1 - je lepší na jízdu z kopce přeřazovat na neutrál? nebo jet se zařazenou rychlostí a brzdit motorem? Má to vliv na spotřebu?dost často rychlost vyřazuju,při dojíždění na křižovatkách,před odbočováním a tak,ale chlapi to moc nedělaj,spíš jedou skoro furt pod zařazenou rychlostí
2 - logika mi říká, že jízda se zapnutými světly má vliv na spotřebu, sice dost malý, ale alternátor zkrátka musí dodávat víc proudu, tak klade větší odpor motoru.Je to tak?
3- při srážce dvou automobilů se rychlosti sčítají? tedy když jeden jede 50km/h a druhý 80km/h, tak je to jako kdyby auto narazilo do zdi při 130km/h?
4 - může ve volném vesmírném prostoru fungovat perpeetum mobile? Teoreticky nebo i prakticky?
3x
Na podobné dotazy je ideální auto s BC - tedy palubním počítačem. Tam je vše patrno hned na první pohled
Takže
ad1) Z kopce na neutrál nevyřazovat. Jednak je to nebezpečné (zejména u větších aut) a také neekonomické. Pokud je totiž vozidlo vybaveno vstřikováním, rychle zjistí, že se brzdí motorem a přestane vstřikovat palivo - takže okamžitá spotřeba je 0,0 Pokud vyřadíte, motor palivo potřebuje pro svůj vlastní chod - žene totiž nejen převodovku, kterou mu odpojíte, ale taky zmiňovaný alternátor, klimu, posilovač řízení a pod. V tomto režimu bere cca 0,7 l/h, s klimou do 1,0l/h.
ad 2) rozsvícená světla samozřemě spotřebují elektrinu - obvykle cca 160W. Tu musí alternátor vyrobit, ale ten vliv je velmi malý, jediným prudším rozjezdem vytáhnete spotřebu do mnohem větší výše, než činí rozsvícená světla. Komu to přesto dere srdce, může použít světla pro denní svícení (SPDS), ta mají spotřebu do 10W.
ad 3) Ano, rychlosti aut se sčítají, ale nelze to srovnat s nárazem do zdi, nebo třeba stromu. Auto má totiž deformační zóny, zatímco strom ani zeď neuhnou ani o píď. Proto taky mívají nárazy do těchto věcí fatálnější dopad.
ad 4) Perpetum mobile nemůže fungovat nikde, ani na Zemi, ani ve vesmíru. Energii z ničeho jaksi dostat nelze.
1x
1) U novějších aut se při zařazeném kvaltu vypíná vstřikování=menší spotřeba
2)Ano zátěž je větší-doporučuju LED světla pro denní svícení=menší příkon=menší spotřeba.
3)Ano
4)Když vyloučím vliv gravitace která ve vesmíru není,mohlo by to podle mého názoru fungovat.Otázka je jak to zrealizovat.
1x
u novějších aut se uzavře přívod paliva, ale bez rychlosti dále dojedete. Osobně to řeším tak, že když tuším, že budu muset na konci brzdit, nechám tam rychlost, když netuším co se bude dít dál, nebo potřebuji jen dojet, vyřadím a zkuste to, jak daleko dojedete bez rychlosti na volnoběh. Kdy se více ušetří?
2) ano je to tak.
3) to je sporné, zeď je pevná nedestrukční, ale druhé auto není zeď ,ale bortí se? Nevím.
4) vůbec netuším
1x
1) Rekl bych, ze nejlepe odpovedel Milancukrar. Vzdy zalezi, jak je kopec prudky, zda pod kopcem chcete dale brzdit nebo opet zrychlovat, zda z kopce chcete udrzovat konstantni rychlost, ci to rozjet vice, ci naopak uz za jizdy z kopce brzdit. Pokazde se vyplati neco jineho. Kdo by se s tim ale az tak peclive pocital...
2) zodpovezeno
3) To jsem zde jiz detailne popisoval. Viz zde: poradte.cz/...
4) Viz Tesykova odpoved. Prakticke perpetuum mobile nefunguje v nam znamem vesmiru nikde.
1x
1. Felicie z r. 1995 už umí zavřít benzín, když brzdí motorem. Jinak vyřazuju jen když potřebuju pod kopcem někam dojet a nechce se mi na 20m zařazovat rychlost, u křižovatek samozřejmě dojíždím na neutrál.
