Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, můžete mi napsat, prosím, pár zastaralých českých slov. Čeština není moje mateřštinou, zastaralá slova bych snadno našel ve slovníku, ale mě zajímají výrazy, které znají rodilí mluvčí třeba ze školy, knih, ne úlpně exotické výrazy. Děkuju.
Zajímavé bylo třeba: Moclikátého je dnes? Či mocli toho chcete? Místo slova kolik, kolikátého.
Pamatuji si některé staré názvy jídel:
BRAMBORÁKY - kostrbáky, kramfleky, vošouchy, sejkory.
Bramborové šišky - kucmoch.
Smíchaly se uvařené brambory s uvařenými těstovinami, promíchalo se to s rozškvařenou slaninou a bylo to Házedlo přes bidlo, nebo jen krátce Přes bidlo.
Málo se už také používá slovo šoulet /směs vařených luštěnin a krup/.
Zmizel i grenadýrský marš, nebo toč /pekl se v troubě, s houbami/.
Málokdo také dneska už zná jahelník /pečené jáhly nasladko, se sušenými švestkami - to byla dobrota.
Hrncům se říkalo kuthany. Dávaly se na kozub - takový kovový stojan nad ohništěm. Vyfoukému vajíčku se říkalo pouk. Málokdo už ví dneska, co to byl trakař či trakač. Nebo ve mlýně: vantroky, mládek, stárek, krajánek...
Z oblečení: kacabajka, mezulánka, fěrtoch, kanafaska, lajblík, šněrovačka, z pánského koženky, vydrovka. . Na hlavě vrkoče /copy/, většinou stočené kolem hlavy.
Hodně slov bylo převzatých z cizích jazyků - třeba peněženka byla šrajtofle či portmonka.
Když budete přemýšlet, jistě přijdete na řadu dalších slov. Ona nakonec mizí i slova vcelku nová. Kdy jste třeba naposledy slyšeli větu: To je pěkné embéčko? Jaga
Z němčíny: je to malá CIMRA, nebo FURT nezlob.
No vidíte, a já si pod slovem "kucmoch" vždycky představoval škubánky (Kolik šťouchů do kucmouchu?). No ale škubáky jsou vlastně takové bramburové šišky, i když ne tak dokonalé jako v tvém receptu, a krom toho jsem našel na webu i jiné podoby tohoto jídla.
Jo a volnou asociací mi slovo Kucmoch připomnělo rovněž poněkud archaické Kuthan-
kuthan se u nás běžně používá - ve smyslu pekáč.
babička ještě říkávala že ti dva spolu " mluví " dnes tedy říkáme , že spolu chodí.
babajaga: krásný výčet dalších slov. A embéčko je skutečný jazykový skvost, v době jejich slávy každý věděl co to je embéčko, vejtřaska (správně vé-tři-eska - Praha V3S - nákladní automobil), java kejvačka (motocykl Jawa firmy Janeček-Walter) a také dodnes použíané slovo luxovat, vysávat vysavačem firmy Elektrolux, kterou zpopularizoval spisovatel Ota Pavel v příběhu svého otce pana Poppera, který byl tak zdatný obchodník, že sedlákům v Nesuchyni (?) prodal vysavač i když ještě neměli zavedený elektrický proud... atd.
Možná jen nářeční:
klomen, klomínek - mladý proutek nebo to, na čem visí hrozen
žmola - veliká přírodní jáma
chebzí - říkala tchýně černému bezu (bez chebdí je černému bezu velmi podobný)
ztrácí se slovo srstka (angrešt)
šufánek - používáme občas i dnes
doplněno 15.01.14 11:58:Ztrácí se i srozumitelné slovo cukrátko.
Nedávno mé děti nerozuměly větě ...kolem jel potah. Nedovedou si představit koňský potah, slovo potah si spojují jen s textilem.
