Napětí na vysokých sloupech

Ano, správná odpověď, ale také se pozastavuji nad tím, že tazatel nemá tyto informace rovnou ze školy - ze studia. Divné, ale budiž už jsem se setkal i s absolventkou střední zdravotní školy, která nevěděla nic o krevních skupinách.

Snad by nebylo ještě od věci, pokud by někdo připojil nákresy (snímky) izolátorů a stožárů, podle kterých se dá identifikovat o jaké přenášené napětí se jedná (svého času ty obrázky existovaly, ale to jsem byl mlád, velice mlád . . . - ale přesto mám dojem i podle stožárů, že jde o více než 22 kV, tedy 110 kV). Omlouvám se profesionálům.

treba

tzb-info.cz/...

Zde je jistojistě minimálně 22kV. Ale klidně i násobně více, a to už není sranda... pro takové vtipálky co tam vylezou "šáhnout si jestli to kope" , už nemá vetšinou smysl volat sanitku... - vetšinou se posbírají ohořelé zbytky těla do igelitových pytlů... no nic pěkného.

Nepise, jakeho elektro oboru. Umim si predstavit, ze slaboproudari to vubec nemusi vedet.

Ani student posledniho rocniku silnoproudu nemusi nutne znat konkretni cisla, protoze jim ve skole jen reknou, ze tyto hodnoty jsou "tabulkovany" a "dane normami", kde si je mohou najit.

Bohužel nebude to fake. Potkal jsem absolventa elektrotechnické průmyslovky, který neuměl aplikovat ohmův zákon, studenta 3. roku VŠ elektro, který neuměl aplikovat kirchhofovy zákony. Ne že by je neznali, ale absolutně netušili, k čemu je to dobré v praxi.

Myslíš poradte.cz/... a poradte.cz/...? (Pardon, ale fakt jsem si to nemohl odpustit).

Ne, to nebyl nikdo z poradny. To je zkušenost ze života.

spis bych rekl tech 22kV (vychodni cechy 35kV) na 110kV bych rekl, ze to ma male izolatory

Je to vedení 110 kV nebo 220 kV, 22 kV vypadá takto:

To vypadá jako z Austrálie nebo Ameriky. U nás vedení 22kV vypadá jako co jsem kdysi nafotil. Na betonových sloupech nejčastěji. Ale není to pravidlem. Jsou různé varianty řešení.

Jinak nedávno jsem měl možnost procházet pod vedením vysokého napětí ve Velké Británii. Jednalo se o ocelové příhradové sloupy. A pod vedením bylo docela slyšet jakoby jiskření. Napětí na vodičích mohlo být tak 750kV. Jednalo se o 6 svazků vodičů po třech lanech v každém svazku celkem ve třech patrech živých vodičů + vrchní 2 bleskosvody. Na rukách mi stály všechny chlupy.

na Vvn vedeni je to slyset bezne...

Zem je i obyčejná zem co máte pod nohama, ale vzniká na trafu (v obcích, aj.) 22/0,4kV, je zapojené do hvězdy - ve středu vzniká zem/nulový bod, který je následně propojen se zemí co máte pod nohama.

Na obrázku máte mapu okolí mochovské rozvodny. Několik vedení jsem zvýraznil fialovou čárou.

V levém horním rohu přepnout na turistickou mapu a přiblížit. Vidím, že 22kV není popsáno, ale je to stejná čára, jako ty vyšší (a ty už popisek mají) Měl jsem na mysli vedení VN a VVN - takové, jaké máš na ůvodním obrázku. Vedení 3x400V, které vede ke každému domu už tam není. mapy.cz/...

Vedení je chráněno již svou polohou. Je potřeba dávat pozor jen při práci se žebříkem, lešením atd. bežný pohyb to neomezuje. Jen v případě silné námrazy se může lano roztrhnout a spadnout na zem, od něj pak už nebezpečí hrozí. Elektrosmogu se netřeba bát, lana jsou dostatečně vysoko. Podívejte se doma na postel, hned za hlavou máte zásuvku a ve zdi vedení s230Volty a to vám taky nevadí.

