Jeden ručník na všechno?

Ahoj. Jo Hope, taky mě tohle napadlo. Možná takoví lidé, používají ručníky jako jednorázovky. Ale, i tak je potom otázkou, jestli si po umytí, nejdřív osušují obličej, pak přejdou na hlavu a pokračují kolem trupu dolů? Je další otázka, jestli se cudně vyhnou hambaté části svého těla a osuší nohy po kotníky, pak se vrátí na ten předek a zadek a dorazí to sušení nohama od kotníků dolů? U toho orálku se nějaké to ošpláchnutí určitě vítá. Tak já, to mám rád.

Jo, zajímavá teorie, rozparcelovat si své "já" do různých oblastí podle "čistoty"
Samozřejmě je lepší před vzájemným orálkem proběhnout sprchou, ale že se někomu ekluje jeho vlastní tělo po koupeli, to mi nějak hlava nebere. Samozřejmě tyto extrémně čistotné lidičky neodsuzuji, asi mají sami dost problémů s dodržováním hygieny, možná nikdy nebyli týden pod stanem, pravděpodobně mají i méně funkční imunitní systém. Každopádně je to ale pouze jejich věc. Možná je mi jich trošku líto. Nejen kvůli účtu za vodu...

To Vás tedy lituji.

@zwiki koho a proč?

toho co musí mít na každou část svého těla jiný ručník...

A co teprv tazatelka která psala jak se ji hnusí rozmnožovací akt...jak často asi ona mění ručníky?

PS:Jsem chlap takže na výměnu ručníku mám systém jako u ponožek, dokud ho lze na koleni ohnout a zlomit je to cajk..

Spíš šlo u humornou "vložku"...v ponožkách jsem denně 2-3 hodky..i tak jsou jedny na den...

PS: Pěkné jak se to téma rozjelo... :D

Jj, to koupání v jedné vodě celé rodiny v jednom škopku znám jen z vyprávění od babi a od mámy když byla prcek...

Svým způsobem vzpomínky jako má Hop a spol. tak trošku závidím...

no, asi to bude tak, že to dělení ručníku na část "čistší" a "špinavější" (ačkoliv je to blbost) je spíš taková jistota pro duši. Asi jako když někdo nešlape na kanály, ačkoliv nevěří, že by se mu pak něco stalo (nebo jakýkoliv jiný důvod, proč se nešlape na kanály... nepamatuji si přesně ). Jinak u mě je to s tím obličejem ještě trošku složitější - kdo kdy bojoval s akné, ví, že hygiena obličeje je něco sakra důležitého. Mám ručník jen na obličej, který nesmí přijít do kontaktu nejlépe vůbec s ničím jiným.

A orál a líbání? Je fakt, že mám problém líbat se po ránu s oslizlou pusou, nejlépe až po vyčištění zubů, a orál pouze po sprše jinak ani ránu

Hopíku. To já se přiznám ke své úchylce. Přítel je teď často u vás ve velké Praze . A v tý době si automaticky v koupelně přivlastňuju jeho ručník. Když nemám přítele u sebe, tak aspoň jeho ručník . A zatím jsem teda neřešila co si kam utřel. To budu muset prozkoumat . Fakt je ten, že on,když přijede domů, tak se diví, proč jeho ručník je třeba vlhký, nebo v prádle, když on PÁN DOMU není doma ...

naufrago. Jasně že na hranatý kanál se nešlape - to přináší smůlu. Ale kulatý - to je štěstí.

Od té doby co víka kanálů kradou raděj vyhnu každému¨. U otázky s výměnou ručníků jsem se bavila, nechce se mi věřit, že by někdo ručníky pral každý den. Líbám se ráno až si vyčistím zuby, ne vždy je to pravda jelikož někdy mě manžel polibkem budí (pak přez den kdykoli), orální sex po umytí a dopředu křičím, nepoužívej ty deodoranty, rovněž to není pravidlo jelikož někdy mě manžel ráno budí a nezůstane jen u pusy. Asi budu čuně ani ty ručníky neměním denně.

Sebodko, hlavně si ten ručník dobře prohlédni, třeba je označen podobně jako pánské slipy! Vepředu žluté kolečko a vzádu hnědá pomlčka - aby se vědělo, jak do toho ráno nastoupit!

