Nejste přihlášen/a.
Mám přítele půl roku. Je o deset let starší než já. Já mám 28let.Můj přítel má dvě děti,dům,podniká,často cestuje,pracuje.Na začátku vše bylo jiné..měl na mě spoustu času,více psal,více volal,zajímal se o mé problémy..Od podzimu se to vše nějak změnilo,má málo času,méně volá a píše,říká,že je ted hodně pracovně vytížený..ale své zájmy-fotbal a basket stíhá...Třeba ted jsme spolu byli o víkendu..ale předminulý ne..jsme od sebe 50km..vidíme se tak 1xza týden...nemilujeme se spolu už dva měsíce..teda on nechce...protože jsme ted řešili nějaké problémy..říkal,že to nejde,když si třeba vyměňujeme názory...Milovat se chce s čistou hlavou.
Přestal se se mnou bavit o budoucnosti,neplánuje,..ale říká,že se nic neděje..já nevím jak dál...chce se mnou být?chce mě?jen je ted prostě moc práce? nebo..to chce nechat vyšumět a neumí mi říct narovinu,že už o náš vztah nestojí...podle čeho bych to poznala,že chce konec? podle čeho,že mě miluje a chce se mnou být a plánovat?už tomu nerozumím...Ráda bych už rodinu a děti a bydlet a žít s ním...
Poradíte?
Nelze jednoduše posoudit bez toho, aniž bychom rozebrali celý Tvůj vztah. Nevím v čem podniká, může mít zdravotní problémy, má pocit, že jsi na něj začala tlačit a vyhýbá se Ti. Nejspíš to vypadá na to, že se nechce vázat a Ty tlačíš. Starého psa novým kouskům nenaučíš a chlapovi, kterému je čtyřicet a je zvyklý na "svoje" těžko budeš přeorganizovávat život. Musíš si ujasnit, co chceš, zjistit, co chce on...
Není jednoduché radit, když neznám pozadí.
Povíš víc?
Na začátku jsme si řekli cokaždý chceme.řekli jsme si,že chceme děti,mít partnera,že bych byla ochotna se přestěhovat...aleto jsme rozebrali na začátku..a pak už se k tomu nevracel.A já bych třeba ráda s ním bydlela.Píšeš,že se třeba nechce vázat,ale on přece ví,že já chci rodinu a muže.Jestli na něho tlačím,to ne.Jen se snažím,abychom spolu trávili více času.K jeho práci jsem tolerantní.
Já vím co chci..a jeho se zeptat co chce? A jak? Za každou takovou otázkou vidí moji nejistotu,a to mu vadí...nebo spíše mrzí.
Myslíš, že se lidé nemění? Že to, co bylo "na začátku"můžeš brát jako dané a konstantní? Je svobodný? Rozvedený? Vdovec? Co ho živí? Jaký je jeho zdravotní stav? Nadváha? Hypertenze? Stres?
Netlačíš? Jak to můžeš vědět? Třeba to vnímá jinak? Často mluvíš o tom "co by, kdyby, jak by"? To je tlak. A dost silný. Chceš si něco přečíst o rozdílu v mužském a ženském způsobu myšlení? Stáhni si z webu knhu. TADY a TADY. Je to rozděleno na dvě části, ve formátu *.pdf. Doporučuji.
Snaha o to "trávit spolu více času"je rovněž silný tlak. Co znamená, že jsi "k jeho práci tolerantní"? To že mu dovolíš pracovat, nebo co si za tím můžu představit? Jsi si jistá, že "ví, že chceš muže a rodinu"? Proč si myslíš, že to "ví"? Věci nemusejí být tak, jak předpokládáš. To, že Tobě je něco jasné a zdá se Ti samozřejmé, ještě neznamená, že v tom má jasno i ten druhý.
A nerozčiluj se, jen se ptám, nic víc za tím nehledej. Snažím se Tě přinutit přemýšlet v souvislostech a dívat se na svět z jiného úhlu.
Hezký den.
