Návštěvy psychiatra zjistí to u pohovoru?

Ne. Nic takového není možné, jediný záznam může být ve vaší lékařské dokumentaci a ta se může dostat k "závodnímu" lékaři vašeho zaměstnavatele. Ale ani to se nestává, pokud nenavštěvujete psychiatra na žádanku svého praktického lékaře.

Zatím berte hořčík a B- komplex a nějaké uklidňující bylinné preparáty nebo čaje. Dobrý je Šišák bajkalský, raději tablety než kapky. Mají ve zdravé výživě. Když Vám nic nenašli,možná by bylo dobré zkusit zkušeného homeopata.

Je samozřejmě spousta lidí, co se stále domnívá, že člověk, který chodí k psychiatrovi = nepříčetný magor, který je nebezpečný sobě i ostatním. Takových pacientů je ale v psychiatrických ordinacích menšina. Většina pacientů jsou ale na pohled normálně fungující lidé, jen třeba zažívají příliš mnoho stresu, ztratili životní cíle z dohledu nebo o hodně přišli, jsou nešťastní a unavení životem (jsou v depresi) nebo lidé, kteří zažili nějakou traumatizující událost a od té doby zažívají neopodstatněné pocity strachu (trpí úzkostmi).

Někdo může namítnout, že psychofarmaka, která se používají jako podpůrné prostředky (no, v praxi často jako ty hlavní a nejdůležitější) k léčbě těchto nepříjemných duševních stavů, jsou jen další legální drogy, stejně jako například alkohol - a má pravdu, ačkoli většina těch látek je samozřejmě slabší a jejich užívání nemá tak výrazné zdravotní následky. Často je to ale na dlouhou dobu jediné účinné řešení. Je to podobný princip jako s chemoterapií - ano, je to svinstvo (u psycholéků to ale většinou není ani zdaleka tak prudké); ne, ani nemáte záruku, že vás to opravdu vyléčí; ale někdy není jiná další možnost, než se prostě odevzdat nemoci, aby nás zničila.

Pokud máte záznam od psychiatra např. o sklonech k násilnému chování či depresi, tak je fakt, že třeba zbroják si asi neuděláte a policajta nebo vojáka z povolání dělat nemůžete (alespoň myslím, jistej si nejsem). Ale u většiny "bezpečných" pracovních míst by s tím neměl být problém a zaměstnavateli do toho ani v podstatě nic není. Jak už bylo zmíněno, spousta zaměstnavatelů nebo obecně lidí na vysokých pozicích k psychiatrovi nebo psychologovi chodí sama, možná dokonce častěji než ostatní. Ono být "nahoře" a mít zodpovědnost je často dost psychicky náročné...

Souhlasím. Takový psychopat škodí okolí, ale k psychiatrovi nepůjde. Lidé z jeho okolí půjdou a odnesou to. Pak jsou lidé, které nikdo k psychiatrovi, psychologovi nedostane, přestože sami vědí, že by to potřebovali. Myslí si, že stačí si jít zacvičit nebo se jít projít ven, mít koníčky. A tím se všechno vyřeší a bude spokojenost max. Tím se problém nevyřeší, ale akorát oddálí a problémy se budou stupňovat, nabalovat dál. Ale každý jsme jiný a co pomůže jednomu, nemusí pomoci druhému.

A jak jsou otevřené hranice a je u nás spoustu cizinců, někteří z nich potřebují taky psychiatra, ale neumějí jazyky, ani anglicky. Tak jak to budou řešit např. vietnamci?

Děkuju za odpověď. Vůbec nevím co se to semnou v poslední době. Neustále cítím v zádech jak mi buší srdce ,všechno co mě bavilo dřív už mně kvuli tomu nebaví. Jenom sedím, kontroluju si tep a vnímám jak mi buší.Samozřejmě všechno mám v pořádku. Už nevím co stím

A nejhorší to je po probuzení. Šílené bušení, jako kdyby se mi všechno svíralo ,jako kdybych byla vystresovaná z nějaké situace, ale přitom je to normální den,kdy se nic stresového nemá stát, např. zkoušky ve škole nebo něco..

Může to být panická stresová porucha. apod.Nic ti nemusí být,je to jen o psychice,podívej se na tohle https://www.poradte.cz/spolec…-dychat-pali-me-na-prsou.html

zajdi za tím psychiatrem,není to nic vážného,jen napíše nějaké prášky.Nemá cenu to odkládat,čím déle to budeš odkládat,tím se to může horšit a bude se to pak hůře léčit !Měl jsem podobné problémy po vážné nehodě.Je to jen o psychice

Ano,s takovýma věcma se raději nechlubit kamarádce.Nikdy se neví,jestli se rozejdete,pohádáte a ona to pak vyslepičí kdovíkomu.Nebo se jen tak zmíní doma,nic ve zlém ale rodiče to pak vyzvoní jinde,protože už to není kamarádka jejich ale jen je to pro ně cizí holka,co kamarádí s naší dcerou.A drby se táhnou jako med a každý si něco přídá

Já bych ani za tím praktickým lékařem kvůli tomu nechodila a neříkala mu to. Zdravotní sestra má taky přístup do karty, tak uvidí, co tam je napsaný. Lékařské tajemství je lékařské tajemství, ale i doktoři a sestry jsou jenom lidi a nikdy nevíte, komu to ta sestra třeba řekne. Navíc pokud jste z menšího města, kde se všichni znají... Musela bych být padlá na hlavu, abych to říkala. Vím jakou mám zdrav. sestru. I jiné věci raději už neříkám. Co slyším od známých z okolí, tak taky nemají doktory ani sestry ideální, tak proč jim to říkat? Lepší je si psychologa platit. Je to anonymní. Když tam párkrát půjdete, tak vás to snad nezruinuje. A že jste to řekla kamarádce, si nevyčítejte. Věřila jste jí, tak jste jí to řekla. Je to kamarádka, ale všechno vědět nemusí.

Já samozřejmě funguju normálně, okolí na mě skoro nic nepozná. Ale já sama když přijdu mezi více lidí,do restaurace nebo kdekoliv se cítím prostě divně. Rozbuší se mi srdce, začnu se potit a přijdu si jako kdyby se mi to jenom zdálo. Taky sem hodně začala zapomínat. Ale nemyslím si,že jsem tím pro okolí nějak nebezpečná nebo že bych nějakou práci nemohla vykonávat. Můžu,ale je to v poslední době hodně obtížné.

Pokud byste chtěla a měla možnost jet například do lázní zdarma na pojištovnu (na tzv. křížek), musíte mít na formuláři razítko od praktického lékaře. Psychiatři mohou posílat lidi do lázní na tyhle diagnozy...neurozy atd