Pěkný den,
nevěděla jsem, jak nazvat lidi, kteří sice v "něco nebo v někoho věří", ale nevěří v Ježíše, tak jsem to takhle napsala. Doufám, že se to nikoho z Vás nedotklo 
Bývala jsem také křesťankou, ale asi před rokem a něco jsem se stala jedním z vás. Chtěla jsem zkusit, jaké je to být nevěřícím. Začala jsem si žít, jak jsem chtěla, podle svého vlastního rozvrhu a zákona, a přesto se stále snažím být jakštakš dobrým člověkem. Myslím si, že mám podobný život, jako máte Vy, a zjišťuju, že ne ve všem.
Mnoho nekřesťanů jejich život uspokojuje, mě však ne.
Nedocházím naplnění jako ostatní lidé, i když třeba v Boha nevěřící. Říkám si, kde se stala chyba - já chci mít taky takový motor do života, jako mají oni, ale není to ono, přijde mi neopodstatněný. V podstatě Vám nerozumím: Jak Vás může Váš život tak uspokojovat, naplňovat, jak Vám může přijít plnohodnotný?
Říkala jsem to nevěřícímu přítelovi a ten na to zareagoval slovy: "Prosím tebe, kolik let tě něčím živili, sypali to do tebe horem, dolem, to je jasný, že teď, když jsi z toho vylezla, tak jsi jak omráčená." Jenomže nikdo do mě nikdy nic "nesypal", měla jsem vždy svůj vlastní názor, stála jsem si za ním, ale vím, že v té době jsem měla v duši něco, co mi dávalo trvalé štěstí, někam jsem směřovala, nebylo to všechno žití pro smrt jako teď. Teď je to jako "chytání ryb" v rybníku, kde mám silné tušení, že stejně žádné ryby nejsou. Vždycky vytáhnu jenom nějaké řasy nebo mloky. Ostatní "rybáři a rybářky" je jedí, protože nevěří, že by v tom rybníce mohlo někdy plavat něco jiného, ale já tam pořád jak blbka hledám ty ryby, protože jsem je dříve jedla.
Proto se Vás ptám, jestli Vám Váš život někdy nepřijde prázdný, podobně jako mě. Ano, také mám ráda svoji rodinu, svoji práci, svoje koníčky. Pro to pro všechno se v mém životě dá žít, ale vždycky zůstane nezaplněné místo.
Často navštěvuji staré lidi na následné péči, je tam moje babička. Tam to vidím všechno reálně, jak to je, ale ani tento stav nezůstane navěky. Proto se vyplatí žít současný okamžik, ale když už ani jemu se nedá věřit?
Děkuji Vám za trpělivost, pokud jste to dočetli až sem, a moc se těším na Vaše odpovědi
2x
Já Vám asi nedám a nenapíšu odpověď, jakou čekáte. Včera jsem ale viděla /bohužel/ jenom půlku pořadu. Bylo to opakování s p. Mnislavem Zeleným Atapanou z minulého roku /Hyde park civilizace/, před avizovaným koncem světa. Hovořil velmi poutavě o životě, životních hodnotách, duchovnu amazonských indiánech, světě šamanů a mnoho jiných zajímavých věcech. Žil tam s nimi, adoptovali ho, navštěvuje jejich svět 40 let. Zanechal ve mě hluboký dojem a mám o čem přemýšlet. Též moderátor a otázky diváků byly na vysoké úrovni. Doporučuji si jej přehrát, dostanete určitě odpovědi na Váš dotaz. Já musím bohužel ještě vydržet, nejde mě vůbec zvuk.
2x
Milí Mary - přeju vám hodně odvahy na cestě životem - já myslím, že vy víte, kam směřujeme, ale holt - v nás křesťanech je taková určitá touha a chuť sáhnout si na hřích, trochu se tomu Stvořiteli někdy postavit a říct si: "Tak - a teď to bude po mém!" Tak až vás tohle přejde a ochutnáte tu prázdnotu a strach "nevěřících", přeju vám šťastný návrat domů - Bůh vám bude pořád posílat své signály a možnosti najít pravou svobodu Božích dětí. Ale vnucovat se nebude, jen o něm pořád budete vědět. A jestli jste pokřtěná, pak víte, že "patříte ke Kristu navěky". A když už jsme u těch rybníků, pak vám ještě musím napsat svou životní zkušenost, že v jakém rybníku chytáte, takový bude úlovek a v kalném rybníčku ta rybka voňavá nebude. O co si člověk opře život, takový ho bude také mít. Mějte se krásně - dar života je nádherný!
