Otevírání zavařovacích sklenic

Já mám na to osvědčenou metodu a pomůcku. A sice jednou starší a pevnou kudlou zajedu špičkou velice opatrně ze strany pod víčko a jemně pootočím kudlou. Víčko si jakoby pšoukne :D a nasaje vzduch. No a potom už to zvládnu odšroubovat. Nechce to násilí a vybrat tu správnou škvíru. Nestalo se mi, že bych ulomila špičku nože a nebo odloupla kousek sklenice.

Tady jsem si ještě pomáhala lžičkou, ale poté jsem přešla na otevírání tou správnou kudlou poradte.cz/...

Niekedy za starych čias predavali taky pliešok ktory sa zasunul pod vičko,pootočilo sa snim,urobilo to psssst. No a pohar sa už dal otvoriť.Ja si pomaham čo mi pride pod ruku .Nôž, vidlička, mala lyžička, lyžica ,zasuniem pod okraj a dalej to už poznate.

stačí poklepat nožem kolem dokola na víčko a vždy ho otevřu- vyzkoušejte

Obrátit a zespodu dlaní udeřit do víčka...

U mne to fungovalo vždy, když bouchnu hranou dlaně po víčku. Samozřejmně, když je víčko přilepené cukrem vytečeným z přeplněné sklenice při zavařování, pomůže už jen uvolnění závitu víčka nožem.

Mně funguje, když postavím sklenici (pro jistotu) do dřezu, ohřeju vodu v konvici a pomalým čůrkem liju na víčko. Zatím mi nikdy nic neprasklo a po chvilce vezmu sklenici do utěrky (víčko je horké) a velmi lehce otevřu. Teplem se zruší podtlak ve sklenici.

Právě že se mi už několikrát v poslední době stalo, že se uštípl kousek sklenice při páčení víčka nožem. Mám pocit, že už ani sklo není to, co bývalo, je jakési drobivé. Že bych s přibývajícími léty měla větší sílu, to vylučuji.