Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
panelákový byt z roku 1981, stoupačky v předsíni, kruhová plechová roura na vzduch z digestoře a z koupelny je potažená izolací, která vypadá jako šedivá skelná vata obalená prošívanou alu fólií. Na různých místech z toho trčí ta vlákna. Myslíte, že to obsahuje azbest?
Děkuji za názor / radu.
S pozdravem,
Miloslav Stibor
Ne, neni to azbest. Je to skelna vata obalena hlinikovou folii. Spoj muzete zalepit Al paskou, aby se z vaty neprasilo.
Já mám pocit, že v roce 1981 se azbest už nepoužíval (v r. 1984 byl zařazen mezi karcinogeny). A ani to na azbest nevypadá, jedná se o dlouhovlákennou skelnou vatu (neslyšel jsem, že by se do vaty přidával azbest, je to pitomina). Vemte si respirátor, trčící vlákna postříkejte rozprašovačem s mýdlovou vodou, vlákna uhlaďte jedním směrem nebo ostříhejte, a spoj zalepte (nejlépe Al páskou, jak radí clas).
okály měli obložení z osinkocementových desek a navíc konstrukce byla napuštěná nějakým formaldehidem aby to bylo nehořlavé.
Měli jsme ze stejného materiálu kanceláře v práci a každý rok chodila hygiena měřit koncentraci formaldehydu ve vzduchu kvůli bezpečnosti práce. To že se chodilo měrit v pondělí a předtím byly celý výkend okna do kořán aby se pořádně vyvětralo o tom ani nemluvím, později nějakou chytrou hlavu napadlo že když se to zevnitř vytapetuje tak tapety ten formaldehyd nepustí dovnitř. Když po opuštění kanceláří chovanci dětského domova tuto budovu zapálili hořelo to lépe než papír takže o té nehořlavosti by se dalo taky celkem pochybovat.
Kolem azbestu to ani neprošlo. Tohle je klasická skelná vata. Azbestová vlákna jsou mikroskopiská (a právě proto nebezpečná, snadno se dají vdechnout) a měkká, jednotlivá vlákna od sebe těžko na pohled rozeznáte.
Azbest vypadá například takhle. Tohle konkrétně je těsnící šňůra, která se ještě v polovině 80 let běžně používala na těsnění vzduchotechniky a nikomu to nevadilo.
Ještě dodám - skelná vata (na rozdíl od azbestu), má tvrdá a velmi ostrá vlákna, která se snadno zapíchnou do kůže a velmi těžko se odstraňují (u minerální vaty je to výrazně lepší). Není to sice nic extra nebezpečného, ale je to velmi nepříjemné. Takže při jakékoliv manipulaci opatrně.
Co člověk, to názor, já vím, že se trubky izolovali čedičovou vatou, která měla na sobě nalepenou fólii z hliníku.
Bez azbestu.
Ano, skutečná skelná vata se už moc nepoužívá. Práce s ní byla "za trest" (věčně popíchané ruce a nedej bože, když Vám to vlezlo pod montérky ). Minerální vata tolik nepíchá a má i lepší izolační vlastnosti.
Kolego Magdone, nedá mi to, abych jen malinko vysvětlil pojem "Minerální vata"
To je vata vyrobená z minerálů, jako je čedič, či sklo. Proto je dělení čedičová a skelná, obojí je minerální...
a přeji jen hezké dny, bez deště.
Všimli jste si toho ochraného pospojení na ekvipotentionální svorku?
Na nalakované trubce od plynu je měděná páska se stahovací svorkou Bečov jen tak na parádu a zakončení na objímku trubek škoda slov.
Jo, to máte pravdu, s tím lakem. :c)) Také jsem si toho všiml, až několik let po rekonstrukci. Ale abychom toho mého elektrikáře úplně negrilovali, tak úplně vlevo je jako první v řadě ještě třetí spoj a ten je hezky na obnaženou měděnou trubku plynu.
Ono jde o to, že je potřeba dát všechny trubky z kovu a konstrukce na stejný potenciál. Pokud se poruší v bytě PEN, tak proud poteče nouzově pospojením, aby nikoho nezabil v bytě při dotyku na kovové spotřebiče. Pokud bude potenciál někde nevyrovnaný, tak klidně proteče přes elektroměr a jeho mechaniku (důležitá trubka pro pospojení je ta hlavní přívodní. Né ta tvoje ke sporáku, protože ta hlavní je pospojená na více bodech v celém paneláku či činžáku?) nebo poteče přes nekvalitně připojené pospojení na trubce a jak se tam napětí bude ztrácet na nekvalitním spoji, tak uhoří v místě úbytku napětí.
Takže nestačí mít vodič jen na jednom místě kvalitně připojený a na jiném místě to provést lajdácky.
Proud si vybere vždy nejsnažší cestu s nejmenším odporem. Buď člověka při dotyku nebo tu měděnou trubku od plynu. Tedy pokud se poruší hlavní pracovní PEN vodič.
Jinak ekvipotencionálními přípoji proudy téct nesmí.
To je jako zapojovat vodu a dát trochu koudele jen po venku místo do závitu, ať je dozor spokojený. Akorát tam závada vadí okamžitě, jak voda stříká ze spojů. Bohužel elektrika se mnohdy dosti fláká a po požáru se už neřeší, když to zhoří i s domem a nebo to někoho sejme, tak vpodstatě taky už je pozdě.
...
Ale na to nebyl dotaz. Jen trochu úchylka z oboru, tak mi to nedalo.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.