Hope nedloubnete do vosího hnízda, ale přinutíte lidi nad tím trochu popřemýšlet.

Musíme se vrátit do historie. Dříve nebyla možnost každodenní kvalitní hygieny. Jsem ročník 56 a pamatuji, jak babička na venkově ohřívala vodu v kotli za barákem, v takovém dřevníku. Teplá voda se nalila do plechové vany. Po vykoupání většiny rodiny se do vody namočilo prádlo. Moji rodiče už měli v domku koupelnu, ale kotel stále ještě na ohřev vody pevnými palivy. Koupali jsme se jednou do týdne. A z dětství je člověk naučen na jeden ručník na horní část těla a druhý ručník na od pasu dolů. To, že se člověk šplíchal v jedné vodě namočený zadek i nohy, tak to nějak ani nevnímal.

Dnes jsme se dostali většinou k dennímu sprchování. Teče stále čistá, teplá voda, i ty kosmetické prostředky jsou o něčem jiném, než to obyčejné mýdlo. A jaká je pohodička, když máte na poličce vyštosované ručníky, a můžete si vybrat, kterou osušku vezmete, jestli tu větší, nebo menší. Stejně je vypere pračka a Vy se nemusíte hrbit nad škopkem. Takže pro mě je to pohodlí, rozmazlování, trochu luxus a nese to dnešní moderní doba. Sice se říká, zvyk je železná košile, ale v tomto případě jsem já osobně změnila, ale ani jsem o tom nepřemýšlela. Tak nějak to vyplynulo samo od sebe.

Když byly děti malé a prala jsem ve sklepě v pračce Romo, tak jsem, myslím, s ručníky takto neplýtvala.

Jo a možná, že je v člověku zafixovaná dřívější obava z různých kožních, nebo jiných nakažlivých onemocnění. Přece jenom dříve se k doktorům tak často s každým problémeme neběhalo. Takže ještě podvědomí, obava z možných nemocí, ale to vyplynulo až když jsem se nad tím zamyslela.

I já jsem trošku pamětník, v pražském činžáku jsme měli klasický kotel (dnes se tomu říká lázeňská kamna), ve kterých se topilo uhlím, jednou za 14 dní, v neděli. Bylo velké koupání, já společně se ségrou, potom mamka, pak taťka, vše v jedné vodě s úspornou sprchou při výlezu. Babička měla nárok na vlastní teplou vodu.
Jak šel čas, tak trošku přibylo věku i peněz, takže v první vodě já a po mně taťka, v druhé vodě ségra a pak mamka, nakonec babča i nadále ve své vodě.
Dnes když na to vzpomínám, je mi trošku smutno - i tím "společným" koupáním jsme si všichni byli nějak blíž...

P.S.: ale nebyli jsme žádná prasátka, na omytí rukou a dalších důležitých tělesných partií tam byla ještě malá plynová karmička...

Můžu se zeptat ohledně koupání celé rodiny v jedné vaně. Jak to řešily ženy, které menstruovaly?

Koupaly se po dětěch jako poslední. Ona ta doba byla opravdu jiná. Jestliže se vrátíme ještě o pár let zpět, tak se například praly i menstruační vložky...

Ahoj. Tohle šílené thema nešlo nechat být ani u sousedů. Kámoš k němu přidal zážitek z práce. Nají tam chlapce. Ten hošík je čistota sama. Metrák jako prase. To se prý takhle jednou po práci ve sprchách mydlil do úplnýho očištění. Pak se důkladně sušil. A jak tak protírá, své tělové záhyby, pootočil ručník do jiné polohy a na růžovém froťáku byla nechutně hnědá šmouha. Kámoš prý málem upad. A ten kluk, nakonec musel odejít. Prý mu to pořád nechávali ti blbové pěkně sežrat. A jaké ponaučení z toho vyplývá? Múžeš se mejt sebevíc, ale chvilka pravdy se ukáže až při osušování.

