Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, nevím jestli tohle je ta správná kategorie pro můj problém. Už jsem tu o něčem podobném jednou psal.
Začnu tím, že v patnácti letech jsem šel na gympl. Učil jsem se dobře a byl jsem hrozně nešikovný na ruce. Vůbec jsem nevěděl, co dělat, ale asi jsem tušil, že se budu živit hlavou. Na gymplu se mi nechtělo učit, začal jsem nenávidět šprty a stal se ze mě totální hňup. Nechtěl jsem ovšem odejít. Měl jsem tam spoustu kamarádů, krásné holky a v kolektivu jsem byl velmi oblíbený. Maturitu jsem udělal s vyznamenáním a přihlásil jsem se na VŠ (nebudu říkat na jakou, ale je to škola podřadné kvality oproti podobnému oboru na ČVUT). V prváku mě to ještě bavilo. Ale ve druháku už ani za mák. Začal jsem to tam nenávidět. Štvalo mě všechno - spolužáci, rodiče, učitelé. Nechtěl jsem v tom oboru pracovat. Uvažoval jsem už na jaře, že odejdu. Rodiče mi to zakázali. Dostal jsem hroznou averzi ke všemu vysokoškolskému - zápočty, zkoušky, bakalářka, seminárky, přednášky, promoce. Nechtělo se mi učit, o zkouškových jsem propadal do depresí, dokonce jsem i brečel. A přitom jsem se pořád snažil. Kromě školy nedělám nic. Když je semestr, tak nepracuju a nesportuju. Nedokážu si ani užít všechny věci okolo, např. ZOH a MS v hokeji. Jsem totiž tak strašně vynervovanej, že nedokážu jít si třeba večer zaběhat, když potom budu muset dělaj úkol do školy. Navíc mám rád své pohodlí a volný čas, takže asi trpím prokrastinací. Letní semestr uplynul a já jsem neudělal 4 zkoušky! Víte co to je, neudělat 4 zkoušky? Chtěl jsem proto opět zanechat tý školy a jít pracovat, rodiče mi to opět zakázali. Prý dostuduj bakaláře. Takže ještě minimálně dva roky strávím na škole, protože ty 4 zkoušky nemám šanci udělat za příští rok (kupodivu mi vyšli kredity a postupuju dál), kdy navíc budu muset psát tu bakalářku (dokonce jsem si ani nevybral svoje téma). Naši mi naznačili, že by mi další roky zaplatili, abyc prostě měl toho Bc. Jenže já nechci mít ten titul jen proto, že to tak rodiče chtějí. Stejně mi bude úplně k ničemu, když o to totiž člověk nemá zájem, tak končí na pracáku. Bohužel jsem zjistil, že na svojí vysněnou práci (traktorista) nemám odpovídající kvalifikaci, musel bych mít totiž za sebou učiliště. Uvažoval jsem dokonce o tom, jít na ten učňák (opravář zemědělských strojů), rodiče byli zásadně proti. Byla by to prý pro ně ostuda. Ve třídě s patnáctiletými kluky bych to přežil, ale další problém je, že nejsem úplně manuálně zručný (ale rozhodně více než v 15 letech, manuální práce se nebojím). Ten výučák bych jistě udělal, ale nevím, jak by mi to pak šlo v praxi. Rodiče bohužel považují učňáky za něco podřadného (táta na jednom učí). Jenže já prostě nechci mít ten hloupej vš diplom. Nechci mít promoce, nechci být Bc, jen proto že je to dneska cool. Chci dělat vyloženě nějakou chlapskou práci. Nechci pracovat hlavou a být kancelářská krysa. Nikdo mě v tom nechápe. Přemýšlím, že bych se vyučil něčím jednoduchým, třeba zedníkem nebo klempířem. Zatím jsem se smířil s tím, že budu na té škole pokračovat. Rodiče říkali, že dcera jejich známých dělala bakaláře 7 let. Takže jsem to vzal za bernou minci a udělám to taky tak. Když mi to zaplatí. Ano, udělám jim to na truc. Jít ve 21 letech na učňák je hrozná ostuda, ale dělat bakaláře 7 let ostuda není? Podle rodičů asi ne, tak se podle toho možná zařídím. Každopádně až dokončím jakoukoli školu, tak půjdu jezdit s autobusem. To je moje druhá vysněná práce hned po traktoristovi, kterým se stejně už nestanu. Budu kroutit volantem a zkusil bych i kamion. A pokud mě to za 10, 20 let přestane bavit natolik, že tím budu tak šíleně znechucen, tak si vpálím kulku do hlavy.
