Má šikanovaný jedinec šanci?

Ano kdokoli kdo se na mě v domě usměje, na toho se s chutí usměji i já. Bezproblémový kontakt si cením nade vše a vždy se mi uleví. Dobré sousedské vztahy jsou žádné vztahy. Říkám si jak jen to dělá to neutrální Švédsko? Poslední dobou toho mám plné zuby, protože jsem oslabená...

Samozřejmně, že jsem vyhledala psycholga. Každá pomoc dobrá. Radí mi ignorovat, vyhýbat sea nereagovat emočně a situaci v domě nazývá psychopatizující pro všechny.

Nepřemýšlím tak, že lidé jsou vydláci nebo lufťáci. Nejsem lufťák a nejsem ani vydlák. Nepřipadám si nadřazená ani lepší než ostatní naopak a v tom je tragedie. Dráždí mě předsudky, a to hodně. Asi jako alergika alergen. Mám ráda přírodu,a to bytostně. Chápu co jste mi chtěl naznačit. Sám jste se zařadil jako někdo, kdo do společnosti patří. Nemám bohužel pocit, že na venkově lidé žijí jako jedna velká rodina, i když bych si to přála, a proto mě to velmi zraňuje. Chovám se podle toho co bych si přála a ne co je realita. To je chyba. Myslím, že mám šanci, protože si ji dám. Nemyslím si, že mám vyšší IQ a nehodnotím lidi podle toho, jenže bohužel to je další chyba. Inteligence nerovná se vyčůranost. Inteligent může být úplně padlý na hlavu a to jsem já. Jsem padlá na hlavu. A teď mě můžete upálit.

Nebydlím zde 7 let v tomto malém městě, ale 13. 7 let bydlím v tomto domě, odkud pochází pomluvy. Před tím jsem podobné problémy neměla. Místní mě zdravili a oslovovali křestním jménem, zdrobněle. Omlouvám se, nebudu citovat. Vím, že jsem netradiční. Nyní navíc pod těžkou infekcí.

Máte pravdu. Držte mi prosím palce.

Jsem vynervovaná z odpovědí Patronky a Kariny. Přijde mi to jako odsouzení a vyloučení z této virtuální společnosti. Odpověď stylem nemáte šanci nebo vychází to z Vaší špatné povahy protože se povyšujete nad ostatní mi připadá paradoní, protože ponižování je součástí šikany a ano jsem z toho nervózní. Vy byste zřejmně nebyli, protože jste vyrovnaní a skromní a moudří. Myslím že reakce jsou odpovídající tomu, že nikdo neví co šikana s jedincem udělá a tak když je nervózní berou to jako osobní útok. Nemá to evidentně smysl. Nedivím se, že třeba znásilněné ženy nechodí na policii. Nedovedu si představit to utrpení když jim dokazují, že vina je na jejich straně... A ano pomůžu si sama. Omlouvám se, že jsem vznesla tak nešikovnou otázku. A stejně si myslím, že lidé na této poradně jsou fajn,protože chtějí pomoci ať si "Patronka" říká co chce!

Karino, to co zde na internetu je je náhodná snůška informací. Dále to co člověk na sebe prozradí je rovněž zkreslené. Nechoďte na mě s genetikou. Myslím, že argumenty, které uvádíte se zdají být velmi racionální, ale stejně tak i celá Vikipedia. Neříkejte mi diagnozy. Kdo mi pomůže a kdo už ne. Vztahové problémy mě zajímají, ale ani to není nějaký "důkaz" proti mě. Spíše jasný příklad toho jak se dá zneužít internet. Z Vaší reakce cítím slabinu celého portálu "poraďte". Nepřipadáte si trošku namyšlení? "Rádcové?" Zapomněli jste mi připomenout překlepy! Tímto končím s touto otázkou, protože si již nechci ubližovat. Je jasné, že bych zde měl trávit méně času. Některé otázky a odpovědi jsou však velmi zajímavé. Například otázka zda marihuana je nebezpečná. Stačí, že odpovím na dotaz a á to znamená, že ji kouřím a jsem narkoman že? Další kamínek do Vaší mozaiky. Ještě jednu otázku Karino. Vy jste psycholog nebo psychiatr? Pochybuji. A jděte se poratit s Patronkou jak na mě! Poděkovala jsem již před tím za odpovědi s tím, že jste všichni fajn a hned mi přišla zlobná odpověď od Patronky, že všichni fajn nejsou a v zápětí od Vás. Tak už to neřešte.

