Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
jsem žákem posledního ročínku elektro oboru, chtěl bych se zde zeptat nějakého elektrikáře jak velké bývá napětí na sloupech a z jaké dálky může ohzit život? Nemám úmyslu nikam lézt, jen chci být znalejší
Přikládám obrázek sloupu.
děkuji
Ano, správná odpověď, ale také se pozastavuji nad tím, že tazatel nemá tyto informace rovnou ze školy - ze studia. Divné, ale budiž už jsem se setkal i s absolventkou střední zdravotní školy, která nevěděla nic o krevních skupinách.
Snad by nebylo ještě od věci, pokud by někdo připojil nákresy (snímky) izolátorů a stožárů, podle kterých se dá identifikovat o jaké přenášené napětí se jedná (svého času ty obrázky existovaly, ale to jsem byl mlád, velice mlád . . . - ale přesto mám dojem i podle stožárů, že jde o více než 22 kV, tedy 110 kV). Omlouvám se profesionálům.
Napětí na sloupech elektrického vedení je od 400 V až do 400 kV.
doplněno 03.12.13 22:06:U nás se dnes užívají přenosové trojfázové soustavy s tímto normalizovaným napětím:
To bude fake. Ten kdo by byl "žákem posledního ročínku elektro oboru" by to musel vědět.
Navíc na sloupech zádné napětí není. Napětí je na těch drátech, mimo ten nejvyšší.
Nepise, jakeho elektro oboru. Umim si predstavit, ze slaboproudari to vubec nemusi vedet.
Ani student posledniho rocniku silnoproudu nemusi nutne znat konkretni cisla, protoze jim ve skole jen reknou, ze tyto hodnoty jsou "tabulkovany" a "dane normami", kde si je mohou najit.
Podle izolátorů na obrázku je to 22 kV.
doplněno 04.12.13 08:04:I když těch 10 kV by to taky mohlo být. Určitě ale ne víc.
To vypadá jako z Austrálie nebo Ameriky. U nás vedení 22kV vypadá jako co jsem kdysi nafotil. Na betonových sloupech nejčastěji. Ale není to pravidlem. Jsou různé varianty řešení.
doplněno 04.12.13 18:06:Jinak nedávno jsem měl možnost procházet pod vedením vysokého napětí ve Velké Británii. Jednalo se o ocelové příhradové sloupy. A pod vedením bylo docela slyšet jakoby jiskření. Napětí na vodičích mohlo být tak 750kV. Jednalo se o 6 svazků vodičů po třech lanech v každém svazku celkem ve třech patrech živých vodičů + vrchní 2 bleskosvody. Na rukách mi stály všechny chlupy.
Dobrý den,
děkuji všem elektrikářům a znalým. Zajímalo by mě kde je zem? Je na těchto sloupech? Nebo kde se poté napojuje?
Děkuji
Dobrý den,
prosím poradíte mi jak to na tom seznamu v mapách mohu vidět? Nikde to tam nevidím.
Děkuji pěkně
V levém horním rohu přepnout na turistickou mapu a přiblížit. Vidím, že 22kV není popsáno, ale je to stejná čára, jako ty vyšší (a ty už popisek mají) Měl jsem na mysli vedení VN a VVN - takové, jaké máš na ůvodním obrázku. Vedení 3x400V, které vede ke každému domu už tam není. mapy.cz/...
Rád bych se také zeptal (nechci kvůli tomu zakládat nové téma) - na naší zahradě je v rohu sloup na 35 kV. Zajímalo by mne tedy: 1/ Z jaké vzdálenosti je to nebezpečné (sloup vysoký cca. 8 m)? 2/ Mohlo by se něco stát při dešti/sněhu/vysoké vzdušné vlhkosti? 3/ Je nějaké nebezpečí elektrosmogu? Děkuji vám předem za odpovědi.
Vedení je chráněno již svou polohou. Je potřeba dávat pozor jen při práci se žebříkem, lešením atd. bežný pohyb to neomezuje. Jen v případě silné námrazy se může lano roztrhnout a spadnout na zem, od něj pak už nebezpečí hrozí. Elektrosmogu se netřeba bát, lana jsou dostatečně vysoko. Podívejte se doma na postel, hned za hlavou máte zásuvku a ve zdi vedení s230Volty a to vám taky nevadí.
Ono se to často nestává, ale stát se může. Když by došlo z jakéhokoliv důvodu k přetržení vodiče a jeho pádu na zem, rozhodně se k němu nepřibližujte. V okolí kontaktu vodiče se zemí se může vyskytovat životu nebezpečné tak zvané krokové napětí (vysvětlení pojmu určitě najdete na Netu). Pokud se už z nějakého důvodu přiblížit musíte (třeba vyproštění zasažené osoby) postupujte tak, aby jste měl při každém kroku co nejmenší vzdálenost mezi chodidly. Vedení by se sice mělo při havárii automaticky odpojit, ale jeden nikdy neví.
doplněno 12.12.13 10:10:
mě by ještě prosím zajímalo, jestli to posílají střídavé nebo stejnosměrné. Někde jsem slyšel, že stejnosměrně se to líp dopravuje po drátech (menší ztráty), ale generuje to právě magnetické pole. Nebo je to jak kde?