Tak jak bych mělamluvit,aby necítil tlak? Já ho nechci do ničeho nutit,měl by chtít vše sám. Ptáš se, jak můžu vědět, co on chce a jestli ví, co chci já. To co chci já, ví, řekla jsem mu to nedávno a co chce on...tomi právě nějak uniká.A zeptat se ho přímo..zeptala jsem se, a řekl, že se o budoucnu bavit nebude.
Ptáš se jak myslím toleranci k jeho práci,..nevyčítám mu ji,vím,že pracuje rád a realizuje se v ní, a živí ho to.Ale měl by více času trávit i se mnou,abychom se poznávali,ne?
Je rozvedený,10 let.
Říkají muži narovinu,že chtějí vztah ukončit? Nebo nechávají vztah vyšumět..chovají se prostě tak,aby to partner sám poznal?
Určitě se nezlobím a ani nerozčiluji,jsem ráda,že o tomk se mnou diskutuješ.
Opravdu ví? když jsi s ním mluvila, díval se Ti při tom do očí, nebo dělal "něco dalšího"?
O budoucnosti se bavit nebude? No nevím, tak to nevidím moc perspektivně. Takhle se chová někdo, komu vyhovuje stávající situace a nechce nic měnit.
Někteří muži to řeknou, ale spíš to nechávají vyšumět. U děvčat to ale není výrazně jiné. Každé povídání o rozchodu je nepříjemné a cokoli vysvětlovat nepohodlné. Projdi si tuhle rubriku, už jsme tady podobné případy probírali.
Co dělal těch deset let, co je rozvedený? Proč se rozvedl?
al Bundo,
ty Tvoje dva soubory v pdf. mi nejdou vůbec otevřít. Přibliž mi co tam je, byla jsem dost zvědavá a těšila se, že tam přečtu něco zajímavého.
Pa
Mám acrobat reader..načítá to velmi dlouho..už 10minut..má to tak být?
Jinak mi už k mému problémunic nenapíšeš? Neporadíš?
Možná i déle, jsou to dost velké soubory.
Další viz dole. Poradit můžu, když budeme komunikovat - dialog se tomu říká (nic ve zlém). Neznám Tvůj život, nežiju ho, věci, co jsou Ti samozřejmé, neznám. Chybí mi souvislosti. Když se dozvím novou informaci, zareaguju. Máš můj mejl, jestli si chceš pokecat.
Hodně zdaru.
Milá Pajulko, možná, že budu radit jinak než muži. Mohla bys být mou dcerou, které je 32 let a teprve letos se vdala.Ale upřimně ti řeknu, že nikdo, ani muž, ani žena, neradi říkají druhému, že se chtějí rozejít. Spíš se to všelijak okecává, při rozhovoru většinou ten, který se chce rozejít bere vinu na sebe, že si protějšek nezaslouží, atd...Vdávala jsem se pozdě, měla jsem dost vztahů, byla sice jiná doba, ale upřimně ti řeknu, že jakmile se vztah měnil k horšímu s poukázáním na moc práce a povinnosti, upadal sex, nebyl zájem společně plánovat - tak vždy to znamenalo konec z té strany, která se začala vymlouvat. Zažila jsem to mnohokrát, nechtěla jsem tomu věřit, hledala jsem chybu v sobě, donekonečna jsem partnera omlouvala, že má práci, že si vymýšlím, a čím více jsem se snažila, tím to bylo horší a většinou to končilo rozchodem. Chtěla jsem si to vždy vyříkat, probírat do nekonečna náš vztah (vlastně jsem chtěla slyšet, že se nic neděje, a že mě jenom zdá, že to už není ono),a tím jsem se shazovala, dávala najevo, že já se rozejít nechci atd. atd. Pokud ti mohu radit - i když ty to sama jistě cítíš - nesnaž se to řešit slovně, rozebírat vztah a chtít ujištění, že je vše OK. Předejdi tomu. Snaž se zabavit, věnuj se svým koníčkům,buď otevřená společnosti, nehledej ihned náhradu, ale nech to plynout - buď to samo vyšumí, anebo, pokud partner uvidí, že jsi vnitřně nezávislá, sám to přehodnotí a vrátí se. A pak to už záleží jenom na tobě...A dobře, když řešení bude v tvých rukou)Přeji úspěch, jsi mladá, dle dopisu inteligentní holka - tak se netrap, pokud to nevyjde. Třeba se k tobě hodí úplně někdo jiný...Držím palec, dej vědět.