Co myslíte, že mám dělat? Mám pokračovat dál na VŠ s tím, že to se mnou půjde čím dál více z kopce? Nebo mám přes odpor rodičů zkusit toho opraváře zemědělsých strojů, s tím že nevím, jak mi to půjde? Nebo mám zkusit toho zedníka a pak v tom zkusit pracovat? Nebo mám nechat všech škol a jít pracovat a ve 24 letech začít jezdit?
No jo, jenže mně to na té škole fakt nejde. 4 zkoušky jsem neudělal, z toho 1 už opakuju druhým rokem a u jedné jsem neudělal ani zápočet! Fakt mám pokračovat? Jeden profesor nám říkal, že kdo nedokáže udělat zápočet na tři pokusy, tak by tam neměl co dělat. Vždyt kvůli lidem jako já jde kvalita škol do háje a nechci už tu překážet těm, co o to mají doopravdy zájem. Za rok bude mistrovství světa v hokeji tady u nás, tak si ho chci pořádně užít. Do toho se budu učit na 4 zkoušky navíc a ještě psát bakalářku. Takže už je jasno, že tam budu nejméně 4 roky. Roky navíc by mi rodiče zaplatili a já toho využiju, ale pak se nedivte, co za idioty z těch škol vychází.
A jak jste to udělala s těma učňákama? To je jde dělat dálkově? To je přeci hloupost. Jezdit jednou týdně na praxi, zatímco učni jí mají celý týden? To je nějaké divné...
ano, většina učňovských oborů lze studovat dálkově/večerně. Když jsem byla na střední, tak též otvírali tento typ studia. Měli výuku nějak 2x týdně - čtvrky a soboty, nevím úplně přesně...I druhou maturitu si můžete dodělat dálkově nebo ve zkrácené formě studia
Nabídka tohoto typu studia je omezená, většinou ve velkých městech. Pohledejte si infoabsolvent.cz/... Nezaškrtávejte denní
Jinak máte maturitu, takže si můžete dodělat výuční ve zkráceném studiu pro lidi, kteří již maturitu mají. Zkrácené studium též někdy bývá dálkově, ale dost málo a cca na 3 roky.
Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem --Studium umožňuje absolventům s maturitní zkouškou získat ve zkrácené době výuční list. Délka studia je 1 až 1,5 roku v denní formě.
Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou --studium umožňuje absolventům s maturitní zkouškou získat ve zkrácené době maturitní zkoušku v jiném oboru vzdělání. Délka studia je 1 až 2 roky v denní formě.
doplněno 21.07.14 13:49:zkrácené pohledejte zde infoabsolvent.cz/...
Jste mladý můž co podléhá všemu, co mu stávající společnost servíruje, že je pro něho dobré. Jste rozmazlený a absolutně nevyzrálý. Bohužel vás rodiče nevychovali úplně nejlépe - spíše bych řekl, nechali vás růst jako dříví v lese. Jediné pozitivní je, že jste schopen alespoň psát. Tedy nejste hloupý, jen potřebujte spoutat do řetězů, občas výchovně zpohlavkovat a za pár let budete OK. Dodělejte školu a přestaňte hekat.
ahoj,mi je 32 a dodnes pořádně nevím čím bych chtěla být.Mám SPŠS-stavební ale jen že rodiče to chtěli,odmaturovala sem a ani neuvažovala o VŠ.Taky jsem uvažovala o učnáku,ale spětně to jde jen dálkově a jen někde,spíš jako rekvalifikace a není to tak lehké.Pracuju ve fabrice,běžná dělnická práce,občas na mě padají deprese,že nejsem takový osel abych měla zapotřebí pracovat s lidma co jsou "jednodušší"ale našla sem tam i pár jedinců co jsou na tom stejně.Nejsme hloupí,měli bychom na víc,ale tím,že si tam odděláme 8hod,máme zbytek dne jen pro sebe a na svoje zájmy.Já maluju portréty,dělám kadeřnici a občas fotím svatby a děti,nemám na to školy,ale jde mi to a baví mě to,jen se tím nejde uživit,takže stály plat beru a ve volném čase se reálizuju po svém...ale jsou chvíle kdy múžu říct,mám stavebku,angličtinu...a jsem na to hrdá.Nepúsobím jako blbeca člověk nikdy neví co se mu v životě naskytne co spadne do cesty.Takže studium doporučuji dodělat a co nejvíc a naučit se užívat volný čas a neplánovat moc budoucnost,až to příjde tak to příjde...Žijeme v téhle společnosti a nejde jít proti tomu,je to ubíjející,takže mít titul usnadní komunikaci a lidé se na člověka dívají lépe,hold už je to tak.Nechci a nepotřebuji řidičák,ale vidím jak se na mě okolí dívá jako na hloupou a méněcennou,tak do toho taky půjdu,jezdit nebudu,nemám čím
,ale budu mík klid od těch keců.Svět je takový ale jak máš sílu být anarchista a jít proti proudu,hodně štěstí a běž jezdit,jen to nikdy nikdo neoceni a aby tě to pak netrápilo,že sice si udělal radost sobě ale okolí tě bude shazovat dál.
