Dobrý den,
jehličnaté stromy a keře produkují podle různých komentářů
poradte.cz/...
poradte.cz/...
nkz.cz/...
humus (je možné říci půdu?) který má nízké pH (vysokou kyselost), počítám, že to znamená, že není vhodný do běžného kompostu který se používá ke hnojení zeleniny.
Z toho důvodu mi vysazení jehličnatých dřevin na zahradu přijde jako záludnost, možný problém pokud člověk má zeleninovou zahrádku. Na druhou stranu mi přijde divné, že by z půdy vhodné k pěstování zeleniny vzešly jehličnaté dřeviny produkující půdu nevhodnou k pěstování zeleniny. Mohl by prosím vysvětlit někdo tuto podivnost? To jsou jehličnaté dřeviny opravdu nějakým trojským koněm který mění půdu? Případně jak takovou kyselou půdu změnit zpět na půdu vhodnou pro zeleninu (vím že se doporučuje vápník), ale nejde mi do hlavy proč bych měl dovážet vápník, když přece se ze zahrady nic neztratilo tak přece tam musí již být zdroje k navrácení půdy k původnímu stavu? Děkuji
2x
Toto je až příliš opatrný pohled na život v přírodě.Je jasné,že určitá jednotvárnost ve složení půdy také ovlivňuje to,co v ní bude optimálně vegetovat.Neznamená to,že jiné typy v ní neporostou!Rostliny jsou vbětšinou dosti přizpůsobilé,poradí si i se změnami pH v širokém rozsahu.Tam,kde je napadáno jehličí,vzniká jako půdní produkt hrabanka.Pod listnatými stromy vzniká listovka.V mokřadech vzniká rašeina z mechu rašelinníku.Tyto druhy půdy si vyžadují některé rostliny,aby dobře prospívaly.Ale stejně potřebují dodat další živiny.Tyto půdy jim tvoří prostředí.
Pokud se týče kompostování,malé množství ve směsném kompostu určitě nevadí.Já jehličí z borovice,pod níž je ho plno,dávám do ohně.Popel je v kompostu vítán.
JABRAKA
2x
Zdravím. Do směsného kompostu není jehličí vhodné, ale ne proto, že vzniklý humus má kyselou půdní reakci, ale proto, že se velmi dlouho rozkládá. Takže ostatní komponenty jsou již zetlelé, ale jehličí ne. A to, co nezetlí, to pak v zalévané půdě (již osázené) plesniví a hnije, což není žádoucí. Osvědčuje se mi dávat jehličí promíchávané se štěpkou z větví a tvrdým listím (z ořešáku, vilínu, jírovce) do jiné ohrádky, kde zetlí samostatně, a vznikne přepychový lehký a nesléhavý kompost. Nemá příliš živin (ikdyž je obsahuje, a jiné), těch má zas velké množství kompost s velkým podílem zelené hmoty a hlavně trávy. Takovýto kompost zase obsahuje nadbytek N = dusíku (díky čemuž zelenina hodně narůstá, ale špatně kvete a tudíž i špatně plodí). Navíc málokdo má na zahradě dokonalou zeminu. Sokro vždy je potřeba zem namíchat, do těžké a sléhavé země přimíchat, krom běžného kompostu pro zásobu živin, i ten z jehličí a štěpky, kvůli vylehčení a zajištění průniku vzduchu ke kořenům, jinak se kořeny "dusí" a rostliny špatně rostou, přidat i písek (ten zas dobře vede ke kořenům vodu a dodává Ca = vápník => vyrovná pH z jehličí. Navíc se při suchu musí kompost (oba) zalévat, a tak se místo čisté vody využije jícha, kterou tvoří výluh z kopřiv, kořenů (pampelišky, kopřivy, pýru, přesličky, pelyňku...), tvrdých oddenků a semen plevelů, kterým tyto části nahnijí, a po slití jíchy se přidají do kompostu, bez obav, že by na záhonku dál rostly. Atd. Vše ze zahrady se do ní zas vrací. Ida
0x
"Kyselost hrabanky souvisí především z obsahu organické hmoty,vznikající rozkladem jehličí(huminových kyselin)Po spálení popel obsakuje spíše oxidy minerálů,v jehličí obsažených.Vznikne tak rychle působící minerélní hnojivo./obvykle převaha draslíku)
JABRAKA
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.