Dá se ta záhada nějak vysvětlt?

Dobrý den, někde jsem četl, že takto se umí zachovat tzv. varné sklo, ve kterém je skutečně vnitřní pnutí. Stane se to prý zcela náhodně a bez zjevné příčiny. Zdravím!

bruno - viděl jste film Pelíšky? Patrně to nebude to sklo polské a nerozbitné .

Tady se můžete podívat, že jsem řešil před časem podobný problém - a zcela nevyřešil: https://www.poradte.cz/volna-…i-tabule-proc-se-rozbila.html

Varné sklo snad, ale musí dojít ke chladnutí. Znám z laboratoře. Tady šlo o normální lisované sklo

Jo, jo, soudruzi z NDR asi někde udělali chybu...

No prosím a já bych řekla, že svíčka na talířku je na bezpečné podložce. To je varování, že se hořící svíčka nemá nechávat opravdu bez dozoru. Tak si to všichni pamatujte!

Máte jistě pravdu, ale tady jde o talířek, ta svíčka s tím asi nemá co dělat.

Není to až tak vzácný úkaz a je to způsbeno vnitřním pnutím. Čím je sklo silnější, tím může být pnutí větší a pokud stekl teplý vosk zrovna na kritické místo na talířku, tak to pak letí. My jsme měli několik let v polici silnostěnnou skleněnouz vázu na květiny a taky se náhle rozletěla.

Ne, žádný vosk nestekl, v opačném případě bych to nepovažoval za záhadu. Jediné vysvětlení je asi fakt to vnitřní pnutí, které celá léta narůstalo až přerostlo. Proč ale narůstalo?

Spolehlivěto nevysvětlím, ale zkusím přemýšlet.

Ano, některá speciílní skla někdy samovolně praskají, známé je to například o duritkách, které obsahují vnitřní napětí jiř z výroby, protože součástí technologie je prudké ochlazení, ověem na druhou stranu při příliš rychlém schlazení praská každé sklo, právě díky nerovnoměrnému ochlazování; jak dosáhli toho, aby to duritky vydržely, to nevím, měli nějaký speciální postup (kalení v oleji?). Jak je to s varným sklem, to nevím. Sice by bylo trochu paradoxní, kdyby varnému sklu vadil ohřev, ale ono se stejně doporučuje používat drátěnou podlořku, která teplo rozvádí. Protože to, co vadí, je právě nestejnoměrná teplota, a proto si myslím, že by to mohlo být tím teplem. Ono sklo (i keramika, ta taky, ale to nás zde nezajímá) je poměrně čpatný vodič tepla a právš tím, že se talřek ohřál pod svíčkou a jinde byl chladný, mohlo to pnutí způsobit. Pak není divu, že většina těch střepů byla studené, teplé mohly být ty z pod svíčky, ale při tom prasknutí se napětí uvolnilo, střeby se roztáhly a tím se mohly i ochladit. Nevím, o fyzice sice něco málo vím, ale tohle je otázka spáše na praktika, skláře nebo i fyzika, ale zaměřeného na teplu a experimentujícího. Takže to berte jen jako zamyšlení.

Mě tak praskali skleničky celé balení všech 8 - prostě stálá na stole a nejednou rup a bylo po skleničce- byl jsem z toho blázen a když jsem byl v obchodě tak jsem jim to řekl (nepočítal s tím že mi to vyreklamují s tím že řeknu "prostě všechny sami praskly") a prodavač mi řekl že prý to byla nějaká vadná serie a že byli udělaný trošku špatně a měli větší pnutí ve skle a jestli mám učtenku tak mi je vyreklamuje.

Ono není sklo, jako sklo.

Dneska se vyrábí stovky druhů skel, ale pro domácí použití se nejčastěji setkáváme buďto se sodno-draselnými, nebo borito -křemičitými. Ty první bývají levnější na výrobu a zpracování, mají nižší tavící teploty, ale vyšší tepelnou roztažnost. Ty druhé jsou využívány především tam, kde jsou na ně kladeny vyšší nároky na tepelnou a chemickou odolnost. Typickým představitelem je sklo Simax, Razotherm, Scott...

Pnutí je v každém skle, nejmenší, prakticky minimální je v taveném křemenu, ale právě, k vůli vysoké teplotě tavení přes 1700°C a obtížném zpracování, jsou výrobky z něj několikrát dražší, než třeba u toho varného skla Simax.

Odolnost proti tepelnému rázu se se složením skla, jeho tloušťkou a tvarem rúzní. Takže zatímco u Simaxu se udává teplota cca 300°C na jeden mm tloušťky, tak u běžných pivních půlitrů to může být kolem 100°C. Proto se i občas stane, že ten půllitr praskne, když do něj nalejete vařící vodu.

Ve vašem případě šlo nejspíš o běžný talířek ze sodno-draselného skla, které má tepelnou oddolnost cca 3-4x menší než Simax.

Přesto si ale nemyslím, že to bylo způsobeno tou svíčkou. To pnutí v něm bylo těsně pod hranicí prasknutí a leckdy stačí i nepatrný vnější jev, ultrazvuk, náraz, škrábnutí a dojde k jeho uvolnění. Bližší vlastnosti by se daly zjistit pod polarizátorem, kde by se projevilo jak je to pnutí vysoké a jak je rozložené. Pak by se z toho dalo vyvodit, jestli při výrobě došlo ke špatnému vychlazení.

Děkuji za velmi kvalifikovanou odpověď. Já jsem jen VŠ chemik a o sklu vím jen že jde o tuhý roztok. Hodně se mi vaším vysvětlením ulevilo, není to nadpřirozená věc.