Nepises, jaky obor ted studujes, ale co tahle studovat na bakalarske urovni neco, co se dotyka traktoru a autobusu - mechanizace, technika dieselovych stroju, technika nakladnich aut a pracovnich strojů, logistika, mezinarodni doprava, ... ja nevim, co se dneska vsechno na Bc. urovni (třeba právě i na té zmíněné ČVUT) uci. Urcite si sam umis dohledat obory, ktere se na teto urovni uci na ceskych VS. Sice by jsi porad byl na te "nenavidene"VS, ale treba by te to zacalo bavit, kdyby jsi studoval neco, co te zajima.
Co se tyka manualni zrucnosti, tak tezko muzes posuzovat, jak jsi manualne zrucny, kdyz jsi v zivote nic delsi dobu rukama nedelal. Samozrejme ze jses teď asi uplne levej na praci rukama, ale mozna to je jen proto, ze jsi nemel sanci to delat a naucit se to. Asi budes muset začít uplne od toho nejjednodussiho (co je to klíč, jaké jsou druhy, proč jsou z určitých matriálu, jak se o ně starat, jak je skladovat, jak je správně používat, přes metody práce s materiály - jaké jsou základní materiály, jaké jsou základní operace, které s nimi může člověk dělat, jak se ty oprace dělají a jaké nářadí k tomu potřebuješ, atd. ...). Na Internetu je dost videí. Vím, že na to nemáš čas, ale mohlo by tě to zajímat.
Vždycky si jen tak ze zájmu můžeš sehnat knížky, podle kterých se učí na tom oboru "opravář traktorů"a po večerech si je číst. Může to být příjemné čtení před spaním.
Studuju dopravu, ale spíše jen takovou teorii, moc techniky tam není. Tu techniku bych právě že nezvládl. Jak jsem psal, já jsem tou vejškou a tím celým systémem tak znechucen, že bych na jinou už nešel, i kdyby mi za to platili. Navíc bych začínal od prváku a dělal všechno znovu. Jistota, že to udělám - žádná. Hlavou se živit nechci a rukama se živit nemůžu, kašlu na všecko a budu řídit ten autobus. Kdo nic neumí, tak jde kroutit volantem, říkávalo se. Tak to bude i můj případ.
Stovky lidí si v dospělosti školu dodělávají a žijí... i brácha se švagrovou si takto dodělávají titul po 15ti letech... děti už mají velké, tak to zvládají.
Pokud vás baví nějaký obor, kde můžete pracovat (a pokud máte možnost se někam dostat), doporučuji. Pokud nemáte práci jistou a jen teorii, že když se na to vykašlete, budete makat někde za volantem - upozornil bych vás, že jsou stovky, tisíce a desetitisíce lidí kvalifikovaných a se školou, které o to místo žádat budou také... takže nemáte bez nějaké tlačenky nebo rodinného podniku šanci...
Dobrá rada do života: nevěř tomu, když někdo říká, že v nějakém oboru je nedostatek lidí. Takových předpovědí už jsem v životě slyšel, svět se pořád točí dál, platy jsou pořád stejně mizerné a sehnat práci v daném "nedostatkovém" oboru je pořád stejně těžké jako to bylo vždycky.
Dělej to, co tě baví. Nekoukej se na to, kde je údajně nedostatek lidí. Většinou s těmito předpovědmi přicházejí "analytici", kteří o tom oboru vědí úplný prd a v životě neviděla zblízka člověka, který tu práci dělá a pracovní místo, kde se ta práce dělá.