Děkuji za povzbuzení. S tou poslední větou musím souhlasit, ale jak píšu - poslední dobou jsou to opravdu jen mloci a ještěrky, a to je jen na přežití, jinak mám stále hlad. Nevím, jak to někdo může jíst a myslet si, že je to dobré. Proto tenhle dotaz.
Mary, život máme/vedeme takový, jaký si jej uděláme. Chytáte-li jenom mloky, změňte to! To totiž můžete jenom Vy sama.
Přijde mi hodně zvláštní věřit v Boha, Ježíše & spol. a pak se najednou rozhodnout, že už věřit nebudu. To podle mne nemůže fungovat – jestli jste opravdu věřila, těžko se Vám mohlo podařit přestat věřit. Proto Vám podle mne chybí předchozí způsob života.
1x
Mně je úplně jedno kdo kým je a kým jsem já,já žádné náboženství neuznávám, myšlenkami je mi snad velmi blízký budhismus.Snažím se žít tak, abych nikomu úmyslně neubližovala,žiju poctivě, nekradu,nelžu,snažím se být taková, jaká jsem se narodila a jak mě ke všemu vychovali rodiče.Nepotřebuju se nikam zařazovat: katolík, křes´tan,muslim...atd.Nechápu, jak může někdo jít v neděli do kostela a v pondělí udělat něco ošklivého.Ať si každý je tím, čím chce.Život se zdá mnohdy prázdný,když se zamyslíme, co po nás po smrti zbyde, tak jen pár kusů oblečení pár fotek,po někom byt nebo dům.Toť vše...Asi mám jednoduchý uvažování, ale je to tak.
Mohu jen potvrdit Ivik Čím je člověk starší ,tím zjištuje že věci jsou jenom krámy o které se člověk musí starat a čím víc hromadíte to vám štěstí nepřinese . A chodit do kostela každou neděli ,abych pak mohl hřešit? Vcelku ubohé a to nejsu křestan .Ale asi o tom je náboženství .Někteří lidé jsou tak založený.
A kdo chodí do kostela, aby pak mohl hřešit? Předsudky. Od toho se do kostela nechodí. Naopak, chodí se tam od toho,aby už člověk nehřešil. Zpověď bez lítosti a předsevzetí je neplatná a absolutně k prdu. Nenávidím předsudky
Pro jendad: díky za souhlas.Já si v něco nad námi věřím,je to takové moje nadpřirozeno,několikrát v životě se mi stalo, že jsem měla sen, který byl nějakým znamením a věřím i v to, že mamka a táta,kteří už umřeli, tak jsou někde nade mnou a pomáhají mi.Poznala jsem , že i lidé, kteří mi v životě ve své ubohosti ublížili, mě tím posunuli a vlastně mi pomohli.Je to složitá odpověď na otázky kolem nás.Vždyť jsme tady všichni takoví malí trpaslíci.Někdo si zakládá na všem možném i nemožném a někdo žije skromě a moudře.Kdo je šťastnější?Stejně nás jednou zubatá vezme všechny.Tak proto si užívejme toho, že jsme na světě, že se nemáme o proti jiným lidem tak špatně,jak si někdy stěžujeme
1x
Dobrý den. Svým způsobem je věřící každý. Někdo věří v nějakého boha, někdo věří v peníze, někdo ve spravedlnost, někdo zase v něco jiného. Není důležité v co věříte. Důležité je být slušný člověk, najít svůj vnitřní klid a uspokojení a nemusí se to nijak nazývat. Všechna náboženství a jsou jen berličky, které vás lepší, nebo horší cestou vedou přesně k tomuto. Mám kamaráda, který byl asi 5 let ve Vatikánu, je to vysvěcený kněz a mockrát jsme debatovali o víře a náboženství. Vždycky mi říkal, že nejdůležitější je právě tohle. A v to já, jako "bezvěrec" věřím 
1x
Jsem nevěřící. Ale lidem, kteří věří, se neposmívám, člověk se proto, že věří, horším nestane. Tak proč ne? Je to každého svobodné rozhodnutí.
