Nejste přihlášen/a.
3x
doplněno 04.07.26 22:24: Pardon, oprava, Gábino, popletl jsem si to, protože kámoš má sestry Gábinu a Romanu.
3x
Jste nezralá matka, jinak byste brala automaticky, že tak malé dítě je připoutané především k matce.Ta dítěti poskytuje výživu a bezpečnou náruč. Otec teď tvoří zázemí. Pokud ho někdy přebalí, tak to je bonus. Jestli vám vadí, že se klouček k otci nehrne, snažte se tomu nahrávat, aby chlapeček viděl pěkný vztah mezi vámi. Připadá mi, že s otcem soupeříte, že chcete dokázat, že je špatný a sobecký otec. To dítě to cítí a tím vazbu otec a syn neposílíte, naopak. Je hlavně na Vás, jak se bude dítě k otci chovat. Vašeho muže mi je líto. Tahle doba nebude věčně. Nefňukejte, máte jen jedno dítě a už se hroutíte.
3x
Dávno tomu, dávno. Když se nám narodily dcery (2 roky po sobě), jezdil jsem často po montážích, a rekonstruoval domek. Vždycky jsem se ale snažil být doma co nejvíc. Dcerám jsem věnoval maximální péči a pozornost, jak jen to bylo možné. Přebaloval jsem je, koupal, krmil, vstával když byly nemocné. Utěšoval jsem je, když jim rostli zuby. Pral a žehlil jsem plýny (až 70 ks denně
). Hlavní břemeno bylo pochopitelně na manželce, ale nikdy by mě nenapadlo nechávat všechno na ní. Co se týká náklonosti obou dcer, myslím, že byla vůči manželce i mě srovnatelná.
Ale bylo to skoro před půl stoletím a tehdy bývaly i ty rodinné vztahy nějak jiné
.
1x
.
Nedíváte se na celou věc z pohledu toho druhého a nevnímáte situaci s nadhledem. Zkusím vám ho sem dát a jestli si z toho něco odnesete, to záleží už jen na vás.
.
Vy jste doma sama s dítětem a váš manžel pracuje. Ve skutečnosti ale pracujete oba dva. Váš manžel v zaměstnání, kam chodí vydělávat peníze a dle vašeho textu má druhou (neplacenou) práci na vašem domě, který dodělává místo odpočinku, abyste měli kde bydlet. Vaše práce (neplacená - peníze zajišťuje ve většině manžel) je péče o potomka.
.
Vím moc dobře, kolik taková péče obnáší práce, protože jsem v tom žil 24/7 několik měsíců. Někdy z toho člověku hrabe, někdy je to opravdu hodně náročné. Nevím co má váš manžel za zaměstnání, ale říkám upřímně, že i přes to všechno se to s prací v zaměstnání srovnávat ve většině případů nedá. Ten čas sice netrávíte úplně podle sebe, ale je to z 50 % relax spolu s dítětem (skládat si kostičky, chození na procházku, čtení si knížek, koukání na pohádky) a i na ten telefon a vlastní zábavu čas zbyde, když každé odpoledne spinká (1 až několik hodin). Takže jediné mínus je noční vstávání.
.
Prosím ale uvědomte si, že váš muž chodí do práce, musí tam podávat plný výkon a za chyby mu (tedy vám oběma) sáhnou na peníze, v horším případě ho vyhodí. Nemůže chodit unavený a nevyspalý, protože vstává k dítěti. To určitě není vhodné. Vstávat k němu může o víkendu, ale v pracovní dny (když druhý den vstává do práce) je to dle mého zcela špatně.
.
Vaše dítě se ho straní, protože ho skoro nezná. Buďto je v práci, nebo dělá na baráku. Sedněte si a vyberte si, co je pro vás důležitější. Jestli mít barák včas a moci se stěhovat, nebo mít více času na sebe a na dítě. (Obě možnosti mají své plusy i mínusy, ani jedna není špatná. Obě zároveň nejdou, ten den má 24 hodin a není nafukovací.)
.
Prosím zkuste se nad tím zamyslet. Chtěl bych zároveň dodat, že žijeme v době rovnosti. Pokud vám současné nastavení nevyhovuje, můžete si to přeci s mužem vyměnit. On bude doma, bude s dítětem trávit více času a celá péče o něj bude na něm. Vy se vrátíte do práce a po práci můžete chodit pracovat na barák, jako to dělá teď on. Proč by ne?
0x
Důvodů může být milion. Nicméně z vlastní zkušenosti, i když jsem se prckovi snažil věnovat hodně, tak v tomto věku +- to bylo jen máma, máma a táta max na zavolání mámy. Jen občas jsem byl dobrý i na něco jiného. Později se to změnilo a bere mě za parťáka.
Co se týče sobeckosti, tak s tou opatrně. Pokud po práci jde pracovat na baráku, tak beru, že asi stavíte nebo děláte rekonstrukci a z fin.důvodů to děláte svépomocí a nemáte na to nějakou firmu. A to není jen o tom, že přijde a staví cihly na sebe nebo dělá drážky na vodu a elektřinu. Ale pokud není z oboru, tak to je ještě miliarda věcí, které musí řešit okolo. Ať už s ostatními řemeslníky, shánět informace co a jak, plánovat posloupnost, řešit, co zvládne sám a na co bude potřebovat pomocníky. K tomu nákup materiálu a výpočet množství, hledání pokud možno co nejlepší ceny a dalších milion věcí, které si podle všeho ani v nejmenším neuvědomujete. A to je taky hoooodně vysilující a unavující. A při tom všem, kdy má být s dítěm? Je to pak neustálá volba, zda být s ním a barák dokončít třeba i za x let později a pak mít na stole výčitky, proč to ještě není a do toho můžou přijít i fin. problémy. Nebo se obětovat, přijít i o první roky života dítěte ale mít pak kde bydlet a být na tom fin.lépe, protože se nebudou financovat 2 nemovitosti a pak i časově a doufat, že ztracený čas aspoň trošku pak dožene.