Většinou je za podobnými prohlášeními snaha o daňové úlevy, finanční podporu státu, změnu imigrační politiky a další zákulisní triky velkých hráčů, kteří nemají žádný zájem o daný obor, ale jde jim jen o vlastní kapsy.
Hmmm nevim, ale říká to každej a řidiče hledají opravdu všude. Ale jak jsem psal, nebudu to dělat, protože jich je málo nebo hodně. Ta práce se mi líbí od malička.
Kdyby opravdu byl takovy nedostatek treba kamionaku, tak by zamestnavatele netrvali na predchozi dvoulete zkusenosti s nakladakem nebo dodavkou po CR, ale brali by kazdeho slusneho chlapa, ktery by chtel jezdit s tahacem zahranici.
Ahoj,
4 zkoušky, to přece nic není. U nás na fakultě děláme za semetr běžně okolo 30 předmětů, z čehož je klidně polovina zkoušek, a to rozhodně nijak lehkých(!). Pokud se ti nechce jít k promocím, nemusíš (není to povinnost). Já jsem na bakalářských též nebyla a pravděpodobně nepůjdu ani na magisterské. Asi ze všeho nejhorší jsou bakalářka a diplomka, takže radím se do toho pustit klidně s předstihem, ale ať to máš brzy za sebou. To ostatní nic není.
Ahoj. Můžu se zeptat, co a kde studuješ, že máš 30 předmětů? Já mám předmětů za semestr cca 6–8, z toho cca 3–6 zakončených zkouškou, ale nedovedu si představit, že bych měl předmětů řekněme víc než 10...
Když nedám za semestr čtyři zkoušky (ani na opravu), tak se to někdy ještě dá zachránit, ale je to už fakt hustý. I když záleží taky na tom, v jakém jsem semestru a jaký jsem měl předchozí průběh studia.
Na pedagogické fakultě. A oproti rozšířenému mínění můžu říci, že studium tam není nijak lehké. Mám zkušenosti i z přírodovědecké fakulty a náročnost tam byla o dost nižší. Určitě to také ale záleží na oboru - jak tady, tam tam.
Na MU.
Jinak ono je to způsobeno tím, že na ped. fakultě je povinnost studovat dva obory (kromě lektorství cizích jazyků a možná ještě něčeho, co lze studovat samostatně) + předměty společného základu. Takže těch 30 předmětů se nasbírá, než se člověk naděje.
30 predmetu za semestr je slusna blbost. Tomu nikdo nemuze verit.
Standardni pocet hodin tydne je tak 35-37 v semestru (1 vycuovaci hodina = 45 minut). To by ti vychazelo, ze vetsina predmetu se uci 45 minut tydne a jen tak 3 - 4 maji bezny rozsah minimalne 2 hodiny. Navic ty 2 hodiny tydne je opravdu nejaky maly predmet, ktery ani nema laboratore nebo cviceni.
Nenuť nás dohledat na webu studijní plán tvého oboru a podívat se, kolik hodin skutečně máte
Některé předměty se dokonce nevyučují vůbec, nicméně je nutné odevzdat seminárku + udělat zkoušku/ zápočet. A ano, za týden se to nedá stihnout. Já také na přednášky většinou nechodím, protože se to kryje. Holt se člověk musí učit samostatně. Podívat se samozřejmě můžete. Podle mě to mají všechny dvojobory na ped. fakultě více méně stejně.
Mimochodem, za bakalářské studium jsem absolvovala 120 předmětů - mám to i v diplomu (tj. průměrně 20 předmětů za semestr, přičemž poslední semestr jsem měla asi jen 3 předměty).
otázka je, jeslti čím větší počet, tím větší kvalita? dvacet povrchních předmětů s dotací 45 min. týdně, nebo 8 do hloubky?
To je jako na gymplu, široký povrchní rozsah . Na VŠ bych ráda studovala něco řádně do hloubky. Bohužel jsem též absolventka typu 20 zápočů za semestr a opravdové hlubší vzdělání nikde. jen můj názor, každý na to může samozřejmě hledět jinak.