To, že to dfo Vás sypali horem dolem, bylo asi málo. Protože nechápu, jak se z jednou věřícího člověka stane přes noc bezvěrec. Jako věřící jste měla určité zásady, kréda, to jste to všechno najednou hodila za hlavu? Podle mě jste nikdy nebyla pravá křesťanka, bylo to jen takové pozlátko pro okolí. A to jste odloupla.
Kdo chce a dokáže si najít své místo, jeho život nemůže být nikdy prázdný. Štěstí je pro nevěřícího v něčem jiném, než v lásce k Bohu. Štěstím pro mě může být práce, dobré zdraví, zdravá rodina, slušné a vychované děti a další. Porozumění a láska k partnerovi. V současné době se starám o silně dementní tchyni. Není to štěstí, pravda, ale i když jsem nevěřící, beru to jako svou povinnost, svůj úděl. Ona kdysi pomáhala nám, nemohu ji proto nyní odkopnout. Ale proto nemusím být věřící. A přesto vím, jak se zachovat.
I pro atheisty platí určité morální zákony a přesvědčení, aby se chovali správně. I když nám to nenařizuje přímo Bůh.
Pokud máte v srdci nezaplněné místo, věnujte víc lásky a pochopení lidem kolem sebe. V první řadě své rodině. Potom, když místo v srdci zbyde, můžete navštěvovat domovy důchodců, dětské domovy, útulky pro opuštěná zvířata. Stařečkům můžete číst, povídat si s nimi, zazpívat. Uvidíte, s jakou radostí Vás přijmou. V útulku můžete venčit pejsky. Proběhnutí z těsného kotce je pro ně blaho!
Když se rozhlédnete kolem sebe a uvidíte, co duší by přivítalo Vaši pomoc, už nikdy v sobě prázdné místo mít nebudete. Budete mít radost, že jste dokázala pomoci. Bůh k tomu potřeba vážně není. Jaga.
Babi jago, máte v mnohém pravdu, jenže - pokud tam schází ten přesah věčnosti a Boha, pak to všechno ztrácí poněkud smysl - veškeré to plahočení, morálka i dobré skutky - pokud by po smrti nic nebylo, pak bychom hleděli jen do prázdnoty a hrůzy z konce. I pro věřící není snadné, když někdo blízký zemře, ale vždycky je mi strašně líto nevěřících a nechápu, jak tuto situaci mohou zvládnout. A mám kolem sebe hodně příkladů, jak velký rozdíl je život s Bohem a život bez něj.
doplněno 09.07.14 10:40:A pak to vede třeba sem - poradte.cz/...
Tak teď to tedy vyznělo, že se křesťané chovají správně jen pro to, aby se po smrti měli na co těšit.
V tom případě sama musíte uznat, že my nevěřící, kteří se chováme nezištně, slušně, jsme daleko lepší, než křesťané, protože k slušnému chování nepotřebujeme lákadla nebe a výhružky pekla.
To jestli člověk přejde po smrti někam jinam - může to být jen povídačka, to neví nikdo na světě! NIKDO. Na to si budeme muset počkat všichni bezohledu na náboženství, vše jsou to jen doměnky.
Jo, asi to tak vyznělo, ale byla to odpověď na příspěvek Jagy - a myslím, že toto není spor o to, jestli jsou lepší křesťané nebo nekřesťané. Já myslím, že Bůh je mnohem větší frajer, než si umíme představit a jednou bude asi to nejdůležitější, kolik lásky člověk za života rozdal, než to, jak přesně Boha nazýval. A já vůbec nechci nikoho přesvědčovat - ono to ani nejde. Za sebe jen můžu říct, co mi křesťanství a víra dává - sílu a jistotu, že na trable, které se mi, stejně jako nikomu nevyhnou, nebudu sama, že nezabloudím v beznaději.
