Kamos se chova divne k memu psovi II

Ahoj, jako že zkouší Tvoji trpělivost, než ho kopneš nebo brutálně podrbeš?

Jednnoduše, buď toho nechá, nebo se přestanete vídat. Opravdu na jeho chování nevidím nic vtipného, a pokud jsi ho upozornila, buď je to idiot, anebo zkouší, co si může dovolit.

Jasně a rázně řekni, že pokud toho okamžitě (ne přístě) nenechá, končíte. Je mi líto, ale pro takové chování nemám omluvu ani pochopení, a jestli tě takhle zkouší balit, tak je to dost ubohé.

Jednou mi kamarád zkoušel zauzlovat hada, prý jestli to jde. Chvíli jsem ho nechala, ale když začal hada nepřirozeně ohýbat a chudák had se snažil někam zmizet, dostal varování. Jen se tomu smál, že prý na něm určitě udělá suk, a dál ho surově kroutil.

Druhé varování nedávám, takže letěl z domu. Blbec. Opravdu nemám pochopení pro lidi, co v týrání nebo v naznačování týraní zvířat spatřují nějakou zajímavost.

Je to kretén... být Vámi, pošlu ho tam, kde Slunce nesvítí.

Tohle by udělal můj "kámoš" jednou... pokud by to po prvním varování zopakoval, tak si to s ním vyřídím ručně. Protože z jeho chování je jasné, že inteligence moc nepobral a neváží si Vás ani toho zvířete.

Lidé jsou podivní. Stydí se říci něco hezkého, je jim divné někoho nebo něco pochválit, dát najevo city. Moje maminka vždycky říkala: Spočítej si, kolik slov je potřeba na pochvalu a kolik ty jich potřebuješ na to, abys z toho vybíral chutě. To říkala tátovi, když se po obědě zeptala, jestli mu chutnalo a jestli se najedl. A táta by nepochválil, ani kdyby mu za to zaplatili :D A tak si myslím, že podobně se chová spousta lidí. Když jsme byli malí, tak projevem přízně byl šťouchanec nebo vlasy v inkoustu. Případně jiné pašklivosti. Ale váš kamarád je už velký kluk a musí vědět, že slova jsou na to, aby něco vyjádřila. A chování a jednání také. Takže jestli se tváří jako kamarád tím, že ubližuje, tak ať jde do pryč a tam,kde se to bude líbit. A vy nejste takový chudáček, abyste to musela snášet. Tečka!