Autoškola - optimální příprava na zkoušku?

Dobrý den,

Pozítří mě čeká zkouška z autoškoly (zatím teda poprvé) a zajímalo by mne, jak se na ni co nejlépe připravit, aby mě nic nepřekvapilo, za následujících předpokladů:

1) Jsem studijní typ, otázky na test jsem se již naučil, nepředpokládám, že to bude ta těžší část. Snad jen jsem se chtěl zeptat, jak to celé od začátku probíhá (tím písemným testem se předpokládám začíná)?

2) Z technického hlediska vím o autu zhruba to, že má čtyři kola a volant. Nově po přečtení příručky k příslušnému vozidlu teda taky to, jak se přesně ovládá to, co bych měl kromě volantu, pedálů, řadící páky, směrovek a ruční brzdy umět ovládat (snad na to nezapomenu). Zkouška z technických znalostí se sice již nedělá (to bych považoval za štěstí, učit se při VŠ před zápočtovými písemkami ještě tohle by asi nebylo nic moc) ale pokud jsem to dobře pochopil, tak jisté pozůstatky tady jsou, například vyjmenovat povinnou výbavu vozidla nebo předvést kontrolu vozidla před jízdou. S instruktorem jsme si ukazovali pouze stručně kontrolu vozidla (stav pneumatik, pak osvětlení a nakonec kapaliny v motoru). Co všechno by to ještě mohlo obnášet? Nerad bych, aby mě tam něco překvapilo... při zkoušce budu jistě velmi nervózní a když jsem velmi nervózní, ztrácím schopnost analytického uvažování, takže to, na co bych za normálních okolností přišel během minuty, to u zkoušky prostě včas nevymyslím, pokud to nebudu vědět nazpaměť.

3) Na řízení jsem lempl. Sice prý dle instruktora "mám šanci zkoušku udělat", ale i během poslední jízdy se mi za tu půdruhou hodinu podařilo nasekat několik chyb, které nejsou ani tak o znalostech, jako spíš o pozornosti a rychlosti reakcí (typu opomenutí zapnout/vypnout směrovku, pohled do zrcátka příliš pozdě apod.). Nějaké tipy, jak se na to připravit, abych zůstal s hlavou chladnou, pozorný a pohotový? Vím, že je to jenom zkouška z autoškoly, ale těch asi 7 stovek na opravnou zkoušku jentak na chodníku nenajdu. Je pravda, že před poměrně obtížnou ústní maturitní zkouškou (jež jsem nakonec složil se samými jedničkami) jsem byl nervózní více, a psychologická příprava spočívala den předtím v prostém smíření se s tím, že to třeba neudělám, a dotyčný den ráno jsem pak extrémní nervozitu a únavu z probdělé noci odboural konzumací blíže nespecifikovaného psychostimulancia, což tady před jízdou ale jaksi nebude možné...