Deprese ze psa

Kesino, ty nemáš depresi ze psa. Ty máš málo sebevědomí a chceš nějak vyniknout. Tím, že předvedeš psa na výstavě? Dovedeš si představit, jak ti bude, když rozhodčí na vystavě zarecituje: Špatné úhlení zadních končetin, měkký hřbet, ocas posazený nízko, příliš těsný zkus a bla bla bla. Musím ti říci, že se z toho poprdíš a deprese budeš mít úplně šílené. Prvního psa jsem měla vítěze kruhu, ikdyž mi třeba to o končetinách taky řekl. Druhá pes byla velmi dobrá. A slyšela jsem takové řeči okolo a zklamání a neštěstí majitelů. Některým trvalo notnou chnvíli, než jim došlo, že to, jestli něco pes vyhraje, jim vůbec život nezkrášlí. Navíc, výstavy jsou nesmírně únavné, stresujíécí, finančně náročné. Nerada na ně vzpomínám, ale bylo to podmínkou k tomu aby pes byl uchovněný. Už jsi na nějaké výstavě byla. Ne? Zajdi to všechno zkouknout, at víš, jaký je nesmysl to, že máš hrozné deprese. A také to, že psa musíš na výstavu připravit. Nejen ho upravit, ale naučit sebe a psa, jak máte chodit a psa prezentovat. Osypeš se z toho! Takže přestaň brečet a mít deprese. Na takovou blbost jsi už hodně veliká a psovi se věnuj. Nebuď jako rozmazlený frocek! Pes už čeká, až s tebou vyrazí dělat blbiny venku:

Vím určitě, že pes na výstavu vůbec nechce. On chce být s tebou, milovat tě a vědět, že je milován. Že spolu blbnete a hrajete si.

Tohle je už troll :D To není možné..

JJ Ukulele, slečna se nudí.. .. no když se vrátím k otázce, tak mám kamarádku, chtěla psa, rodiče jí ho nedovolili, měli malý byt, tak chodila celou základku venčit pejsky sousedům, po okolí, do útulku, cvičila je, chodila na voříškiády. Teď je dospělá, pořídila si dva nádherný papíráky, chodí na výstavy, agility, skáčou do vody (to je taky soutěž )za sebe musím říct, že ty psy vysloveně baví předvádět se, běhat, ukazovat co umí, paníček se jim věnuje. Jsou to opravdoví šampioni ve svých rasách.. Jenže, kamarádka měla vždy ráda psy, věnovala se jim, umí s nimi pracovat, má zkušenosti. Splnila si sen. Proto by pro tazatelku nikdy žádný papírák nenaplnil to, co od něj očekává. Je to jen umanutí, potom to budou koně, pak cesta do vesmíru..

Přiznám se, že nechápu v čem je problém, kvůli kterému je nutné brečet a mít deprese.. To, že si někdo dá nějaké fotky na FB? To s Vámi tak cloumá závist? Vždyt jste chtěla psa a rodiče Vám ho evidentně koupili. Pes nestrádá tím, že nechodí na výstavy. Osobně si myslím, že spíše psi spíše strádají tím, že je prdlí páníčci tahají po výstavách, zejména když jsem viděl jak tam tupírují pudly a podobné plemena, tak jsem si říkal chudáci psi. Krom toho to courání po výstavách také zabere dost času - možná i to je důvod, proč to Vaši rodiče nechtějí absolvovat.

Zkuste brát život takový, jaký je. Jestliže máte depku z takové - s prominutím- ptákoviny, tak vězte, že život má pro Vás uchystány daleko, daleko složitější situace, které budete MUSET ustát. Život totiž není o FB...

Myslím, že máš tenhle dotaz zařazený ve špatné rubrice. Protože se vůbec netýká psa, ale tebe. Tady nejde o psa, ale o to, jak se ostatní dívají na tebe. Je v tom závist a touha vyniknout za každou cenu. Zařadit se někam, kam vůbec nepatříš. Nebylo by vhodnější zabývat se něčím, co tě opravdu zajímá, bez ohledu na to, co dělají nebo umí ostatní? Já v tomhle žádnou lásku k tomu psu necítím. Cítím tam jenom samé já, já, já. Odpovědi jsi dostala už na svůj minulý dotaz, ale ani tam jsi nepovažovala za vhodné nějak na odpovědi reagovat.

Děti, děti už aby zase začala škola

Myslím, že podobných otázek na ,,rodinného psa, tady již je řada. Snad třetí v pořadí. Počkej ty dva roky, kdy ti bude 18 a pořiď si štěně, které bude jenom tvoje a vychováš si svého šampiona. Zvedneš si své sebevědomí, že tvůj pes něco dokázal. Přes rodiče opravdu vlak nejede.

I když je pes s papíry, nemusí nutně na výstavy. Hlavní je láska, přátelství a spokojenost se svým němým přítelem a společníkem. Ty nemáš ráda svého psa, ale chtěla bys mít ráda jeho úspěch, slávu, medaile, ocenění a tím se sama realizovat.

Na výstavách a ukázkové péči by nebylo nic špatného, vždyt za tím stojí spousty práce, ale tady v tomto případě to už hraničí s posedlostí, nebo mladickou nezkušeností?

Ale, ale to už jsme někde řešily, ne? Nefňukej a začni něco dělat! Nebreč na netu a vezmi psa a něco- cokoliv začni se psem podnikat! Prostě zvedni pr***l a konej! Na to nepotřebiješ ničí souhlas.

Vewzmi si svoje deprese (které mimochodem nemáš, protože ani netušíš, co to je trpět depresemi), psa a táhni...někam do přírody, ven prostě něco začni dělat! Hlavně neseď u PC a nepřiživuj nudu. A už začínáš být nejen trapná, ale i politováníhodná...

Ach jo, taková otázka tady už myslím byla. A buď vůbec ráda, že psa máš. No tak s ním nechodíš na výstavy, no a? Já mám doma psa bez papírů a taky s ním na výstavy nechodím, protože ani nemůžu. Nauč ho nějaké triky, natoč ho a dej to někam na FB. I výstavy stojí peníze, dneska není všechno zadarmo.

Není nic špatného, že chceš něco dokázat, ale samo se to neudělá. Co se psem děláš? Snažíš se? Seber se, vem psa a makej! Co to je za blábol, že ti to rodiče nedovolí?