Přeji všem hezký den,
před rokem a půl jsem zde psal svůj problém poradte.cz/...
Před týdnem se se mnou přítelkyně rozešla skoro po šesti letech. Říkala, že už dál nemůže, že jí ten vztah "ubíjí", už nemá tu svojí svobodu a že už mě tolik nemiluje. Vyčetla mi několik málo "prkotin", aby měla nějaký důvod. Jenže pravý důvod byl někde jinde. V té původní diskuzi byla příčina jejího chování nevěra, konkrétně úlet na vánočním firemním večírku. Nevím proč to udělala, každopádně byla dost opilá (asi jí tam nějaký kolega opil a využil, nevím). Já to celou dobu tušil (tak na 90%), ale ona nic nedávala najevo. Poznal jsem to ale na jejím chování. Chtěla se se mnou rozejít (konkrétně řekla, jestli se nechci s ní rozejít já, což mi už přišlo divné), protože věděla, že bych jí tohle nikdy neodpustil a že by mě hrozně zklamala a ublížila. Jenže dneska se na to (myslím něveru - úlet) koukám úplně jinak a to ona neví. Její mamka jí ale řekla, ať tomu dá ještě šanci. Má mě hrozně ráda. Já od té doby začal víc žárlit (ale nic hrozného), občas jsem míval smutné nálady, občas ji nějak podezříval a trápil se. Vždycky ale chvilkově, třeba měsíc v pohodě a pak najednou ty černé myšlenky přišly. Nejlepší na tom je to, že já jí tu nevěru v podstatě už dávno odpustil, smířil se s ní a byl bych ochoten za určitých podmínek to úplně hodit za hlavu. Byl to úlet, byla opilá, měla z toho deprese jako blázen, lituje toho, stašně se za to stydí a je sakra poučená do budoucna.
Minulý týden jsem měl opět svoje nálady, psal jsem ji to skoro každý den a ona se ze dne na den rozhodla to ukončit. Prý ví, že si šlape po štěstí, ale že už dál nemůže. Že prý už je i paranodiní, že si myslí, že jí koukám do mobilu (nikdy bych to neudělal) apod. Je mi to divný, protože na Valentýna to bylo nádherný, nafotila mi erotický fotky, bylo jí se mnou hezky. Za tři dny jsme měli jet na Rammsteiny, na který se strašně těšila, ale ona to přesto ukončila. Vyčetla mi kdejakou blbost, ale jenom proto, aby mi nemusela řírt tu nevěru. I když jsem jí řekl, že jsem to tušil, tak ona mi pokaždé řekla, že mi nic neřekne, že mi nechce ublížit. Paradoxní je to, že já o té nevěře věděl, byl s ní smířenej, ale užíral jsem se pouze tím , CO když si to opravdu jenom namlouvám a snažil se nějak získat tu stoprocentní jistotu, že to tak bylo. To mi potvrdila po rozchodu její nejlepší kamarádka (moje taky). Jinej chlap by byl na*ranej, zklamanej, ale mně jakoby spadl balvan ze srdce a připadal jsem si v pohodě jako před tím rokem a půl. Svobodná mysl a všechny pochyby byly pryč. Asi si myslíte, že jsem blázen. Každopádně mě mrzí, že mi to při rozchodu nepřiznala, neměla odvahu. Kamarádka tvrdí, že se teď prý hrozně užírá a dusí to všechno v sobě. Už mě nechce nikdy vidět a chce na mě zapomenout (jsem její první vážný vztah), ale to prý asi říká jen proto, aby zapomněla, co mi provedla. Já bych se k ní hrozně rád vrátil (za určitých podmínek), jenže ona je hrozně tvrdohlavá a asi by se mi pak nedokázala podívat do očí. Nechci ale takhle odpískat skoro šestiletý vztah, když vím, že mě má hrozně ráda a moc jí na mě záleží. Ona ale prý nechce vstoupit do stejné řeky, ale to může mít souvislost s tím pocitem viny.Budeme spolu ještě v kontaktu, potřebujeme vyřešit zaplacenou dovolenou. Nevím, jak jí to mám říct, aby si uvědomila, že jsem jí to odpustil a že na ní nekoukám jako na nějakou dě*** a že bych to chtěl zpátky. Nejřív ale od ní chci slyšet pravdu. Že to vůbec provedla a proč. Ne že mi to jenom potvrdí její kamarádka a ona z toho vybruslí.
