Vodoinstalacni trubky - metricke?

U železných trubek (spojovaných závitem) se stále používá rozměr v coulech. Tomu odpovídá i stoupání jejich závitu. Plastové trubky jsou metrické, nicméně se občas (asi ze zvyku) používá označení v coulech, což ovšem je rozměr přibližný.

Jak píše Magdon, kovové jsou většinou v doulech, při použití na instalace. Pro zámečničinu jsou v mm. Plast, měď a podobně je v mm. Hovorově se stále používá coulů, protože je to odvozeno od závitů. Ty se používají pouze coulové, protože metrický závit nemá parametry na utěsnění (nemá vrchol zaoblený ale ostrý).

Coulové závity i metrické jsou stejné.Nějakou ostrost norma nezná.Jen metrický závit má úhel 60 stupňů a coulový má 55 stupňů.A pak záleží,jaké je stoupání závitu.Zaoblený vrchol mají jen závity Edisonův na objímky žárovek a pak Oblý závit např.u šroubovek spojování vagonů.

Bože, tak se mrkni do strojírenských tabulek. Krom úhlu mají rozdílný vrchol. Proto metrický neutěsníš koudelí, protože ho má ostrý, zatímco coulový je zaoblený. Než tady vyžvatláš nějakou kravinu, tak si o tom aspoň něco málo přečti.

Ta koudel tam drží především z toho důvodu, že se jedná o trubkový závit , čili kuželový, tzn.že na začátku je volnější.

.

Nepovídej. A zkoušel jsi někdy udělat metrický kuželový a utěsnit ho koudelí? Bude stále prosakovat. Ano, trubkový je kuželový, ale hlavně úplně jinak zapadá vrcholový hrot jeho úhlu vnějšího závitu do dna vnitřního závitu. To je ten nejdůležitější aspekt těsnosti, nikoli kuželovitost. Ta je pouze pro ulehčení a lepší rozestření koudele po délce závitu. (aby nebyla jen na začátku).

Budeš se divit, alev nouzi jsem i metrický závit utěsnil zcela bez problému koudelí. Jen bych dodal, ještě jsem neviděl metrickou hlavu na řezání trubkových kuželových závitů, jak zde navrhuješ, abych si to zkusil. Pokud by něco takového existovalo, určitě by nebyl problém...

Tak když ani nevíš, že se dá závit bez problémů vytočit na soustruhu do tvaru, jaký chceš, tak už se nedivím, že se tu dohaduješ ohledně přůřezu závitu. Přitom by se stačilo mrknout do tabulek.

Ty jsi mě špatně pochopil. Chtěl jsem poukázat na to, že pro utěsnění je důležitý průřez toho závitu. Ta kuželovitost samozřejmě taky, ale ta je tam spíš pro lepší natažení těsnidla po celé délce. Ať už koudele, teflonu nebo pasty. To mi je jasný, že instalatér nebude lítat se soustruhem.:D

Jistě že se dá, ale chtěl bych vidět, jak jde instalatér do akce se soustruhem na zádech )

Ano, ta kuželovitost slouží pro lepší našroubování s těsnidlem, ale průřez závitu - metrický či coulový má na to nulový vliv. Zkus si navinout koudel na metrický šroub a uvidíš, že bude těsnit zcela bez problému...

Ano, ale není k tomu určený. Tak ještě jednou pro ty, co o tom moc nevědí a nejsou schopni si to vyhledat:

METRICKÝ závit není určený k jakémukoli utěsňování

Trubkový závit je určený k tomu, aby šel utěsnit.

A těsnost či netěsnost není dána kuželovitostí (ta je k jednoduššímu vniknutí těsnícího materiálu), ale tvarem závitu. Obrázek snad napoví i těm tvrdohlavým:

http://sk.wikipedia.org/wiki/Metrick%C3%BD_z%C3%A1vit

http://www.noma.cz/informace/2_3.php

Zvláštní pozornost prosím věnujte oběma vrcholům. Z obrázku je jasně patrné, v čem tkví netěsnost metrického. Má totiž po celé své délce skulinu. Kterou samozřejmě utěsníš, ale prostě na to není určená. Trubkový závit má zaoblení jak na vnitřním, tak na vnějším, tudíž tam tato skulina není.

Zjednodušeně vysvětleno - když zatáhneš na krev oba závity bez jakéhokoli dotěsňování, trubkový bude sáknout, zatímco metrický poteče proudem, odpovídajícím právě velikosti té skuliny. A může být 1cm nebo 1 metr, prostě poteče vždy.

Souhlasím potud, že metrický závit se v instalatéřině nepoužívá, používá se trubkový. Pokud by se používal, utěsnil bys ho stejným způsobem, jako trubkový, tečka

Neutěsnil. Tečka. Proto se nepoužívá.

