Celou noc psychicky na dně - Neurol to jistí

Potřebuji poradit, jsem na dně.Je mi 40.let, bězdětný.
Mám ženu, která má velmi často různé výkyvy nálad.( 37.let) Navštěvuje sice psychiatra, bere léky na nervy ( soc. fóbie) a díky mě chodí do práce na hlavní pracovní poměr, dokonce máme práci v jedné společnosti, ale v jiném patře budovy. V práci je v pohodě, pracovně ji chválí, jsem moc rád.

Problém je jiný, včera jsem poptřeboval dělal přeinstalaco PC ařadu aktualizac na PC a tak jsem to dělal od 22.hod do cca. 2 hod. v noci. Myslel jsem, že žena půjde spát a budu mít na práci klid.
Pořád v noci ke mě chodila a pořád mi něco vyčítala: Jaký jsem, co jsem ji, kdy provedel, i třeba věci 8 let staré a zcela nezvýznamné. V afektu byla zlá na pořád kritizovala mojí rodinu a občas na mě použila slova ty jedem magore, hajzl. J8 jsem jí seřval, ale jen lehce, neboť byl noční klid a nechcui dělat ostudu. Pak jsme měl problém usnout.

Ráno jsem se vzbudil, šel uklízet sníh a zase začalo vše znovu. Ona má prostě povahu, že je skvělá, ale někdy je úplně zlá, věci překručuje a pořád mi něco vyčítá, ačkoliv to jsou věci klidně 5-let staré.

Co mě také moc trápí je, že pořád řeší předemnou nebo dokonce telefonuje se svojí mámou a řeší často moji rodinu či moje příbuzenstvo a občas se nevhodně vyjadřuje.
Je pravda, že já s mojí mámou nemám úplně ideální vztah, s tátou v pohodě a ještě mám 89. letou babičku, která je trochu taková zvláštní a komplikovaná osoba,a el věk je prostě věk. Přemnou na ní narážky: Já ji nemám ráda, to je zlý člověk a často mi to opakuje.

Pokud už mě žena dokáže pořádně vytočit jejími stavy ( viz. Výše) a já se neudržím, tak se naštvu a pak tohom lituji. Vezmu třeba v afektu věc, co mám zrovna u sebe a praštím s ní o zem či ji rozbiju. Tím mě to trochu pomůže a ještě ženě řeknu: Dobře, když si takový, tak já ti ukážu, jak ti zničím moje věci, ať dáš pokoj.
Bohužel jsem jednou praštil mobil o zem a ten se celý zničil, že jsem si musel koupit nový nebo ze vzteky kvůli ní zcela zničil řidičský či občanský průkaz či poškodil brýle.
Teď to už fakt nedělám! ( pomohl mi psychiatr, kam jsme kvůli ní zašel)

Moje máma ( 63.let) taky není ideální, ačkoliv je mi 39.let, tak mě třeba ještě na střední škole ( 19.letech) lezla sama do tašky a kontrolovala učení do školy, pořád mi nutila nosit určité oblečení, že je třeba venku zima, ačkoliv mě nebyla. Každý musí podle sebe, jak se cítí. Už jsem to mojí mámě také říkal, ale vše bez úspěchu. Dokonce to lehce dělá i teď, když jsem dospělý. Babička to je něco podobného, vše sleduje a do všeho se mě plete. Velmi často mi volá na mobil, když jsem jí říkal, že jí budu volat jen já, tak bez úspěchu. Táta ( její syn) se jí ještě zastává, neboť chce mít klid od obou žen.
Táta je v pohodě, tomu je to vše jedno a když mu něco sdělím, tak řekne. Já nevím, zeptej se mámy a nepomůženic, nechce se plést.

Já jsem takový klidný typ, že se v žádném případě nesnažím pořád probírat mezilidské vztahy, spory, nekoho pořád kritizovat a řešit a takováý věci jsou mi jedno.