No coment.

Nedá mi to...Patronko, možná jsem úplně pitomá, ale vím kde se biorezonancí odvyká kouření.

Patronko Vy dobře víte, že jste s tím začala. Vy jste mě první šokla, když jste u otázky o zrakovém vnímání najednou na mě vyjela, a pak ,ě pronásledovala po jimých otázkách. Zřejmně jste zlá osoba mimo jiného. Tady vystupujete jako sympatická, schopná stařena, ale buhví jaká je pravda.

To bohužel nefunguje ani jedno. Vzepřít se - jsem za nesnášenlivou. Nenechat si to pro sebe - pomlouvám je.

Právě že komunikace není možná a dochází k posunu vnímání. Prostě fámy, pomluvy, provokace,naschvály a útoky od cizích lidí, kteří mě neznají z osobního kontaktu. No a protože jste tady na "poraďte" všichni milí dovolím se otevřít. Ano, přemýšlím o sobě a klidně bych se i změnila, jenže tady právě není ta komunikace. Zkusila jsem leccos. Ignoraci, nemluvení, mluvení, vstřícnost, odtažitost, přátelské jednání a navázání hovoru o počasí. Mám smysl pro humor. Jsem milá. Jedni mi začali fandit, druzí zalezli v šoku domů. Pak ale vylezli a šli přemluvit ty první. Nenarodila jsem se tu. Na malém městě říká každý co se mu hodí a ostatní to nesou dál. Takový populismus no... Myslím, že si za to můžu, protože jsem příliš citlivá a první chování, které mi naskočí, když mě někdo na ulici zastaví se slovy: "Já jsem se Vás chtěl zeptat... -je vstřícnost a zdvořilost, vždy se zastavím-...čím se živíte? Kolik vyděláváte?..." "jak se činím tolik vydělám" - ha chyba, neměla jsem reagovat... Zdvořilost, vstřícnost, přátelství... to si přeji ..takže nemám odstup a vždycky skočím na lep. Pak jsem vystresovaná... A především situace vznikla ze závisti úplně malé skupiny lidí a jejich přátel a přátel přátel a pomluvy... Pak je ale také poslední dobou překvapující, že lidé, kteří ke mně přichází na návštěvu jsou zaskočeni chováním mých sousedů víc než já a chovají se jako stejná "trdla" jako já, pustí je, zdraví je...a diví se. Společností myslím maloměsto, ne jen sousedy. Prostě fámy. Když se k Vám lidé chovají jako k záporným televizním hrdinům. Například dnes jsem šla od vlaku domů,šero, chlap mi zastoupí cestu a se slovy "Jsme snad v Anglii?", asi chtěl naznačit po které straně chodníku mám jít. No Vy byste si nepřáli klid a mír? No ale myslím, že kromě odstěhování do velkoměsta ještě mám tu možnost být pouze s lidmi na úrovni a odepsat omlouvám se za svůj výraz ale no "socky" / a tím nemyslím jen množství peněz na kontě/.

No myslím, že se mýlíte.