Omlouvám se, že je to tak dlouhé a možná zmatené, ale psal jsem, jak to cítím.
Díky Vám za Vaše odpovědi.
Standa
4x
Trochu vám nerozumím. Píšete, že jste ji odpustil a přitom se v tom neustále ňahňáte a ještě s velkým gustem
Stát se může cokoliv, úplně cokoliv. Ale když ten druhý nabídne- Zapomeňme, odpuštěno 
a pak to probírá s rodinou, s lidmi, s provinilým stále dokola, tak to je akorát tak na odchod. 
Je to těžké pokrytectví. Buď bez ní neumíte žít a pak toho nechte a dělejte jen to, co jí bude imponovat a lichotit tak, aby s vámi zůstala anebo to překousnout nejde a pak nechejte mlácení prázdné slámy a běžte dál. Sám. 
Ze strany pozorovatele to vypadá tak, že se sadisticky ňahňáte v . . . a ubližujete a trápíte sebe, ji, její maminku, kamarády, rodinu a všechny, kdo jsou ochotni vás poslouchat. 
Nechte toho!
To že mi byla nevěrná, jsem před tím rokem a půl tušil, přeci jenom jsem ji znal už 4 roky. Pak jsem to pustil z hlavy, neřešil jsem to, protože to s ní zase bylo super. Řekl jsem si, že jsem si to asi jen namlouval. Jenže během prázdnin jsem se od někoho jí blízkého dozvěděl, že si ona myslí, že o něčem vím a že by jí to hrozně mrzelo, kdybych to věděl. Tím se ke mně vrátily ty pochybnosti a opět to ve mně hlodalo. V tu dobu už jsem ale věděl, že bych to hodil za hlavu s tím, že jsem jí odpustil, pokud to byl úlet. Jenže pořád to ve mně hrozně hlodalo, já mám chybu v tom, že všechno moc řeším a snažím se všemu přijít na kloub. Samozřejmě ona vycítila, že se se mnou něco děje, já chtěl být pořád s ní, uháněl jí. Teď zpátky vidím, jak jsem se choval jako blb. Jenže jsem jí nemohl říct, hele něco vím, že bylo, já ti to odpouštím, pokud to byl úlet. Budu s ní v pondělí ještě mluvit. Moc bych jí chtěl říct, že bych to nejradši hodil všechno za hlavu, odpustil ji a už se k tomu nikdy nevracel. Nebo po ní nemám chtít pravdu? Vím, že to v sobě dusí, ale nevím, jestli by si pomohla tím, že mi to řekne, Myslím, že v tomhle by si lidé měli dát druhou šanci a byl bych hrozně šťastný, kdyby ji dala i ona mně.
Znovu říkám: NECHEJTE TOHO! Ani v pondělí, ani nikdy, ani s ní, ani s nikým jiným o tom nemluvte. Zapomenuto, nestalo se to! Přestaňte se chovat jako masochista Nic neřešte, berte život tak, jak přichází. Radujte se z toho, co vám nového přinese! Jinak nejen ona, ale i ostatní se vám budou vyhýbat anebo budou blábolit věci, o kterých si myslí, že je chcete slyšet. A budou to všichni! Směj se a s tebou se bude smát celý svět. Plakej a budeš plakat sám.
Děkuji vám. Asi máte pravdu. Jenom jí řeknu (teď už ví, že to vím), že to házím za hlavu, odpoštím jí a už se k tomu nikdy v životě nebudu vracet. Na začátku vztahu jsem jí říkal, že nevěru v životě neodpustím, že je hned konec. Jenže člověk i jeho názory se vyvýjejí, mění a ona si myslela, že bych to nepřekousl. Jenže překousl, to ona nevěděla. Já se jí to bál říct, protože jsem to jenom tušil, tak aby si nemyslela, že jí nevěřím. Pak jsem žil v nejistotě a užíral se tím. A moje chování jí logicky ubližovalo. Ona ale věděla, že něco tuším, ale že se něco stalo, mi neřekla. Byli jsme jak v začarovaném kruhu, kdy ani jeden nepromluvil.