Vidím to velmi podobně, jen jsem se pokoušel jít trochu do hloubky a hledat na tom vztahu nějaká pozitiva. Třeba co tolik přitahuje mladá děvčata na rozvedených čtyřicátnících se dvěma dětmi, že s nimi chtějí zakládat rodinu? (Co kdyby mě někdy něco podobného postihlo? Ať jsem připraven? )
Ahoj Zuzi,
děkuji Ti za obsáhlou odpověď,nebo spíše radu.
Myslíš si tedy,že můj protějšek tolik práce nemá, Ale já třeba vím,že casto cestuje atd.a když je čas,snaží se být se mnou,věřím ale také tomu,že někdy si potřebuje odpočinout a být sám.Jsem ve věku,kdy nepotřebuji, aby muž byl pořád se mnou,stačí, když bude kolem mě..když budu cítit,že tady pro nás je.No, ale zase nemůžu být takový romantik a idealista.
Právě,že jsem to chtěla vše rozebrat slovně,protože si myslím, že mám právo vědět jaké jsou jeho úmysly.Jak ho znám,je to férový chlap, takže snad by dokázal říct i to,co bych zrovna nechtěla slyšet.Mám své koníčky,trávím čas po svém,nechávám to plynout, ale to také tak pořád nejde dělat.
Že se třeba ke mně hodí někdo jiný? Já vím, že mužů je spousta, ale tento, je pro mě důležitý ,vážím si ho a mám ho moc ráda.
Podle Tebe Zuzi,se nemám vůbec na nic ptát, a počkat s čím přijde on, až mě bude chtít vidět,zavolat,napsat atd?
Děkuji za písání
Ahoj Josefe,
lehce se Ti to řekne,ukončit to. Proč máš takový názor, že ten vztah nemá cenu? Raději bych slyšela ta slova od partnera, myslím tím,to, že se chce rozejít.Proč nejedná narovinu, jestli to tak cítí.
Ahoj Josefe,
probereš ten můj problém ještě se mnou?Mám se s ním ted v so vidět,jak mám pokračovat dál? Jako by se nic nedělo? Stav dané situace mi vysvětlil tak,že je ted moc práce před vánoci, má obchody,takže lidé nakupují,dělají objednávky a on to musí řešit a do toho ještě zahr.cesty.Je z toho unavený a podrážděný,Ale prý je to jeho práce, tak to musí vydržet, a pak bude líp.
Ale co ty vánoce a silvetsr...vůbec nevím,zda se mnou chce na ně být, nevyjádřil se, prý zatím neví jak co bude..
Dík
No nevím. Takhle nějak vypadá silný tlak. Představ si, že je ti +/- 40 let, jsi šťastně(?) rozvedený, máš vyřešenou minulost, děti prakticky dospělé a jsi volný a svobodný, nic tě netlačí, nic neomezuje. A teď ti tvoje postelová (nechápat to ve zlém prosím) přítulkyně začne plánovat budoucnost, postaví tě před to, že chce mít s tebou děti a normální rodinu.
Na valašsku by řekli: "A fčíl mudruj!" Já se ptám jak to vidíš z pohledu toho chlapa.
Hezký den.
A zapomněl jsem dodat důležitou, vlastně nejdůležitější věc. TAHLE SITUACE TI VYHOVUJE, protože přináší maximální práva, nulové povinnosti (děláš jen to, co chceš) a žádnou zodpovědnost. Prostě ideální stav. Založení rodiny je strašná komplikace. Vsadil bych se, že tenhle (Pajulin) stav začal někdy v době, kdy se začala svého přítele ptát, jak to vidí dál a plánovat budoucnost. Nejspíš si to ani neuvědomuje a mluví o tom ve stylu "víš, kdybychom byli manželé* - spolu* - měli děti*..."
