Zdravotni poradne (lecba tezke rakoviny)

Dobrý den,

vzhledem k stádiu nemoci Vašeho tatínka je podle mého názoru transplantace jakéhokoli orgánu neproveditelná. Pokud má metastázy a je velmi zesláblý, zřejmě by tuto transplantaci ani nepřežil. Zdravotní pojišťovny by s transplantací měly zřejmě také problém, vzhledem k jeho prognóze.

Můj soukromý názor je, že diagnostika a léčba rakoviny probíhá v ČR na velmi vysoké úrovni. Mám srovnání, oba moji dědové rakovinou trpěli + přítelův děda v Německu. Pokud máte pochybnosti o nemocnici, kde tatínka léčí, máte samozřejmě právo se obrátit na jiného lékaře. Ten vám diagnózu a prognózu zřejmě potvrdí.

Splňte tatínkovi jeho přání, odvezte ho tam, kde dlouho nebyl, za starými přáteli. Moje zkušenost je, že ke konci nemoci už člověku ubývají síly velmi rychle. Držte se.

https://www.poradte.cz/spolecnost/25145-tumor-plic.html Neuvažujte tak jak uvažujete. Důvěřujte lékařům a netraťte čas, který můžete strávit s tatínkem, sháněním informací, které vám steně nebudou k ničemu. Akorát, po radách lidí, kteří se s touto nemocí ani nesetkali a nemohou pochopit, že může být něco konečného a definitivního.Je snadnější smířit se s nevyhnutelným. Přeji tatínkovi hodně sil, málo bolesti a vám trpělivost a ještě více sil.

Zkuste se poptat zde: http://www.upramene.cz/forum/viewforum.php?f=36

Zdravím, s transplantací neporadím, ale podělím se o případ, který se stal dobrému kamarádovi od otce přítele. Kdo nechce, ať nečte, kdo nebude chtít, ať nevěří. Jen prosím, zdržte se negativních komentů a výkřiků "to je nesmysl". Kdyby to přítelův táta nezažil, také tomu nevěřím.

Jako dlouholetý silný kuřák onemocněl kamarád rakovinou jazyka, pokročilé stádium, dávali mu cca půl roku. Podle rady známých ze zahraničí najel na jakousi zelenou dietu, která spočívala v tom, že konzumoval pouze zelné potraviny, zelené čaje, zeleniu, šťávy, ovoce, listí, málem žral i trávu u cesty. Během dvou měsíců této diety se nádor zmenšil na polovinu, během dalších tří měsíců zmizel. Proč? Důvod je vcelku jednoduchý - rakovina žije z bílkovin. Když jí seberete přísun, bude požírat sama sebe. Takto se pán "vyléčil", lékaři kroutili hlavami. Jenže kouřit nepřestal a rakovina se vrátila. A překonal ji podruhé, jakkoli to zní směšně. Nakonec ho 10 let po druhém "vyléčení" srazilo nákladní auto někde v Americe.

Možná náhoda, možná způsob, jak se bránit.

Když jsem na onkologii seděla před ordinací, přivedla tam sestra paní, která vypadala, že každou chvíli omdlí. Ale měla vlasy, takže, nová pacientka, která všechno ještě nevstřebala a nerozdýchala. A sestra ji vyprávěla. Měli jsme tady pána, kterému doktoři dávali jen několik dnů. Pán se velice strachoval o svou přítelkyni a chtěl ji sňatkem zajistit. Zavolali oddávajícího, pána oholili, dali mu čisté pyžamo, paní přišla s kyticí a pár na smrtelném lůžku byl oddán. To bylo před 15ti lety. A neuvěříte, pán žije a paní se už ztratila. Nikdy nikdo neví. Jsou takové nepochopitelné případy. Ale zase v čekárně, byla jsem 74., vyběhla sestra pro staršího pána, že si musí jít ihned lehnout, že výsledky z krve jsou nedobré. Hezký člověk, mladistvě vykročil za sestrou a hlaholil, že ho to pěkně se*re. Neuvěříte, za týden už nebyl. Rakovina je vetřelec, je to svině nevypočitatelná! Je však s podivem, o kolika "zázracích" a o kolika známých, kteří na rakovinu zemřeli, se vedou řeči, a o obrovském počtu zachráněných, díky dlouhodobé léčbě, včetně mě, se nemluví, to se nepočítá. Jsou nás tisíce. Ale zázraky se asi nedějí příliš často.