Ono se to často nestává, ale stát se může. Když by došlo z jakéhokoliv důvodu k přetržení vodiče a jeho pádu na zem, rozhodně se k němu nepřibližujte. V okolí kontaktu vodiče se zemí se může vyskytovat životu nebezpečné tak zvané krokové napětí (vysvětlení pojmu určitě najdete na Netu). Pokud se už z nějakého důvodu přiblížit musíte (třeba vyproštění zasažené osoby) postupujte tak, aby jste měl při každém kroku co nejmenší vzdálenost mezi chodidly. Vedení by se sice mělo při havárii automaticky odpojit, ale jeden nikdy neví.

cs.wikipedia.org/...

mě by ještě prosím zajímalo, jestli to posílají střídavé nebo stejnosměrné. Někde jsem slyšel, že stejnosměrně se to líp dopravuje po drátech (menší ztráty), ale generuje to právě magnetické pole. Nebo je to jak kde?

V běžných sítích se vede prou střídavý. Proti stejnosměrnému má výhodu, že se dá prakticky libovolně měnit jeho napětí (transformátory) a tak přenášet větší výkony po slabších drátech na větší zdálenosti. Tím, že při vysokém napětí tečou vodiči menší proudy, jsou menší i stráty. Generátory v elektrárnách produkují proud o napětí řádově jednotek kilovoltů, pro přenos se pak napětí trnsformuje na 22kV - 400 kV (zatím výjimečně až 700 kV). Následně se pak napětí transformuje na 230 V (3x400 V) pro běžné používání. To by se stejnosměrným proudem tak snadno nešlo.

Další výhoda střídavého proudu je jeho ovladatelnost. Při velkých výkonech je DC problém vypnout, protože mezi kontakty vypínače při rozpojování vzniká elektrický oblouk, který se těžko zháší. Při AC oblouk sice vzniká taky, ale vzhledem k tomu, že má procházející proud 50x za vteřinu nulovou hodnotu, je jeho zhášení snašší (velmi zjednodušeně řečeno).

h,´m, zajimave

Průkopníkem střídavého proudu byl Tesla, narozdíl od Edisona, který prosazoval, že budoucnost má proud stejnosměrný, bohužel se u propagace stejnosměrného proudu dokázal snížit k takovým ubohostem, že veřejně zabíjel zvířata střídavým proudem, aby přesvědčil veřejnost, že pravdu má on, že střídavý proud je škodlivý a nebezpečnýa nemá tedy žádnou budoucnost.

Ono s tou škodlivostí proudů je to na delší diskusi. Každý zachází s tělesnými buňkami trochu jinak a je sporné, co je horší. Střídavý při vysokých frekvencích je nebezpečný méně, protože je veden jen povrchem těla (t zv. "skin efekt") a tak tolik nepoškozuje vnitřní orgány.

On to Edison nepředváděl jen na zvířatech, on taky vynalezl elektrické křeslo, které ovšem se stejnosměrným proudem naprosto selhalo. Tady je o tom i o celém sporu kolem střídavého / stejnosměrného proudu docela zajímavé čtení.

Tak opravička: elektrické křeslo bylo napájené proudem střídavým.

Samozřejmě, že je to na delší diskuzi, já jen chtěl zmínit, čeho byl schopný Edison, přestože výhody střídavého proudu už byly díky Teslovi zřejmé.

dobrý den, mohla bych se Vás zeptat na bližší informace o škodlivosti vn22 kn na zdraví? budeme stavět dum 2m od podzemního kabelu. je problém mít v této vzdálenosti ložnici? a zda je velký rozdíl mezi 22kn a 110km v dopadu na zdraví?

není to blízko, nemělo by to být alespoň 3m? zjistěte si kolik je ochranné pásmo pro 22kV

AC, jak jinak.

"stačí se podívat na délku izolátorů, ty moc dlouhé nejsou..."

No jak se to vezme, ony z dálky dlouhé nevypadají, ale například závěsný izolátor pro vedení 400 kV je dlouhý přes 4 metry.

1 mm na 1 kV rozhodně NENÍ bezpečná vzdálenost. Je to přeskoková vzdálenost pro velmi suchý vzduch ve venkovních podmínkách, ale za optimálních může být klidně 10x větší. Bezpečná vzdálenost je s určitou rezervou daná normami, ale reálně lze zhruba 30 mm/1 kV považovat za bezpečné.