*) dosaď si, co se hodí víc
Ahoj.Můžeme to spolu ještě probrat?
Uvidím se s ním ted v sobotu, co mám teda udělat? Jakou mám zaujmout pozici?
Můžeme. Pozici? Lehký humor a nadhled. Jako bys byla na divadle a to, co se děje, hráli herci na jevišti. Zachovat si chladnou hlavu, nevyčítat... Někde jsem to tady už s někým rozebíral, jen to byl kluk a jeho přítelkyně nevěděla, co chce. Zkus si projít tuhle rubriku víc do hloubky, mnohá z mých odpovědí se Ti určitě bude hodit.
Jinak u kompu budu zase až k večeru.
Hodně zdaru
Projdi si tohle:
poradte.cz/...
poradte.cz/...
přičemž ta první diskuse (nevím-co-dělat) je více relevantní.
Ahoj Al Bundo,
Chtěla jsem jen napsat, jak to pokračuje.Přítele uvidím zítra.dnes mi říkal,že musím pochopit,že ted před vánoci prodává nejvíce zboží, proto je tak vytížen.A není jednoduché být celý den a skoro celý večer na nohách a chystat objednávky a smlouvy,málo spí,do fotbalu a basketu chodí rád,protože mu to pomáhí se odreagovat, a chci,aby jel místo toho za mnou,ale on je také vedoucí,takže tam být musí.Pak mi říkal,že to mé..že nemá na mě pořád čas..je jako zapalovat granát.Výčitkya to není prý dobré.Takže tak..
Zítra se uvidíme už ráno,tak se budu chovat,jako by se nic nedělo.nechám to plynout.
Tak jak se chovat, co si o tom myslíš teď?
Jestli ses koukala na to, co jsem si psal s Geromem, tak jsi našla odpověď. Nechej věcem volný průběh, mlč, nechej ho, ať sám s tím začne. Ať on dělá plány na Vánoce. A duševně se pomalu připrav na to, že letos s ním o svátcích už nebudeš a po Novém roce si najdeš nového, perspektivního partnera. Psal jsem Josefovi, jak si myslím, že on vnímá váš vztah, četlas? To byla informace i pro Tebe..
Podívej, je mi přes čtyřicet a nějakou empatii jsem si vypěstoval. Posadil jsem se do jeho pozice a pokouším se koukat na svět jeho očima a zprostředkovávat Ti ten pohled na svět a váš vztah, jaký si myslím, že vidí on. Mohu se mýlit, samozřejmě, stává se mi to často. Ale moje intuice mi říká, že tentokrát mám pravdu...
Drž si odstup, drž si nadhled. Neptej se na nic a nechej jeho, ať začne. Jediná diskuse a ani ne diskuse je o tom, jak se máš a jak se ti dařilo. tedy to jsou jediné věci, na které se ho můžeš ptát. NEBUĎ NETRPĚLIVÁ. Jestli začneš plánovat budoucnost, ať je to jakýmkoli způsobem, prohrálas.
Jenom fakt nevím, co Tě na něm přitahuje. Ten kluk je pro Tebe zcela neperspektivní. Nemá to budoucnost.
Hezký den.
Klid Josefe, nerozčiluj se. Máš dobré názory a díky nim mě napadají další souvislosti. Neutíkej z diskuse. Tvůj pohled na věc zajímá i mne; nehádám se s Tebou, nezesměšňuju Tě. Máš jiné zkušenosti než já a díky nim je můj pohled na svět bohatší a rozmanitější.
Nevzdávej to.
Hezký den.