No takhle asi ne. Soused napadal mé návštěvy opakovaně kvůli parkování před domem. Řval na mě sotva jsem otevřela dveře a nic zlého netušila. Jeho nevlastní dcera mi lila limonádu za dveře a barvu do bot. Ostatní děti z domu na mě čekaly i pozdě do večera a pozvaly si další děti. Bránění vchodu do domu, lehly si na schody a musela jsem je překračovat. Na ulici na mě pokřikovali píčo, krávo a nebo se mi vysmívali, ačkoli jsem procházela naprosto nevšímavě. Soused se naštval poté co mi zabral celou půdu /každý mám máme čtvrt půdy/ a já jsem trvala na 1/8. Navíc jeho nevlastní dcera doma hučela do rodičů tak dlouho až začali mít pocit, že je pomlouvám tak to dělají sami osto šest. Protože před tím bydlel ve správcovském bytě mateřské školky odkud jej vyhodili kvůli stížnosti učitelek bojí se, aby se to neopakovalo. Nejsem ráda, že se bojí. Nabídla jsem mu smír a ruku na to, že budeme v klidu vedle sebe žít, ale pomlouvá mě dál.Tato situace trvá a vyvíjí se 7 let, co bydlím v tomto domě. Protože pomluvy se opravdu po malém městě šíří rychle není to jednoduché čelit tomu. Myslím, že jste si to špatně pospojovala, ale chápu to tak, že "hájíte" svou kamarádku Patronku. Chápala jsem to tak, že moje odpovědi Patronce nemusí zajímat ostatní, ale mohu se mýlit. Mohla bych si z reakcí od Patronky něco vzít, kdyby vždy neskončila něčím jako, že považuji maloměšťáky za vidláky. Ne já mám venkov ráda. Všakříkám už jen mluvit o šikaně je nebezpečné. No a teď můžete poradit, že jsem se měla bránit. Asi si stěžovat rodičům na jejich děti a udělat si z nich nepřátele, že? Opravdu se nyní necítím vyrovnaná. Naopak rozbitá na kousky a nemocná z toho všeho. Opravdu si myslíte, že se nejedná o šikanu. No Vám to zjednoduší pohled na věc. Moc mě to mrzí, tato reakce mi jako podpora a rada nepřipadá. Vy byste na mém místě nebyla podezíravá, paranoidní a nevyrovnaná ale uvolněná, sama sebou a šťastná? A socky říkám proto, protože mají pouze materiální zájmy, ukradli mi dříví ze sklepa když byl vypáčený, jednou zdraví pak zas nezdraví,ale tvrdí, že to dělám já, chodbu nevytírají, ale tvrdí, že já nevytírám, zamknou mi dveře před nosem, ale tvrdí, že to dělám já atd atd. A já mám jedinou možnost: nevšímat si toho. Omlouvám se za obšírné vysvětlování.

Jsem úplně vytočená. Tohle nesnáším. nemůžu vůbec usnout. Co to ve Vás je? To jste mě chtěla utřít? Povedlo se. Jak jednoduché. Čím to jen zapáchá? Jak to víte všechny ty hodnocení, fuj, je mi z toho špatně. Jděte s tím někam bodnout. Nechci to. Vy jste jako dokonalá? A tohle byla od Vás pomoc nebo útok? . Tohle se na poradně dělá? Vy mě znáte osobně?

Pro lidi jste nevyzpytatelná, asi jim někdy připadáte směšná a nadřazená. Proto Vás asi i zlobí zakládáním falešných stránek FB. Každá akce totiž plodí nějakou reakci A o je jako co? Říká Vám něco kyberšikana? Oni mě tím zlobí... Jak rozomilé. Virama mě také zlobí, že. A co takhle fyzické napadení, to by bylo jenom polechtání. A když se tak doře znáte na tom malém městě tak proč se pomlouváte? Patronka mě také nenapadá, ne jen mi říká "slečno" jděte na facebook, kluci si o vás myslí, že jste kráva, upozorňuje mě, že tady nejsou všichni fajn atd. Tohle byly asi rady, No potěž pánbůh. Doufám, že ostatní rádci už jsou fajn. Pokud ne ať se ohlásí, at v tom nemám zmatek. Vy byste měli mít u jména varování, pozor tank.

