Kdy začíná pubertální věk u dítěte?

Neuražte se... to je spíš rozcapenost a zkouší co vydržíte . Takto brzy pubertu -no nevím, ale dneska je vše možné. Ale snažila bych se jí domluvit, že takto se nebude chovat- ať je to puberta či není. Co bude dělat za 2-3 roky si nedovedu přestavit.

Ano, je možné, že má dcera začínající pubertu, ono se dnes nelze divit, děvčata dospívají čím dál dříve.

Ale je třeba odlišit pubertu od toho, že se vzteká, hází po tobě (budu tykat, ju?) věci a že lže. To mi zase moc nesedí. Spíše, než puberta, mi to připadá, že prostě zkouší, co jí projde, a je v nějakém období, kdy ráda dělá naschvály. Jak řešíš, když po tobě hodí ponožku, když zalže? Je velmi, ale velmi důležitá důslednost, jinak to nikam nepovede. Že začíná znovu a znovu, je normální, prostě zkouší, když povolíš a ona projde tou skulinou.

Možná se zeptám hloupě, ale jaký následuje trest za vztekání a lhaní? Víš, naši mě trestali ne za to, že bych třeba něco provedla nebo donesla špatnou známku, ale za lhaní. Za každé zalhání jsem stála "na hanbě" za dveřmi, a pravdou je, že když jsem odsekávala příliš, nebo byla hodně drzá, i nějaká ta facka přiletěla. Případně jsem byla bez televize apod. Zkusila jsi také něco podobného?

Už ve školce děti učíme, že se mají oblékat samy, když přijdou, abych je oblékla, reaguji pouze "ne, umíš to sám". Nic víc, žádné vysvětlování, protože ony to děti dobře vědí a jen zkouší.

Že jsi talíř vzala, bylo velmi správné. Nechceš? Neubyde, dostaneš k večeři. A hotovo, dál to neřeš. Když uvidí, že nereaguješ, nenecháš se vytočit a vztekání neplatí, podle mne to přejde - jako už to přešlo stovky, tisíce dětí.

Resp., abych nebyla na Heroda:D, netrestat za všechno, ale ona si prostě musí uvědomit, že jsou nějaké hranice, přes které nepůjde. A pokud půjde, bude následovat trest.

Trest není jen plácnutí. Zákaz oblíbené činnosti, ono postavení na hanbu, zákaz jít s kamarády ven...

Píšeš, že sis změny všimla od září. Nestalo se něco ve škole? Němá dcera nějakou novou kamarádku, ve které by měla takový vzor? Případně, když chce nejdražší a nejlepší věci, nesnaží si je takto vynutit, aby byla mezi spolužáky ta nej?

Rozvod s partnerem v tom hraje roli zcela určitě, to je jasné. Zkusila jsi s dcerou vážně mluvit, že všechno stojí peníze, ty vyděláváš, aby měla pěkné věci apod?

Ajé, to je dost složitá situace... to, co dcera nedostane od tebe, si vyřve u dědy. A ten povolí.

Bohužel jediné řešení je trvat na tom, aby jí děda drajé věci nekupoval - a to velmi důsledně. Jasně mu řekni, že si tohle nepřeješ, protože si malá neumí vážit ani hodnoty věcí, ani peněz. A že dceru vychováváš ty, ne děda. Proto pravidla určuješ také ty.

Je to běh na dlouhou trať, ale nesmíš se dát a nesmíš povolit. Vidím to i na našich dětech ve školce, jak povolíme, je hotovo.

Tvým největším spolubojovníkem bude důslednost a vytrvalost.

Já bych v tomhle případě rozhodně neřešila, jestli je nebo není toto pubertálního základu, protože v tom se skrývá jakási omluva - a hlavně těšínská jablíčka, že jednou to přejde.

Dceruška je dost velká, aby věděla, že takto se chovat nesmí a je otázkou, proč s tím začala nebo jestl se to táhne dál a proč to dovolíte. Že by tam byl nástup klackovité fáze juvenilní schizofrenie, to nepředpokládám a to by bylo to jediné, co by ji mohlo omluvit.

Bylo by nejlepší navštívit rodinného terapeuta, protože pokud si dcera zvykne, že jí toto projde, nechtěla bych vidět, co by pořádala, až by nastoupila pravá puberta. Někdy to je jen o jistotě rodiče, který se bojí, že by ho dítě nemuselo mít pak rádo, kdyby mu odporoval, někdy o špatném svědomí třeba porozvodových rodičů, kteří si bezbřehou tolerancí kupují loyajalitu dítěte, ale každopádně tohle není dobré ani pro dceru, ani pro vás.

