Mám dospělého syna, ktery si našel přítelkyni. Mají společný byt, v lednu čekaji rodinu. I když zatim svatba nebyla, chystá se. Pročítala jsem si na internetu rubriky o vztazích tchyně - snacha. Tchýně jsou ze strany snach vnímány ve většině případů velmi negativně.
Jaká musí tchyně být, aby jí měla snacha ráda a vnímala jí jako pozitivního člena rodiny?
6x
Tak na to Vám asi odpoví všechny (potenciální snachy) jinak, ale jedno podle mě je naprosto zásadní - jakoukoliv svou radu (samozřejmě dobře míněnou) vnímejte jako radu, kterou druhá strana považuje za nevyžádanou. Jinými slovy - raďte, jen když jste o radu žádána. Nepleťte se manželům do života ani tím, že budete (v dobré víře a se snahou pomoci) např. vyvařovat a posílat dárečky. O klepání na dveře, jsou-li zavřeny (nemyslím zrovna u Vás doma, ale i tam by se to hodilo, nachází-li se v synově ložnici právě i partnerka), snad ani nemusím mluvit, ale hlavně - po zaklepání VYČKEJTE na vyzvání, není nic horšího než "zaklepu a jdu, vždyť už o mně ví". Nekupujte dárky jako překvapení, zeptejte se, co mladí potřebují. Když řeknou že nic, dejte třeba kvalitní, ale neutrální dárek, který se spotřebuje (např. káva, čaj), nikoliv křišťálovou mísu apod. - Vy si řeknete, jak je to drahé a vzácné, mladí to v lepším případě prodají či strčí do skříně, v horším vyhodí - Vám to bude líto, jim trapné. Takových momentů by se našla spousta. Prostě dejte svobodu, oni si život zařídí po svém. Vím, že to ode mě zní asi dost hrozně, ale na stranu druhou věřte, že vím, o čem mluvím. A ještě jedno berte na paměti - Váš syn bude pro Vás vždy Váš syn. Ale v partnerčiných očích je to její partner, muž, nikoliv dítě, které někdo rozmazluje. Takže dárečky jemu schovejte, až bude sám. Snacha vnímá "ťuťu-ňuňu" ze strany matky přinejmenším podivně, synovi je trapně...a i taková blbost stačí pro naprostou nechuť komunikovat, jezdit se navštěvovat atd. A až bude vnouče starší, respektujte přání matky - nedávat sladké = skutečně necpat bonbónky, i když dítko žadoní. Možná to z Vás udělá lepší babi, ale o to nesnesitelnější tchyni, ke které snacha nebude chtít dítko pouštět - a takovou blbostí způsobíte trable opět mezi partnery. Prostě... nechte je žít, nepleťte se mezi ně, RESPEKTUJT volbu svého syna.
Omlouvám se, že to zní tak hrozně, ale ptáte se, tak z pozice "té druhé" odpovídám. A na závěr snad povzbuzení - už to, že se ptáte, je podle mě super 
a první předpoklad k tomu skutečně se tou dobrou tchýní stát.
Oprava - REPEKTUJTE.
doplněno 18.11.10 14:14:Chjo.. RESPEKTUJTE. Už je to dobře? 
4x
Zkusím odpovědět, ačkoli Vám přesný návod asi nedám. Záleží jakou máte snachu, může to být energická, mladá, samostatná žena, nebo puťka, která se bojí i promluvit a neumí uvařit ani čaj. 
Třeba u mě. Mám tchýni, která je celkem v pohodě. Moc se neptá, radí, pokud je tázána. To beru jako ohromný plus. Jediné, kdy mi lezla opravdu na nervy bylo, když jsem si koupila nové, značkové boty a vyslechla jsem si přednášku o tom, že platím značku, zbytečně a boty od Vietnamců by mi mohly stačit. 
To jsem počítala do deseti. (ono totiž nezůstalo jenom u bot, ve svém proslovu vytáhla i hromadu jiných nákupů, pro mě normálních, pro ni zbytečných) Pak mi dost vadily připomínky k výchově manželovy dcery. Já jí poznala, když jí bylo 10. Babička měla ve zvyku jí všechno do školy připravit, sedět u ní, když se učila, nachystat oblečení na hromádku, posbírat špinavé. Holku mám ráda, i ona si na mě hrozně rychle zvykla, ale nejsem typ matky, která dítěti slouží, ťuťu, ňuňu. Prostě špínu dáš do koše, boty si umyješ sama a namazat si chleba taky můžeš sama. Můžu říct, že dnes je z ní mladá, celkem samostatná slečna. 