čím více se ale setkávám a hovořím s lidmi ze škol jako fyzika nebo chemie, a z jejich odpovědí vidím ten bohatý objem znalostí, tak jsem nespokojena se svým vlastním studiem ( i když tehdy mi to bylo přijatelné a i brigády se stihly
Pokud člověk studuje 1-2 obory, které se "rozbijí" na 20 předmětů, nemyslím, že by konečném důsledku měl nedostatečné celkové vědomosti. Protože i když těch předmětů je hodně a nelze se všechny podrobnosti zapamatovat, celkový úhrn znalostí je nakonec dobrý. Ze všeho si něco pamatujete a když to dáte dohromady, víte toho ze svého oboru dost. Já si v tomto ohledu nestěžuju a myslím, že moji spolužáci též nemají důvod. Na PedF MU jsou jiné problémy, kvůli kterým jsem teď přestoupila na FF, na stejný obor.
doplněno 26.07.14 20:54:Mimochodem, povrchní to určitě nebylo - do mnoha předmětů nám nestačila ani běžná skripta, protože to v nich údajně bylo příliš "laicky" podáno.
Nechápu, jak se můžou překrývat přednášky povinných předmětů. Když u nás sestavili rozvrh tak, že se povinný předmět kryl s předmětem volitelným (který tedy nemusím studovat), hned jsem si na to stěžoval… Rád vidím, že studuji na dobré škole.
Opravdu buď rád. Nám už se několikrát překrývaly i povinné semináře, a potom z toho někteří měli velké problémy. Ačkoli za to logicky mohla škola. Na PedF MU je celkově neuvěřitelný zmatek a "bordel" a není to jen můj názor.
My měli na MU v prvním semestru předmětů 22 + 2 doplňkové, ve druhém předmětů 24... jeli jsme jak tryskomyši, zatímco filda měla předmětů 10 a sportovka dokonce 8..
Jaká vyučovací hodina 45 minut? Já na ČZU teda měla jednu vyučovací hodinu dlouhou 1,5 hodiny
no, u nás na škole byl zrovna nějakej reoganizační chaos, tak přednáška byla jednou 80 min, další rok 2x50 s 10 min.přestávkou, pak zase 90 min..
45 min jsem uvedla proto, že to zmiňovala diskutujcící přede mnou.
nakonec je důležitý, co se tam člověk naučí, a co po abslvování opravdu dobře umí.
jednu vyučovací hodinu dlouhou 1,5 hodiny
Pravdepodobne to byly 2 hodiny splacnute k sobe. Jestli se ten predmet ucil jako 2+2 (2 hodiny prednasek a 2 hodiny cviceni), tak se to planuje tak, ze se ty 2 hodiny prednasek daji k sobe a tim je to pro ten tyden vyrizene. Stejne tak pro cviceni/laboratore.
Nejbrutalnejsi byly predmety v rozsahu 3+2, tedy 3 hodiny prednasek (3x45min = 2h15min). Byli prednasejici, co to jeli bez prestavky. To se opravdu dalo vydrzet jen s vypetim vsech sil. Takove predmety jsme meli tak 2-3 za semestr az tak do tretaku. Byli to velke oborove predmety (technicka VS).
Maschine, co máte dělat? To, co vás baví a to, co CHCETE dělat. Bez ohledu na rodiče jděte za svým. Oni to časem pochopí. JE TO VÁŠ ŽIVOT, ne jejich. Kdosi tu píše, že jste rozmazlený fracek apod., nevěřte tomu. Rodiče vás tlačí někam, kam vy nechcete, a to má do rozmazlování opravdu daleko.
Projděte si stránky škol (nejlíp na http://www.infoabsolvent.cz/), nebyl byste jediný dospělý, který studuje dálkově nebo večerně či jinak, a vystudujte si tu zemědělskou SŠ nebo se tam jen informujte, jak se stát traktoristou.
Další můj nápad je, že si prostě uděláte na traktor řidičák, na který si vyděláte brigádně, a můžete začít... Já sama si teď, ve svých 40 letech, dodělávám střední školu, abych měla maturitu... Jen tak, pro svoje sebevědomí. Z celého srdce vám fandím, nemějte strach a jděte do toho! Jana
Já vidím hlavní problém v tom, že jste na rodičích závislý. Proto se Vás rodiče mohou snažit nutit žít (studovat) podle jejich představ. Já bych se na Vašem místě osamostatnila – našla bych si práci (ideálně okolo těch traktorů) a samostatné bydlení (nebo spolubydlení) a přípravu na budoucí povolání (traktorista) bych si financovala sama. Pak už by Vám rodiče do volby vzdělání mluvit nemohli.
Původně jsem chtěla napsat, abyste si s rodiči pohovořil a vysvětlil jim, jak se cítíte, ale z formulace dotazu nemám pocit, že by to vedlo k uspokojivému výsledku...
