Jak přežít sádru a berle

Od: Datum: 09.03.14 09:13 odpovědí: 24 změna: 10.03.14 05:32

Dobrý den, chtěla bych se zeptat. V pondělí se mi stala taková nepříjemnost. Cestou do práce kdy jsem docela spěchala mi na schodech podjela noha, spadla jsem a na tu nohu si sedla. Za chvíly začala noha neuvěřitelně bolet a otékat. Následovala cesta do nemocnice, kde mi na Rtg zjistili zlomenou kůstků v nártu a pohmožděné vazy u kotníku. Dostala jsem nejprve sádrovou dlahu a od pátku už mám sádru od prstů (i pod nimi) až ke kolenu. Chtěla bych se zeptat, máte s tím někdo zkušenosti? Poradili by ste mi, co a jak s tím trošku? Já tohle nikdy neměla a neměla to ani kamarádka se kterou bydlím. :( Třeba jak s tím chodit, co oblékat , co dělat a nedělat no hlavně abych to ty 4 týdny nějak přežila. Předem děkuju Dáša


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 09.03.14 09:32
avatar

musel jsem to přežít skoro 2 měsíce loni v zimě, samé náledí a sníh. Makačka to byla denně i 200 metrů z MHD, po schodech, do kopce... několikrát jsm se málem natáhnul, když mi to ujelo a prodloužil bych si to o další týdny.

Já to bral pozitivně, že si namakám ramena, protože na tu nohu jsem nesměl ani našlápnout... takže vše bylo o rukách a jedné noze.

Oblečení bylo jednoduché - sušťáky (nevím jak to jinak říct) ze sportu. Mytí očistěc - noha z vany ven, v té pozici bolela, ale jina to nešlo. Stačilo mi jí mít minutu na okraji vany a už jsem měl pocit, že mi upadne... a přežil *ua*

a to nejlepší: sám jsem si denně musel píchat injekci do břicha a to jsem před tím nesnesl pohled na jehlu *smich*

Ohodnoceno: 0x
 
Od: dasa22
Datum: 09.03.14 10:27

Tak v zimě bych si to nedokázala představit už vůbec. :( Bydlím ve třetím patře bez výtahu, do obchodů to mám 300 metrů. akže taky vůbec nevím jak tohle přežiju. Dali mi teda berle, ale vůbec nevím jak na ně. Sestra ani doktor v nemocnici mi to nějak zvlášt něvysvětlovali, a jak už jsem psala nikdy jsem berle ani sádru neměla, takže válčím i s chůzí. :( Nejhorší je, že doma vůbec nic neudělám, neodnesu si ani čaj ke stolu. O vaření, nebo uklízení ani nemluvím. Co se toho oblékání týká, našla jsem takové volné tepláky, to je jediné, co přes tu sádru dokážu přetáhnout. Mytí to je taky problém no, mám sprchový kout, a tak nějak nevím jak to provézt. Zatím mi pomáhá spolubydlící, ale je mi to takové blbé ji o všechno pořád prosit a otravovat. :( Nemáte třeba nějaké fígle, co a jak s tím? Abych mohla aspoň v rámci možností fungovat? :(

Datum: 09.03.14 11:20
avatar
Dat polívku na židli, opatrně o krok posunout, pak posunout sebe atd dále až ke stolu. Pití v pětce hodit od linky rovnou do postele :-D na to přijdete sama... ;) při vaření jsem měl nohu na židli vedle sebe aby byla výš, dole moc bolela.
Ohodnoceno: 0x
 
Od: dasa22
Datum: 09.03.14 13:02

No to je dobrý nápad, bude to teda trvat všechno daleko dýl, ale jinak to asi nepůjde. No s tím vařením nevím, to si nějak neumím představit jak bych to provedla.

Datum: 09.03.14 09:55
avatar

nepropadejte zmarum a depresim, vase zraneni neni tezke. Za nekolik dni si zvyknete a ten mesic v sadre vydrzite. Nikam nechodte a nohu drzte co nejvice v klidu, at se vam pohmozdene slachy zahoji co nejrychleji. Nastesti se hoji rychle a bez nasledku.

A hlavne zjistite pro vas dosud neznamou vec: zdrave nohy jsou poklad.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: dasa22
Datum: 09.03.14 10:29

No už právě depresím propadám. Připadám si úplně nesamostatná, nic nezvládám, nejhorší je, že zatím nezvládám ani chodit, nebo alespoň nějak jinak se pohybovat. :( Myslíte že je tohle lehčí zranění? Já s tím nemám zkušenosti vůbec.