Potkal jsem se s její mamkou, tak jsme si chvilku popovídali. Ona si prý teď chce hlavně odpočinout (i ode mě). Že má v hlavě zmatek a neví, co chce. Že tomu mám nechat volný průběh a uvidím, co se vyvrbí. V návalu lítosti a smutku jsem si na facebooku dal stav "nezadaný" a ona prý kvůli tomu probrečela půl dne. Vím, že jsem jí pořád chtěl vidět, být s ní, ona pak neměla třeba ani čas na sebe a svoje věci a cítila se nesvobodná, svázaná. Nebylo to takhle pořád, ale za ten poslední rok a půl často. Něco se ve mně po tom jejím úletu změnilo a já se začal takhle chovat asi ze strachu, abych ji neztratil. Jsem blbec...
3x
Problém je v tom, že je ještě hrozně mladá, nevybouřená a chce jiný vztah. Můžeš být sebelepší, ale tu chuť poznat někoho novýho nezastavíš. Ona Ti to vlastně řekla, že jste se měli potkat za pět let. Ženy mluví spíš v náznacích, než že by to najednou všechno vybalily, tak jak to umí muži. Je to tím, že nechceme ubližovat. Ona byla nevěrná a ona se chce rozejít a ty by jsi to nejraději dal dohromady a vše jí odpustil. Ovšem návrat by se měl konat za "určitých podmínek" - tvých.
Ona se ale vracet nechce, chce žít život dál, poznávat nové lidi. A co určitě nechce se vracet do vztahu pod podmínkami, a nikdy by to taklhe nemělo být. Pokud někdy v budoucnu budeš chtít zachraňovat vztah, tak neklaď podmínky. Buď teda s tím člověkem budeš chtít být a nebo s ním nebuď. Je mi líto, ale v celém příspěvku si namlouváš jak je akorát trvdohlavá, zmatená a jak tě má ráda. Ano má, ale uplně jinak než ty chceš. Tento vztah je pro ni už ukončen, akorát to možná ještě neřekla úplně jasně.
Nechtěla jsem ti příspěvkem nějak ublížit, jen ti říct jak se věci očividně mají. Toto stejné jsem totiž řešila 3 měsíce zpět s přítelem i když nevěrná jsem nebyla. Dokážu si představit situaci jaká u Vás je.
Děkuji za odpověď. Asi máte pravdu v tom, že je nevybouřená. Její mamka mi řekla, že neví co chce, je nevyzrálá a že kdyby jsme se poznali později, že by to bylo jiné. Teď prý si chce akorát odpočinout a žádného kluka ani sex nechce. Já bych jí ty podmínky nekladl, jako že jí řeknu: hele když uděláš nebo neuděláš tohle a tohle, tak to bude dobrý. Chtěl jsem jenom, aby mi pouze řekla, že to udělala a proč. To byla ta podmínka. Po těch letech si tu upřímnost zasloužím. Kór když ví, že to vím. Ale asi si to opravdu namlouvám. Třeba když jsem jí vracel klíč od jejich baráku, tak ona na mě nechápavě, "co blázníš, ten klíč si nech". Nevyznám se v tomhle.
Možná je moc zbabělá to říct, nevím co může být důvodem. Já bych to třeba tahala na světlo sama těžko, ale pokud by to partner věděl, určitě by mi přišlo snažší to přiznat. Ale to už je o lidech, každý je jiný a jinak reaguje. Klíč jí vrať, i když ti říká ať si ho necháš. Udělěj věci mezi váma jasné, takhle jí seš vhod akorát když potřebuje. Nejlepší je radikální řez, možná pak si uvědomí, že je škoda vašeho vztahu. A když ne, tak nesmutni. Ptž. holek co už jsou vyzrálejší a hledají slušného a hodného muže je moc a mužů málo
Ona je komplikovaná osobnost, všechno si taky hrozně hned bere. Teď jsem si vzpomněl, že večer den před rozchodem mi poslala krásnou fotku, kde jí bylo 6 let a byla na maškarním bále za Karkulku. A druhý den ráno rozchod. To, že si to možná za pár týdnů uvědomí, co ve mně ztrácí, mi říkájí snad všechny její kamádky i některé kolegyně. Já to ale radši neřeším, protože mi tímhle akorát dávají naději. Všechno ukáže čas, já ale radši s ničím nepočítám. Děkuji za slova útěchy 
Časem se z toho snad dostanu, i když teď je to pro mě obtížné.