S rodičema jsem mluvil hodně a nikam to nevedlo. Říkal jsem jim, že mám na škole problémy, deprese a nebaví mě. Oni vidí jen tu výšku, učňákem pohrdají a těmi povoláními, které obdivuju, taky.
podívej je ti kolem dvaceti... jsi dospělý...rozhoduješ se sám. Udělej co chceš ale počítej s tím, že za to poneseš následky taky sám...
podle mne je škoda zahodit roky práce ve škole a nechat toho...na druhou stranu, jestli ti to fakt nejde a ty zkoušky nemáš šanci dodělat (obzváš´t tu jednu z lonska) tak to nech plavat.
Najdi si práci, osamostatni se a začni žít svůj vlastní život. Rodiče to budou muset přijmout...
P.S. můj syn mě postavil před hotovou věc - že je to jeho život a mi nezbývá než ho respektovat. Nešel na VŠ i když kapacity na to má. Už nastoupil do práce. ( a já ve skrytu duše doufám, že si to rozmyslí a podá přihlášku na příští rok)
Nebo mám nechat všech škol a jít pracovat a ve 24 letech začít jezdit?
Jen upresnim, ze s traktorem muzes jezdit od 17, s kamionem od 18 a s autobusem od 21.
Nápověda: potřebuješ si udělat kurz profesionální způsobilosti v dvojnásobněm rozsahu (280 hodin místo normálních 140 hodin).
Koho to zajima? I kdyby to stalo o 20 tisic vic, tak tech 20 tisic si vydelas za mesic a to prece stoji za to delat svoji praci snů už ted, misto toho cekat další 2 (3?) roky, aby jsi pak tech 20 tisic usetril na ceně za normalní kurz. Za tu dobu si tech 20 tisic vydelas nekolikrat.
Ja vim, jak jsi to myslel, ale jestlize neco stoji 20 tisic, tak tech 20 tisic musis mit ušetřeno, ne vyděláno. Protože když vyděláš 20 tisíc, tak ti z toho zůstane s bídou tak 2-5 tisíc po zaplacení všech tvojich životních nákladů (tobě možná těch 5, protože jsi sám a nikoho dalšího neživíš - viz jina zdejsi otazka).
Řidiči kamionů tady píšou, že těch 30 za měsíc dokáží vydělat. Takže jestliže tvoje náklady ten měsíc budou 10 tisíc (protože většinu času strávíš v kamionu a nikam, kde by jsi mohl utrácet se nedostaneš), tak tu dvacítku můžeš ušetřit.
Pro ispiraci Ti napíšu svůj příběh. Na střední škole jsem se vždy skvěle učila, a tak jsem se rozhodla jít na VŠ, konkrétně na ČZU. Rodiče na mě byli velmi pyšní a každému se tím chlubili a i kamarádi mi velmi fandili. Už když jsem nastupovala, tak jsem věděla, že obrovský problém bude matematika a také že ano. Ostatní předměty mi šly, neříkám že na výbornou, ale zkoušky jsem z nich měla hotové. Ve druhém ročníku po x-tém neúspěšném pokusu jsem začala mít k matice averzi, protože ani po doučování jsem zkoušku nedala. Nechtěla jsem se na ni pak už ani učit. Chtěla jsem školu ukončit a raději jít pracovat, jenže svědomí mi nedalo. Představovala jsem si, jak rodiče budou zklamaní a jak se budou cítit trapně, když známým budou muset říct, že jejich dceruška je hloupá na matiku a proto nemá VŠ a kamarádi si mě budou dobírat, že jsem se tolik nesnažila atd. Tak jsem na škole vydržela ještě další 2 roky a úplně zbytečně dělala seminárky, testy, zápočty, zkoušky a bakalářskou práci, protože jsem veděla, že tu matiku v žádném případě nedám. Samozřejmě jsem tajně doufala, že se stane nějaký zázrak a já školu dodělám a nechtěla jsem být já ten, kdo školu ukončí a bude muset důvody vysvětlovat rodičům, kteří by si třeba mysleli, že jsem to neměla dělat, že bych to zvládla. Studovala jsem tam celkem 4 roky než mě ze školy vyhodili sami kvůli té matice a bez titulu samo sebou. Mě se na jednu stranu hrozně ulevilo, ale samozřejmě mi to bylo líto, ale už se s tím nedalo nic dělat, takže i rodiče a kamarádi se s tím snadno smířili. Ale k čemu to tedy bylo? Jen kvůli tomu, že jsem se bála toho, jak to bude u ostatních lidí vypadat, že jsem ukončila VŠ, že si na mě budou ukazovat prstem apod. jsem zbytečně zahodila 4 roky života a mohla dávno být někde jinde... Takže závěr pro Tebe, nenechej si do toho kecat, je to Tvůj život a to co si myslí a říkají ostatní Ti vlastně může být jedno, nedělej to kvůli ostatním, dělej to kvůli sobě! Žádná rada pro Tebe není ta pravá, rozhodnout se musíš sám! Abys nedopadl jako já
Maturita s vyznamenáním na gymplu a pak jít jezdit traktorem? To si svého mládí moc neceníte. Pokud tu VŠ nedáváte, jak říkáte, tak bych změnil obor, nemá cenu pokračovat. Ale dělat učňovskou práci? To jste měl jít v 15ti na učňák, žádnou školu byste už řešit nemusel a byl byste v klidu. Že byste tam byl jediný lempl nešikovný na ruce, bych se nebál. A i kdyby, o kolik byste byl horší než teď? Mimochodem, myslíte, že se svou manuální nešikovností máte zrovna na řízení? Jaké jsou Vaše řidičské schopnosti?
