K tomuto dotazu mě vyprovokovala otázka Čím topit nejlevněji. Nastíním situaci: Klasický panelák, centrální dodávka tepla, tzn. vodorovné rozvody v suterénu, svislé 2x stoupačka na byt, 4x radiátor. Sousedi jsou různí, je jasné, že každý se snaží ušetřit podle svých schopností a podle svého svědomí. S otcem jsme vedli debatu na téma, jak legálně ušetřit, oba máme byt stejně situovaný. Nad námi ještě jedno patro a pak střecha. Se zateplením objektů se výrazně změnily podmínky v nejvyšším patře. Izolovaná střecha tolik tepla nepropustí a tak oba naši sousedi pod střechou výrazně omezili topení ve svých bytech. Podlaha izolovaná není, tu jim ohřívá teplo, které uniklo od nás. Topit tedy začínají, až když my mrzneme. Budiž jim přáno. Je to legální, bez změny modelu rozpočítávání tepla v objektu, s kterým se po zateplení zatím nikdo nezabýval s tím mnoho nenaděláme. Otázkou bylo, jakým způsobem legálně ušetřit (co není zakázáno, je povoleno). V rámci debaty (oba jsme technici) jsem nastínil možnost zvýšení plochy přestupu tepla na stoupačkách tím, že by se na přívodní trubku nainstalovalo přídavné žebrování, s tím, že ovšem netuším, z čeho to levně vyrobit (aby to taky trochu vypadalo). Otec mě dostal s tím, že vymýšlím kolečko od trakaře, že v Německu něco takového legálně vyrábějí, prodávají a používají. Ať dělám, co dělám v češtině to nevygooglím a jak by se to mělo jmenovat německy, to fakt netuším. Dovedl by někdo poradit, zda je něco takového ve zdejších krajích k sehnání?
doplněno 21.09.14 08:47:Neberte to tak úplně vážně. I mně je jasný, že pokud soused nade mnou netopí, je stoupačka nad radiátorem studená, tudíž je plocha přestupu tepla podružná (kde nic není, ani smrt nebere 
)
1x
Pokud bych to chtěl tvořit já, tak bych koupil toto ve velikosti o trochu větší než je stoupačka, rozřízl na polovinu a na stoupačku přidělal třeba stahovací nerez páskou...
Jinak legální to asi moc nebude. Nehledě na to že je dost pravděpodovné že jak se Vám zvedne teplota v místnosti, tak Vám to započte Váš poměrový měřič
0x
poměrový měřič s jedním čidlem (snímání teploty pouze radiátoru a těch je drtivá většina) přídavné topení nepozná; dále, aby bylo účinné toto žebrované potrubí, muselo by být montováno na vodorovné trubky a to stoupačky nejsou (na svislém potrubí účinnost hodně klesá, jedině s nuceným ofukováním, ale tím zase stoupají náklady za elektřinu); tolik k technické části; a teď k tomu: (co není zakázáno, je povoleno) z vaší otázky; kdo asi zaplatí vámi spotřebované teplo? jednoznačně sousedé, kteří budou normálně topit, aby byla u nich zajištěna požadovaná tepelná pohoda; méně méně za vás zaplatí už ti, kteří budou topit podobně jak vy a nejvíce doplatí sousedé, kteří mají rádi hoodně teploučko a topí jak mají - radiátory; to platí za předpokladu, že máte na radiátorech poměrové měřiče teploty (RTN - rozdělovače topných nákladů), pokud by měření spotřeby tepla bylo provedeno jiným způsobem a ne RTN, pak by se tam započítávalo i to vaše přídavné topení a k ošizení sousedů by v takové míře nedocházelo; a to už i novela vyhlášy č.372/2001 vnáší do rozúčtování nákladů na tepelnou energii hodně zmatků, viz: vytapeni.tzb-info.cz/...
a ještě k Německu - jaký je u nich způsob rozvodů ÚT a měření tepla?
Jsem rád, že mi nikdo nenasazuje psí hlavu a jsem jen upozorňován na možné aspekty tohoto jednání. Jasně, že montáž přídavných žeber by nebyla úplně košer, navíc účinnost takového zařízení je diskutabilní, zvlášť v poměru pořizovací cena / úspora. Nějak mě ani nenapadlo, že bych záměrně netopil, šlo mi jen o zvýšení účinnosti zařízení.
K té účinnosti oněch žebrových trubek s radiálním žebrováním - ta by byla skutečně mizivá. Ty německé mají žebrování podle popisu axiální - tedy podélné. Z toho rovněž vyplývá, že rozvody tepla jsou v Německu, alespoň v objektech kterých se to týká, taženy stejně jako u nás. Byť z návštěvy příbuzného si pamatuji něco jiného (není Německo jako Německo). Metodika rozúčtování spotřeby tepla v Německu je mi zcela neznámá.
Celý systém rozúčtování nákladů je jeden velký kompromis (zmiňovaná vyhláška). Spravedlnost pro každáho jednotlivce v něm nenajdete. A že by se někdo zabýval plochou stoupačky? Vezměte si výškový dům s 12 patry. Technicky je to pochopitelně tak, že dole je stoupačka silnější, nahoře slabší. Ti dole mají trubky snad 1 1/2", ti nahoře jen 1/2". Ti uprostřed mají instalované navíc dilatační smyčky, jejichž plocha je rovněž nezanedbatelná. Kromě krajních bytů jsou na tom ovšem všichni z hlediska rozúčtování stejně. A zmiňovat spravedlnost v domě, kde půlka lidí netopí a nechá se vytápět tou druhou nemá snad ani smysl. V tomto ohledu není vyhláška (nebo aspoň dříve nebyla, novelu jsem nestudoval) zase tak špatně vymyšlená.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.