2. Teoreticky ano, u mě převažuje pocit bezpečnější jízdy nad teorií.
3.Ano, lehčí nebo při stejné hmotnosti pomalejší auto na tom bude hůř, protože ve výsledku bude nakonec "couvat", ale je to určitě složitější.
4. co je z našeho pohledu perpetum mobile, může být jinde normální a protože se svět zbláznil, pak je možný úplně všechno...
Přečtěte si vyjádření některých účastníků economy rally a dozvíte se, že pokud to šlo, tak jeli co nejvíce na neutrál. Když vidím před sebou velký rovný kus prázdné (!) silnice s kopce, tak to rozjedu na 120 km/hod a přeřadím na neutrál. Tak ujedu třeba 3 km rychlostí okolo 100 k/hod se spotřebou 0,7 litru nafty na 100 km. Když takto ujedu ze 100 km trasy cca 15 km, projeví se to spotřebě paliva. Připouštím, že je to trochu riskantní jízda (zejména na dálnici) a začátečníkům bych to nedoporučoval.
1x
ad 1. Celá věc je poněkud složitější a záleží na typu(značce) auta. Řídící počítač a jeho FW přestává dávkovat palivo v jiných otáčkách. V mém případě: Ford Galaxy 2,3l, je to někde kolem 2300 ot/min. Jde to vypozorovat při brždění motorem z mírného kopce, který vás bude pomalu zpomalovat. Na určitých otáčkách najednou ucítíte, jakoby motor přestal brzdit tak razantně. Jakoby jste si ťukli do plynu. Proč to tak je nevím. Pravděpodobně jde o snahu řídící jednotky nedostat se pod minimální otáčky, a zareagovat včas. Nevím. V každém případě na motoristických fórech různých značek se v diskuzích tahle otázka občas objevuje, a vyplatí se tam jít podívat.
ad 2. bylo zoodpovězeno
ad 3. Následky pro vaše tělo viz tesyk, následky pro auto viz promon
Zadr sice mám nějakou dobu řidičák,ale nějaký ten pátek už neřídím. Co to znamená brzdit motorem? Je to to,že dám neutrál a sešlapávám brzdu,aniž bych měl sešláplou spojku?
Ne to je , že tam necháte rychlost a uberete nebo úplně přestanete šlapat na plyn. Pak auto brzdí motor který je pohánený přez převodovku od kol.
Nechápu větu : " Pak auto brzdí motor který je poháněný přes převodovku od kol" Když nesešlapuju brzdu ani netahám za ručku tak jak může auto brzdit? Když třeba jedu z kopce a u silnice je napsaná cedula brzdi motorem,tak jak mám tedy brzdit?
Kemo pokud se prostě nechá zařazený rychlostní stupeň a dá se noha s plynového pedálu tak se "brzdí" motorem. Čím nižší tam je rychlostní stupeň tím víc motor brzdí.
doplněno 30.06.10 22:57:Kemo, jednoduše jak moc dobře půjde roztlačit auto se zařazenou ryclostí. Půjde roztlačit stejně jako když se rychlost vyřadí. Ne protože písty ve válcích stlačují vzduch a to klade odpor. Proto se tomu říká že se brzdí motorem. Dokonce nekterá auta mají takzvanou motorovou brzdu. Určitě jste někdy slyšel jak autobus při jízdě z kopce začne silněji hučet. Tak to řidič právě použil motorovou brzdu , ale to už raději vysvětlovat nebudu.
Tak to je teda zajímavý 
Nebrzdím a přitom auto brzdí? To sem z toho jelen. 
To tam může být rovnou napsaný misto "BRZDI MOTOREM" napsané "NEBRZDI" 
Na tom není nic až tak zajímavýho, brždění motorem je celkem normální věc. Jde o to, že každý motor v okamžiku kdy za pohybu auta uvolníte akcelerátor (plyn) bude auto zpomalovat. To proto, že při uvolněném akcelerátoru chce točit jen volnoběžné otáčky, takže bude vozidlo zpomalovat do té doby, než jich dosáhne. Každý typ motoru zpomaluje trochu jinak, dvoutakty pomerně málo, zatímco diesely velmi výrazně - to až tak, že na kluzké silnici může auto po prudším uvolnění akcelerátoru přejít do smyku.