2x
Chceš, aby Ti ona sama řekla, že Ti byla nevěrná. A také chceš od ní slyšet, proč to udělala. Věř tomu, že i kdyby Ti to ona řekla, tak se Ti neuleví. Ty chceš slyšet to, že Tě miluje, že to nechtěla udělat, že toho lituje. Ale někdy člověk udělá něco, co sám nechápe, nebo to nedokáže vysvětlit. To je asi i váš případ. Váš vztah je moc nabouraný. Nemá význam ho teď lepit. Vím, bolí Tě to, ale je to tak. A jestli to byl váš první vážný vztah, tak skoro jistě muselo k tomuto dojít. Lepší teď, než třeba za dalších pět let, když byste už třeba měli rodinu. Člověk by si asi měl opravdu trošku užít. Poznat pár partnerů. Tak zjistíš, že v každém vztahu jsou nějaké problemy a pak jsi v dalším vztahu tolerantnější (teda když máš rozum a poučíš se). Buď rád, že jsi prožil krásných šest let. Jednou na to budeš s úsměvem vzpomínat.
Díky, no já myslím, že se mi možná uleví v tom, když mi řekne, proč to udělala. Ptal jsem se jí, kde byla u mě ta chyba, že to chce tedy skončit, z jakých chyb si mám vzít ponaučení, ale ona řekla, že u mě chyba nebyla, že je to v ní a ona je ta špatná. Ale že už mi víc říct nemůže, že by mi ublížila (ta nevěra). Máte pravdu v tom, že vztah byl za ten poslední rok a půl nabouraný. Ona to dusila v sobě a já tušil a užíral se. Krásných skoro šest let to bylo určitě. První láska je první láska. Mě tohle hlodalo už tak před dvěma lety, že jednou bude chtít poznat a vyzkoušet něco jiného. Jenže když letos v lednu najednou začla řešit, jaký jednou dáme jména svým dětem, kam pojedeme na svatební cestu, že se mnou počítá do konce života, tak na to člověk rychle zapomene. Prostě se v ní něco změnilo ze dne na den.
Problém je složitý .. ale jednu radu Ti dám : neptej se proč. Prostě se stalo. Třeba neví, třeba chtěla zkusit, byla opilá ... nepiplej se v tom. Bud´ji to odpust´ nebo ji opust´ Stalo se stalo. S tím nic nenaděláš. Pokud miluješ - odpouštíš. A pokud se to stalo jen 1x a před rokem ... není co řešit. Nikdy o tom nemluv a odpust´! A nebo si pak nestěžuj ( nebo nebud´smutný ). Věř, že vím o čem mluvím.
Nic není ze dne na den. Těžko se říkají důvody proč s někým už nechceme dál být. Oni to nemusí být uplně ty nejzávažnější problémy, ale jak se to nakupí tak už prostě to dál nejde.
Nejhorší je, když říkáš co ti vadí, opakuješ to stále dokola, ale partner to neposlouchá, nevnímá to jako problém. Když je těch věcí takhle víc, a stále nic se nemění, taky jsem to nemohla vydržet. Taky jsem stále doufala, že se to spraví, někdy to bylo lepší, tak jsem taky mohla plánovat jména dětí, a pak se to další dny zas zazdilo. Pak už jsem na to nějak rezignovala, zůstalo to ve mě ty problémy, nač to ventilovat když je mu to jedno že...A pak hrozné překvapení, že chci rozchod, nechápe, vždyť náš vztah byl perfektní..celou tu dobu nechápal co je za problém, i když jsem problém jasně definovala, tak že to muž pochopí, ne v náznacích. Nic není černobílé. Ona se s tebou určitě nerozešla ze dne na den, ale bylo to v ní dýl.
