Nevím co dělat

Co teď? Přestaň blbnout, ptát se, pronásledovat, žárlit... Nechej věcem volný průběh a ber to s nadhledem. Podívej se na to, co děláš jakoby "zvenku". Představ si to jako divadelní hru, nebo film na který se díváš. A popřemýšlej o tom člověku, co "hraje hlavní roli" a uvědomíš si, co asi děláš špatně. Možná už jsi to posral, tak to nepokaz ještě víc. Vrať se na začátek a nechej ji vydechnout. Třeba je Tě v jejím životě momentálně víc, než ona je schopna strávit. Pouvažuj.
Hodně zdaru.

Sorry , ale seš trouba.
Jeď s ní na Lipno a chovej se, jako by nic. Zapomeň na nějaké rozcházení. Je jenom "tady" a "teď". Buď milý, něžný, pozorný. Užívej si to. Nic nepředstírej a ničeho se neboj. Teď se omez na JEDNU NEUTRÁLNÍ textovku za den. Něco jako Ahoj-jak se máš-myslím na tebe. Hotovo. JEDNU! Maximálně. Je dovoleno odpovídat na její - ale jen ODPOVĚDĚT.
A určitě nepředbíhej událostem. Je možné, že si rozchod jen namlouváš. Vrať se k tomu, co vás sbližuje a posiluj to. A ujasni si co chceš, nejlépe písemně, na kus papíru si piš, co chceš a co jsi pro to ochoten udělat, nebo čeho jsi ochoten se vzdát.
Drž se.
Hezký den.

Ahoj.

Tak jsme si během těch pěti dní co byla pryč tak nějak psali. Teď už je druhý den doma a ještě jsme se neviděli. Psal jsem jí jestli nezajdem na večeři, nebo na kafe, že bych jí rád viděl. Ona na to ať se nedivím, že jsem ji neviděl když byla pryč. Že se můžem vidět ve čtvrtek, nebo v pátek, protože zítra jede na nějaký koncert s kamarády. Na mojí otázku jestli nemůžem jít na ten koncert spolu mi řekla, že radši ne, protože bych se prý zlobil, že by na mě neměla čas a věnovala by se kamarádům. Není to divný, když jsme se za posledních skoro 14 dní viděli jen jednou asi na hoďku a teď skoro nemá zájem abychom byli spolu? Nevím jak dlouho tohle ještě snesu. Miluju jí, ale poslední dobou se jen trápím. No jo no, nechám to volně plynout a uvidím. Ale to je právě to co je hrozně těžký.

Ahoj, tak to je asi trošinku jinak, než jsem myslel.
Zkus si přečíst např.:
snoubenci.acsczech.cz/...

Každý rozchod má několik zákonitých fází a ty se zřejmě nacházíš v takové, ve které čím víc se budeš snažit, víc toho pokazíš. Jednoduše řečeno se ji zprotivíš. Proto bych si ten článek přečetl a chvilku počkal.
A nezoufej, nejseš zase tak starý, aby se ti hroutil svět, jseš ve věku, kdy máš život před sebou.
Každý zažívá bolestivé rozchody, a vždycky to bolí. Jestli máš dobré kamarády a koníčky, tak mysli na to, že někteří lidé jsou na tom hůř. Někdo s někým žije 20 let, mají spolu děti, majetek a taky se rozejdou. Takových lidí je strašně moc a určitě jsou na tom hůř než ty.
A jednou mi jeden kamarád, když jsem byl v podobné situaci jako ty řekl: Hele, asi ti neporadím, protože je to stejně pokaždé jiné. Jediné, co ti mohu s jstotou říct je to, že časem to bude lepší. A měl pravdu, tak na to mysli.

No jo,ale co to je nesnažit se. Nakonec řekla,že ve čtvrtek půjdem na tu véču a pak zůstane přes noc u mě.

Moje manželství dojelo na to, že jsem jí bezmezně věřil a ona mi zahýbala kde mohla. Na kole jsem jezdil celých těch pět dní a moc mi to nepomohlo. Já na ni nežárlím já jen nechápu proč se chvíli chová jako, že je všechno v poho a pak jako, že čeká na to až to nevydejchám a rozejdu se s ní já, protože neví jak mi to má říct.

Neví si rady sama se sebou a ty to nevyřešíš. Nesnaž se to pochopit, není v tom žádná logika, je to jen o citech a pocitech, ve kterých se ona sama nevyzná. Jestli nepomáhá kolo, zkus posilovnu. A nalož si pořádně.
Hodně zdaru.