Limetko, moc se mi líbí, jak jste napsala. Já si zkoukla video o docentu, panu M. Královi a a vedlo mně to k zamyšlení. Je to sice dlouhé, ale dám odkaz. - pt
1x
Pokud se Vám tak žije lépe, proč ne.. Jsem realista, takže vím, že po smrti nic není. Představuji si to tak, jako když člověk hluboce spí. Prostě nemáte vědomí a mít nebudete stejně, jako než se člověk narodil. Nijak mě to nestresuje. Je to realita, takový je koloběh života.
Žiji pro sebe a své blízké a jsem šťastná, když jsou šťastní a zdraví oni a naprosto mi k životu stačí vědomí, že mě má někdo rád. Naplňuje mě společné štěstí a zážitky. Bůh s tím nemá nic společného. Ten se za nic z toho nezasloužil stejně tak, jako si mohu sama za své činy a nesvádím to na to, že "bůh to tak chtěl"
doplněno 10.07.14 13:37: Jasně, nikdo to nemůže vědět s jistotou. Chtěla jsem napsat, že si myslím, že po smrti nic není. Je to logický důsledek mého uvažování.
Ještě přesnější by bylo - "jsem smířen a vyrovnán s tím, že po smrti nic není". Není totiž sebemenší důvod pro to, aby tomu bylo jinak.
Jeste presneji by se to dalo rici jako "Jsem realista a proto se zabyvam vecmi, ktere maji nyni alespon nejaky smysl a podobne dohady nechavam fylozofum. At uz neco je nebo neni je nyni jedno, dockame se vsichni."
0x
To jde? Mnoho let být křesťanem a a jednoho dne si říci, ták od 1. 1. 2013 už křesťanem nebudu. Asi jste nebyla ani ryba, ani rak. Jestliže jsem třeba 20 let o něčem přesvědčena, tak by snad musel nastat konec světa, abych změnila názor. Mně by nestačilo si jen říci, tak teď křesťenem nebudu a zkusím jaké to je.
Nevěřím v Ježíše a sem na světě ráda, napňují mě jiné věci.
Ano jde to. Čím víc se začne kupit hřích, tím méně je člověk odolný a snadno se nechá zlákat vírou v sebe sama a domněnkou, že je už žádného Boha nepotřebuje. Pochopitelně, když je člověk jednou pokřtěný, tak to smazat nejde.
Já jsu pokřtěný a v boha nevěřím . A co to je víra v sebe sama? Nejlepší mé přesvědčení je chovej se tak k ostatním jak by se ti líbilo aby se chovali k tobě. A nemusím se zpovídat z hříchu ,když žadné nedělám .
nono nepovidej ze sis ani jednou nepohonil a ani jednou zadnou neojel. Ze neberes bozi jmeno nadarmo, ze se nehnevas apod. Hrichu jak pisku
Nelze se řídit doslovně definicí hříchů v nějaké zastaralé knize - bibli. Podle těchto definic bysme už měli být všichni ukamenováni. Já za hřích považuji stav, kdy člověk uškodí někomu nebo něčemu nebo nezabrání takovému stavu i když je to v jeho silách. Jinak řečeno, člověk by neměl být svině a také by sviňárny neměl přehlížet. Proč lhát, podvádět, krást? Pro peníze a moc za každou cenu? Raději mám klidné spaní. A když si občas při práci zanadávám, co se stane? Uškodí to někomu? Přece kdyby Bůh nechtěl abysme nadávali, nedal by nám schopnost řeči
No, Mary, teď jste se tedy předvedla! Zkraje jsem Váš dotaz brala vážně, ale teď to vypadá, že se zase někdo nudí a hraje si ...
Co/jak jste to mínila s tím "kupením hříchu"? Není to tak, žr hřeší člověk (hřích sám se asi moc nekupí)?
A že by člověk byl odpovědný za to, že jej bez jeho souhlasu (jako několikadenní mimino) dal někdo pokřtít?
Rozveďte to prosím.