Můj víkend...Přítel byl v pátek od odpol.do rána do 3 v práci.Tak jsme spolu od soboty.Víkend byl hezký a pohodový.V sobotu odpoledne jsme šli na basket zápas,přítel hraje, takže to pro něho bylo náročné.Měl za sebou několik hodin sportu, tak mi večer úplně odpadl,usnul.V neděli jsme si pěkně povídali,nasmáli se,ale...sex nebyl a já tomu nerozumím.POhladí mě,přitulí se ke mně,políbí, ale proč na mě nešahá jako na ženu, na to už můj rozum vážně nestačí.Jestli se bojí selhání,protože jde na něm poznat,že je unavený, nervózní.Jinak jsme nic neprobírali, nechtěla jsem dávat takové ty otázky, máš mě vůbec ještě rád,máš někoho jiného,už Tě nepřitahuji,že se mnou nespíš,...a přitom mi to vše leží v hlavě.Jen jsme se potom domlouvali na svátky,ale zatím mi nic určitého nepověděl.Tak si pořád říkám,kdyby mě neměl rád,tak se mnou není,ne? Nebo se uklidňuji, cítím,že je to jiné, než bývalo,mám strach jak to dopadne,kdyby byl alespoň upřímný a řekl vše co cítí narovinu.Musí vidět,že jsem z toho zmatená a smutná.V ned.už jsme šli spát brzy,ráno vstáváme brzy.
Tak jak to vidíte?
Takový byl můj víkend.
Najdi si v místním vyhledávači "problémy s erekcí". Jinak si ještě jednou pročti moje odpovědi Josefovi...
Ze všeho na světě nejvíc se kluci bojí selhání. A třeba už mu to nejde jako dřív? Zejména, pokud má za sebou zápas, tréning...
Věř mi, že nevidí nic. Kluci jsou slepí, hluší, ale nemůžou za to. Četlas?
Hezký den.
Ach jo, ne, že mu dáváš nebo nedáváš něc o najevo. Ale že mu NESTOJÍ! To je to, cop by mohl být problém. A stačí jedno selhání a neštěstí je hotovo.
Ach jo...
ne nešáhla jsem mu tam...byla to určitě chyba, ale já se bála, aby si nemyslel,že na něho nějak naléhám, dvakrát už mě odmítl...to jsme nějak debatovali o našem vztahu, našich problémech, říkal, že dávám málo najevo lásku a city..no a on potom prý po takoé debatě nemá chut na sex,,,tak mi to vysvětlil, že to má všechno sevřené.Ale proč se mnou nespí ted, je to vše už v pořádku..vyříkali jsme si spoustu věcí..nerozumím mu
Mi se to nezdá být až tak složité, ale příklady ze života výhradně soukromě.
Jinak to povídání je dobrá výmluva, budu si to muset nastudovat a uplatnit, až po mně bude manželka zase někdy něco chtít a já se tomu budu potřebovat vyhnout. No ne, dělám si legraci, ale jen trochu. Začíná se mi to docela solidně rýsovat, možná že vím, co se u vás děje.
Každý člověk má nejméně dva důvody proč to, či ono udělat nebo neudělat. Jeden důvod Ti řekne a druhý je ten skutečný...
Hezký den.
Hle, mistryně světa, ředitelka zeměkoule a znalkyně mužů se ozvala. Měla bys napsat knihu. Jak může být něco "jasné"? Když je to jasné Tobě, pak všem? Proč posuzuješ podle sebe? BTW, zkus si prosím přečíst celou diskusi a ne vybírat jen to, co pasuje do Tvého vidění světa. Svět není tak černobílý...
Hezký den.
Nechtěla jsem naštvat hlavního "psychologa" této diskuze. Já se jen vžívám do situace Paluji, možná ji vnímám jako dceru. Proto říkám ruce pryč od toho pána. Aby tak mladá žena řešila, jestli se jejímu unavenému čtyřicátníkovi postaví nebo nepostaví? Jestli ten čas, určený na jejich občasná setkání stráví jako divák na hřišti nebo v jeho náruči? To je samaritánství z její strany a jeho nezájem, sobectví a zneužívání citů. Tak to vidím já po přečtení informací od Paluji.
Hezkou středu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.