V běžných sítích se vede prou střídavý. Proti stejnosměrnému má výhodu, že se dá prakticky libovolně měnit jeho napětí (transformátory) a tak přenášet větší výkony po slabších drátech na větší zdálenosti. Tím, že při vysokém napětí tečou vodiči menší proudy, jsou menší i stráty. Generátory v elektrárnách produkují proud o napětí řádově jednotek kilovoltů, pro přenos se pak napětí trnsformuje na 22kV - 400 kV (zatím výjimečně až 700 kV). Následně se pak napětí transformuje na 230 V (3x400 V) pro běžné používání. To by se stejnosměrným proudem tak snadno nešlo.
doplněno 25.12.13 08:12:Další výhoda střídavého proudu je jeho ovladatelnost. Při velkých výkonech je DC problém vypnout, protože mezi kontakty vypínače při rozpojování vzniká elektrický oblouk, který se těžko zháší. Při AC oblouk sice vzniká taky, ale vzhledem k tomu, že má procházející proud 50x za vteřinu nulovou hodnotu, je jeho zhášení snašší (velmi zjednodušeně řečeno).
Průkopníkem střídavého proudu byl Tesla, narozdíl od Edisona, který prosazoval, že budoucnost má proud stejnosměrný, bohužel se u propagace stejnosměrného proudu dokázal snížit k takovým ubohostem, že veřejně zabíjel zvířata střídavým proudem, aby přesvědčil veřejnost, že pravdu má on, že střídavý proud je škodlivý a nebezpečnýa nemá tedy žádnou budoucnost.
Ono s tou škodlivostí proudů je to na delší diskusi. Každý zachází s tělesnými buňkami trochu jinak a je sporné, co je horší. Střídavý při vysokých frekvencích je nebezpečný méně, protože je veden jen povrchem těla (t zv. "skin efekt") a tak tolik nepoškozuje vnitřní orgány.
doplněno 25.12.13 13:19:On to Edison nepředváděl jen na zvířatech, on taky vynalezl elektrické křeslo, které ovšem se stejnosměrným proudem naprosto selhalo. Tady je o tom i o celém sporu kolem střídavého / stejnosměrného proudu docela zajímavé čtení.
doplněno 25.12.13 13:26:Tak opravička: elektrické křeslo bylo napájené proudem střídavým.
Samozřejmě, že je to na delší diskuzi, já jen chtěl zmínit, čeho byl schopný Edison, přestože výhody střídavého proudu už byly díky Teslovi zřejmé.
Ještě doplním, co se týče ohrožení života. Jsou jistojistě nějaké normy, který počítají s určitým koeficientem bezpečnosti. Ale určitě nedojde k přeskoku při menší vzdálenosti, stačí se podívat na délku izolátorů, ty moc dlouhé nejsou a přesto nedojde k přeskoku. Jinak s tím souvisí dielektrická pevnost vzduchu. Suchý vzduch má pevnost 3KV/mm a vlhký 1KV/mm. V praxi je ale ve vzduchu ještě prach, smog, a jiné částice, takže ta minimální hranice jde určit pouze složitými výpočty a měřením.
"stačí se podívat na délku izolátorů, ty moc dlouhé nejsou..."
No jak se to vezme, ony z dálky dlouhé nevypadají, ale například závěsný izolátor pro vedení 400 kV je dlouhý přes 4 metry.
Zdravím
Na fotografii není poznat jestli je to delší, nebo kratší závěsný izolátor. U delších izolátorů platí zhruba že snese napětí do 220 kV. Takže když se podíváte na vedení vvn kde jsou v sérii třeba tři izolátory na jeden vodič, jedná se o napětí do 3 x 220 kV což je do 660 kV. Takže vedení na vašem obrázku má jeden závěsný izolátor na vodič, čemuž odpovídá buď 110 kV nebo 220 kV. To je ale hrubý odhad. Bezpečná vzdálenost se dá těžko určit, jak už bylo konstatováno v předchozích odpovědích, záleží to na mnoha okolnostech. Berte zhruba 1 mm na 1 kV. Přeju hodně úspěchů při studiu.
Teda, co uci na odbornych skolach mi uz hlava nebere! Minimalne je tohle popsane na wikipedii a docela me ale zarazi (docela hodne), ze tohle nevite. Koukam, se zase blizi pololeti a budou pribyvat ditazy typu "jaky je vyskedek"? a kazdy pubos sem bude zadavat domaci ukoly se kterymi nehne
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.