To nemáte pravdu - podle norem existuje jak trubkový závit (označení G), tak trubkový kuželový závit (ozbačení kG). Klasický trubkový závit není kuželový, ale v celém svém průřezu stejný, kuželový závit je vyroben na kuželové ploše (na kuželu) a normálním způsobem ho nevyrobíte - lze ho vyrobit pouze pomocí soustruhu.

Z čistě technického hlediska máte pravdu, když budu řezat závitovou hlavou trubkový závit po délce 1 m, bude mít prakticky stále stejný průměr. Jestliže řezáte trubkový závit pouze pro spojování trubek, tak ten je krátký. Vyříznete ho na počátku trubky volnější a pokračuje do ztracena, laicky se dá říci tzv. do kužele, což umožní potom dokonale utěsnit spoj. Takto to bylo myšleno.

Plastové trubky se dnes prodávají na mm.Ocelové pozinky zase v coulech.Ocelové černé jak v coulech,tak v mm.Když se v tom má laik vyznat,tak na to musí mít školu.

JABRAKA

Co je metricky dum? Je to dum, kde rozmery pouzitych dilu maji takovou velikost, aby se s nimi osobe, zvykle na metricky system, dobre pracovalo.

Tedy jestli je dana osoba zvykla pouzivat milimetry, aby se tam z nejakych historickych nebo oborovych duvodu nepouzivaly napriklad palce. To znamena, ze dum nebude postaven treba z desek 2,44 x 1,22 metru (standardni "americka" 4 x 8 deska), protoze tyto rozmery pripadaji "metricke" osobe "divne", ale bude postaven z desek 2,5 x 1,25 nebo 3 x 1,5 metru nebo 2 x 1 metru.

Stejne tak pro potrubi. Misto 5/8 palce bude pouzito 15mm, protoze s 15mm se "metricke" osobe pracuje lepe nez s 15,875mm. Jestli tady nekdo dokaze bez prepocitani na milimetry spocitat, kolik litru protece za minutu potrubim 1/2", tak uznam, ze archaicke miry maji neco do sebe.

Argumentovat rozdilem "Bar vs. Pa" nedava moc smysl, kdyz se jedna jen o posun desetinne carky (1 bar = 0,1MPa).

Proste jsem se snazil pochopit, proc kdyz v Evrope se pouziva metricka soustava uz skoro 150 let, proc jsou stale obory, ktere ji odmitaji prejmout.

značení 3/8", 1/2", 3/4", 1", 1,25", 1,5",2" je úplně správně a podle norem. Hlavní důvod coulového značení je tvar závitu. Coulový závit vyřezaný na konci trubky má kuželový tvar. Vnější průměr závitu není konstantní, ale směrem od konce trubky narůstá. Z toho důvodu je metrický závit pro vodoinstalatéry nepoužitelný, ten má průměr stále stejný. Fitinky a trubky nemůžou mít metrický závit, protože by je nešlo utěsnit.

Kdybyste potřebovali větší trubku, tak si ji objednejte v metrických mírách. Například trubka o světlosti 200 mm se značí jako Din 200.

Figurku, neplácej nesmysly. Zřejmě jsi nikdy žádný závit závitovou hlavou neřezal. Běžně používaný coulový závit není kuželový. Potom by protikusy (fitinky) musely mít vnitřní závit také kuželový, což pochopitelně nemají, takže by pak podle tebe trubka v protikusu teoreticky držela jen na jednom závitu. Zřejmě tě zmátly závitové konce na koupených trubkách, které jsou trochu do kužele, ale to není "kuželový závit " podle normy, je to dané výrobním postupem.

haha.

Všiml jsem si, že tu diskutují na slovo vzatí odborníci.

Myslím že jsem závitů trubkových vyřezal víc než ty. A ještě ti prozradím, že jsem řezal trubkové závity válcové i trubkové závity kuželové. A jestli řežeš normální ruční závitovou hlavou na normální konec vodoinstalatérské trubky, pak se jedná vždycky o trubkový závit kuželový. Má kuželový tvar a proto se jeho vnější průměr měří xx mm od konce trubky. Jinak by každý naměřil něco jiného. Ale to ty jako mistr oboru určitě víš. Tak mi řekni mistře, kolik že je ta míra xx? Já jsem to zapoměl.

Kosir, Figurek má pravdu. Na trubce se dělá závit do kuželu. Ve fitynce není potřeba,on to není kužel 45°. Nevím, z hlavy kolik, ale každopádně je při úplném zašroubování prostě na kraji těsnější než uvnitř, protože fitynka je válcová, trubka kuželová. Právě proto, aby tam při nanesení nebo omotání líp zalezlo těsnění. Jakékoli. Koudel, pasta nebo teflon. Když si to změříš šuplerou, tak to hned uvidíš. Ale je to poznat i od oka.