0x
Ludsky zivot sa nerat iba poctom dni ktore prezil,lebo tie by mohli byt bezvyznamne a aj rovnako prazdne.V krestanskom ponimani sa hodnoti laskou,skutkami,citmi ktore horeli v jeho srdci.Na pohrebe mojho stareho otca odznela velmi zaujimava myslienka.Padla otazka citujem:"ako dlho zije clovek"? Na konci dekanovej kazne z toho vsetkeho vyslo ze je to dovtedy kym si na neho spomina posledny zijuci clovek ktory ho poznal.Nehovorilo sa ani otom ci ho poznal ako dobreho alebo zleho cloveka.A tak prave tam je skutocne vysvetlenie toho co po nas ostane.Nieje to uzasne? Ja by som povedal ze az mrazive.Verim ze vsetko na tomto svete ma nejaky suvis.To ze osobne poznam dvoch ludi zo svojho okolia ktori prezili klinicku smrt a uplne zmenili svoj pohlad na hodnoty v zivote.To ze som si zobral naujzasnejsiu zenu na svete,to ze moja najmladsia dcera sa dozila tohto sveta hodci jej to nebolo sudene a ja som do poslednej chvile veril ze to prezije a nepripustal som si nic ine.To ze to vsetko vidim ako decka rastu,ako sa formuju ich osobnosti,ako ich formujeme my,okolie a som vdacny aj za to ze kde byvame a ako zijeme.Verim vsak ze na rozdiel od niektorych uniformovanych krestanov ktori sa drzia hesla "ved pan boh to zariadi" a sedia so zalozenymi rukami...sa treba aj obracat a necakat len tak.Ludia ja vam neviem.Asi som iba taky "vlazny" krestan.Na omsu idem s rodinou podla moznosti vzdy v nedelu a verte...neberiem to ako pritaz.Tam sa tak kludne usadis,hodinu od teba nikto nic nechce,mozes byt myslienkami uplne inde a nemusis ani pocuvat tu kazen ktora velakrat nema hlavu ani patu.Pretoze sucasnym knazom chyba dar reci.Skratka a dobre:nedokazu zaujat.A tak verim aj bez toho nadmerneho rozruchu a prezivania krestanskych prikazanych sviatkov. Samozrejme nevynecham Vianoce ani Velku Noc,ale myslim tie ostatne..menej vyznamne. Som v Kristovych rokoch,obcas si prajem aby mal den aspon 50 hodin a uzil som si toho casu s rodinou a blizkimi viac a rozvijal tieto hodnoty.A vraciam sa opat k tomu podstatnemu.Aby si zil co najdlhsie...(ako odznelo na pohrebe mojho stareho otca).
0x
limetko, to přeci není pravda, že to ztrácí smysl. Zůstávají tu po nás naši potomci a jejich vzpomínky na nás a na to, co do nich vkládáme. A chovat se slušně a vychovat v tom směru svoje děti, to je ta víra, kterou by lidé měli mít. A je přeci jedno, jestli to děláme ve jménu boží trojjedinosti, Aláhá, Bapvometa, Peruna, Zea, či jen ve víře ve svoje schopnosti. Nikomu neberu jeho víru, ani jeho uctívané božstvo, ale podstata života je proste daná. Narodit se, rozmnožit se, zemřít. To, jakým způsobem využijeme svůj čas závisí jen na nás.
0x
Že bych byla z opice tomu nevěřím, prostě si myslím, že někde, někdo je nebo byl a je mi jedno zda ho nazývám Búh, Stvořitel nebo jinak. Kostel navštívím ráda, je tam úžasný klid, krásná architektura a nejraděj mám koncerty v kostele. Můj živoz určitě není prázdný, mám rodinu, vnučky, kocoura, spoustu zájmů, žiji tak, abych se před sebou nemusela stydět a žádného faráře nepotřebuji k tomu abych si promluvila se svým "Bohem".
0x
Nebudu tu populární, ale nemám rád víru a mám obavu - strach z těch, kteří věří. Podle správné víry se po tisíciletí lidé kastují mezi sebou na ty hodnotnější a na podřadné. Hitler taky věřil v předurčení jednoho národa, rasy a všichni víme kam to vede. Vlastně věřím na přírodní zákony a podle těch je "inteligentní opice" jen jeden z vývojových pokusů.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.