Nesnažit se znamená být milý, společenský, ale nevtíravý. Tyto pocity máš proto, že se cítíš ohrožený, to je naprosto normální. Nevíš, co se děje a tak ti mozek pracuje na plné obrátky a vytváří ti různé scénáře. Zkus si říct sám sobě: Mám ji rád, záleží mi na ní, ale dokáži žít i bez ni. A tak se k ní i chovej a klidně ji to dej najevo. Dej ji najevo, že ti na ní záleží, že ji máš rád, ale pak nech rozhodnutí na ni, ať je jakékoliv. Pokud by jí mělo být lépe bez tebe, určitě ji máš tak rád, že bys ji nechal jít, ne? Určitě to bude lépe, než když ji budeš uhánět.

Jenom pro zajímavost, jak to všechno dopadlo?

No jo zeptej co se děje. To je právě to co jsem dělal poslední dobou, když se chovala jak se chovala a ona na to, že nic. Přestal jsem to řešit, psal jí max. jednu SMS za den a ona na to jestli nemám rozbitej telefon, že vůbec nepíšu. Dneska byla u doktora a prý je zdravá a zítra jde do práce. Já jedu za chvíli pracovně do města kde bydlí a pomalu se bojím u ní zastavit, aby to nebrala jako, že jí uháním, nebo já nevím co. Fakt je to takový divný. Dřív bylo naprosto normální, že jsem se stavil třeba jen na půl hoďky, nebo ona u mě když jela kolem (což bylo skoro každý den). Dokonce mě už i napadlo jestli mám tohle zapotřebí. Ale asi mám, protože ji miluju a moc. No prostě začarovaný kolečko.

Člověče a nepopichuje ji někdo proti tobě? Ono to vypadá, jako by holka za každou cenu hledala nějaké vady a problémy. Znám někoho, kdo prožívá něco podobného tvojí situaci a taky neví kudy kam. Ještě je to "v běhu". A pokud vím, taky přemýšlí, jestli to má zapotřebí, ale zatím se drží a nechává věcem volný průběh. Taky je zamilovaný. Tohle je na děvčeti, není v tom žádná viditelná logika. Nelze to řešit.

Jedeš do jejího města a bojíš se zastavit? Až tam budeš, brnkni jí, nebo pošli textovku, jestli tě chce vidět. Tím myslím nic nepokazíš. A dej vědět, jak to dopadlo.
Pokud odpoví něčím jako že to musíš vědět sám, nebo otázkou, jestli ji chceš vidět, reaguj ve smyslu, že ty ses ptal dřív. Žádnou konfrontaci. Srandičky jsou dovoleny, ironie a sarkasmus zakázán.

Já bych si potřeboval pokecat s ní, abych zjistil, co je vlastně za tím. Vážně mi to vrtá hlavou. Tohle je totiž asi to nejhorší, co normálního kluka může potkat. Možná se taky špatně ptáš?
Drž se!
Hezký den.

Tady to vážně vypadá, že ona má na tebe nějakou informaci, kterou chce, abys jí vysvětlil. A je jí nepříjemné o tom mluvit. Buď tě někde s někým viděla, nebo jí o tobě někdo něco řekl (zná se s tvojí bejvalkou?) a ona se z tebe snaží vytáhnout tvoji verzi té informace, kterou má. Přemýšlej o tom! To by totiž vysvětloval její chování.
Hezký den.

S bejvalkou se nezná. A určitě mě nemohla s nikým vidět. Dopadlo to tak, že když jsem byl na cestě tak jsem jí psal, že tam jedu a, že bych se stavil jestli je doma. Neodpověděla. Tak jsem jel domů. Napsala mi před chvílí, že si četla až u toho usnula a že je škoda že jsem jí nezavolal to by jí prej probudilo. Nemyslím si že by jí někdo proti mě popichoval. Moc společných známých nemáme. Sice jsem dost dlouho nebyl moc pochuti její mamince, ale to s tím asi nesouvisí, protože ta je teď úplně v poho.

Hledej v tom čase, kdy došlo ke změně. Uvědom si, že já do vás nevidím a vím jen tolik, kolik tady napíšeš. Schází mi její pohled na věc. Zkouším tě navést na nějaké souvislosti, protože jinak bych si musel myslet, že ta holka za to trápení skutečně nestojí. Ale je možné, že nejjednodušší řešení bývají ta správná. I o tom pouvažuj.
Hezký den.

Takže jsi našel odpověď, která to vysvětluje. Ona si tě promítá do svých dosavadních negativních zkušeností a připisuje ti vlastnosti svého bývalého.
Co s tím? Jste dva dospělí lidé, musíte se buď dohodnout a dělat kompromisy, nebo jít od sebe. Za situace, jaká panuje se jen trápíte. Vztah musí být vyvážený. Bojím se, že tě čeká velmi nepříjemný rozhovor.
Hodně zdaru.

