Nejste přihlášen/a.
Pěkný den, mohu nějak odnaučit mámu, aby se každý den necpala sladkým? Vím, že pracuje na místě s vysokou mírou stresu (ÚP), má nervy, prý sladké jíst musí, aby se nezhroutila. Kolikrát nemá ani čas na oběd, takže je pohodlnější zakousnout nějakou sladkost. Jenže denně sní tak dvě čokolády, k tomu ještě nějakou tyčinku a klidně je schopná se po cestě z práce ještě stavit v cukrárně. O různých sušenkách, Pribináčcích, sladkých tvarozích apod. ani nemluvě.
Kdyby to ničemu nevadilo, prosím. Má z toho ale poměrně vážné zdravotní problémy (gynekologické, možná půjde na operativní zákrok), a ačkoli mi tvrdí, že je to ze stresu a tím se vlastně obhajuje, sladké ty problémy jen zhoršuje. A to ani nemluvím o těch, co ještě mohou přijít. Pohyb má, je štíhlá.
Tvrdí ale, že ty nervy nějak musí obalit a že sladké jedí v práci všichni. Že je prostě závislá a ať dám pokoj. A další den se zase cpe sladkým. Už nevím, jak jí odradit, vždyť si sama hodně poškozuje zdraví.
Děkuji za postřehy a rady.
Hezký den. martino, je to právě tím, že mamka jí nepravidelně, a navíc třeba i nevhodné potraviny. Může mít tudíž rozkolísanou hladinu krevního cukru. Proto ta nezkrotná chuť na sladké. Mrkněte sem, je zde uvedeno desatero pro boj proti chutím na sladké.
Je pravda, že všeho moc škodí, ale pokud nebude chtít sama s tím něco dělat, pak asi Vaše snaha vyjde na prázdno vždy.
doplněno 03.04.12 15:50:Pardon, samozřejmě patří velké M...Martino.
Děkuji za odkaz, Kapičko... ona má sladké ráda odjakživa, to bohužel naučila i mne, ale poslední dobou to silně přehání. Opravdu každý den aspoň dvě tyčinky a čokoláda. Říkám si, že člověka by měly odradit aspoň ty zdravotní problémy, když už nic (já taky přestala kouřit, když mi vzniklo astma), ale ji to nějak netankuje. Prostě to bere tak, že je závislá a hotovo, nic s tím dělat nechce, prý to nejde (ani to nezkusila). A zdravotní problémy pak svádí na něco jiného.
doplněno 03.04.12 15:54: Já se na překlepy moc neohlížím
Ono prostě nefunguje, aby děti vychovávaly rodiče - oni se totiž, bídníci nevděční, nenechají Nechte ji být - leda si uděláte doma zbytečně zle. Až bude sama chtít, zvládne to. Pokud bydlíte ve společné domácnosti, můžete zkusit dělat svačiny do práce hromadně pro všechny, ovocné saláty jsou také sladké a pořád lepší, než čokoláda (a zeleninové jsou skvělé, ale když se tak dlouho koušou...). Naznačit jí, že máte starost, je na místě, jít sama příkladem optimální, ale určitě si nedělat ambice na odnaučování.
Ještě mě dodatečně napadlo, že by možná pomohlo začít doma péct - ale teď tu čtu níž, že spolu nebydlíte, tak nevím, jestli by to šlo Ale že když už sladké, tak z celozrné mouky a nějaké "zdravější" varianty cukru... ale chutná to trochu jinak, to se ví. Musely by se vychytat nějaké použitelné recepty. Aby si to jen nepřidala ke všemu ostatnímu
Ale mohla by si to nosit do práce a ještě se pochlubit, že dcerunka se stará
Toho jsem se bála:D Ž se nenechá:D Bydlím doma tak napůl, ale určitě si nechci dělat zle. Už jsem jí však řekla, že to udělám jak s alkoholikem - vezmu všechno sladké a vyházím ho dopryč. Společné svačiny u nás nefugují, každý má jiný rytmus a jiný styl života, málokdy se potkámě doma Než ovoce, tak si radši dá tabulku čokolády, protože prostě chce. Ani vlastní dzarví ji nedonutilo zamyslet se - skutečně ani nepomyslela, že by zkusila přestat, prostě to bere, jako hotovou věc...
Dobrý deň
Sladké fakt ukľudňuje, ale keď je ho veľa tak škodí. Kúpte mamine tabletky biochrom a výsledok sa dostavý.
Chróm likviduje chuť na sladké.
Chróm kdysi zkoušla, ale prý musí být jakýsi trojmocný, aby byl nějaký výsledek. Ale myslím, že i kdyby ta chuť nebyla, bude do sebe cpát sladké jen ze zvyku a pro dobrý pocit...
Někomu pomůže, podobně, jako to dělají v různých televizních "hubnoucích" pořadech, když vidí pohromadě na jednom stole, co všechno slladkého za týden spořádal. To ale vyžaduje spolupráci, protože vy těžko víte, co všechno skutečně měla.
To je ten problém... změna vždycky musí jít zevnitř ze člověka.
Pro začátek bych zkusila maminku přemluvit na to, aby cukry z čokoládek a z tyčinek v práci, nahrazovala cukry z ovoce. Na uzobávání v práci je fajn třeba hroznové víno, nebo z domova připravené, omyté a v krabičce nakrájené ovoce. Časem by si na to mohla zvyknout a třeba by už ani na tu čokoládu neměla takovou chuť. Můžná by jí začly závidět ikolegyně, ovoce krásně voní i vypadá...
Ahoj Maetino!