proč ne, - možné je všechno - lidský organismus, nebo i psychika je stále velkou záhadou - jen škoda, že takhle blbě skončil! - to si snad skoro ani nezasloužil!

jo - pro "martinaa"

- ještě - pro "martinaa" - jestli si mohu dovolit vtípek - možná si pánbůh myslel , že si těch zázraků Váš známý vybral až dost . - a nevázil si jich! - takže mu to "zatrhl" -

a proto s ním po dvou vyhraných prípadech skončil! - Boha asi nebaví řešit stále stejné prohřešky , kdy se proviňují stejní hříšníci stejnou vinou - i když jim byla dána šance chybu napravit, - dá jim šanci poslední a "zabalí to" .

A to nejsem věřící , ani náhodou - ale na tohle tzv, "vzývání osudu věřím! " - Několikrát se mi to v životé i potvrdilo. Ale trochu jsem se od tématu asi odchýlila, takže se omlouvám.

Neztrácejte naději!

Mojí mamince před necelými dvěma lety diagnostikovali rakovinu vaječníků ve 4. stádiu - metastáze v játrech, zasažené uzliny. Prognóza zněla - operace nemožná, pár týdnů, max. měsíců života.

Po chemoterapii (která byla původně zamýšlena jen prodloužení života) došlo obratu.

Nyní je maminka vpodstatě v pořádku! I ložiska na játrech zmizely! Zázraky se prostě dějí! Jsme věřící rodina, takže věříme, že jí pomohly modlitby příbuzných a známých. Ale taé pevná vůle žít!

Jinak transplantace jater se u onkologicky nemocných neprovádí, neměla by dlouhodobější efekt.

Dekuji za pozitivni prispevek.

Tata ma za sebou prvni 3 tydny ozarovani a zatim to snasi velice dobre, z cehoz mame vsichni radost. Snad mu to vydrzi. Vsichni mu drzime palce.

Preji vasi mamince jeste spoustu spokojenych let.

Aktualizace po 7 mesicich: Muj tata vcera zemrel. Bylo mu 67 let.

Posledni mesice stravil v nemocnici. Posledni tydny uz byl velice slaby, nemel chut na to cokoliv spolknout nebo se i jen trosku napit a byl casto pod vlivem silnych bolest utisujicich leku.

Ted uz je v lepsim miste, kde ho uz nic neboli.

Budu na nej porad myslel a vzpominat. Byl to a stale je a bude muj tata. Na tom nikdo nikdy nic nezmeni.

Mej se, tati, tam na te druhe strane moc dobre. Popovidej si tam s lidmy, ktere jsi uz dlouho nevidel. My tady na tebe budeme porad myslet a za par let se s tebou zase setkame tam u tebe.

Mej se moc hezky.

Tvuj syn Luka

Dobrý večer, Luko, je mi Vašeho tatínka i Vás osobně moc líto - přeju Vám hodně síly pro překonání prvních těžkých chvil, nežli si na svou ztrátu zvyknete. Moc Vás zdravím. Marcela.

Dobrý den! To je mi opravdu moc líto, ale vězte, takhle je to opravdu lepší! Vždycky, když mi pod rukami zemře pacient, tak si říkám, že to sice není dobré, ale bůhví, jak by zemřel jinak a bůhví, co všechno by ho ještě potkalo...Třeba by ho "nějakej vožralej za pár let smet náklaďákem po cestě pro důchod..." Opravdu, je to takhle lepší. Mohu se zeptat, v jaké nemocnici nakonec odešel tam nahoru?

Dekuji vsem za projevy podpory.

Otec byl doma na luzku a mel kvuli rakovine kycle (nevim, jestli to popisi lekarsky spravne) trombozu v noze, ktera mu nasledkem toho otekla (udajne se jedna o bezny problem v techto pripadech). Problem se podarilo vyrazne potlacit a nasledne byl umisten na oddeleni gerontologie v Krci pro "doleceni". Zde stravil posledni 2 mesice. Byl jiz nemoci velmi vycerpany a unaveny.

Vsechno je to pro me zatim velice cerstve a tezko se mi s tim smiruje. Prece jenom bych ho jeste rad mel nekolik let kolem sebe, aby mi pomohl radou s tolika vecmi. Mam stale spoustu dotazu, na ktere bych se ho rad zeptal.