Vysvětlení zapojení bojleru

Odpojte bojler od sítě a měřte multimetrem na pípák.

Termostat je jen spínač. Tepelná pojistky dvoupólový spínač. Proud musí dotéci až k topné spirále.

Pokud svítí doutnavka a bojler netopí, tak je vadná spirála a termostat i tepelná pojistka jsou z 90% vpohodě. Píšu z 90%, protože doutnavku rozsvítí i velký přechoďák na vadném kontaktu.

Na tepelné pojistce je knoflíček a ten se musí zamáčknout. Pak v tom lupne a kontakty se spojí.

Pokud vypíná často, tak se spirála přehřívá k vůli bojleru plného sanitru.

Viz.:

poradte.cz/...

Ty jsi to nečetl? Nejníž je kapilára tepelné pojistky. Největší teplota vody je nahoře bojleru. Teplá voda je lehčí a stoupá.

Bojlery fungují na tom principu, že u těch stojatých se voda odebírá z úplného vršku odběrovou trubkou, která vede skrz celý bojler dolů (dole je vstup a výstup).

Tatramaty tu trubku mají z plastu a mě po 8 letech praskla vejpůl. Měl jsem málo vody i když byla natopená.

Naštěstí jde koupit.

Spirála se zanáší stejně jako v konvici nebo pračce. Záleží na tvrdosti vody.

Bojler nesmí šumět při topení. Pokud šumí nebo hučí, tak je zanesen a spirála žere více proudu a dá méně teplé vody za stejný čas co vyčištěný bojler. Navíc se namáhá teplem a brzdo odejde. Vodní kámen jí přehřeje a funguje jako izolant tepla, takže teplo se špatně vyzařuje do vody.

OK, vpohodě. Nakonec si porozumíme .

Pokud je ta trubka prasklá v půlce, tak se stane tento případ.

V bojleru je studená voda. Spirála je dole a nahřívá vodu. Horká voda stoupá vzhůru na vršek bojleru a dole je opět studená. Bojler tedy topí tak dlouho, dokud se celý neprohřeje (tedy ta voda).

Pak termostat vypne a odpojí spirálu od elektřiny.

Horká voda je lehčí a tak, pokud se odebírá z prostředka bojleru ke sprchování, tak se třeba 155 litrový bojler chová jako 80ka. Dá prostě málo vody a ta horká voda zůstává nevyužitá u vršku (ona se postupně prochladí od té spodní, ale ač se bojler snaží sebevíc, tak prostě víc vody ti nedá k využití. Zůstane v něm (poteče horká chvilku a pak jen vlažná až studená).

U bojleru, kde je odběr vody normálně od vršku (zdravá trubka a celá) se horká voda využije na maximum. Pokud tedy 155 litrový bojler deklaruje okoupání 4 člené rodiny, tak se zkutečně 4 členové okoupou. U prasklé trubky se okoupe max 1 - 2 lidi.

Pozn.: Já někdy dokážu vypustit i za 3 lidi vodu, ale to je věc jiná

Spirála se při nahřívání tvrdé vody obaluje vodním kamenem (sanitrem). Ten se chová jako tepelný izolant. Takže horká spirála nemá kam dát teplo a sama se deformuje a přehřívá. Naopak do vody se tepla předá málo a navíc taková postižená spirála topí na tu samou teplotu ten samí bojler podstatně za delší čas, protože jí v přenosu tepla brání ten kámen.

Vyčištěním bojleru prodlužujete životnost, snížíte náklady na elektřinu (přenos tepla je rychlejší čistou spirálou přímo do vody) a hlavně natopíte bojler rychleji a můžete se koupat ten samí večer, pokud čistíte bojler a zapnete ho kolem oběda (pro příklad).

K čištění se používá nejlépe Ocet, kdy se spirála založí do plastového kbelíku a zaleje se vařícím octem z rychlovarné konvice. Necháte jí tam co nejdéle. Samosebou se nejprve omlátí dřívkem od toho nejhrubšího, aby to nesnižovalo účinost octu. Já používám kuchyňskou dřevěnou obracečku (takové to pádlo nebo ploutvičku - nejsem kuchař, tak neznám přesný termín).

Ano mění se celek, jeden nebo druhý, protože asi samotný vlnovec s čidlem neseženete, ale mohu se mýlit..

Kapilára většinou přežije celý termostat. Vždy, když jsem kuchnul z nudy nefunkční termostat, tak jsem čuměl na tu měděnou harmoniku a při přestřižení trubičky od kapiláry se harmonička vždy vyfoukla, takže asi tak.

Pokud tedy neuteče médium, tak termostat funguje (z hlediska kapiláry).

Spíš termostaty odejdou na ten silový kontakt.

Laicky to jde poznat i tak, že při točení kolečkem v žádné poloze nelupne.

Jak tu psal 111. Mění se to jako celek.