Co se sraženým holubem?

ono každé zvíře - jediný co chce, je žít.. jediná škodná jsou lidi, takž už běžtě všichni do záděle... fakt že jo..

Vy by jste nepomohl ani člověku, natožpak zvířeti... je ostuda, že tady máte tolik hlasů..

nashle

býval bych to nechal na přírodě - krmení pro kočky a psy. Občas vidím nějaké ptáčky po nárazu do skla u budovy, ještě dýchají. Nevěřím, že mají šanci. Kdybych to dokázal tak bych jim utrpení ukončil, ale bohužel...

To co se tu rozvíjí je jen zásluha všech těch dobrodinců, co každý den v poledne doma seberou všechno staré pečivo a jdou ve městě krmit ptáčky - holuby. Myslím, že nikdo z nich neví, že za to mohou dostat pokutu 1tis. Škoda, že se nedávají.

k otázce: po udravení ho klidně pustte rovnou do ulic. Městský holub toho moc nenalétá, je zvyklý chodit a pokud letí je to zpravidla o metr dva a zase pochoduje. Pokud u toho bude kulhat tak to velkým handicap není - ve městě.

Pro "hejkal"

- děkuju za Váš příspěvek.

Nemocný holub mi sice trochu zkomplikoval život, protože žiju v paneláku 2+1 - a mám ještě 3 kočky (od popelnic) - ale nedovedu si představit, že bych ho zabila, anebo vyhodila teď na zimu ven.

Má pochroumanou nohu a křídlo (zlomené to asi není), nemá ocas a má stržená pera na zádech a na břiše - ale krásně se vzpamatovává, žere, dělá si toaletu a protřepává křídla.

Nedovedu si představit, že bych ho zradila - když mi už začíná docela věřit. Koupila jsem mu klec a hodlám ho pouštět (až se zcela uzdraví ) na prolítačku po pokoji. Na jaře uvidíme.

Ahoj "hejkal"

- jakých nemocí bych se měla obávat - a jak se projevují - s holubem už žijeme 14 dní - každý den mu klec čistím - a zatím na sobě nic nepozoruju. Jak se ty holubí nemoci projevují - a jakou mají inkubační dobu -? Děkuju za odpověď. Marcela.

Přesně tak. Zajímalo by mě, jestli by zadavatelka zachraňovala pochroumaného potkana. Nevidím mezi tím rozdíl...

pro "borax"

- myšičky, krysičky, potkany mám taky ráda - se mnou je to těžký - všech zvířat je mi líto.

- jo - a řešit klec pro potkana by bylo asi jednodušší, nežli klec pro holuba.

Ruku na srdce, opravdu byste vzala evidentně nemocného potkana od popelnice domů? Nic ve zlém, jen mě to zajímá

pro "borax"

- původně jste se ptal, jestli bych si vzala domů pochroumaného potkana.

Ale - upřímně řečeno - nevím - záleží na okolnostech - potkaní nemoci neznám - holubí si tak trochu dovedu představit. Jen jsem chtěla říct, že nemohu zavrhnout žádné zvíře, pokud potřebuje pomoct - a já mu pomoct můžu - ! . Jako malá jsem chovala obyčejné domácí myši - takže vůči myším odpor nemám - a krysy a potkani jsou chytrá zvířata.

ještě pro "borax"

- jak jsem sháněla po různých Zverimexech klec pro holuba - seznámila jsem se s mnoha myšičkami a potkánky - krásnější a milejší zvířata si ani nedovedu představit. Ovšem, samozřejmě se jedná o laboratorní zvířata.

Ale - jestli zůstane klec pro holuba opuštěná - určitě si pořídím potkánky, nebo krysičky. Marcela.

Culdo, co s holubem, to neporadím, ale tak rok a půl zpětně jsem tu řešila problém s holubem, co si udělal hnízdo za oknem naší koupelny (zdi 80cm, takže místa dost a dost). Táta ho chtěl shodit, já - zvířátkomilec, jsem nechala holuba, at vyvede mládě a měla z toho velkou radost.

Ovšem do té doby, než se nám po koupelně začali roztahovat malincí černí broučci, byli na umyvadle, v prádle, ručnících, no protě všude. Takže hnízdo se pěkně shodilo, koupelna dezinfikovala a o holubech nechci ani slyšet

Tak to je taky mazec, jiřičky s přítelem shazujeme každoročně 3x, protože netěsní okna a v tom randálu se nedá spát (jakkoli také zvířátka miluju).

Ano, ano, také jsem byla jiřičkomil a nechala je uslintat si hnízdo na okně u dětského pokoje, aby děti měly zážitek... měly, byly požrané od čmelíků, a jiřičky letěly a s nimi i hnízdo. A to bych neublížila mouše (dokud mě nekousne).

Potkani jsou chytrá zvířata, chytřejší než krysy. Taky proto je spíš vytlačují.

Tím nechci říci, že bych ho zachraňoval, asi bych si nepořídil ani potkana ze zverimexu jako mazlíčka. Už proto ne, že bych se nejdřív musel zeptat Filipa (to je náš pudl).

Zrovna jsem si říkal, že kdybych měl vybíjet vše, co přenáší nějakou nemoc, tak bych musel začít s lidmi. Od nich hrozí nebezpečí nesrovnatelně větší, než od všech ostatních živočichů dohromady.

Já bych ho u silnice ležet nenechal, mohl by se uzdravit sám. Naopak bych nejraději všechny pražské holuby pochytal, zavřel do klecí a věnoval podobným "dobrodincům".
Zvířata mám rád, ale pražští holubi jsou opravdu neuvěřitelná škodná...

P.S.: můžete mu udělat hnízdo na balkóně...