Jestli to není počasím ... Ale myslím, že nejrozumnější bude, když budeš"držet lajnu", buď sebou, tvař se, že se nic neděje, buď milý a hodný a nechej věcem volný průběh. Tím jí dáš čas se vzpamatovat. Pokud se nezmění a pořád to bude"divné", jdi od toho. Nemáš to zapotřebí. Buď kamarád, buď tam, kde tě potřebuje. Ale nevnucuj se. To je o tom kompromisu. Pokud je to tak, jak jsi tady popsal, je na ní, aby si ujasnila, co vlastně chce.
Hodně zdaru.

Tak v prvé řadě na ni určitě nevyjížděj. Zeptej se třeba, jestli jí ukradli telefon. Celou debatu je třeba vést v lehce nevážném tónu, protože se jinak zabijete. Třeba jí zavolej, USMÍVEJ SE DO TELEFONU (je to na druhé straně poznat) a poptej se jak se má, že sis myslel, že jí ukradli telefon, když se tak dlouho neozývá, jak se jí daří a že jsi ji rád slyšel.. (Nebudu to vymýšlet za tebe celé, souhlas?)

Zajet a chtít mít jasno vede ke konfrontaci. Tím dosáhneš jen toho, že se oba naserete a dnes večer to skončí. Asi by sis měl něco přečíst o vyjednávání a nejen o tom, ale o vztazích, psychologii prodeje (to je o tom vyjednávání) a podobně. Čím se živíš?

Doporučená literatura - pro začátek:
D. Carnegie, Jak získávat přátele a působit na lidi
A+B Pease, Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách
Tohle ti osvětlí nejrůznější situace a souvislosti. A když to nestihneš teď, do budoucna se to neztratí, v dalším vztahu se lépe zorientuješ. Popracuj na sobě. Až si tohle prostuduješ, můžu ti doporučit další.
Hezký den.

No ale mezi námi, právě to, co píšeš v předposlední větě bych já osobně považoval za ideální stav, protože to ti dává obrovské možnosti a je k tomu nulová zodpovědnost. Je něco, co ti brání se chovat stejně, situaci využít a starat se "o své"? (Kiyosaki, Bohatý táta, chudý táta.)

Jinak ten postup, co jsi zvolil byl velmi rozumný. Teď ještě přehodnoť svůj postoj k situaci, když nic jiného, budeš připraven a nejsi na ní potom až tolik závislý. Kdo je závislý, stává se přítěží, brzdou a tím pádem i něčím obtížným. Děvčata nevědí, co chtějí a my jim to musíme dát, pokud si je chceme získat. (Teď se všechna děvčata, co mě znají, nasíří, mám průser.)
Hezký den.

To nejdůležitější, co bys měl udělat, je poslouchat při setkání jako holka, ne jako kluk. Kluci se snaží řešit. Holky vyslechnou. Ona, jestli bude chtít něco řešit, řekne Ti to. Ale i tak se nejdřív zeptej, jak by si řešení představovala ona. A naslouchej! Nesnaž se dělat závěry, pokud k tomu nebudeš vyzván a i tak se zeptej, jestli ona skutečně chce slyšet, jak se na to díváš. (Viz Peaseovi - fakt to funguje.) Nechoď do konfrontace a nepřipomínej jí nic z toho co jste plánovali spolu - dávno už zapomněla a budeš vypadat hloupě. Nevím proč, ale mám zkušenost, že si děvčata naprosto nepamatují vůbec nic z toho, co jste si kdy "předtím" spolu dohodli. Prostě cokoli budete probírat a nebudeš si jistý, jak se k jejímu nápadu postavit, řekni jí, že si to necháš projít hlavou.
Hlavně žádné konfrontace, žádný tlak. Tedy pokud o ni nechceš přijít. Tlak vyvolává protitlak a čím je silnější naléhání, tím je silnější i odpor.
Hezký den.

Viz moje předchozí odpověď. Nehroť to a poslouchej, co Ti říká. Případně se jí zeptej, jak to tedy ona vidí dál. A že ty nemůžeš nic navrhovat, protože nevíš, z čeho máš vycházet. A rád by ses to od ní dověděl. Je taky možné, že ti dnešní schůzku z nějakého důvodu zruší, nebo ji bude chtít odložit. (tohle je jen "příprava na jednání" - BTW doporučuji knihy Minutový obchodník a Minutový manažer - autora si nevzpomenu, ale kdyby to bylo třeba? Jde o to, že zásady platí všeobecně k jakémukoli jednání, nejen k uzavírání obchodních smluv, nebo vedení firmy)

Jinak tě asi nepotěším. Je to "naivka", byť již ne osmnáctiletá. Moudrost nepřichází s věkem, stává se, že věk přichází často osamocen. Ale jinak jsi vlastně shrnul všechno, co jsme tady probírali jako možnosti.
Hezký den.