Při čtení Hopova příspěvku, mě paměť přinesla, podobný zážitek z dětství. Bylo to asi kolem roku 1964-5. U babičky na venkově. Ke studni to bylo asi 30 metrů a ve světnici kachlová kamna s pláty a medencem. Táta přinesl klasickou pozinkovanou vanu, nadělala se na kamnech teplá voda. Samo, nejdříve se musela nanosit ve kbelíkách. První jsem do vody šel já, pak asi mamka a táta na konec. To už jsem ležel ve světničce, na druhém konci stavení. Kdy se koupala babička jsem nevěděl, ale ani nijak neřešil. A skoro většinou jsme s babičkou, večer poslouchali pohádku na dobrou noc, z malého bakelitového rádia, které nám jedinné, svítilo svou malou žárovičkou, za skleněnou stupnicí stanic s rafičkou, pro jejich ladění. Teď jsem si dokonce vzpomněl, na jednu znělku z tý doby. Název pořadu, ale nedám. Ahoj.

@humbucker: Jak jsem si přečetla váš příspěvek, nedalo mi to, tak jsem se zamyslela, nad ženami a jejich dny a nad ručníkem... Tohle téma mě fakt baví, jen si to tady pročítám. Přemýšlím, že u hnědé stopy jde asi o pečlivost u umývání, ale u té červené to jde o rychlosti, jak rychle se dostat z vany, popadnout ručník a osušit se, než...

Anzionko! Jaká červená. V reklamách je to vždy modrá. Nebo se mýlím?

V reklamách figurují šlechtici, a ti, jak známo, mají modrou krev - do reklamy se běžnej človíček nedostane...

To nemohu posoudit, jelikoz se nemam duvod koukat na to, jak se sprchuji a utiraji mi kolegove z prace... ale jestli je to pravda, pak... stane se no

Nebyl to Hajaja- pohádky na dobrou noc,vyprávěné třeba panem Brodským?

Tož my ženské měly přes týden ještě vychytávku, lavor a malou štokrli

Jejky, jejky...Tak koukám, že jsme (my starší) vyrůstali v jedné vaně . A nepamatuji si, že bychom u ní měli každý svůj ručník. A s tím praním : vzhledem k tomu, že automatky nebyly a praní zabralo nějaký čas, tak se s prádlem "šetřilo". Prostě se pralo, když na něm byly stopy po použití. Vlastně se šetřila i teplá voda, prášky (nejdříve šlo do pračky bílé prádlo, pak méně špinavé barevné, pak vyslovně špinavé). Neříkám že bych chtěla, aby se tahle doba vrátila, To ne. Ale to šetření - to bychom si mohli vzít trochu k srdci. Ne třeba kvůli naší peněžence, ale kvůli našim dětem a vnukům. Aby jednou náhodou kvůli té naší přemíře čistoty nezůstaly v naprosté špíně, protože třeba voda bude nedostatkový přepych.

pěkné, dávám bod

Ahoj. Tak se koukám, že nám to Sebodka pošoupla do praní. Pračku, kterou si pamatuju, měli naši v druhé půli 60tých let. Byl to takový hranatý Perobot. Ten byl oválný a měl velký vyklápěcí dekl. Obě měly ždímačku i prací část v jednom šasi. Při ždímání, voda odtékala hadicí mimo pračku. A pračka měla časový spínač na praní a spínač na ždímání. Taky jsme později měli Miniromo a Miniromo Combi. My mladí, jsme si na plíny, pořídili na novomanželskou půjčku, Tatramatku 245. Stála 6 tisíc a za měsíc ji zlevnili na 5.

Hranatý Perobot? Já pamatuji oválný, kombinovaná pračka se ždímačkou, s jedním přepínačem, který ovládal směr točení motoru. Na jednu stranu se pralo, na druhou ždímalo...

Ahoj. Jo Hope, Perobot byl oválný. A byl podobný té pračce co jsme měli my. Jen ta naše, co k ní nevím jméno, byla hranatá a měla dva motory. Tak že, oba systémy, mohly makat najednou. A ten malej motorek mám ještě v garáži. Někdo ho vyhodil a já ho zachránil. Jen nevím proč. Asi ze sentimentu. A nevzpomenu si, kterou z těch dvou věcí, vlastně poháněl. Asi pračku s nějakým převodem. Ahoj.

Ručník mám jeden, a protože je to poměrně velká osuška, zbyde po komplet utření i na vlasy :D.

Já ti Hopíku nevím, ale můj umytý zadek je pořád můj, ne? .

Já mám pořád tendenci přemýšet nad tím, jak to dělají zvířata. Ale nedokážu si představit lidi, kteří musí mít více ručníků, při pomyšlení třeba na psa, jak si "myje" prostor mezi zadními končetinami.