Nejste přihlášen/a.
když je dům postavený z cihel tl. 44 cm Porotherm, lze jej zateplit vatou a jakou použít tlouštku použít s ohledem na rosný bod.
porotherm 44 zateplit je opravdu na zvážení, zdivo má již tak velký tepelný odpor. Návratnost investice resp. doba návratnosti je diskutabilní. Zateplit jde všechno, otázkou zůstává účelnost, protože vstupní investice není "za babku". Spočítejte si, kolik vás bude investice stát peněz a tuto sumu podělte odhadem roční úspory za vytápění. Výjde doba návratnosti. Kolega staví dům a zhotovitel mu navrhl právě spíše nestavět z 44cm ale z tenší cihly a pak do-zateplovat. Kvalitně a správně zateplená 44-ka cihla je již spíše už cesta k tzv. pasívním domům . . . a ten asi neplánujete. Milan snad nebude proti tomuto tvrzení, no uvidíme. MJ. nejvíce tepla (můj názor) neunikne zdmi, ale spíše okny a jejich rámy a dveřmi a také při větrání bytu.
doplněno 12.08.10 20:50:počtěte si zde.Spousta dobrých info poradte.cz/...
Rosný bod je vhodné umístit do izolace, k tomu je potřeba aspoň 15cm kontaktně realizované izolace. Minerální vata je výrazně dražší než polystyren, proto doporučuji za stejné kačky dát aspoň 25 čísel nejlevnějšího polystyrenu a budete se už vždy jen chechtat růstu cen paliv.
celk. tl. už pak bude 70cm ... tak to už je dům s minimálními úniky tepla zdmi ... že by pasívní. A co když má tazatel U=1.1 u oken? Pokud nemáte okna U=0.6 nebo U=0.8 ještě bych si rozmyslel stavět zdi někde kolem U=cca 0.2 a i méně . . . Opravdu to chce komplexní zhodnocení a ne: " ZED JE PRO TEPLO PROPUSTNÁ, TAK do-ZATEPLIT". Co když je tam strop třeba s U= 1.0 nebo podobně, na co jsou pak zdi s nízkým prostupem tepla, o to víc to povalí do toho stropu (příklad).
Miro, že to, cituji Vás "...,o to víc to povalí do toho stropu (příklad)." je blud, zřejmě z neznalosti stavební fyziky. Má-li krychle všechny stěny se stejným U a u pěti stěn vynulujete únik tepla, tak tou poslední- šestou stěnou unikne zase jen stejně tepla, bude-li uvnitř stále stejná teplota a v okolí taky. Změna U jen části obálky se vždy projeví a to poměrně k původnímu U stěny vztaženo k U zbylé obálky.
Souhlasím. Proč se však nevyjádříte k tomu, že ten dům s takovými stěnami, řekněme značně zateplenými, směřuje k domu pasívnímu. Ani neargumentuji jakože se spíše dotazuji. A víme co je dům pasívní zhruba - vnitřní cistění vzduchu a pod. Nebo je to s takovou stěnou stále bráno "jen" jako nízkoenergetická stavba s klasickým větráním okny a dveřmi a pod. . . .
Pane miro, připadá mi, že pro Vás je pasívní dům jakýsi strašák, jakýsi zlý démon, jemuž je pak obyvatel otrokem a musí skákat, jak pasívní dům píská! Ale tak tomu není. Že je pasívní dům pasívní, nikdo při zbežné prohlídce nepozná, jeví se mu jako běžný nepasívní. To jen konstruktér a investor a uživatel vědí, že a jak lze takový dům užívat s dosažením primární energie na vytápění s hodnotou do 15kWh/(m2.rok) obytné plochy. Tedy pasívní dům lze užívat i jako nepasívní, záleží jen na uživateli, jestli všech vlastností a možností pasívního domu využije. Pasívní dům je právě zkonstruován a postaven tak, aby za obvyklých investičních nákladů bylo dosaženo spotřeby na topení jak jsem uvedl. K tomu bylo použito několik řešení, jejichž synergickým ůčinkem je dosahováno uvedeného. Není však při provozu všech řešení nutné využívat a nic hrozného se nestane. Jen spotřeba energie na topení pak asi trojnásobně vzroste na úroveň nízkoenergetického domu. A to je jediný důsledek, jinak se nic zvláštního nepocituje a není potřeba nic zvláštního dělat. Takže využívat některých řešení z pasívního domu v obyčejném domě je v naprosté většině užitečné. Už jsem tady o tom psal několikrát. Tož jen tak ve zkratce.
Tato otázka je stavěna k zateplení.Ale tazatel se bojí rosného bodu.Zrovna se dívám na článek o novinkách z Porfixu.Nová tvárnice P-2- 420 a P-4- 580 se součinitelem tepelné vodivosti 0,089 skutečně dovolí stavbu nízkoenergetického domu,kde další zateplení jen zvyšuje náklady stavby a nepřinese další úspory tepla.A ten rosný bod?U těchto staveb je potřeba počítat s tím,že je nutno topit tak.aby vzduch,pronikající stěnou.nikdy nesnížil teplotu pod rosný bod.Pokud ale není na stěně vrstva izolantu,ve které je schopna zkondenzovat tekutá voda,která pak značně zvýší tepelnou vodivost stěny,nemusíme rosný bod brát v ohled.
JABRAKA
Tento pórobeton má při tlouštce zdi 50cm hodnotu U=0,20. Zeď zkonstruovaná z 20cm VPC nebo cihlovzduchu plus 30cm EPS má hodnotu U=0,10, tedy poloviční a to za stejné peníze. Osobně nemám tyto porovápenobetonocihly rád z důvodu toho, že rády sají vodu a nerady ji pouští a pak vypadají v reálu tepelně izolační vlastnosti jinak. Zároveň akumulačně-relaxační vlastnosti tlustého poročehosi jsou mnohem horší než jsem uvedl konstrukci. Ale přeji hodně úspěchů.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.