by mne to sice dost překvapilo, ale věřím, že jste to skutečně četl. Škoda, já to nečetla. Ale souhlasím s tím, že překlep nebyl možný.

Vím, že má kartaginec neupíratelné a nepopíratelné znalosti v jazyce českém, ale třeba právě do mne se několikrát pustil a vytýkal mi určité nedostatky. Nechala jsem to "plavat", ale dost me to mrzelo, protože jsem měla nepříjemný pocit, že přímo čeká na každou mou chybu v textu, aby mne mohl veřejně pokárat.

V záměně slova "holt a hold", mám také husí kůži. Ale když jsem si toho všimla a vadilo mi to vůči tomu, kterého jsem si vážila z jiných důvodů a tak jsem mu to napsala vnitřní poštou. Stalo se to celkem třikrát a vždy jsem se setkala s člověkem, který to ode mne přijal a naopak mi poděkoval za upozornění.

Jinak já jsem byla alergická na množství výrazů, které jsou u nás zbytečně používána jak z anglického, tak z francouzského jazyka. Navíc proto, že jsou zkomolena do češtiny a nechápala jsem, proč se tomu tak děje, když máme na všechny tyto výrazy naše česká slova, která naprosto přesně vyjadřovala přesně jedno a to samé a navíc srozumitelné všem. Ale po nějaké době jsem si uvědomila, že to je prostě nějaká divná móda a zvykla jsem si. Ale vůči mému rodnému "jazyku" mne to stále mrzí. Máme bohaté a krásné výrazové možnosti, které třeba zrovna v angličtině nejsou. U Francouzů je to jiné. Ti mají zrovna tak malebné a bohaté možnosti v používání svého "jazyka", jako máme my.

A ještě jsem si vzpoměla. Nesnáším výraz "vem to něšť" . Nešť nemůže nic vzít. Ale na vlastní uši jsem to slyšela v jedné naší pohádce, kde to myslím řekl Josef Bek. Nevím proč se to tam dostalo, jestli to bylo kvůli scénáři, kde se prostě nehodilo říci to správné "vem to čert", to nevím. Pak nesnáším, když někdo říká, že se to "vystříbří" , místo vytříbí. A je toho hodně, o čem bych mohla ještě psát. Ale abych pravdu řekla, už jsem vůči tomu všemu tak nějak otupěla. Vím totiž, že s tím nic nenadělám. A také jsem si uvědomila, že přesvědčovat některé lidi je zbytečné a rovná se to boji s větrnými mlýny.

Bylo to myslim ve vlaknu o smrti Vasila Bilaka.

Prave, ze me to zarazilo, ze to psal Kartaginec. U jineho bych to urcite presel bez zapamatovani si, respektive by me to tolik neprekvapilo.

-

Co se tyce te prehrsle pouzivani anglickych a francouzskych vyrazu, tak dnes spousta lidi na to prejimani anglickych slov nadava.

Kdysi sem ale cetl o tomto statistiku, ze za prvni republiky pry v prejimani byla u nas francouzstina prave co je dnes anglictina. Spousta slov u nas pochazi z te doby z francouzstiny a a ni o tom nevime, ze nejsou "nase".

Kdyz pridame nemcinu , tak vlastne u nas u nas o jakysi prejimaci folklor, nad kterym netreba hudrovat.

Probůh, Suzymon, to jsem ale nikdy nechtěl, nějak se vás dotknout. Pokud se tak stalo, moc se omlouvám a prosím za prominutí. Osobně si vzpomínám na jednu debatu, kdy jste ji nakonec ukončila s tím, že se už dál nechcete o dom dohadovat, tam mne opravdu zarazilo, jak osobně jste to vzala, chtěl jsem to uvést na pravou míru a omluvit se, ale nakonec jsem to neudělal, když jste sama diskusi ukončila, a byla to chyba. Tak aspoň dodatečně: promiňte, promiňte, neberte si to osobně. Už ani nevím, v jaké to bylo otázce, ale šlo tam o význam čehosi a rozhodně ne o osobní spor. Zazněly tam různé názory a ten váš (a nejen váš) hold byl jiný, než můj (tentokrát jsem napsal špatný tvar vědomě, tak se omlouvám, ale jinak vy i Axus podceňujete mou schopnost tvořit překlepy. Neměl bych se vlastně urazit?, Ale ne, promiňte, to jsou prkotiny.)

Možná jste trochu citlivější, ale prosím Vás ještě jednou, nechci vám ubližovat ani vás urážet či něco takového, a jestli vás něco ode mne mrzí, tak mne to mrzí dvojnásob. Měl jsem pocit, že jsme měli přátelské vztahy, dokonce jsme se, myslím, dohodli na tykání, já jednu dobu přešel obecně na vykání, ale nechceš se k tomu vrátit? A ještě jednou: nomlouvám se za vše, co se vás mohlo dotknout.

Rčení "vem to nešť" pochází již z 12 století a je odvozené od neštovic. Takže ryze český výraz, který se nepoužívá zas až tak výjimečně.