A že ho nepřebalí, když ho neslyší a vy mu to chcete vyčítat? To snad ne. Kdyby o něj neměl zájem, tak když ho vzbudí pláčem, tak manžel vzbudí vás a spí dál...
Sobecká mi přijdete spíše vy. Vidíte jen svou část, kdy pečujete o dítě a neřešíte už to, co vše musí řešit manžel. Barák bude nejspíše pro vás. Zkuste mu být oporou. Péče o dítě je náročná. Ale chodit denně do práce, přemýšet nad tím, jak co nejrychleji a kvalitně dodělat barák, jak zajistit financování všeho a současně myslet na to, že přichází o možnost být s dítěm a s vámi, protože řeší budoucnout taky není OK. I ti chlapi stojí o své děti a ztracené první roky dítěte jim chybí...
prošel jsem si něčím podobným - čerstvě narozený prcek, na krku rekonstrukce a v tom nonstop přemýšlení co a jak. Jak být co nejvíc se ženou, prckem a současně co nejrychleji dodělat reko. A teď je sice už hotovo ale ty první roky od prcka mi chybí
Návrh za mě, co mi třeba chybělo ale pomohlo by mi. Minimálně pozvednutím nálady a s tím i zmírnění občasné nepříjemné atmosféry doma.
Máte-li někoho na hlídání - rodinu, kamarádku, osobu, které věříte, zkuste se domluvit na pohlídání a s manželem si dejte pár hodin jen pro sebe. Prostě co nejvíce vypnout - neřešit péči o prcka, neřešit barák. Být jen spolu vy dva někde, kde se cítíte příjemně. Třeba na místě prvního rande ![]()
Případně si zkuste domluvit 1den v týdnu, kdy se nebude řešit barák. Ale budete spolu. Zajdete si na bazén, na hřiště, do přírody. Někam, kde to máte rádi.
Nebo, pokud je na baráku něco, co by jste zvládla. Cokoliv. Nabídněte mu, ať si dá volno, je s prckem a vy to uděláte za něj. Třeba i blbé posbírání bordelu, nebo přeskládání na místo nějaké věci. Drbky. Může mu to udělat radost. Nebo klidně jděte na stavbu všichni, pokud to půjde. On bude s prckem, vy mu pomůžete. Oba tak přijdete trochu na jiné myšlenky - on bude přemýšlet nad tím, co s tím stvořením dělat a vy nad tím, co to je tam za krámy a k čemu to vlastně je
Třeba to bude i sranda ![]()
Pokud neděláte, zkuste mu připravit večeři (nebo klidně objednat). Ať po návratu vypne a nemusí řešit, co si dá. Pokud to teda už neděláte
Nebo jen mu říct, že si vážíte toho, co dělá. Že berete, že to dělá pro vás a chápete, že je pro něj náročné skloubit to vše dohromady. Že jste spolu a spolu to vše zvládnete. Když to zkombinujete třeba s tou večeří (nebo snídaní/obědem), bude to pro něj asi top.
Věřím, že vám to pak oplatí nějakým svým způsobem.
I když je to náročné období pro oba, je potřeba blízkost udržovat a utužovat. Jak se dlouho nebude dělat, může dojít k odcizení a může být problém to vrátit zpět.
0x
Možná by mohl sem tam čas si udělat na dítě.
Já jsem dodělával rekonstrukci s miminkem aby bylo hotovo k nastěhování.
Je to únavné a náročné , ale děti rostou jen jednou a ten kouzelný čas už se nevrátí.
Nevím jak moc vám to hoří stavba a další okolností, těžko soudit. Ale mě mají obě děti rádi nic takoveho že by mě dítě nějakým způsobem odmítalo neznám, prostě se jim adekvátní čas věnují.
Taky dělám i teď kolem domu, ale přednostně se věnují dětem, i když už mi hoří docela dost věcí co bych měl dodělat, ale není čas a hlídání skoro žádné nemáme a musím to zvládnout.
0x
Chci se zeptat: chodite s ditkem mezi maminky s detma? Treba na kurz plavani, na piskoviste apod. Hovory s ostatnimi maminkami by vam jiste pomohly. Ale existuje i specialni web pro miminka. Zkuste si vymenit zkusenosti tam.
Ja, kdyz byl synovi 1,5 roku, jsem mela toho miminkovani dost, tak jsem odletela na vikend do Parize. Pomohlo to jak mne, tak muzovi i synovi. Sice jsem pak zjistila, ze kluk byl ve stejnych kalhotkach na pisku a pak na navsteve u pratel, mel kalhotky oblecene obracene, ale v podstate byli vsichni spokojeni. Prezili to.
U vas je asi nejvetsi problem, ze jste s ditetem porad sama doma. Zkuste v tomhle smeru neco zmenit.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.