Jenže to se nelíbilo tchýni. Pořád jemně narážela a když mi vynadala, že u holky (nechci psát jméno) nestojím, jestli si správně čistí zuby (to už jí bylo 14) a neumyju jí vlasy, protože sama si je určitě neumyje tak dobře, tak jsem viděla rudě. Takže to jsou věci, které vadí mě. 
Co se bavím s kamarádkou, ta té se na její tchýni nelíbí tyto věci. Když k nim přijde do bytu (společný dům), tak nezaklepe. Další, co jí vytáčí je to, že v jejich nepřítomnosti přijde k nim do bytu, a třeba jí sundá a vypere záclony. (vidíte, přitom to brala, jak hezky pomůže ) V neposlední řadě jí hrozně mrzí, že tchyně nepohlídá malou. Mají malé mimčo.
Tak. Snad Vám to nějak pomůže.
Také jsem se snažila být dobrou tchýní svému zetovi, ale marně. To jsem se nikdy mezi ně nepletla, a když byl nějaký spor byla jsem vždy spíš na straně zetě. Nakonec se stejně rozvedli, našel si mladší, dceru nechal s dvěma malejma dětma. Řekla jsem jí, to jsi mi připravila hezký stáří, starám se ted o 2 děti nakupuju, vařím, učím se s nimi, dělám jim mámu a babičku. Dcera se nikdy nezeptá kolik to stálo, bere to jako samozřejmost. Ale co, když oni ty děti mě potřebují. Ted si našla nového přítele, ale to je lenoch to svět neviděl, párkrát jsem od něj chtěla pomoc, jednou s gaučem a jednou aby mi přibil věšák, udělal to špatně, věšák dal na hmoždinku a ona vypadává. Zřejmě se naštval a po dceři mi vzkázal at už ho s ničím neotravuju. Přitom máme barák, zahradu, pořád je co dělat, jsem na to sama, oni v baráku bydlí, nájem neplatí, a s ničím nepomůžou, tak jsem na to zůstala sama, když chci něco na zahradě udělat zrýt, zasadit nový strom, pokácet starý, volám cizí lidi, a musím zaplatit. Přitom je zeták jak kyrysar. Dala jsem dělat přístřešek nad schody, protože už nemám sílu zametat sníh, to oni neradi dělají. To mi stálo 50 000 ze svých úspor jsem to platila od nich jsem neviděla ani korunu. Nárok na stáří nemám, jen samá starost. Když vidíte, že přítel dcery se válí stále jen v posteli, já jsem nemocná, sotva lezu a na baráku tolik práce, tak by jste asi nemlčela, ale já nic neříkám, jen si přeju, aby moje dvě vnučky našly lepší muže, kteří se už o to postarají.
Tak jak jsem to četl, tak jste pěkně hloupá stará matka. O děti by se měla starat Vaše dcera a ne Vy děti především potřebují matku a až pak babičku. Mladí by měli platit nějaké rozumné nájemné, aby bylo na opravy domu. Když budete vnučky vychovávat tak jako tu svoji dceru, tak si lepší muže určitě nenajdou!
2x
Myslím, že výše uvedené rady jsou dost inspirující.
Jen doplním : Taky myslím, že záleží i na povaze snachy, někdy se stane, že si "ženské" nepadnou do oka, neb můžete dělat první poslední a vděk neuvidíte. Svou snachu typově už znáte, asi víte, co zhruba očekávat ... Mám ve svém okolí mnoho kámošek, které třeba berou jako samozřejmé hlídání dětí ze stran babiček, nemají potřebu ani děkovat a nedojde jim ta pomoc, dokud se třeba něco nestane ...