Ano bylo to v ní dýl. Ten pocit, že mi ublížila a já jí to stále připomínal tím, že jsem jí psal, že je mi smutno, blbý myšlenky apod. V týdnu jsem od ní odcházel a já jí mával na rozloučenou, ale ona to neviděla, protože tam zrovna prošli nějací lidé a ona kvůli tomu probrečela celou noc. Já jí vždycky říkal, že důvěra a komunikace je základ, že si budeme říkat všechno, co nás trápí, aby se pak ty problémy nenakupily a pak to byl velkej problém. Taky jsme si všechno říkali hezky narovinu, bohužel tohle ne. A já bych s tím za ní jít první nemohl, pokud jsem v tý nevěře neměl 100% jistotu. Děkuji, že si se mnou píšete Když jsem mezi lidma nebo si s někým píšu, tak je mi líp.
Tak ji tom řekněte. Je divné, že by se tím rok trápila, kdybyste nikdy nic nenaznačil. .. počkejte ... tak je to 100% že vám byla nevěrná, nebo se tím jen užíráte? To je pak něco jiné.
No to že mu byla nevěrná ví asi až teď, přes nějaké známé, ale tušil to už před tím, teda tak sem to pochopila
A proč to od ní chceš slyšet, že ti byla nevěrná? Ona možná ví, že už to víš. Nechce se jí to řešit. Vím, že máš pocit, že si to zasloužíš pravdu, ale ona se asi svěřovat nechce, hlavně s něčím s čím se nemůžeš moc chlubit. A jak jsi vlastně zjistil, že ti byla nevěrná? Ptal ses třeba jejich známých, nebo ti to sám od sebe někdo řekl?
Já to nejdřív tušil, pak se postupně začaly objevovat zůzné indicie. Při rozchodu mi řekla, že mi neřekne, že mi byla nevěrná, že by mi ublížíla. Myslete si, že jsem blázen, ale já bych mnohem snáze dokázal žít s tou pravdou než s tušením, že něco určitě bylo, ale nevím co.
Od půlky srpna jsem tu nevěru věděl na 100%. Něco naznačila její kamarádka. Nechtěla jí ublížit, jenže já věděl zase něco, co nevěděla ta kamarádka a když jsem si tyhle dvě věci spojil, tak to pro mě bylo jisté.
Někoho jako vy bych potřeboval i já, na diskuzi a probrání problémů. Je to jak píšete. Škoda, že tohle se moc dobře ani nedá probírat v poradně, ani v meilech. Tohle chce živý rozhovor, který bych taky potřeboval. Nic není černobílé. Člověk se o vztah bojí, když jste spolu 20 let. Kdybyste byla z Ostravska, rád bych uvítal rady zkušené nestranné ženy. Problémy se těžko píšou, ty se musí vyslovit. Než to napíšete, 5x přeformulujete text, a už to není přesně tak jak jste to mysleli. Ted mě napadá .. nebo kohokoli na telefon v síti 802,cz ( zdarma )
Psychologové v tom sami mají guláš v hlavě a jen naučené manželské fráze a rady. Nejvíc mě pobavila psycholožna manželské poradny, která tvrdila, že není normální mít ženu o 8 let mladší ( že to je nezdravé ). Pak nám prozradila, že má o6 let mladšího muže
nějak ten doplněk skočil jinam 
tak ještě jednou : Moje reakce a a velmi dobré pocity k :
Autor: @hrosikDatum: dnes 11:49
Bohužel, z ostravska nejsem. Mně se třeba problémy líp napíšou, za něco je mi třeba trapně, nebo nemám dobré pocity, a přes email to není poznat, ale to co jsem chtěla sdělit jsem sdělila. a nejlepší je to napsat přesně tak jak to cítíte, ne to nějak heykz formulovat, klidně s chybama a zmatečný. No psychologové jsou vcelku na nic. Jsem u jedné byla, a bylo mi ještě hůř, jak jsem odcházela od ní
Dejte tomu čas.Buďte nablízku,ale ne blízko,spíše opodál.Akce typu ..."nezadaný na faceboku..." si odpusťte.Lhostejný jí nejste,to je vidět viz to,co píšete.Ona Vám také ne.
Myslím,že se k sobě třeba i vrátíte,jen k tomu poznání musíte dozrát.Někdy holt člověk musí něco ztratit,aby poznal,o co přišel.