Od: naufrago*
Datum: 09.03.14 10:41

Dášo, měla jsem přesně jako Vy takhle zlomenou kůstku v nártu ve 12 letech. Člověk se v tom věku ale s tím asi vyrovná líp. Jo, a byly prázdniny, takže to byla docela pohoda. Na schody poradím - běžte si k nim a zkoušejte, co jde a nejde, prostě si s nimi pohrajte bez toho, aniž byste měla za cíl se někam dostat a byla ve stresu z toho, že něco nezvládnete či se někam nedostanete. Mě tehdy sem tam nosili, to si pamatuji, ze začátku :D Naštěstí jsem měla 20 kilo i s postelí :D

Co se týče toho pití a jídla, pokud ještě nemáte chodící sádru, co takhle skákat po jedné a pití si dát do lahve, aby se nevylilo? Jídlo do krabičky?

Sprchování byla tehdy taky hrůza, ale zvládla jsem to. Do sprcháče jsem si normálně sedala, nohu vystrčenou ven, koupelna byla vždycky jako po povodni. Pak jsem měla voděodolnou sádru, se kterou to bylo ještě horší, sice jsem se sprchovala normálně, ale docela dlouho schla a strašně to uvnitř svědilo. S dlahou jsem se myslím myla pouze obden, ono se jednou za život nic nestane, když se denně člověk neumyje. Držím Vám palce!

Ohodnoceno: 0x
 
Od: dasa22
Datum: 09.03.14 10:47

Jé tak někdo kdo to taky zažil. Tak aspoň v tom nejsem sama a někdo chápe a ví jaké to je. Chci se zeptat a nejde to nějak vysvětlit to chození s tím? :-O Pítí v lahvi a jídlo v krabičce to mě taky právě napadlo. Asi to tak udělám no, protože spolubydlící chodí do práce a pořád mě nemůže někdo pomáhat a obskakovat. :( A chci se ještě zeptat, co dělalo největší problémy, na co se s tím mám nachystat, nebo na co dávat pozor?

Datum: 09.03.14 10:53
avatar

Do sprchového koutu by se za pár korun nechala koupit taková nízká plastová stolička. Na ni si sednout, nemocnou nohu ven. Asi nacákáte okolo, ale vsedě se přece jen jakž takž umyjete.

Jídlo a to ostatní je horší. Byt vysoko a bez výtahu. Napadlo mě - kontrolku určitě máte, co na tu dobu přežít u rodičů: Mamka Vás určitě o hladu nenechá, i když chodí taky asi do práce.Když vaří pro sebe a tátu, jistě se najíte i Vy. Navíc budete mezi svými, budete líp naladěná a líp se Vám to bude hojit. Jenom to chce domluvit s lékařem změnu adresy - kvůli kontrolám. Brzy se uzdravte. Jaga.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: dasa22
Datum: 09.03.14 13:06

No to sprchování budu muset nějak vyřešit. To je pravda s tou stoličkou, já to zatím řešila tak, že jsem stála u umyvadla a jen se tak opláchla. Na sprchu jsem si zatím netroufla, ale už bych potřebovala no. No co se týká toho mého přesunu k rodičům, tak to je nereálné, bydlí téměř přes celou republiku, a už jen ta představa cesty ve mě vyvolává trauma. :( Takže to budu muset nějak přežít tady s mou drahou spolubydlící.

Datum: 09.03.14 13:11

daša, není to nijak vážný úraz. To zvládneš. Co by měly říkat třeba mamky od menších dětí, kterým se tohle stane? Musí se postarat nejen o sebe, ale i o děti. Neprožívej to tak moc.

Jinak do tý sprchy si vezmeš igelitovou tašku, vrazíš do ní nohu, nahoře to stáhneš gumičkou a můžeš se v klidu sprchovat.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.03.14 11:25
avatar
Co vím tak chodící sádra je cca po měsíci a to ještě se nesmí doslapovat celou váhou... Ale určitě je to o typu zranění. Mě se chodící už nevyplatila, ty dva týdny a stejně jsem na ni chodit nesměl... Ale v tramvaji jsem seděl pokaždé! :-D
doplněno 09.03.14 11:26: A tramvajaci úplně v klidu dlouho čekali až se tam nasoukam, to jindy už zvonili. Ale určitě nastupovat úplně do prvních dveří aby vás viděli ;)
doplněno 09.03.14 11:53: V Praze vás sednout pusti a spousta lidí se dá do hovoru co a jak se stalo... :-D
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.03.14 11:48
avatar