Tak to jsi v háji - tedy jestli čekáš ve vztahu nějakou další perspektivu. Pomalu se smiř s tím, že jde od tebe. Podle mých zkušeností "dáme si pauzu" je jenom způsob, jak nic nevysvětlovat a vztah nechat vyšumět. Ale i to je dobré, než by ses měl trápit, tak raději zůstaňte přátelé - to taky vyšumí. Ale aspoň můžeš jít dál a nezdržovat se. Na každém konci je hezké to, že něco nového začíná.
Hodně zdaru.

Zajímavá varianta, ale v podstatě dobré, pokud si od toho vztahu slibuješ nějakou budoucnost. Když se budeš +/- řídit tím, co jsme Ti tady povídali, nic nezkazíš. Nezapomeň si pročíst ty knihy, co jsem ti doporučil - kromě toho mě zajímá, jak se to bude vyvíjet dál, doufám, že se čas od času ohlásíš.
Netlač na pilu a nechej věcem volný průběh. Pamatuj, že spor vyhraje, kdo se nepře.
Drž se.
Hodně zdaru.

Poslyš, já samozřejmě vím, že nechat věcem volný průběh je hrozně těžké, ale tady ať uděláš cokoli, bude to špatně. Na co vlastně dojelo tvoje manželství? Na chorobnou žárlivost?

Nechej ji být, jestli o tebe stojí, ozve se. Jestli ne, oddechnete si oba. Dělej něco, co děláš rád, udělej si radost, vypadni ven, na ryby, na zábavu, na kolo... Ať přijdeš na jiné myšlenky.
Drž se.
Hezký den.

Ahoj,
někdy to v vztazích je tak, že každý chvilku tahá pilku. Také bych se na tvém místě trošku zamyslel, jestli nejseš v dané situaci trošku paranoiní. Třeba to způsobila ta vaše společná známá. Je to opravdu dobrá kamarádka? Není to takový typ"nejlepeší kamaráky"tvé přítelkyně, která nejlíp ví, jak by váš vtah měl fungovat? Takové"kamarádky"jsou totiž hrozně nebezpečné. Není možné, že se té kamarádce líbíš a chce tě pro sebe? Kdysi jsemčel zajímavou knihu, jmenovala se"Partneři a rozchody", kromě jiného s tam dozvíš, jak rozchodu předejít. Určitě si ji přečti. A neházej flintu do žita, určitě ta holka za to stojí, ne? A ještě jedna věc je jistá. Ať budeš posílat SMS nebo ne, ona se určitě dozví, že ji miluješ. Je to pak na ní. Držím palce a napiš, jak to dopadlo

Lomaks má rozhodně dobrou myšlenku. Jenom bych k tomu doplnil taky takový drobný nápad. Třeba se ke všemu taky bojí, že tě nějak zraní. Přece jenom, v poslední době jsi j dával asi hodně najevo, jak o ni stojíš. Tak si třeba říká, aby ti nějak neublížila, že to ještě nějakou dobu nebude řešit a uvidí...
Rozhodně bude dobře, když si s ní v klidu o tom pomluvíš, ale v KLIDU a BEZ EMOCÍ. Dej vědět, jak to dopadlo, držím palce, ať to všechno zvládneš...

al bundo, tak se hnedka nezlob Přece jenom, příspěvků je tady už docela dost a sledovat je, je někdy docela těžké. Navíc, každý z příspěvků obsahuje i něco"mezi řádky"a každý tomu může prozumět jinak. Nikdo z nás tady není profík (teda myslím), ale přesto se snažíme pomoct jak nejlépe umíme. Někdy se to podaří lépe, někdy tak dobrře ne, ale lépe něco, než nic, ne?

geromle, když to nezkusíš, nezjistíš. Možná právě to, že jsi se choval rozumně a"dospěle", přinutilo tu tvoji milou si uvědomit, že něco ztrácí. Myslím, že rozhodně má smysl to vyzkoušet a že se tím žádná šance, že vám to nakonec vyjde, nesnížila. Určitě jdi do toho. Dá-li se to tak říct, jseš teďka ve výhodě, protože si vždycky můžeš říct, že jsi udělal, co se dá. Měj ji rád, ale pokud zase začne blbnout, nenech si to líbit. A někdy napiš, jak se máš, určitě nás to bude zajímat.

Nebylo to ve zlém. Právě tyhle dlouhé diskuse je třeba si pročíst, protože můžeš radit něco, co už bylo nějakým způsobem vyřešeno, nebo překonáno. A vypadá to, jako by sis dělal srandu, nebo v horším případě provokoval - to neber teď doslova,nic takového jsi neudělal. A zrovna diskuse o vztazích je naprosto nutné si přečíst celé, abys byl v obraze, jinak radíš"mimo mísu"..
Hezký den.

Tvůj druhý odstavec ovšem podepisuju - mezi námi, že sis to přečetl teď už celé?