0x
Přeji hezký den, tak jsme si včera promluvili, úplně v pohodě konverzace. Nicméně ona stále odbíhala od tématu a vracela se stále k těm samým věcem. Snažil jsem se dostat úplně k jádru věci, co se stalo ještě před tím úletem, kde se to pokazilo. Úlet prý byla blbost, kterou se užírala hodně dlouho, ale v podstatě to s problémem nijak moc nesouviselo. A to, že jsme si neuměli udělat čas sami na sebe, na svoje věci a byli jsme v podstatě stále spolu taky prý ne (tohle byl určitě velký problém, nechápu, proč řekla že ne). Tak jsem chtěl vědět, co tedy byl ten problém. Prý poznala, že nejsem ten pravý. A důvody? V podstatě "drobnosti", které někoho zamrzí, někdo nad nima mávne rukou. Pro ní to ale bylo určující. Chce, abysme byli v budoucnu dobří kamarádi, já bych si to přál taky, jenže ona mi už prý nevěří. Tím, že jsem neříkal cokoli, když mi něco vadilo a že jsem to dusil v sobě. Už jsem jí to několikrát vysvětloval, ale má pouze svojí pravdu a jinou slyšet nechce. Ve spoustě věcech si protiřečila. Má podle mě v hlavě zmatek, neví, co chce a co očekávat od vztahu. Byl jsem její první a neměla možnost srovnávat, aby si ujasnila priority. Kdyby přede mnou měla nějakýho hajzla (nedej bože), tak by na některé věci mezi námi koukala úplně jinak. Já mám samozřejmě taky spousty chyb, o kterých ona věděla, ale ty mi nikdy za vinu nedávala. Rozešli jsme se v podstatě v dobrém, záleží nám jednomu na druhém a zůstaneme v kontaktu (občasném).
0x
Ono požádat o radu a neřídit se jimi a stále dokola mlet to svoje ...
Nakopíruji Ti to znovu : A to že jsi to stále probíral a nesnažil ses žít dál a dělat vztah krasný, způsobilo ten rozchod.
Takže máš možná poslední šanci. Slovně jste se rozešli. Setkávej se s ní dál, ale drž se už proboha této rady!
viz copy
Problém je složitý .. ale jednu radu Ti dám : neptej se proč. Prostě se stalo. Třeba neví, třeba chtěla zkusit, byla opilá ... nepiplej se v tom. Bud´ji to odpust´ nebo ji opust´ Stalo se stalo. S tím nic nenaděláš. Pokud miluješ - odpouštíš. A pokud se to stalo jen 1x a před rokem ... není co řešit. Nikdy o tom nemluv a odpust´! A nebo si pak nestěžuj ( nebo nebud´smutný ). Věř, že vím o čem mluvím.
Ale to já jsem na rady dal. V tom jejím úletu jsem se vůbec nepiplal. Ona mi sama řekla, že ten úlet byla jen špička ledovce a vůbec to nemělo souvislosti s tím, kde podle ní byl problém už dřív. Prostě to bylo z blbosti a ne že by tím řešila krizi. Jak jsem napsal, vypadlo z ní, že zjistila, že pro ni nejsem ten pravý. A to z úplně malicherných důvodů. Pak jen doufala, že se něco změní, ale jak by mohlo, když mi nic neřekla. Příklad: Na dovče jsme o půlnoci v půl druhý chytali komáry, abysme ráno nebyli poštípaný a já chytil dva do papírovýho kapesníku, a na její neúspěšné pokusy jsem řekl něco ve smyslu "takhle se to dělá" a hodil jsem ten ubrousek směrem na stolek, ale on spadl na zem. No a ona mi vyčetla, že jí mám za služku, že jsem musel vědět, že ten ubrousek půjde sebrat. Přitom já chtěl spát a uklidit to ráno. Nenechala si to vymluvit. A tohle mi řekla jako první, že začala poznávat, že nejsem ten pravý. Pokaždé, když jsme se od našich přátel a kamarádů dozvěděli, že měli ve vztahu nějaký rozepře, tak ona hned jako první řekla: "tak to u mě by byl okamžitě konec". Tak jsem si začal říkal, že na to, jak je se vším takhle rychle hotová, tak jsme spolu docela dlouho. A ono bum, konec a vyčetla mi takový věci, že jsem jenom čuměl.
