Sousedé v paneláku

V bytovém domě nebydlíte sami, ale spolu s ostatními.

Buď se dohodnete, nebo si zvyknete, nebo se odstěhujte. Jiná řešení nejsou.

V bytovkách zcela běžné. Hulící kuřáci, hodiny štěkající psi, ječící a dupající děti, kutilové s příklepovou vrtačkou, dupáči bez papučí, noční pouštěči skákající pračky, nahluchlí s televizí puštěnou na plno.. Ti všichni dělají ze života peklo těm, kteří si přejí ticho, klid a dýchatelný vzduch. Takto vystresovaní lidé pak vyvolávají konflikty. Podobně jako se ve vlaku vyčleňují tichá kupé, měli by mít lidé možnost bydlet v tichých obytných blocích bez fetek (kuřáků, ti by měli mít úplně samostatné bloky). Oni by si pak někteří našli jiný důvod, proč se hádat, ale s tím jž se nic dělat nedá.

Plačící děcko za svou reakci nemůže, něco mu prostě není vhod a tak reaguje tím jediným, co umí - pláčem. Časem, až se bude vyvíjet, plakat tak často už nebude. Nakonec vůbec, pokud bude mít vhodné podněty pro život.

Myslím si, že hlavní vina je na Vás. Jste zřejmě hysterka. Jinak nepochopím, proč občas křičíte, jak píšete. Na co křičet, ječet? Pokud jste normální svéprávný člověk, křičet nebudete. Je to pod úroveň člověka.

Věřte, nebo ne - je mi 70 let a nedovedu si vzpomenout, kdy jsem naposledy křičela. Snad nikdy. A nebo hodně, hodně dávno. Všechno se dá zvládnout v klidu, domluvou, dohodou. Na co hned řvát, až se sousedům klepou okna? Pak se nedivím, že se ohrazují. Malinká holčička za to nemůže.

Zato pláče bylo poslední dobou hodně. Umřel mi manžel, před půlrokem. To mi tekly slzy pořád samy, stačilo se jen podívat na něco, co mi ho připomnělo.

Chovejte se jako soudný člověk, neřvěte, nekřičte a bude dobře. Malinké děcko sousedé budou jistě tolertovat. Ale Vaše řvaní jim je na obtíž.

Myslím si, že když Vás nyní opustil partner, bude asi Vaše ječení častější. Snažte se opanovat, nikdo není zvědavý na Vaše výlevy. Nežijete na pustém ostrově, ale mezi lidmi. A těm se to nelíbí. Tak se vzpamatujte, včas, abyste byla pro toho svého malého človíčka dobrým vzorem a ne uječenou hysterkou. Jaga.

Ti sousedé v paneláku za to nemohou. Byli tam dřív, než Vy a byl tam klid. Tak se zamyslete, kde je asi ta chyba.

TO můžete podávat, pokud došlo k páchání nějakého TČ.

Nespokojenost s vaším hlučným dítětem potažmo celou domácností není TČ, ale přirozená reakce člověka, který chce v baráku klid.

Takže moje upřímná rada: Snažte se utišit, protože ti lidé tam jistě již dávno bydleli, když začalo vaše dítko s randálem a je zcela logické a očekávatelné, že to někomu bude vadit. Mě by to taky vadilo.

To je jeden pohled na věc, ale bývají tu i příspěvky typu: U sousedů pořád řve dítě a já se po noční nevyspím, co mám dělat?

Chyba je hlavně v tom, že bydlí hodně lidí pohromadě a pokud se jedná o starý panelák, tak tenkrát nikdo hlukovou izolaci neřešil. Prostě panelák je nouzové bydlení a to nemůže být dokonalé. Jediné, co se dá dělat je přestěhovat se.

Teď jsme zrovna měli domovní schůzi a stěžování na štěkot psa v noci když je páníček na noční. Nelze řešit. Přivolat policii, ale pokud zrovna bude ticho, nebo to nepřesáhne mez, tak je to o ničem. TO je směšné. To není trestný čin a děti jsou děti, za to vám nikdo hlavu neutrhne. Naprosto vůbec bych se ničeho nebál pokud je to tak jak popisujete.

Meli jsme podobny problem se sousedem pod nami. Neustale nam klepal na strop, hral na topeni, hazel neco do schranky. Jednou jsem ho zastavila a rekla mu, ze jesti neprestane, necham kluka hrat na housle nebo na klavir!
Od te doby prestal. Pozdeji se i odstehoval. Ale on byl takovy despota, ktery terorizoval i svoji rodinu.
Zkuste primou konfrontaci! Deti proste placou a hlavne deti nechodi, ale behaji. S tim se nic nenadela!

Takové v baráku taky máme, naštěstí daleko od nás (asi nejdál, jak to jen jde, v nejnižším patře na opačném rohu). Ale vadil jim papoušek sousedů nad nima. Vadilo jim skoro cokoliv. Vadilo jim světlo, že jim prý svítí do bytu, proto u vchodu (v rozporu s předpisy) už léta neni. Manžel téhle ženské si (nepochybně kvůli tomu) zlámal hnátu, ne že bych byl škodolibý, ale dobře jim tak.

Je poteba umět takové lidi poslat slušným způsobem do nějakých míst.