Mám raději jiné zájmy jako jsou třeba vlaky, počítač, knížku, hudbu, rádio a pokecám s někím o technice, telefonech atd.

Už jsem byl osobně i u psychiatra, které mě napsal Neurol 1.0 kvůli zklidnění. Je hrozné, když všechny ty ženy stojí proti mně a já pak nevím, kudy kam. Jsem v bludném kruhu.

Dnes ráno jsem si vzal už 3 tablety Neurolu 1.0 ( to nebylo pravidelně) a je mi teď všechno jedno, ulevilo se mi a chci to včerejšímnoc zaspat. Běžně+ beru Neurol 1.0 - max. 1x denně večer.

Osobně vím, že jsem ve složité situaci, co mi nejvíce vadí, jsou časté narážky mé ženy na moji rodinu. Třeba žena řekne: Už ti zase volá na blbá bába neno mi žena nevěří, je žárlivá, má strach, zda si nepíšu ořes soc. sítě s nikým jiným apod.

Já jsem proti její rodině nikdy nic neměl a vůbec to s mými rodiči neřeším a je mi to jedno.
Ženy rodina taky co zaslechnu ( z ženy telefonátu) řěší jejich příbuzenstvo a kritizuje je, jak jsou špatný a mě už to rozčiluje a zároveň je mi to jedno.

Jsem někdy úplně na dně, nejradši bych někam utekl a popovídal s někým, kdo mi rozumí.
Když je žena v práci v pohodě, ale jednou za čas přijdou takové strašé útoky od ní, že bych jí nejradši vykopnul pryč. Řadu věcí překrucuje a pak si to vykládá jinak.

Pak jsou dny, kdy je zase klid a pohoda a pak se to zase opakuje.

Příklad:
a) S tátou jsem jel vlakem z Prahy a žena jela taky, ale opravdu oba jsem jí neviděli, neboť vlak byl velký. Ona, když vystupovala, tak pak volala a ještě 14 dnů mě vyčítala, že jsem ji museli vidět, že jsme to udělali schválně. Já říkám,. že ne a ona tvrdí opak, že museli a opakuje to dokola.

b) Koupil jsem jí v obchodě kytičku, ale nevšimnul jsem si a doma byla naštvaná, že na ní šetřím, že jsem jí dal levnou kyrtky a nelíbíse jí. Ty jsi takováý škrt, takový ksindl, že jsi mohl koupit kytičku, třeba za 300 Kč a ne takový koště.

c) Nebo, že jsem jí dal na vánoce levný dárek ( peníze za cca. 3 000 Kč, aby si něco koupila dle svého. Ona to porovnála s kolegyně z práce, že jim dá manžel více a já ni šetřím.

d) Nebo třeba řekne, já jsem se ti nikdy nelíbila, tobě se líbímněkdo jiný, ať ti třeba ta tvoje černovlasá sousedka pere, kdyý ji obdivuješ. ( což není pravda, jen si ní prohodím občas pár slov na chodbě o počasí atd, jinak nic víc) Ještě dodá, takovou má plavou pleť, jako polocikánka, to ty miluješ.

Je pravda, že jsme šetřivý typ, ale mám vlastní byt ( před svatbou), kde mi na provoz služeb ( fond oprtav, elektřina, voda, teplo) nedá ani korunu a plánuji nové lino na chodbě, v koupelně, dveře do sklepa atd.
Pak občas vykládá své mámě ( občas zaslechnu v telefonu, jak jsem hrozný a občas i naše rodina) Mě by to nikdy naopak nenapadlo, to udělat obráceně. Jsme takový typ, že si nechávám, hodně věcí líbit, ale už začínám být tvrdší.

Moc se omlouvám za delší text a přeji hezký sněžní den.
Tady sněží, to letošní zimu ještě nebylo.

Kdo chce může mě poslat email a můžeme si o tom někdy napsat.