Zrovna teď mám brigádu, kde jezdím s traktorem. Takže zkušenosti získávám. Jenže já nemám žádné zemědělské ani technické vzdělání, proto mě nikam nevezmou. Myslel jsem, že ten opravář zemědělských strojů by byl ideální, protože bych o těch strojích něco věděl. Když ne jak je opravit, tak alespoň věděl, jak je obsluhovat.
Netechnicke ucivo ucnaku musis jako dobry absolvent gymnazia zvladnout za par mesicu. Technicke predmety (tedy to, co pro tebe jako gymnazistu bude nove) ve zbylych mesicich do konce roku. Nemel by to s prislusnymi knizkami byt zadny problem. Naucil jsi se nervovou soustavu obratlovců a estery kyselin, naučíš se i blbej dieselovej motor a pneumatické ovládání přípojných zařízení.
Jediné, co pro tebe bude opravdu nové, bude ta praxe. Vezmeš to od úplným začátků jako ty ostatni blbci, co tam nastoupili po osmičče a společně se prokoušete od úplných začátku, jako co je to "plech" až po genrálku motoru a opravy vzduchového kompresoru.
Jestli to vážně chceš dělat, tak do toho běž. Určitě bych si na tvém místě ještě zkusil oběhat místní učnáky, jestli by tě tam nemohli od září vtěsnat. Buď jako denního studenta, nebo večerního, dálkového, na individuální studijní plán nebo já nevím jaké další plány jeětě škola nabízí. Jestli to chceš dělat, tak se cesta, jak se k tomu dostat, vždycky najde. Vždycky říkám, že nejtěžší je zjistit, co vlastně člověk chce dělat. Když už pak ví, kam jde, tak cestu k cíli vždycky najde.
Současná VŠ ti nejde, nebaví tě to, víš, že to stejně asi neuděláš, tak bych to odmával, sečetl svoje ztráty a nakročil s čistým štítem novým správným směrem.
Díky za pomoc a rady. Ale už s tím nemůžu nic dělat. Rodiče učilištěm pohrdají a mermomocí chtějí, abych měl vejšku. Takže na ní budu hnít, abych pak dělal šoféra. Věřím, že mě to bude bavit, ale přece jen tohle byla až poslední možnost, co v životě dělat.
Rodice ucnakem pohrdaji asi proto, ze dennodenne vidi ty typy, ktere tam chodi. Co si budeme nalhavat, studijni, karierni a prikladni žáci to v naprosté většině nejsou. Protože kdyby to byli, tak by asi byli na nějaké prestižnější škole.
Těch opravdu dobrých žáků je tam menšina. Většinou tak šli podle mě proto, že je ten obor opravdu bavil nebo chtěli dělat to, co jejich vzor (táta, strejda, děda, soused, známý rodičů, ...) nebo to chtěli jejich rodiče, protože prošli podobnou cestou (a funguje to pro ně) nebo viděli někoho, kdo podobnou cestou prošel a teď se má dobře.