Je potřeba rázně určit hranici, že toto už ne. I to, že hranice chybí, někdy může děti silně frustrovat, kdy stále marně hledají, co si ještě mohou dovolit. Pokud se vám i posmívá kvůli zadrhávání a dělá ostudu na ulici, to už je docela silná agrese a nevím, co je za ní, to je třeba rozklíčovat z terapeutem a pomalu rozmotávat.

Ach jo, to je mi vás moc líto, ale i za cenu toho, že budete ta zlá, je třeba nepolevovat a stále se držet těch pravidel. Jste skvělá máma, které na dceři opravdu záleží a ona to jednou ocení, nebojte, i to, že jste ji přitáhla uzdu.

Mozna, ze to je prave tim, ze si bere z nej a jeho kamaradu priklad.Kdo vi jak pred ni mluvej a co delaj mozna na ni maji proste blby vliv.

krkovicko,spis to bude nejaky vzdor,prave treba diky stridave peci,tatinek vypada ten hodny.Nespolehejte ńa to,ze jednou to pochopi.Spis si utvori jiny nazor,ktery se do ni zareje a uz to s te hlavy nikdy nemusi dostat.Co radim,neprodlene navstivit psychologa,popripade i z byvalym,aby si uvedomil spatne pusobeni.Pokud by to nechtel chapat,mel by proste smulu.prece si nenechate dceru,aby mela od ted v hlave gulas.Ze zkusenosti vim,ze na konec se vse obrati proti vam,kdyz vcas nezakrocite.snazte se vice s nim domluvit na pravidlech.ja jsem mela vliv sice od nerozumne babicky a to je uplne jedno,kdo to je a do dnes mam se syny problemy a jsou dospeli.Dalsi 2 deti,jsem k babicce proste nepustila a nevidim sebemensi naznak problemu.Nejednotna vychova nadela strasne zla,to mi verte.Zajdete k odbornikovi,ale hlab´vne si poradte sama,nekdy to proste nejde jinak nez...Drzim palce.

Odpověď je, že právě proto, že ji máte ráda, jí to zatracené vejce nekoupíte, protože kdyby si zvykla, že je jen po jejím, neměl by ji rád pak nikdo na světě. Že vy byste jí mohla říci třeba, že ona vás nemá ráda, když po vás to kinder vejce chce a ví, že na něj nemáte peníze a je nezdravé.

Dobrý den, Krkovičko.

Píšete, že jste se rozešla s partnerem. Pro dceru to zřejmě nebude lehké období, stejně jako pro Vás. Ztratila jistotu, kterou měla. A tu jistotu teď hledá u Vás. Ona moc dobře ví, že její otec, i když ji dovolí všechno, nepostupuje správně. Děti vůbec nejsou hloupé. Naopak. Dcera se snaží situace i využít ve svůj prospěch. Zkouší, co vydržíte . Musíte být neústupná, stanovit ji pevné hranice, za které ji nepustíte. Puberta není omluva. Musíte být trpělivá, dceři se více věnovat, projevit ji lásku. Ujistit ji, že přesto, že s partnerem jste se rozšla, vy jste tu pořád pro ni a vždy budete. Ještě píšete, že změna v chování nastala v září. Nemá tedy problémy ve škole? Neubližuje jí někdo? Zkuste si s ní o tom promluvit. Přeji Vám výdrž.

Krkovičko,

to, že děti a puberťáci na nás, vychovatele, vrčí a štěkají je normální. Jde jen o to, co jim povolíme.

Vaše dcera může mít jiný režim u tatínka, jiný režim u maminky a třeba daleko větší volnost u babči s dědou. Děti nejsou blbé, snaží se vždy vynutit si ten volnější režim, který poznaly, samozřejmě jim to víc vyhovuje.

Ale pravidla hry by měla být přesně dána a DŮSLEDNĚ dodržována a vyžadována, pak je spolužití jednodušší.

Možná to bude znít blbě, ale dobrá výchova psů i dětí má jedno společné, a to je důslednost. Nedávat vysoké cíle, ale na splnění rozumných cílů důsledně trvat...

A pokud se budete "bát" chvilky s dítětem, ta potwůrka to vycítí a okamžitě použije, využije, zneužije! Musíte být stále NAD tím děckem!

A po kom je to taková mrška?