Takže polopaticky - pakliže auto rozjíždím, sešlápnu akcelerátor a motor zvyšuje otáčky - samozřejmě za cenu podstatného zvýšení spotřeby paliva . Když dosáhnu požadované rychlosti, akcelerátor sešlápnu jen natolik, aby auto jelo trvalou rychlostí (např 90 km/h), spotřeba se sníží, motor udržuje nastavené otáčky. Pokud vidím, že se blížím k obci, sundám nohu z akcelerátoru, tím přestane motor dostávat palivo, spotřeba je 0,0 motor snižuje otáčky a tím zpomaluje auto.
0x
1. není - rozhodně u novějších aut ne - řídící jednotka z kopce uzavře přívod paliva, na neutrál živíte volnoběh
2. logiku nehledjte svítí se a basta - dejte si diody s menší spotřebou
3. ano , rána jako z děla a většinou nepomúžou ani pásy, něco se většinou v tělíčku urve...
4. múže - zatím to nikdo ale nedokázal a ani nevyvrátil...
0x
1. rozhodně je lepší jet se zařazenou rychlostí, protože Vám zůstanou plně funkční posilovače řízení a brzd. Ty by Vám jinak mohly, při chcípnutí motoru, přestat fungovat.
2. Vaše logika je správná. Osvětlení auta vyžaduje cca 200W a ty musí motor vyrobit.
3. Při čelní srážce dvou automobilů je několik důležitých faktorů, které mají vliv na následky srážky. Předně je to hmotnost vozidel. Logicky, vozidlo s vyšší hmotností "převálcuje vozidlo s nižší hmotností. Typickým příkladem je srážka auta s vlakem. Kdyby se rychlosti jen jednoduše sčítaly, tak za předpokladu třeba 50km rychlosti obou vozidel, by měli být mrtví všichni cestující v autě a i ve vlaku. Ale není tomu tak, čím to asi bude? Další významný vliv má velikost deformační zóny.´Čili jinak řečeno na jak dlouhé dráze dojde ke zpomalení pohybu Vašeho těla z těch 50 na 0 km/hod. Tento vztah se vyjadřuje jako přetížení. Čili, nabouráte-li autem do zdi při 50km/hod, máte cca 1m na zpomalení této rychlosti na 0. Stejně, nabourají-li dvě stejně hmotná vozidla při této rychlosti do sebe, tak pro obě platí stejná dráha spomalení a výsledek pro Vaše tělo je stejný, jako při bourání do zdi.
4. Ne. Jsme v uzavřeném prostoru a součástí vesmíru. V nám známém vesmíru platí všude tytéž zákony jako na zemi. Vliv gravitace, Dopplerův jev, páka, kladka... A jak víme z fyziky, tak každá akce vyvolává reakci a všudepřítomé ztráty v podobě tření (byť na molekulární úrovni) vyžadují přísun další energie.
0x
1 - viz axus
2 - viz axus
3 - viz axus
4 - Tady je to trochu složitější. Perpetuum mobile je zjednodušeně řečeno zařízení, kterému dodáme počáteční impuls (energii) a ono potom bez dalšího dodávání energie pracuje dál. Jednoduchý příklad. Předpokládejme rotoped s dynamem napojeným na světlo. Rozšlapeme na maximální rychlost, roztočíme setrvačník, světlo svítí naplno, slezeme z rotopedu a za několik desítek vteřin se postupně zastaví. Hlavně vlivem tření a gravitace, ale částečně i díky světlu, které si vzalo svoji porci energie (zlomek oproti tření a gravitaci). Dodali jsme "stroji" šlapáním energii X a ta se postupně přeměnila třením v teplo a částečně ve světlo. V ideálních podmínkách ideálního kosmu by se veškerá počáteční energie šlapání přeměnila ve světlo (zanedbáme účinnost dynama a předpokládáme 100procent), žádná další energie k dispozici není a sama z ničeho se nevyrobí. Kdybychom světlo přes dynamo nezapojili, tak by se rotoped po rozšlapání točil neustále (stále ideální vesmír), dokud by jej třeba někdo nechtěl zastavit - pak by k zastavení potřeboval tutéž energii X. Vesmír ale není ideální, přestože se v některých ohledech ideálu blíží, rozhodně více než jsou podmínky na zemi. Ve vesmíru jsou vlivy gravitace a dalších sil, ale jejich vliv je relativně malý a tak by náš experiment hodně dlouho běžel. Určitou analogii nabízí třeba planety. Jejich vznik a formování za obrovských energií způsobil jejich rotaci, která se může zdát konstantní. Pokud zanedbáme gravitační vliv jiných planet a hvězd, tak se budou točit kolem vlastní osy hodně dlouho, miliardy let. Postupně budou zpomalovat, až se teoreticky zastaví úplně - k tomu ale nikdy nedojde, to je ale na delší povídaní.
