Nejste přihlášen/a.
Můžeš přece udělat reparát a školu dodělat. Mezitím lze jít někam na brigádu. Co třeba do ústavu kde jsou ležáci nebo těžce postižení, či lidé čekající na smrt těžce nemocní. Věř, že ve tvém věku tě pak myšlenky na sebevraždu přejdou. Promiň, ale jsi stále hloupý kluk který ještě nic neví a neváží si svého života a zdraví. Ufňukananého kluka která holka bude chtít. Nebreč, zvedni hlavu a začni makat na sobě a uvidíš že život je krásný. Ale nalajnovat si ho musíš sám.
A to jako má bejt důvod pro to to zabalit?
Na holky je ještě nějaký čas. Propadnout ve škole, to se stane, ale pokud dovolí opakování, tak to ještě neni taková tragédie (na střední se to snad ani nebralo jako taková ostuda, nasbírali jsme na průmyslovce asi 4 repetenty, naopak od nás podobné množství propadlo; jo na základce to bylo něco jiného, tam to měli repetenti těžké). Trochu si tím prodloužíš studentský život. A právě abys něco uměl, chodíš na školu (já vím, že se tam samozřejmě chodí kvůli rodičům nebo kvůli papíru a znalosti jsou vedlejší efekt).
V 18 máš celý život před sebou. Takže je potřeba najít si místo na slunci. Dodělat školu, pokud to jde (když dovolili opakování, tak to neni beznadějné) a pak si najít nějakou práci v oboru, na který si se ve škole připravoval, případně v jiném.
Dobrý den, ale, no tak. Už jste si veřejně ulevil, tak ještě to tady chvilku vydržte. Dobrý důvod k životu je zvědavost, co bude např. hned zítra. Až se budete zabíjet, tak myslete na to, že ty mrtvé pozůstatky bude muset někdo uklidit a nebude to pro něho hezká práce. Také myslete na svou rodinu, ze které pocházíte a kterou to minimálně překvapí a udělá starosti. A znáte to - ráno je moudřejší večera. Zdravím!
P.S. A doplňte zde i nějakou otázku, aby to nebylo jen smuteční oznámení.
Aha, tak to je fakt velký důvod . Myslím, že si chcete jen postěžovat a vykecat se (a na to teď nemám náladu).
Tady na Vás čekají a pomohou: linkabezpeci.cz/...
Jedno kalné ráno,
které zaspat měl jsem spíš,
ležel v schránce dopis, jenž tvou vůni měl.
A v tom listě bylo psáno,
že mě navždy opouštíš.
A já zemřít a skončit s vším v tu chvíli chtěl.
Šel kolem chlapec s bílou hůlkou,
schod za schůdkem stoupal výš.
A můj vlastní kříž menší byl, než se zdál.
Každá trampota má svou mez.
Kdeže nářky mé jsou dnes?
Vždycky důvod mám žít dál.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.