Kapesníky - papíráky nebo hadráky?

před nedávnem se to tu řešilo

poradte.cz/...

Používáme látkové. Je s tím víc práce /praní, žehlení/, ale vytáhněte někde ve společnosti kus papíru! Navíc, když se protrhne, máte znečištěnou ruku! No fuj! Papírové dáváme jen dementní babičce, protože všechny látkové už poztrácela. Ona už neví, že má kapsu, nacpe si ho do rukávu a snadno je poztrácí.

Dcera chtěla loni k Vánocům, ať jim nakoupím kapesníky, dámské i pánské, v jakémkoliv množství. Ale jen ze 100 % bavlny, aby šly vyvářet a žehlit. Oni dnes Číňani dělají ty umělé, to se nevypere, ani nevyžehlí. Sehnala jsem je nakonec, dalo to práci a není to levná záležitost. Vzpomínala jsem na podnik MILETA v Hořicích, který zásoboval kapesníky celé Československo a vyvážel je do zahraničí. Několikrát jsem byla v Hořicích v jejich podnikové prodejně a kulila jsem oči, co za krásu dokáží vyrobit. A pak se řekne - obyčejný kapesník. Dneska je MILETA už asi v kytkách, jako všechno ostatní.

Jinak papírové nosím s sebou také, ale spíš jen proto, kdybych si někde odskočila a chyběl tam papír. Na nos jenom látkové. Jaga.

Já jedině papírové. Látkové považuji za nechutné. Nedávno jsem viděla paní, jak na totálně posmrkaném látkovém kapesníku hledá mezi zaschlými smrkanci čistý kousek, no fuj. Když mezi lidmi vidím člověka, jak z kapsy vytáhne posmrkaný kapesník a dál do něj smrká, je to pro mě naprosto nechutný člověk.

Papírový kapesník se posmrká a vyhodí. Ano, občas se sice stane, že se může protrhnout, ale na to už jsem si našla grif, takže už se mi to léta nestalo (trik je v tom kapesník tolik nenapínat).

Čili látkové kapesníky používám pouze k zubaři nebo třeba na obklady. Ovšem na smrkání už nikdy více.

Pokud jsem doma, tak to řeším klasickým způsobem. Zarazim prst a je to venku (ono to často ani pořádně kapesníkem nejde) a potom si jdu omýt ruce mýdlem. Aby si někdo o mě nemyslel že jsem nějké čuně.