Jaké znáte zastaralá slova?

anžto, alébrž

vari pryč

šmankote

v tuhle chvíli mě nic nenapadá... němyslí mi to

Koukni na www.bejvavalo.cz, máš tam dobové články staré 100 let v původní podobě.

Háble - velká sklenice

šukat = hledat

Ano, v polštině je to do teď. Nicméně bylo to i česky.

Už v Babičce od Němcové něco "babička šukala po světnici" a nedávno jsem to náhodou objevil když jsem klukovi četl říkanky z nějaké dětské knížky vydané někdy v šedesátých letech.

Taková slova se jmenují archaismy. Pokud zadáte do vyhledavače termín ČESKÉ ARCHAISMY, najdete jich více.

Slovo šukat má sice také polský význam, ale použila ho např. B. Němcová, když napsala, že babička šukala po sednici...

nevím, jaký výraz je použit v babičce(nechce se mi to hledat) ale: Děda v podkrkonoší používal výraz seknice.

nůše - pletený koš s popruhy pro nesení na zádech - na nošení sena, slámy, chleba, polínek dřeva

polínko - uštípnutý kus dřeva nařezaného na špalky na topení

špalek - kus kmene dřeva na kterém se štípalo dříví

dřevník, kůlna, stodola - zastřešený přístřešek nebo uzavřená lehká budova pro uskladnění dřeva, sena, slámy, zemědělských strojů apod.

kosa - nástroj na kosení, sekání trávy nebo obilí (má násadu - kosišttě a železnou část s ostřím, které se muselo před broušením brouskem naklepat na malé kovadlince, aby se vyrovnala prohnutí zuby způsobené seknutím do kamenů nebo do hroudy hlíny - přeneseně se pak říká, že někomu je zimal, taková, že "klepal kosu", třásl se tak, jakoby naklepával kosu. Podobný je zahnutý ruční nástroj na sekání trávy, tak zvaný srp

bandaska - nádoba na mléko s držadlem a víčkem, aby se nerozlilo při nesení z mlékárny, obvykle jednolitrová, ale i menší i větší

mlékárna - prodejna mléka, pečiva a základních potravin

bačkory, pantofle, papuče - domácí obuv na přezutí

posunovač, výpravčí, průvodčí, vlakvedoucí, vozmistr, výhybkář, mazač kol, hradlář, závorářka, přednosta stanice, signalista - zaměstnanci železnic

atd...

Dodnes nepoužívám slovo naběračka, ale od babi převzaté slovo žufánek. A ještě jedno - pokud nejde pojmenovat nějaký malý předmět nebo si nemůžete vzpomenout na název, tak naše babi používala slovo čurapajzlík.

v kuchyni i vařečka (plochá), na Moravě vařecha; a podobný nástroj kvedlík, měchačka (s křížovou plochou) na kvedlání, rozmíchávání omáček při vaření (dnes se používá tyčový mixér), mlýnek na kávu (kafemlejnek) nebo i další mlýnky, sporák (vařič, ve kterém se topilo dřevem, nebo později plynový vařič ze zvyku také nazývaný sporák) se zapaloval zápalkami nebo dříve tak řečenými sirkami (v hlavičce snad byla nějaká zápalná směs se sírou).

Omáčky nebo jiné tekuté směsi se cedily přes cedník, někde ceďák. Naběračka nebo také sběračka. Pánvička na lívance - lívanečník, hliněná pálená glazovaná lesklá hnědá nádoba na zelí, sádlo, nebo maso - krajáč, pokud měl velké uši tak ucháč. Buclatý, s jedním uchem na pivo - džánek, velký na vodu nebo mléko - džbán.

Lístek - vstupenka nebo jízdenka. Lístek do kina, divadla, lístek jako cestovní doklad o zaplacení v tramvaji (elektrice) nebo lístek ve vlaku a také lístek s číslem v šatně... atd. atd.. atd..

Žufánek, nebo téš šufánek, je krásmé sovo. Možná ani ne tak zastaralé (ale asi taky), jako spíš nářeční. (Mimochodem tu podobu žufánek jsem neznal.)