Pokud budete chodit o dvou berlích a to i bez sádry, naučíte se časem zvládat téměř vše. Máte velkou výhodu, vy než se to naučíte, budete už zase zdravá. Oblékat si vše co přes tu sádru přetáhnete, třeba i napárnout starší rifle. Nebojte, 4 týdny to uteče jak voda.

doplněno 09.03.14 11:51:

Dost pochybuji, že mladého se sádrou by u nás někdo v šalině pustil sednout. Vzpomínám si, že jako děcko jsem se sádrou po koleno, lezla po stromech a jezdila na kole.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: dasa22
Datum: 09.03.14 13:11

No o berlích mi ani nemluvte, zkouším to s nima, ale stále se z nás nestaly kamarádky. Vůbec mi to s nima nejde. :( Nevím kde je problém no. Ale asi máte pravdu, až se to člověk naučí, tak bude zvládat. Ono mu nic jiného ani nezbyde. To oblékání je problém, nikdy bych neřekla, že ta sádra je tak velká a široká. Nikdy mi to tak nepřišlo. Takže napárnout rifle, to musím zkusit no, a co boty? Co tak nosit za obuv když je sádra? :(

Datum: 09.03.14 13:51
avatar

obuv řešit nemusíte, ne? :-D na jednu nohu cokoliv pohodlného (sportovního) a druhá se houpe ve vzduchu. Já na ni ani ponožku neměl a to mrzlo ;)

Ohodnoceno: 0x
 
Od: maj*
Datum: 09.03.14 12:18

Přežily to miliony lidí před Vámi, tak to určitě zvládnete také! :) Nejhroší budou opravdu ty první dny, po čase se s berlemi zžijete, příjdete na spoustu triků, až se budete divit, jak obratně si budete počínat. Pro někoho je to nedílná součást života, Až Vám sádru sundají, napište nám sem jak to šlo, zkušenosti :)

Ohodnoceno: 0x
 
Od: dasa22
Datum: 09.03.14 13:00

To je pravda, nějak to přežít budu muset. Pořád se taky utěšuju tím, že pro mě budou taky asi nejhorší ty první dny, a pak že bych si mohla nějak zvyknout. Ale zatím teda nic moc, s berlema trénuju jak můžu a pořád mi to moc nejde. Teda spíš vůbec. Přemýšlím, jestli by to nechtělo třeba ty druhé berle. :(

Datum: 09.03.14 13:26
avatar

já bych si místo berlí pořídil francouzký hole mě osobně se snima chodilo a manipulovalo lépe *palec*

Ohodnoceno: 0x
 
Od: dasa22
Datum: 09.03.14 14:26

Myslíte? To jsou takové ty jak s nimi chodí důchodci? :-O Ty jsou podle Vás lepší?

Datum: 09.03.14 16:32
avatar

ano to sou oni když sem měl zlomenej nárt a dostal berle tak mi vadilo že se mi všude pletly a tlačily mi do podpaždí -to sem vyřešil silnějším molitanem a lepící páskou pak sem si vypučil francouzký hole a berle letěli do kouta ůplná paráda

Ohodnoceno: 0x
 

 

Datum: 09.03.14 13:13

Tak se taky přidám. Když mne to na šachtě skriplovalo , tak jsem si v nemocnici říkal ,jakej jsem chudák.3 operace. Když jsem potom mohl chodit o berlích trošku po chodbě , tak jsem tam potkával malé děti , které na sobě měli korzety. Když jsem potom zjiš´toval , že ten korzet mají někteří i 7 let , tak jsem se pak za sebe styděl , že jsem si na něco stěžoval. Měl jsem sádru od třísel až po kotník .A nejhezčí zážitky - když si postavíte berlu na nohu a chcete udělat krok.A nebo potom v paneláku na záchodě . Před mísou asi jenom necelých 50 cm místa a boční dveře . Musíte žít s představou , že to za 4 týdny dáte dolů a budete v pohodě. Stříhat metr jako na vojně. Za chvíli to uteče . Já to měl s krátkými přestávkami něco přes půl roku a ortézu už nosím 20 let.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pepr®
Datum: 09.03.14 13:34
avatar

Na berlích se chodí


takto . Vypadá to sice jak video nějakého voyaera :-D ale pro představu by mohlo stačit.

