O svatbu už nestojím

Zdravím. Furt dokola. Stížnosti na přítele, ať udělá cokoliv nelíbí se Vám to a přesto se ho držíte stále jako klíště. Nevdávejte se, neměl by to s Vámi vůbec jednoduché a Vy byste šťastná také nebyla. Starejte se o sebe sama, osamostatněte se konečně a najděte si k sobě vhodnějšího partnera. Ale nejdříve si dejte do lepšího pořádku svoji psychiku, jinak se z místa nepohnete. Ale chápu, že o takové rady nestojíte. Raději si za čas na svého přítele (manžela) zase postěžujete. Co to bude příště...? Manželství je dobrovolné a je jen na Vás jestli se vdáte nebo ne. Tak co řešíte? Když o to nestojíte, zůstaňte svobodná!

Vždyť vy sem píšete pořád to samé již několikrát. Vy samotářka, přítel je rád ve společnosti. Dostala jste hodně rad na minulá vlákna a nic jste neřešila. Tak mu u oltáře řekněte NE. To ale také nechcete, tak co s vámi?

To je takový rozkol, že nemá cenu pokračovat.

Není už Váš přítel. Tohle je špatný začátek a provázelo by to celý Váš život, pokud byste tedy ostali ve vztahu.

Ukončete, dejte si odpočinek od vztahů a s vírou vykročte do nového života, do nového vztahu, ve kterém bude dobře.

Je to Váš život, tak ať jste spokojená, nehleďte na svoji a jeho rodinu, známé, kamarády, všichni mají svůj život, všechno se dá zrušit.

Ještě se to dá zastavit, tak seberte odvahu.

Budete nespokojená a nešťastná celý život. Tak se dejte dohromady a počkejte s takovým vážným krokem do života. Možná, jste ještě nedozrála, anebo nynější partner po boku, není ten pravý.

Řekla ano a on začal chystat svatbu

Můžeš říct rovnou že svatbu nechceš, nebo to nechat plavat a před oltářem na dotaz "berete si tohohle" řekneš NE a odejdeš.

V každým případě pokud organizuje jen podle sebe a na tvojí představu o svatbě úplně kašle, tak bych si to NE asi nechal před oltář a fakt to tam řekl. To není partner do života ale sobec...

Vám není rady ani pomoci. Už se to tu řešilo. A zjevně nevyřešilo.

poradte.cz/...

Myslím, že s Vámi to obecně nebude lehké. Chcete se vdát, ale vadí Vám, že to někdo uvidí. Přítel to řeší normálně a Vy ho nařknete, že Vás nutí...

Jestli Vám vadí pozornost davů, tak si to udělejte jen s minimem svatebčanů. Pro ty vzdálené to zrušte. Já se vdávala dvakrát, a ani jednou jsme neměli víc, jak 13 lidí. Peníze šly na cestu po svatbě.

Švagr se švagrovou se vzali jen za přítomnosti svědků. Odchytili ve městě studentskou dvojici, a ta jim to odsvědčila za dobrý oběd... No, a žili spolu až do smrti.

A proč by měli rodiče pomáhat? Mně by to třeba bylo proti srsti. Malou svatbu si zrežíruji sama a ty dva svědky seženu vždycky v rámci rodiny i mimo.

A nedáte si říct a nedáte. To je furt dokola.

Život a vztah je o kompromisech, pokud vůbec víte, co to slovo znamená.

Vy nejste schopna tolerovat oslavu jedněch narozenin ( jedno z posledních vašich vláken), vy nejste schopna překousnout malou svatbu, vy nechcete ustoupit. A váš přítel také ne. Pořád se ptáte proč vás přítel nechce pochopit a vy jej chápete?

Přítele se držíte jak pijavice, bojíte se zůstat sama. Tak se mu přizpůsobte.

Už jste tady před časem psala, že váš partner se nedokáže obejít bez kamarádů a návštěv hospod a vám to nevyhovuje a jste radši doma.

Ten chlap se k vám vůbec nehodí, nervy vám určitě nespraví, právě naopak.

Vykašlete se na něj a najděte si takového, který bude mít stejné, nebo podobné zájmy jako vy. Určitě najdete.

Když vás nerespektuje už teď, tušíte, co vás čeká po svatbě? Už si hledejte čísla na linku bezpečí a kontakt na azylový dům.

Dajte mu precitat, co ste napisali sem.

Dokud neřeknete "ano" a nepodepíšete se na úřadě, vždycky můžete odejít. Nenechte se donutit k něčemu, co nechcete jen proto "co by tomu řekli lidi".