Jo jo, v záchrané stanici může najít uplatnění jako krmivo pro nějakého zraněného dravce. Tak bude aspoň jednou užitečný.

Tady se podívejte. Snad to komentář nepotřebuje.

Vy máte tedy černý humor.

Nezoufám, jsem rád, že to dopadlo takhle.

Ahoj "hm"

- snad se nebudete zlobit, když Vám dám vědět, že zachráněný "Ferda" - je zatím stále živý - občas ho vídám na místě, kde jsme ho našli sraženého - sice stále kulhá, ale má se k světu. Ráda bych mu ještě nějak pomohla, ale nevím jak. Musím, nežli doufat, že přežije i nadále. Tak zdravím a přeju hezké svátky. Marcela.

To je dobrá zpráva, takových je jako šafránu. Díky.

Jo, je to svým způsobem dobrá zpráva. Pokud kulhá, je větší šance, že ho třeba někdo přes zimu uloví a zbaští.

Tak jsem to sice nemyslela, ale uznávám, že jsem asi nemyslela vůbec, zblblá vánoční pomádou.

Ahoj "magdon"

Ferda sice kulhá, ale lítá dobře, tak třeba zimu přežije, i přes Vaše "naděje". Jinak - nic ve zlém, na svůj názor máte samozřejmě právo, zvláště, jestli máte s holuby špatné zkušenosti. Marcela.

pro "hm"

- děkuju za milou odpověď. Ferdíka nijak nesleduju, ale na svých procházkách ho "chca, nechca" potkávám. Na jeho místa mu sypu zrní a občas rohlíky, ale nevím, jestli to žere právě on. No, co nadělám - pro holuba znamenají 2 měsíce života navíc třeba jako pro nás 2 roky. Škoda, že nechtěl zůstat u nás - měl by vše a mohl by si lítat volně po obýváku. Ale vybral si sám. Tak zdravím a přeju Vám hezké svátky a dobrý nový rok. Marcela.

Ahoj "hejkale" -

- děkuju za odpověď - s takovými lidmi, jako jsem já, je těžké pořízení - holuby sice nějak zvlášt nekrmím - ale krmím popelnicové kočky, už jsem jich měla doma i 5 - ale za zvířata bych šla na pranýř s hrdostí !

Pokud by různí dobrodinci, žebrající před Teskem o příspěvek na postižené děti (o které by se mimochodem měla starat vláda a církve, namísto důchodců) - žebrali o příspěvek na zvířata - vždycky by mne DOSTALI ! No - jak říkám - jsem beznadějný případ. Přeju Vám hezké Vánoce a vše nejlepší do nového roku. Marcela.

- jak tak znovu pročítám všechny příspěvky, ještě bych dodala, že milovníci zvířat - a tím nemyslím zrovna jenom pejskaře, nebo "kočkaře" by měli právo tvořit ve společnosti jakousi protiváhu lidem, kteří by všechna zvířata nejraději "vymlátili" ! Doufám, že nás bude přibývat a myslím, že zvířata by měla mít také nějaká práva, nejsou to žádné věci, jsou to z hlediska přírody taky "lidi" !

Co se koček týká, taky jsme jich měli jeden čas doma 5. 3 byly naše, 3 šli zrovna okolo, tak se na pár dní zastavily, najedly a zase šli dál. Kočka jménem Pinďa byla jedna z příčin mého rozvodu (prý jsem jí měl radši, než manželku :D ). V areálu zaměstnání jsme měli obrovského kocoura, se kterým jsem si náramně rozumněl. Moje někdejší přítelkyně měla kočky 2, jednu jsem pomáhal vybírat v útulku, s druhou jsem jezdil po veterinářích, když spadla z 2. patra na beton. Za mlada jsme měli doma postupně kokra, maltézáka a pudla. Taky jsem měl oranžového kanára a bílou andulku. Obě dcery mají psa... Některá zvířata mám rád, některá mi nevadí, ale zrovna holuby teda nemusim .

ale fuj - šly okolo... šly dál...

...a taky neumím sčítat (těch koček bylo 6). Mimochodem, bejvalka (ta, co mě vyhodila z baráku) se taky jmanovala Marcela :D

Moje Kočka Pinďa (na konci diskuse)

Ahoj "magdon"

- děkuju za odpověď, jsem ráda, že máte vztah alespoň k nějakým zvířatům. Dokud jsem se "neseznámila" s Ferdou, holubů jsem si nijak nevšímala - ale ten měsíc s ním mne docela poznamenal - takže jsem je začala mít ráda. Ovšem - k ptákům mám dobrý vztah už od dětství - měli jsme doma kanáry, stehlíka, zvonohlíka, sojku, kavku a straku (kromě kanárů jsme všechny našli jako mláďata, vypadlá z hnízda - vyrůstala jsem na venkově). Jako malá jsem kočky ráda ani moc neměla - názor jsem změnila, až jsem se s nimi blíže seznámila. Tak ahoj. Marcela.

Sazmozřejmě se nezlobím, ale možná by bylo lepší ho dál nesledovat. Teď už víte, že jste mu velmi pomohla (pravděpodobně mu zachránila život). Asi byste mu mohla občas hodit nějaké zobání (ale to si stejně tak zaslouží i ostatní ptáčci), jenže zase když ho budete někde přikrmovat, bude na to trochu spoléhat a bude se méně snažit sám a hlavně na to brzy přijde i nějaký lovec (kočka apod.) a bude číhat nablízku. Ale hlavně: teď víte, že jste mu pomohla. Když ho budete sledovat a on se najednou ztratí, budete vědět, že ... a budete smutná. Lepší je dál už nevědět.