Takže perpetuum mobile ve smyslu zatočíme klikou a ono to pojede samo a vyrobí mnohonásobně víc energie, než jsme dodali je science fiction. Ale perpetuum mobile ve smyslu zatočíme klikou a ono se to bude hodně hodně dlouho samo točit, to reálné je..
0x
4.) O všem je netno pochybovat...a vše je relativní, i lidské poznání...do budoucna nelze vyloučit popření dnešních fyzikálních, respektive tremodynamických zákonů,a tedy ani objev principu fungování perpetum mobile...bude to jen otázkou času...
Jste asi opravdu fyzik, který nemá ponětí o realitě.
Úředník není ten, kdo vymýšlí zákony, zákazy, příkazy apod. Toto vše je reakce na to, když někdo najde kličku, jak se něčemu vyhnout atd.
0x
Nečetl jsem předchozí odpovědi, takže se možná nevědomky kopírovat kolegy.
1. Není lepší dávat neutrál. Při brždění motorem je spotřeba je srovnatelná nebo menší, navíc šetříde brzdové destičky.
2. Je to tak, ale zvýšení spotřeby je naprosto zanedbatelné proti zvýšené bezpečnosti.
3. Rychlosti se nemohou sčítat, představte si betonovou zeď, která se nebude deformovat, a ve stejnou chvíli do ní narazí dvě auta ze dvou stran, jaký je rozdíl? Podotýkám, že toto je moje teorie, samozřejmě rychlejší auto při čelním nárazu bude mít menší náraz než by odpovídalo jeho rychlosti a naopak, také je nutno vzít v úvahu hmonost vozu. Ale pokud to budou dvě ideálně stejná auta stejné konstrukce, stejně těžká a se stejnou rychlostí, pak jejich čelní srážka bude stejná jako náraz do betonové zdi. Můj kamarád inženýr mi udělal fyzikální rozbor teorie o sčítání rychlostí, ještě jsem neměl čas mu jeho teorii fyzikálně rozvrátit...
4. Pakliže PM berem jako stroj který funguje sám o sobě, pak teoreticky ano. Pokud chceme tímto strojem něco pohánět, tedy mu odebírat energii, pak ani teoreticky ne.
Někdy je dobré přečíst si názory ostatních. Potom byste nemusel plácat ty svý bláboly o PM který funguje sám o sobě!
?
Předem jsem hlásil, že jsem nečetl ostatní příspěvky, omlovám se za to! O jaké "bláboly" se jedná?
...Pakliže PM berem jako stroj který funguje sám o sobě, pak teoreticky ano... Nemůže fungovat sám o sobě, protože tření a gravitace je všude přítomné a vždy působí ztráty.
OKI, souhlasím. Ale zde nebyl definovaný vesmír, takže já si nedovolím tvrdit, že VŠUDE ve vesmíru fungují naše fyzikální zákony, tření a gravitace. Takže opravdu čist teoreticky by to mohlo "někde" být možné. 
Tohle bych nebral jako blábol, ale jako velmi rozumné vysvětlení různých druhů chápání pojmu perpetuum mobile. Základem jeho nemožnosti je princip zachování energie, čili perpetum mobile jakožto věčný zdroj energie (z ničeho) je v rozporu se známými fyzikálními zákony. Naproti tomu perpetuum mobile, chápané jako "věčný pohyb" vlastně není nic jiného než aplikace zákona setrvačnosti.