A navíc na berlích se dá tančit i skejtovat ;)

A slovní návod máme i u nás na poraďte

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.03.14 18:54
avatar

Měl jsem 6 týdnů obě ruce s sádře a ještě k tomu v létě a žiju :-D

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 10.03.14 05:32
avatar

takže podpaždní berle x francouzský hole - možná se to dá vydržet s oběma typama, ale osobně bych dal přednost francouzskejm holím (i kdybych si je musel koupit - před pár lety stály 6 stovek - i bych si pro ně radši došel nebo dojel hromadnou dopravou, než bych to zdržoval (prodražoval) něčí donáškou nebo posláním, jen je třeba si napřed zjistit, že (a za kolik) je mají) - při trochu větším použití asi u podpaždních berlí hrozí odření v tom podpaždí, a to se pak asi chodí velice blbě; možná se s francouzskejma chodí svižnějc; celkem bych se ale nedivil, kdyby ty francouzský byly náročnější na ruce (svaly+klouby) - však uvidíte sama, jak vám to s těma podpaždníma pude - radši bych si preventivně zjistil, kde a za kolik jsou ty francouzský k mání (v nemocnici vám je asi nepůjčí);
mimochodem k typu držáků u francouzskejch holí: snažil bych se sehnat klasický typ - bez zaklapávátek kolem ruky a různých vymyšleností (většina berlí má držátka s odporně řvavejma pastelovejma barvama, ale mně se naštěstí podařilo sehnat krásně šedivý) - prostě ty jako na fotce o kus výš jsou asi nejlepší
ze začátku je nutný si dát pozor, aby člověk chození s berlema moc nepřeháněl! - jako první se objeví (po 1-2 dnech) bolest ve svalech - to celkem odezní, ale není dobrý to hned zkraje moc přepálit; horší je, když se po víc dnech objeví náznaky namáhání loketního kloubu (jakoby tenisovej loket) - když se zkraje nepochoduje moc, a při náznaku těchhle problémů se pohyb ještě zredukuje, klouby si zvyknou, a dá se chodit skoro stejně jako bez berlí (já jsem taky musel chodit do 3. patra (vlastně do 4. ze sklepa) bez výtahu, a to jsem měl třeba v baťohu 8 krabicovejch mlík - když je člověk jinak zdravej (udejchá to), tak je chození s berlema (důsledně na jedný noze) sranda - ani jsem nepotřeboval, aby mě někdo pouštěl v tramvaji sednout, šlo i celkem v pohodě nastupovat a vystupovat, i ta chůze byla rychlá, když jsem se snažil, byl jsem mrštnej jak Honza Silver..., nakonec mi bylo líto, když jsem s holema končil - byla to svým způsobem zábava)

nošení věcí: tak logicky, co jde, se nosí v baťohu na zádech, lehčí věci udržím v ruce současně i s tou berlí, a věci, co nedám ani do baťohu ani do jedný ruky? (neuzavřený tekutiny - hrnek, hrnec s jídlem apod): - to se dá na dno menšího nebo většího kyblíku a vezme se to do zubů (na horký hrnce si dno kýble obložím novinama) - jde to dobře, s jídlem se takhle dá klidně v rámci bytu manipulovat (když si odpustíte přenášení 30 centimetrovejch, nebo desetilitrovejch, po okraj plnejch hrnců..., jen to chce trochu přemejšlet, aby kvůli jednohu jídlu člověk nepřenášel věci na desetkrát)
(dá rozum, že se přizpůsobím situaci - např. si pokud možno dám rychlovarku na stůl, než abych k němu tahal plnej hrnek, i jídelníček vůbec přizpůsobím okolnostem)

do/ze schodů: no tak to už asi stejně umíte (nebo je to i na tom videjku, který nevidím), ale pro utvrzení -
- nahoru: napřed noha, za ní berle, resp. hole (tj. stojím pod schodem, opírám se o berle, dám nohu nahoru, a tudíž normálně postoupím o ten jeden schod, opřu se o něj zas berlema, dám nohu na další schod a tak dále...);
- dolů: napřed berle (hole), za nima noha (tj. stojím na schodu, dám berle na schod níž a zhoupnu se nohou taky o schod níž, zas dám berle o schod níž atd.; mimochodem, dolů to jde brát ob schod - tj. dám berle o schod níž, a zhoupnu se tak, že nohu dám hned o jeden schod níž než jsou berle, dám berle o schod níž, a nohu zhoupnu zas na schod pod berlema atd. - tohle je ovšem riskantnější pohyb, kterej bych nedoporučoval)
(druhou nohu nezmiňuju, ta je pokrčená vzadu a jakoby neexistovala)
(chůze po rovině je prostá - prostě se střídavě zhoupnu nohou dopředu a pak zas předsunu berle (hole) dopředu; když je rozkmih a rychlost solidní, můžu kráčet skoro stejně rychle jako běžnej chodec - ale pozor na to nadměrný namáhání během prvních tejdnů! - bolest v lokti se vyvolá celkem lehce, ale při závislosti na holích se jí zbavuje hůř)

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.