No, v první řadě musím přiznat, že mám stejný problém jako Tvá máma Každý den musím sníst aspoň 100g bonbónů
Nepomohlo by, podstrčit jí nějaké diabonbóny nebo diasušenky?
Já bych to zkusil. Koupil bych diasušenky, dal je do misky a řekl, že jsou z německa dovezené od kamarádky přímo pro ní, když má ráda to sladké. Placebo efekt. Za to se nic nedá. Nebo postupně nenápadně ubírat cukr v tom, co jí. Vařil bych jí třeba dva týdny jídlo. Vždy sladké, ale s tím, že bych pokaždé přidal cukru méně. Možná by to pomohlo, ale netuším. Každopádně se toho musí zbavit co nejdřív, protože se to začíná podepisovat na jejím zdraví...
Bacha, tyhle "dia" výrobky jsou sice bez cukru, ale zato jsou plné hnusných umělých sladidel. Spíš bych mamce poradila, ať si nachystá do práce krabičku ovoce - třeba takový ananas, to je sladkost!
NE! Žádné dia!.!.! Diavýrobky obsahují umělá sladidla, která ale leckdy mají stejnou energetickou hodnotu, jako cukr, navíc diavýrobky jsou normálně tučné a dnes se nedoporučují ani diabetikům! A ještě navrch (nedostatečně prokázáno, ale) umělá sladidla mohou být při zvýšeném příjmu kancerogenní.
Marti, já Vás nepotěším. Ono totiž slovo "závislost" v nadpisu jste nepoužila zbůhdarma. Na cukr opravdu vzniká závislost a je sakra sakra těžké se jí zbavit. Vím, o čem mluvím. Sama u sebe pozoruji, že jsem nejspíš taky závislák. Jím pětkrát, šestkrát denně a vím, jak a co jíst. Jenže mne prostě denně přepadne chuť na něco dobrého ke kafi, někdy i bez toho kafe. Jde o zvyk? Možná. Zkoušela jsem se překonat, aby zvyk zmizel. Vyloučit např. sladkou tečku po obědě. Dát si ke kafi sendvič se zeleninou. Nefunguje, nepomáhá. Já prostě na sladkém ujíždím a ujíždět budu. Jinak se stravuji takříkajíc zdravě, dokážu se vzdát smaženého jídla, fast-foodu, nedosoluji, uzeniny si dám výjimečně, jídlo z konzervy tak maximálně na chatě, denně jím ovoce i zeleninu. Ale vezměte mi sušenky a neznám bratra! No jo, prostě se sebou v tomhle nehnu. Naštěstí (a musím to zaklepat) nemám nějaké problémy s postavou, jsem tak nějak akorát Tákže možná maminku prostě nepředěláte. Jedině jí zkuste nabídnout alternativy - ovoce je také sladké, ale aspoň v něm je vláknina a vitamíny. Nebo ať si ke každé sladkosti zďobne i něco bílkovinného - tvaroh, sklenku mléka, nebo třeba šunku (když se to nebude mlátit) - tím se zpomalí vstřebávání cukrů a možná pak máma nebude mít tak příšerné ty chutě... Jinak nevím, co poradit. Postupně snižovat dávky, přemlouvat, poučovat? Jo, jo, jo - ale máma se musí nechat. Když člověk nechce, tak s ním nehnete. Je dospělá
Tak každý máme svou závislost Já měla na sladkém taky, ale když přišly všechny mé gyn. záněty apod., tak jsem zmírnila. A vidím rudě, když je máma (pardon, tak blbá!), že ji ani vlastní zdraví nedonutí se sebou něco dělat. Smažené a tučné nejí, také se stravuje relatvně zdravě, až na ta kila sladkostí (z 90% je to čokoláda, nikdy ne bonbony apod.).
Myslím, že je to kombinace nezřízené chuti a zvyku. Sladké po obědě moc nemíváme, ale pokaždé, když přijde z práce - sladké, pak jde třeba na zumbu a pak - zase sladké. Když má o víkendu čas, šmějdí po bytě a hledá sladké. Když nenajde, vypraví se do cukrárny.
AAAAA to mě bere čert, fakt!:D
A jaká je to čokoláda? Jestli mléčná či oříšková (nebo nějaký dovoz z Polska...), ať máma přejde na kvalitní 70% čokoládu - tam je tolik kakaa, že jí uspokojí sníst půlku obvyklého množství (to funguje i na mě :D), ale zároveň to ještě jde jíst (takových 80% už není moc dobré a 99 už je fakt jen slepené kakao :D)
Mléčná. Hořká jí nechutná, a ta kvalitní s 70% kakaa už vůbec ne
Ale mléčná dobrá Šmejdy z Polska a levné napodobeniny u nás taky nenajdete
jedna mně známá osoba byla také závislá od sladkostí... zrovna tak jako já. Roky. Až po jistém čase ji to přešlo, a když jsem se ptal na příčinu, odpověď zněla:
Moje doktorka mi indikovala plísně v těle. A plísně potřebují cukr, plísně z cukru žijí. Tak mi naordinovala nějaké hnusné horké kapky, a doporučila koupele v hypermanganu.. Poslechla jsem ji a je to!
takže možná i nějaké skryté plísně...
Jsem člověk, který občas potřebuje něco do tlamy a něco do pazourů. Do pazourů strkám cigára, náhradu jsem zatím nenašel. Ale co se týká různých "mňamek", docela mne inspiroval dotaz, díky němuž jsem si koupil jakési cereální kuličky. Je o malé, je to i trošku sladké a je to na dlouho, zkuste...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.