A pravé neštovice (nešť) toho dokázaly vzít zatraceně mnoho.

Suzimon - já si to nevymyslel, když klikneš na ten červenej odkaz v mý odpovědi, najdeš to tam.

No on ten původní význam není zas tak důležitý, chtěl jsem jen upozornit, že nejde o žádný novotvar, či převzaté, nebo zkomolené slovo. Že je to slovo české a dávno používané, jen trochu zapomenuté.

Tak já tedy toto slovo znám v tomto spojení: "Ale nešť, když to musí být, tak tam půjdu". Jdu se podívat do "Googlu", jak to tam vysvěsvětlují oni. Ale už jsem si všimla, ža ani tam nejsou informace stoprocentní. Prostě je tam zase vkládají pouze lidé. To, co píšeš s těmi neštovicemi, to se mi zdá hodně přitažené za vlasy. A že ve dvanáctém století? Vědělo se vůbec tenkrát, že to jsou neštovice?

tak jsem si přečetla ten článek, co jsi zjevně četl i Ty a vůbec tomu vysvětlení nevěřím. Neštovice byly smrtelnou nemocí. Je hloupost, aby lidé v hrůze před ní ještě volali, vem to neštˇ. To je jakoby se už nemohli dočkat, aby ty neštovice někoho z rodiny konečně "zabily", protože tato nemoc lidi skutečně kosila. To je to samé, jakobychom dnes říkali, ať to vezme Aids. To by snad nikdo neřekl.

Fakt je, že se to tam píše, a je to zajímavá informace. Leč vůbec se nedivím Suzymon, já to původně jen vzal na vědomí, ale po její reakci jsem taky začal uvažovat a pátrat. Nejprvě úvahy: Ano, vem to něšť by se mohlo vztahovat k neštovicím, ty jsou ošklivé a dovedou vzít ledaco, ale proč "ale nešť", (třeba "zpozdil se, ale nešť, dožene to" či "ale nešť, nevadí"), to zní spíš jako "tak ať, o nic nejde, je mi to jedno" a do hrůzy neštovic to má daleko. Tak jsem taky zapátral a našel jsem i jiné vysvětlení, podle kterého to je přetvořená částice "nechť (i když Magdonův odkaz to výslovně popírá), anebo dokonce krycí jméno zlého ducha (vem to čert nešť) , což ovčem ukazuje spíš na proklínání než na lhostejnost.

Ale co, vem to nešť, Suzymon jistě taky něco vypátrá.

Ahoj Kartaginec. Já už pátrat nebudu. A hlavně to nebudu dokazovat , protože mi to za tu námahu zase nestojí. Já to slůvko budu používat tak, jak se podle mne používat má. Také jsem se setkala s profesorkou češtiny na střední škole a ta vůbec nevěděla co znamená slovo "zbrocený". Neustále mi tvrdila, že to slovo neexistuje. Že já si to pletu se slovem "zborcený". Když jsem jí vysvětlila, že se to také dá říci jinak, jako třeba promočený, a že zbortit mohu třeba zeď, nebo něco jiného, měla vztek, ale že v mém případě se jedná o člověka, který je prostě zlitý potem, tak uraženě zavěsila. Ale na její omluvu musím dodat, že po chvíli zavolala, neboť to slovo našla na internetu. Prohlásila, že toto slovo se už dávno nepoužívá a že já mám napsat "promočený", aby tomu lidé vůbec rozuměli. Poděkovala jsem jí a myslím si o jejích profesorských schopnostech ve výuce českého jazyka své. A hlavně, já nechtěla použít slovo promočený a stále doufám, že toto slovo zase až tak neznámé není.

Ano a hlavně, správně píšeš, říká se "ale nešť, tak ja tam tedy půjdu, nebo já to teda udělám..." a tak dál. Jenomže lidé dnes už skoro nečtou a z toho myslím všechno pramení. Slovní zásoba se ztenčuje, a za chvíli budou všichni mluvit "anglo - českou" hatmatilkou. Já to tedy nebudu, ale asi už mi nikdo nebude rozumět.

Nez rict, ze je nekdo promoceny bych uz snad radeji rekl, ze je durch.

Zbroceny je klasicke slovo pouzivane v proze. Hrdinny rek neni nikdy krvi promoceny, ale vzdy zbroceny.

Tohle jsem našel:

Zbrocený vs. zborcený

U tohoto zajímavého slova se dá těžko odhadnout, kdy jde o překlep pisatele a kdy o jeho neznalost správného tvaru slova. Nicméně si pamatujte, že kůň bude vždyzbrocený potem (potřísněný, postříkaný, smočený, skropený, ...) a nebo tráva budezbrocena rosou. Zborcená může být pak třeba stará klenba... Pozor na to!

http://www.jaroslavmachacek.c…/files/dvakrat-o-cestine.html

To byl komentář k nečemu, co přidávám jako obrázek.

Nakonec je faskt, že n apůvodu slovíška "nešť" zas tak nezáleží, jen, když víme, co to je, a že neznat slovo "zbrocený" je pro češtinářku ostuda. Možná ji spletl "zborcené harfy tón"?