Taková slova se jmenují archaismy. Pokud zadáte do vyhledavače termín ČESKÉ ARCHAISMY, najdete jich více.
doplněno 15.01.14 10:51:Slovo šukat má sice také polský význam, ale použila ho např. B. Němcová, když napsala, že babička šukala po sednici...
nůše - pletený koš s popruhy pro nesení na zádech - na nošení sena, slámy, chleba, polínek dřeva
polínko - uštípnutý kus dřeva nařezaného na špalky na topení
špalek - kus kmene dřeva na kterém se štípalo dříví
dřevník, kůlna, stodola - zastřešený přístřešek nebo uzavřená lehká budova pro uskladnění dřeva, sena, slámy, zemědělských strojů apod.
kosa - nástroj na kosení, sekání trávy nebo obilí (má násadu - kosišttě a železnou část s ostřím, které se muselo před broušením brouskem naklepat na malé kovadlince, aby se vyrovnala prohnutí zuby způsobené seknutím do kamenů nebo do hroudy hlíny - přeneseně se pak říká, že někomu je zimal, taková, že "klepal kosu", třásl se tak, jakoby naklepával kosu. Podobný je zahnutý ruční nástroj na sekání trávy, tak zvaný srp
bandaska - nádoba na mléko s držadlem a víčkem, aby se nerozlilo při nesení z mlékárny, obvykle jednolitrová, ale i menší i větší
mlékárna - prodejna mléka, pečiva a základních potravin
bačkory, pantofle, papuče - domácí obuv na přezutí
posunovač, výpravčí, průvodčí, vlakvedoucí, vozmistr, výhybkář, mazač kol, hradlář, závorářka, přednosta stanice, signalista - zaměstnanci železnic
atd...
Dodnes nepoužívám slovo naběračka, ale od babi převzaté slovo žufánek. A ještě jedno - pokud nejde pojmenovat nějaký malý předmět nebo si nemůžete vzpomenout na název, tak naše babi používala slovo čurapajzlík.
v kuchyni i vařečka (plochá), na Moravě vařecha; a podobný nástroj kvedlík, měchačka (s křížovou plochou) na kvedlání, rozmíchávání omáček při vaření (dnes se používá tyčový mixér), mlýnek na kávu (kafemlejnek) nebo i další mlýnky, sporák (vařič, ve kterém se topilo dřevem, nebo později plynový vařič ze zvyku také nazývaný sporák) se zapaloval zápalkami nebo dříve tak řečenými sirkami (v hlavičce snad byla nějaká zápalná směs se sírou).
Omáčky nebo jiné tekuté směsi se cedily přes cedník, někde ceďák. Naběračka nebo také sběračka. Pánvička na lívance - lívanečník, hliněná pálená glazovaná lesklá hnědá nádoba na zelí, sádlo, nebo maso - krajáč, pokud měl velké uši tak ucháč. Buclatý, s jedním uchem na pivo - džánek, velký na vodu nebo mléko - džbán.
Lístek - vstupenka nebo jízdenka. Lístek do kina, divadla, lístek jako cestovní doklad o zaplacení v tramvaji (elektrice) nebo lístek ve vlaku a také lístek s číslem v šatně... atd. atd.. atd..
Žufánek, nebo téš šufánek, je krásmé sovo. Možná ani ne tak zastaralé (ale asi taky), jako spíš nářeční. (Mimochodem tu podobu žufánek jsem neznal.)
Babička používala: šlojíř-svatební závoj, zelí říkala hlavatice, kyblíku-korbílek, nedávala úplatek ale všimné, vylez na hambálek-nevím ale bylo to na půdě, prase se nekastrovalo ale miškovalo (jaké I-Y netuším). Také říkám šufánek.
Tys mohl chodit po galánkách/ jak ten holúbek po hambálkách
Hambalek je vodorovný trám spojující dvě protilehlé krokve v hambalkové soustavě krovu. Vkládá se mezi krokve v takové výšce, aby se pod ním mohlo procházet (200 cm a více). V případě velkých krovů může být použito několik hambalků nad sebou.
doplněno 15.01.14 12:47:Miškovat, řekl bych, souvisí se slovem míšek ("odstranit míšek").
A když už jste u té staročeštiny, kdo z Vás bez nahlédnutí do Wiki apod zná správný význam slova "oslyšet někoho"? Já to nevěděl. Až do okamžiku než jsem se s ním setkal, jsem ho neznal, a musel jsem taky hledat na internetu. A to se pokládám za sečtělého, hi, ani náhodou.
Že by ignorovat žádost? Jdu hledat.
doplněno 15.01.14 16:28:Když to víte, napište, abych hledat nemusela. Dík
Více méně, prostě navyslyšet nečí prosby, modlitby atp. Jinak mipřijde samozřejmé, že dokut se s nějakým slovem nesetkám, tak ho neznám. Například ryteřovati.
doplněno 15.01.14 23:26:Nebo vlastně rytěřovati
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.