Nepovažuji Vás za nepřítele. Omlouvám se za emoční reakce, ale překvapila mě, že mě kdekdo hodnotí jako osobnost. V něčem máte pravdu, ale mýlíte se např.: emailovou adresu si přečetli z inzerátu, vir byl ve zprávě zdánlivě poslané mě známou osobou, která jej však neposlala a nebyl to spam, jinak bych jej neotevřela. Nejsem hloupá.Půdu mi zabral soused poté co jsem mu stále ustupovala,protože jsme měli dobré vztahy, ale ihned jsem se ozvala a asertivně po něm chtěla aby mi můj prostor vyklidil, což učinil. Od té doby je z něj nepřítel a napadá mé návštěvy kvůli parkování. To jsem vyřešila. Parkují jinde. Ale víte stokrát nic umořilo osla. Dřevo mi ze sklepa ukradl soused v době kdy byl vypáčený a vystavil si jej před bytem. Kvůli 5-ti polínkům nebudu volat policii. Nechci konflikty.Nervózní jsem i z jiných důvodů, které s tématem nesouvisí. Jinak děkuji, že mi chcete pomoci a že jste nad tím přemýšlela. Máte pravdu, že jsem svéprávná a mám svá práva, jen ta přesila je prostě síla. Asi jsem potřebovala povzbudit i poradit. Ale přestože jsem to zpočátku brala tragicky, teď už jsem získala jistý odstup. Hlavně si z toho nebudu nic dělat. Nechám se vytočit, ale věci řeším důsledně a rychle. Jen sebeúcta nic moc...

Já se jim sedm let vyhýbám. Před tím jsem nikdy neměla problémy se sosusedy. Šikanu začaly děti! Je to neuvěřitelné, že? A já chápu, že tomu nikdo nevěří. Místo toho všichni vidí chybu na mé straně. Mám z toho nervy nadranc, ale to Vás nemusí zajímat. Chováte se ke mně bezcitně a také ten hromadný útok mi moc nepřidává. Jsem z téhle diskuse zničená. Už jen tím, že to píšu tak si zadělávám na další osočování. Nu což. Co horšího se mi může ještě stát? Že mě tady nemáte rádi jste již napsali. Tak teď si najděte nějaký jiný objekt. Připadám si jak pošpiněná touto diskusí

Milá Patronko, odkud pak Vy jste? Máte odvahu to prozradit?

Ještě malý dodatek. Omlouvám se všem čtenářům, ale nemohu se zaregistrovat a napsat Patronce na vnitřní poštu, protože nejsem dobrá přes počítač a již mi dobří obyvatelé malého města, či jejich děti několikrát založili falešné facebook stránky a poslali viry na můj email. Prosím Patronku aby se nadále zdržela komentářů na mou adresu a již mě nenapadala!

Patronko Vašeodpověď je zlá a plná předsudků, Proč si myslíte, že Vás považuji za vidláky?

Spíše poznali, že neznám zákon maloměsta: "Pomlouvej nebo budeš pomlouván" a navíc ho nechci aplikovat!

Ještě chci všem kdo odpověděli poděkovat. Můj závěr je, že šikanovaný jedinec nemá žádnou šanci pokud zveřejní svůj problém, protože společnost se s tímto jevem nedokáže vyrovnat a nakonec najde chybu právě na šikanovaném jedinci. Tím nemyslím Vás Vážení rádcové, ale právě jen tu společnost /kolektiv/. Jediné co funguje je pozitivní myšlení a odpoutání se. Prostě můj život je můj a jen na mě záleží jak ho prožiji. Já to pozitivní myšlení ještě neumím. Musím vydržet alespoň 3 měsíce a nedat si odvést pozornost zlobou. Přeji Vám všem hodně .

Prosím již mi neraďte!