, a taky ten "kyrys, co mu spadnul ..." Ano je to bohužel tak. A největší "legrace" na tom všem je, že by se s tebou tento člověk uraženě dohadoval. Tak zatím a díky.

S překvapením konstatuji, že Axus a Hop z mého příspěvku pochopili, že já nevím co je to "kyrys" . Doufám, že Ty jsi věděl co mám na mysli...Ale raději to upřesňuji. Nemluvila jsem samozřejmě o kyrysu, ale o tom, že mu "spadnul" do potoka...

Co je na kyrysu spatneho?

Axus, viz vysvětlení níže.

Suzy, kyrys existuje, a dokážu si představit, že tato součást brnění může i spadnout...

Na kyrysu samozřejmě není nic zvláštního, ale na tom, že SPADNUL...Přece snad spadl do potoka, ne? Snad jste si opravdu nemysleli, že nevím co je to "kyrys"?

Podle aktuálně platných pravidel je možné v mužském rodě použít oba tvary - spadnul i spadl.

Možné to sice je, ale v básni mi to vadí. Tam bych tedy opravu volila spadl. Alůe i jinak. Spadnul se mi nějak příčí. V mluveném slově asi ano. Budu si příště na sebe dávat pozor.

Tak to jsem si namyslel, když pro nic jiného, tak výhrady proti slovu kyrys bych očekéval tamk kde existuje podobné slovo, s kyrysem zaměnitelné, jako je to právě v případě zborcený x zbrocený. Jinak mně se "spadnul" taky nelíbí. Ale asi by se autor opravdu hádal, ono vývoj jazyka pokračuje a pravidla se ztolerantňují (taky blbé slovo, co? viz

Ke vzoru "tisknout" patří slovesa 2. třídy, která mají před -nout souhlásku (např. táh-nout, sed-nout). Právě rozdíl mezi podobou kmene infinitivního (tisk-nou-t) s kmenotvornou příponou -nou- a mezi tvarem kmene minulého (tisk-l) bez kmenotvorné přípony vede ke sbližování s typem "minout" (příč. min. minul) a ke vzniku dublet s kmenotvornou příponou -nu- (např. klepl/klepnul, dupl/dupnul). Toto sbližování však neprobíhá u všech sloves typu "tisknout" a u všech slovesných tvarů stejně,

takže já budu stejně psát spadl.

Trochu se mi ale nelíbí ještě jedna věc, ne samotný kyrys, to je v pořádku, ale jistá částečná duplicita mezi kyrysem a hrudním plátem,,. Nejsem odborník na středověkou zbroj a stroj, ale čistě laicky mi trochu dělá potíže představit

Vadí mi ty zdrobněliny náctiletých - lásečko, pusinko, beruško, ňuňánek, hafánek, kočička apod.

Jak byste řekl berušce nezdrobněle?

Asi by to musela být pořádná beruša... nebo lépe berucha

Ale že někomu vadí zdrobněliny "náctiletých", to je smutné a trochu kyselé. Zdrobněle se mohou oslovovat lidé všeho věku. Pusťte si Cech panen kutnohorských "Žofinko, papoušku!"

Treba brouku?

Nebo "hmyze"?

Axus - a zcela oprávněně, ty potvory mi na balkóně lezou i v zimě.

Tobychom se zachvili mohli dostat az k parazitum

Beruna

(Zdroj: Ferda Mravenec)

Nesnáším anglické slovíčko "moist".. fuj fuj... Z českých.. "těhulka" a podobné výrazy.

Jojo, těhulka, mimísek, manža...

My zase s oblibou používáme "fakt jo..." a také u toho máme patřičný mimický výraz udivení. Jednou tento výraz někdo použil při nějaké veřejné debatě právě s angličanem a ten se zatvářil strašně překvapeně, protože to pochopil tak, že mu ten člověk říká Fuck you, tedy "jdi do prdele"...

Pro zajímavost: v matematice existuje obor, nazvaný "funkční prostory".případně "prostory funkcí", v angličtině "function spaces". Jednou se připravoval mezinárodní seminář na toto téma a v první verzi pozvánky se objevil termín "fuction spaces". Naštěstí to organizátoři včas zachytili.

Také si vzpomínám na člověka znalého problematiky i anglického jazyka a přesto mu nic nebránilo přeložit výraz circuit breaker jako kotoučovou brzdu a ani mu vůbec nevadilo, že to vůbec nedává v textu smysl

Na podzim tu byla známá z USA a smála se, že jsme asi nejsprostší národ na světě. V hovoru pořád slyšela ( neumí česky ) Fakt? - jo Fakt, jo? prostě, pořád fakujeme

Hezký den.Já mám vysloveně averzi,když několikrát týdně slyším v televizních zprávách"budeme muset sáhnout hlouběji do peněženek" a " razantní zdražení".Že se vše zdražuje,na to jsem si zvykl,ale tohle mě doslova nadzvedne ze židle.

V poslední době jsem alergický na výraz redukuje, vrásky, hmotnost, a do vaničke. Co se ještě bude proboha redukovat...