hele bud rad ze se to ukoncilo .. vem si z toho jakekoliv ponauceni do dalsiho zivota a brzy prijde mozna ta prava A TIM TO HASNE. tyhle analyzy uz jsou opravdu k nicemu protoze z vasich prispevku je jasne ze ona vas nemiluje. Sama to rekla.. a proboha jedno si zapamatuj : nejde nekoho milovat trochu nebo hodne. takze veta ZE UZ VAS TOLIK NEMILUJE JE docela komicka BUD MILUJE NEBO NEMILUJE TECKA jo a jeste detail : KYDZ UZ DOOPRAVDY MILUJETE TAK MI VERTE ZE TAKOVE HOVADINY UZ SE NERESI, zkratka proto ze uz se dva milujici na tolik znaji ze neni duvod neco resit. Proste takoveto situace nenastanou.
Ona mela spise na mysli zamilovanost a tudiz chtela rict ze uz do vas neni tolik zamilovana a zachvilku to vymizi uplne! zamilovanost a laska jsou dve totalne rozdilne veci... totiz zamilovanost bud vyprcha nebo se premeni v lasku a to ve vasem pripade se nestalo!
kazdopadne muzete oslavovat ... neco zkonci a neco NOVEHO ZACNE
vy dva proste k sobe nepatrite... berte to jako lekci a cekejte na tu PRAVOU.
HEZKY DEN
Děkuji vám za odpověď. S tou zamilovaností máte nejspíš pravdu. Láska tam ale určitě byla taky, ona sice říká, že mě teď má ráda už jako kamaráda, ale když jsem mluvil s její mámou, tak povídala, že ona si hraje předemnou na hrdinku, ale jakmile odejdu, tak je jí do breku. Určitě ale v té zamilovanosti neviděla ty chyby (drobnosti), které se nakupily a uvědomila si je později. Vzhledem k tomu, že jsem byl její první (a ona moje první velká láska), tak asi nedokázala posoudit, co je vážný problém a co ne. Fakt je, že za těch 5 a půl roku jsme se nikdy nepohádali, pouze jsme si max. 3x emotivně vyříkali některé záležitosti. O těch ale při rozchodu nepadla zmínka ani jednou.
Také vám přeji hezký den.
PS: Omlouvám se, že to pořád všechno analyzuju a rozebírám, já už holt mám takový problém, že všechno asi moc řeším a snažím se všemu přijít na kloub.
NENI za co se omlouvat...
reknu jen ze moje prvni "laska" byla taky takova ... odesel a ja brecim pak odejdu ja tak breci on , pak sme spolu a hadame se kvuli hovadinam ... TO JE ZAMILOVANOST POBLOUZNENI SMYSLU atd atd. OPRAVDOVA LASKA SE BUDUJE DLOUHO a kdyz uz se dosahne tak pak VAS rozdeli jenom smrt.
vam ted zbyva si z toho vseho vzit neco do zivota a pokud je konec tak s temy poklady ktere jste nasbiral jit hrde dal ...
nejste vubec hloupy ba naopak
Za tu "Opravdovou lásku až do smrti" bych byl nejšťastnější člověk. To mi ještě v lednu taky tvrdila. Že je se mnou šťastná, že díky mně poznala, co je to láska a že se jí nikdy nezbavím a že s ní to mám na celý život. Člověk pak neví, čemu má věřit... 
Teď už pomůže jenom čas, jestli si ona časem všechno uvědomí, dobře pro ní, já se budu snažit na ní nemyslet a neřešit jí.
Krasny zamilovany vecer
Zivot nam prinasi nejednu zkusenost, zeny nam prinasi zivot a mohu Ti priteli povedet, ze vyznat se v zenach, to neni vubec lehke, to mi ver.
Zivot s zenou je nekdy tezky, zivot bez zeny, neni snad ani mozny. Musis jit dal a brat to jako zkusenost a ver, ze zivot, ten Ti dopreje jine zeny a budu doufat, ze i osudovou. Ted jses horce zklamany, ale oklepes se a slunicko zase vysvitne a cestu Ti ukaze, dej tomu cas!
Mejte se moc hezky, zdravi Camelot
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.