Na druhou stranu, tohle zase ilustruje to, jak se fyzikální zákony "mění" s poznáním. Zákon setrvačnosti říká, že těleso, na které nepůsobí žádná síla, setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu. Takže vlastně "věčný pohyb" by vykonával jakýkoli jednou vržený kámen, což jak víme, není pravda. To je jednak proto, že na zemi na něj působí řada sil (odpor vzduchu, gravitace ale i jiné), což věděl i Newton, ale taky proto, že tento zákon platí v inerciální soustavě souřadné v Eukleidovském prostoru, a dnes víme přinejmenším to, že náš prostor je zakřivený, též v souvslosti s gravitačnímii silami, a inerciálnost té které soustavy (pokud vůbec dovedeme tuto oustavu popsat jinak, než jako soustavu, v níž platí Newtonovy pohybové zákony) je vždy jen přibližná. Nicméně trvale se otáčející kolo v prostoru dostastečně malém, abych se choval jako euklidovský, dost daleko od vlivů planet , bez tření, je teoreticky řekněme představitelné; nechci říkat můžné, protože takové místo nejspíš ve vesmíru není. Do jisté míry se tak chová třeba sluneční soustava, ovšem právě jen do jisté míry.
0x
Ad jedna: všichni tu řeší etázku spotřeby, většinou velmi fundovaně, ale nemělo by se zapomínat na bezpečnost. J nejsem žádný zkušený řidič (po pravdě prakticky vůbec nejsem řidič), ale z autoškolyu si vzpomínám, že při jízdě z kopce máme mít vždy zařezen stejný stupeň, na jaký bychom tam jeli do kopce. (Napadl mne sjezd z Barrandova k mustu.)
(Možná to někdo už napsal, všechny příspěvky jsem přečíst nezvládl.)
Tato poznámka je důležitá PŘEDEVŠÍM pro auta s vzduchovými brzdami, tedy hlavně nákladáky. Motor na volnoběh nestačí díky otáčkám spřaženého kompresoru dodávat vzduch pro dlouhodobější přibržďování, takže posléze dojde vzduch a auto přestane brzdit. Podobný efekt má auto s posilovačem brzd a vypnutým motorem, a už je potom jedno, jestli se vezeme na laně nebo z dlouhého kopce šetříme palivo, stejně účinnost brzd rapidně poklesne...
0x
chlapi, tohle asi nikdo číst nebude, ale není pravda, že ve vesmíru všude fungují zákony (Newtonovy) jako v naší slun. soustave. Sledoval jsem dokument, jak vědci si neví rady s galaxiemi, které obsahují spousty elemtů, ale obíhají okolo sebe mnohem většími rychlostmi než je obvyklé ve sluneční soustavě, což vůbec ničemu nevadí, až na to že tím tam vznikají mezi tělesy mnohem větší odstředivé síly a i přes ně galaxie drží pohromadě. Dodnes vědci přesně neidentifikovali neznámou neviditelnou sílu, která tyto galaxie drží pohromadě i přes to, že v ní síly nejsou v rovnováze, prostě jednoduše v nich chybí hmota (tíha) (tím by se měla rozpadnout, ale nestane se tak). Takže opravdu někde za hranicemi, který si opravdu člověk těžko vybavuje je něco, co funguje podle zákonů jiných než Zemských (Newonovy a pod.) bylo to dost zajimavy, ale těžko to zde dokažu interpretovat.
Každeho troubu snad napadne,že motor když se nešlape na plyn,tak brzdí.Takže jestli nechci brzdit a jet dál,tak je nejúspornější dát s kopce neutrál.Mít s kopce zařazenou rychlost se vyplatí jen když brzdící účinek motoru nebude mít moc velký vliv na cestovní rychlost.Jinak řečeno rychlost tam může být,když auto nebude zbytečně zpomalovat,což bude z prudkého kopce.
0x
Obávám se, že jen při městském provozu, malé odjeté vzdálenosti se aku řádně nedobíjí. Zkuste jeho nabití. Zvláště v zimě, takže pokud to jde!, jedu na parkovací, nebo zhasnu (jezdím po polních ..., aby někteří nevyčítali).
Nikdo ti nic nevyčítá, neboj! Ale pokud nemáš vozidlo typu Š1000MB a pod, které byly vybaveny dynamem, a startovat se jim taky moc nechtělo, tak se o dobíjení bát nemusíš, alternátor to v pohodě zvládne. Jak jsem už psal. pokud Ti přesto leží na srdci ,,zbytečně´´ prosvícené watty, nech si na auto osadit LED světla pro denní svícení a máš pokoj - v duši, i od poldů.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.