Moje zkušenost : nic nezkazíte přímou domluvou s ní osobně - jakmile budete řešit obě něco přes syna, dojde zaprvé k záměně info (chlapi fakt mají jiné myšlení a považují za důležité jiné informace a třeba to zkreslí, navíc si při tomto stylu komunikace obě lehce vylijete případnou zlost na tu druhou přes syna, nesmysl ... dlouho byl můj muž taky hlavním prostředníkem, pak jsme byly naštvané obě a kolikrát sám vložil jiný způsob řešení "do placu", kdežto samy jsme byly schopny se domluvit na řešení pro nás, ženské, nejlogičtějším ... osvědčilo se mi jednat spolu přímo). A myslím, že když přijdete před porodem (i když sama neví, je to pro ni nová situace) s tím, že byste ráda, abyste novou roli zvládly obě, že byste ji ráda ubezpečila, že jí ráda pomůžete, když by potřebovala, a klidně bych na Vašem místě vyjáfřila nejistotu - že se moc těšíte na vnoučátko a nechcete jim zasahovat do režimu a současně byste je taky ráda viděla atd. Prostě jí navrhnout, zda by nemohla popřemýšlet nad tím, jak to vidí v blízké budoucnosti ona, kontakty rodinné ap., abyste byli spokojení všichni. Jsem zastáncem "vyříkání si" a je super, pokud si to uvědomujete předem, nemáte tím co zkazit. Samozřejmě doufám, že máte rozumnou snachu a samozřejmě si musíte vytyčit i svoje práva. Hodně štěstí a zdravé mimčo )!
1x
Ono je to vždy o povaze. Buď jste dobrá / hodná tchýně, která respektuje syna, dceru a jejich partnery, anebo jste stíhačka, a žádná dobrá rada Vám nepomůže. Ale pokud byste radu chtěla, tak respektujte jejich uzemi, jejich názory a jejich výchovu. Nabídněte pomoc ale nevnucujte se. Nikdy nepomlouvejte partnery( snechu nebo syna ). Pokud vás požádají pomozte, ale nenechte ze sebe dělat služku. Ono je totiž i otazkou jak být dobrou snachou, ale tu musí položit ona
1x
Já bych to vůbec nestavěla do vztahu tchýně - snacha. Není na to jednoduchá odpověď a žádný mustr. Podle mého názoru se váš vzájemný vztah bude vyvíjet na základě respektování osobnosti jedné a druhé. A jak většina doporučuje - nesnažit se přizpůsobit snachu k obrazu svému. A pomáhejte a raďte pouze tehdy, pokud budete o to žádána. Můžete pomoc nabídnout, ale nevnucujte ji. A jestli máte se synem dobrý vztah, jistě ho časem budete mít i s jeho přítelkyní. Ale je třeba mít stále na paměti, že ona vám syna nebere, ale chce ho udělat šťastným. A to bude odměna i pro vás. Já mám skvělého zeťáka a myslím si, že i on má ke mně velice upřímný vzah a je jak můj vlastní. A to bych vám přála také. 
1x
Dobrý den. Taky přidám svoji trošku do mlýna. Být dobrou tchýní znamená respektovat výběr partnera svého dítěte. Váš syn má ženu, kterou nejspíš má hodně rád. Vám se třeba v něčem líbit nemusí a nebude, ale asi byste to neměla dávat svému synovi a ani té snaše příliš najevo. Nemíchat se do problémů, které budou mít mezi sebou. Jen ať si je vyřeší sami, protože jen oni dva vědí,jak se věci mají. Bohužel matky velkých dětí mají tendence neustále poučovat, neboť ony ty své syny a dcery vidí stále malé, ačkoliv je jim třeba už přes třicet, a tím pádem je také do role malého dítěte tím poučováním staví. Nehleďte na to, že si mladí budou chtít něco udělat jinak, než vy jste zvyklá. I přesto, že to bude už na první pohled špatně. Nechte je, ať si na chyby přijdou sami, to je dost posílí a sami získají zkušenosti. Nechte syna, ať se může projevit jako muž ve své rodině. Myslím si, že vám za to bude vděčnější, než když ho poučováním a radami, byť dobře míněnými, budete deptat. Totéž platí pro nastávající snachu.
0x
ja bych to resil vysokou zivotni pojistkou a skokem pod vlak na trati mnichovice - cercany
0x
jak?
když si ji vybral váš syn...musí být skvělá!
berte to takhle , takhle k ní přistupujte a chvalte aby pochopila , že jste také na její straně.
kdyby měli před vámi nějaké rozepře , tak se nestavějte na synovu stranu..nejlépe dělat , že jsem to neslyšela.
jim je váš názor stejně na nic,vědí co mají dělat..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.