Na VŠ jsme měli kluka z učnáku. Pro nás gymnazisty byla spousta věcí v prváku opakování. Pro něj to bylo věechno nové. Jenže se poctivě učil, asi mu to i dobře chápalo a většinu gymnazistů v průběhu semestru strčil do kapsy (my se na rozdíl od něj průběžně neučili, takže jsme některé maličkosti nevěděli a on je znal). U zkoušek se to pak srovnalo, protože jsme se museli stejně naučit všechno
Na druhou stranu jsme tam měli v kroužku dalšího jednoho (nebo dva?) kluky z učnáku a to byli typičtí učni. To učivo a jeho množství je prostě úplně zahltilo. Abstraktnější věci byli mimo ně. Vůbec se nechytali. Na VŠ se po prvním semestru nebo roce neudrželi.
Tím chci říct, že i na učnáku se někdy vyskytnout nějakým řízením "perly", které by tam za normálních okolností být neměli, protože jsou na učnák moc dobří a rozhodně mají na víc.
Cose týká tvojí situace, máš před sebou ještě 2 roky. To je dost dlouhá doba na to, aby tě to každodenně otravovalo. Osobně bych si zkusil změnit obor, nabrat si předměty, které mě více zajímají, prostě nějak to stočit na předměty, které tě osobně zajímají. Vzpomínám si, jak mě bavilo chodit do školy. Samozřejmě tam byli věci, které mě nebavili, neustálý shon, stres, ale opravdicky jsem se pokaždé těšil, co nového se dozvím ten další den o věcěch, které mě vážně zajímají. Nechtělo se mi věřit, že tohle může být škola - chodit někam, kam chodit musím a oni mi tam dobrovolně a zadarmo říkají věci, které mě tak zajímají! Zkus prostě znovu objevit tu radost z toho dozvídat se něco nového, co tě zajímá. Změn si zaměření na to, o čem se chceš dozvědět více. Zajdi si na osobni oddělení nebo za studijním poradcem a zjisti si, co se dá dělat, kam se dá přestoupit, zkus třeba i přestup na jinou VŠ s uznáním absolvovaným předmětů, ... prostě možností je určitě spousta.
Ať se to podaří nebo ne, začni ve volném čase dělat něco pro to, aby jsi mohl začít toho traktoristu nebo kamioňáka nebo co chceš dělat, co nejdříve. Choď na brigády, ušetři peníze, začni si dělat řidičák, začni jezdit po večerech s náklaďákem jako brigádu, nabízej se firmám z oboru, že by jsi u nich chtěl dělat brigádu, praxi, zaučení, neplacenou stáž, víkendovou práci, večerní práci, ... Určitě přijdeš na další možnosti.
Koukal jsi se teď o prázdninách po nějakých možnostech, jak se dostat k traktorům? Opravny, zemědělská družstva, ... Klidně i neplacené práce, jen tak na očumovanou, aby jsi se něco přiučil a viděl, co tam asi tak dělají a jak, atd. Všude zajdi, zavolej, pošli email, osobní setkání, opakované dotazy, ... Zkusil bych tak 100 kontaktů. Jeden z nich určitě vyjde. Vezmi Zlaté stránky, adresář podnikatelů v zemědělství, opravny zemědělské techniky, .. já nevím, co je dostupné v tomto oboru. Když tě nebudou chtít, tak se zeptej, jestli neví o někom, kdo by tě chtěl, kam by podle nich bylo nejlepší se obrátit, ... prostě do toho pořád dloubej a ono z toho něco vypadne.
Jinak předpokládám, že máš nakoukaná videa z YouTube o traktoristech, kamioňácích, opravách traktorů, pneumatických a hydraulických strojů atd. Můžeš napsat i autorům těch videí, jestli neví o možnosti, kde by jsi se mohl uchytit.
Hodně štěstí!
To se říkalo vždycky (a stále říká) a o více zaměstnáních. Nejen o řidičích, ale i prodavačkách, ostrahách majetku, servírkách, popelářích, zametačích chodníků, technických službách města obecně, ... Je to způsobené tím, že na tyto pozice je možné se dostat i bez předchozí praxe a vzdělání v oboru (jestli vůbec nějaký takový obor existuje) nebo k získání kvalifikace stačí absolvovat nějaký krátký kurz.
V životě jsem poznal několik lidí, kteří neměli žádné vzdělání a vydělávali více než já s dobrou VŠ. Pak jsem pochopil, že úspěšnost v životě má překvapivě málo co do činění se vzděláním, ale je to více o známostech, náhodě a "proříznuté puse".
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.