Babička používala: šlojíř-svatební závoj, zelí říkala hlavatice, kyblíku-korbílek, nedávala úplatek ale všimné, vylez na hambálek-nevím ale bylo to na půdě, prase se nekastrovalo ale miškovalo (jaké I-Y netuším). Také říkám šufánek.

Tys mohl chodit po galánkách/ jak ten holúbek po hambálkách

Hambalek je vodorovný trám spojující dvě protilehlé krokve v hambalkové soustavě krovu. Vkládá se mezi krokve v takové výšce, aby se pod ním mohlo procházet (200 cm a více). V případě velkých krovů může být použito několik hambalků nad sebou.

Miškovat, řekl bych, souvisí se slovem míšek ("odstranit míšek").

Dík za vysvětlení, už si moc nevzpomínám kam jsem to lezla, babička tam někde věšela pytle s ořechy a sedrané peří.

Možná jen nářeční:

klomen, klomínek - mladý proutek nebo to, na čem visí hrozen

žmola - veliká přírodní jáma

chebzí - říkala tchýně černému bezu (bez chebdí je černému bezu velmi podobný)

ztrácí se slovo srstka (angrešt)

šufánek - používáme občas i dnes

Ztrácí se i srozumitelné slovo cukrátko.

Nedávno mé děti nerozuměly větě ...kolem jel potah. Nedovedou si představit koňský potah, slovo potah si spojují jen s textilem.

... šufánek je malá naběračka a velká naběračka - vlastně jakýsi kýbl přitlučený na dlouhé tyči je tak zvaný šoufek na vybírání žumpy (odpad ze záchodu). Žumpa také jinak semkruvna, senkruvna, senkrouna, dnes tak zvaná jímka na odpad.

No vidíte, a já si pod slovem "kucmoch" vždycky představoval škubánky (Kolik šťouchů do kucmouchu?). No ale škubáky jsou vlastně takové bramburové šišky, i když ne tak dokonalé jako v tvém receptu, a krom toho jsem našel na webu i jiné podoby tohoto jídla.

Jo a volnou asociací mi slovo Kucmoch připomnělo rovněž poněkud archaické Kuthan-

kuthan se u nás běžně používá - ve smyslu pekáč.

babička ještě říkávala že ti dva spolu " mluví " dnes tedy říkáme , že spolu chodí.

babajaga: krásný výčet dalších slov. A embéčko je skutečný jazykový skvost, v době jejich slávy každý věděl co to je embéčko, vejtřaska (správně vé-tři-eska - Praha V3S - nákladní automobil), java kejvačka (motocykl Jawa firmy Janeček-Walter) a také dodnes použíané slovo luxovat, vysávat vysavačem firmy Elektrolux, kterou zpopularizoval spisovatel Ota Pavel v příběhu svého otce pana Poppera, který byl tak zdatný obchodník, že sedlákům v Nesuchyni (?) prodal vysavač i když ještě neměli zavedený elektrický proud... atd.

oprava: Praga V3S

A když už jste u té staročeštiny, kdo z Vás bez nahlédnutí do Wiki apod zná správný význam slova "oslyšet někoho"? Já to nevěděl. Až do okamžiku než jsem se s ním setkal, jsem ho neznal, a musel jsem taky hledat na internetu. A to se pokládám za sečtělého, hi, ani náhodou.

to mi připadá srozumitelné snadno, ale jsem zaprášený knihomol

Že by ignorovat žádost? Jdu hledat.

Když to víte, napište, abych hledat nemusela. Dík

Více méně, prostě navyslyšet nečí prosby, modlitby atp. Jinak mipřijde samozřejmé, že dokut se s nějakým slovem nesetkám, tak ho neznám. Například ryteřovati.

Nebo vlastně rytěřovati

Je to tak. Oslyšet znamená nevyslyšet(vykašlat se na někoho) a neoslyšet znamená vyjít mu vstříc.
Mě osobně nezmátl ani tak význam, jako spíš(a špatně) jsem si myslel, že je to obráceně.

Super, díky všem a tady je dokonce diskuse plná archaismů:

http://www.okoun.cz/boards/ne…chaizujici_archaismy?null&f=0